Tato diplomová práce se zabývá problémy spojenými se situací, kdy si strany sjednají, že jejich budoucí právní jednání bude moci být změněno jen v písemné formě, tj. doložku písemné formy. Konkrétně se zabývá jednak tím, jaké následky má nebo může mít nedodržení takové doložky. Stěžejní je pro celou práci vázanost stran doložkou písemnosti, tedy jak moc se musí touto doložkou řídit a mohou-li se, případně za jakých podmínek, od ní odchýlit.
Ačkoliv je diplomová práce zaměřena na českou právní úpravu, pokud jde o otázku možného prolomení písemné formy, nechybí v ní srovnání této dílčí otázky s dokumenty PICC, CISG, PECL a DCFR. Po analýze příslušných ustanovení a názorů odborné literatury jsem dospěla k závěru, že nejenže následky nedodržení doložky písemnosti mohou být v závislosti na konkrétním případu značně odlišné (neplatnost absolutní či relativní, nicotnost, nebo i bezvadnost), ale také to, že podle současné právní úpravy občanský zákoník ochranu doložce písemnosti prakticky neposkytuje, když jí přikládá toliko vyvratitelnou domněnku.
Anotace v angličtině
This thesis is focused on situations in which parties agree on a written form clause for their future negotiations. Specifically, it deals with the legal consequences when the clause is not followed. The essential content of this thesis is considering the degree of binding of the written form clause. Moreover, it copes with considering to what extent are the parties obliged to follow the clause and whether (and if so, under what terms), they can breach the clause.
Even though the thesis is based on Czech legal regulation, when it comes to breach of the written form, it also includes a comparison of this particular problem with the PICC, CISG, PECL and DCFR documents. Having analysed the relevant provisions and professional literature, I have reached the conclusion that not only the consequences of not following the written form clause can vary according to the specific case (invalidity relative or absolute, nullity or perfection), but that also according to effective Czech law, the Czech Civil Code basically does not provide any kind of protection to the written form clause, when it merely gives it the rebuttable presumption effect.
Klíčová slova
písemná forma, náležitosti písemné formy, forma změny smlouvy, smluvní písemná forma, doložka písemné formy, dvojitá doložka písemnosti, elektronické právní jednání, elektronický podpis, funkce písemné formy, prolomení ujednané formy, nedodržení ujednané formy
Klíčová slova v angličtině
written form, formalities of written form, form of contract's modification, written form clause, no oral modification clause, NOM clause, double written form clause, electronic legal action, electronic signature, meaning of written form, breach of agreed form, non-observance of agreed form
Rozsah průvodní práce
51 s. (106 516 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Tato diplomová práce se zabývá problémy spojenými se situací, kdy si strany sjednají, že jejich budoucí právní jednání bude moci být změněno jen v písemné formě, tj. doložku písemné formy. Konkrétně se zabývá jednak tím, jaké následky má nebo může mít nedodržení takové doložky. Stěžejní je pro celou práci vázanost stran doložkou písemnosti, tedy jak moc se musí touto doložkou řídit a mohou-li se, případně za jakých podmínek, od ní odchýlit.
Ačkoliv je diplomová práce zaměřena na českou právní úpravu, pokud jde o otázku možného prolomení písemné formy, nechybí v ní srovnání této dílčí otázky s dokumenty PICC, CISG, PECL a DCFR. Po analýze příslušných ustanovení a názorů odborné literatury jsem dospěla k závěru, že nejenže následky nedodržení doložky písemnosti mohou být v závislosti na konkrétním případu značně odlišné (neplatnost absolutní či relativní, nicotnost, nebo i bezvadnost), ale také to, že podle současné právní úpravy občanský zákoník ochranu doložce písemnosti prakticky neposkytuje, když jí přikládá toliko vyvratitelnou domněnku.
Anotace v angličtině
This thesis is focused on situations in which parties agree on a written form clause for their future negotiations. Specifically, it deals with the legal consequences when the clause is not followed. The essential content of this thesis is considering the degree of binding of the written form clause. Moreover, it copes with considering to what extent are the parties obliged to follow the clause and whether (and if so, under what terms), they can breach the clause.
Even though the thesis is based on Czech legal regulation, when it comes to breach of the written form, it also includes a comparison of this particular problem with the PICC, CISG, PECL and DCFR documents. Having analysed the relevant provisions and professional literature, I have reached the conclusion that not only the consequences of not following the written form clause can vary according to the specific case (invalidity relative or absolute, nullity or perfection), but that also according to effective Czech law, the Czech Civil Code basically does not provide any kind of protection to the written form clause, when it merely gives it the rebuttable presumption effect.
Klíčová slova
písemná forma, náležitosti písemné formy, forma změny smlouvy, smluvní písemná forma, doložka písemné formy, dvojitá doložka písemnosti, elektronické právní jednání, elektronický podpis, funkce písemné formy, prolomení ujednané formy, nedodržení ujednané formy
Klíčová slova v angličtině
written form, formalities of written form, form of contract's modification, written form clause, no oral modification clause, NOM clause, double written form clause, electronic legal action, electronic signature, meaning of written form, breach of agreed form, non-observance of agreed form
Zásady pro vypracování
Občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.) dává subjektům soukromého práva volnost ve smyslu dispozitivnosti celé řady jeho ustanovení. To obecně platí i o formě právního jednání, resp. o formě písemné (§ 559 OZ). Dle § 564 OZ vyžaduje-li formu právního jednání pouhé ujednání stran, lze jeho obsah změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje. Zároveň však občanský zákoník v § 1758 uvádí domněnku, dle které se má za to, že strany nechtějí být vázány, pokud není dodržena forma, na které se dohodly. V praxi často vznikají případy, kdy je nutno uzavřenou smlouvu změnit či modifikovat. Ve své práci se budu zabývat tím, co zákon explicitně neřeší, tedy tím, do jaké míry jsou smluvní strany svou dohodou týkající se formy vázány, jakož i tím, jakým způsobem mohou již uzavřenou doložku písemné formy zvrátit, a případně jaké to má účinky pro jejich vztahy do budoucna.
Výše uvedené budu zkoumat v souvislosti s celou řadou obecných pravidel týkajících se výkladu právního jednání, jakož i jeho formy, v konfrontaci s ustanovením § 1758 OZ, tedy s dohodou stran o doložce písemnosti, jakož i se souladností právní úpravy věty druhé s principem autonomie vůle stran, resp. to, jestli si může jedna ze smluvních stran autoritativně vyžádat jednání v určité formě.
Ve své práci podám ucelený přehled situací, ve kterých je písemná forma vyžadována zákonem, kdy § 560 vyžaduje písemnou formu v případě zřizování nebo převádění, změně i zrušení věcného práva k nemovité věci, ale který je rovněž následně rozveden u jednotlivých smluvních typů (za všechny např. § 2057 odst. 1, § 2128, § 2237 OZ aj.), resp. změnu smluv, jejichž písemnou formu si vyžádal sám zákon. Obdobně budu postupovat v případech, kdy si strany doložku písemné formy výslovně sjednají (k tomu viz výše). Práci završím komparací institutu doložky písemné formy s vybranými evropskými zeměmi, jakož i s předchozí právní úpravou na našem území.
Zásady pro vypracování
Občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.) dává subjektům soukromého práva volnost ve smyslu dispozitivnosti celé řady jeho ustanovení. To obecně platí i o formě právního jednání, resp. o formě písemné (§ 559 OZ). Dle § 564 OZ vyžaduje-li formu právního jednání pouhé ujednání stran, lze jeho obsah změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje. Zároveň však občanský zákoník v § 1758 uvádí domněnku, dle které se má za to, že strany nechtějí být vázány, pokud není dodržena forma, na které se dohodly. V praxi často vznikají případy, kdy je nutno uzavřenou smlouvu změnit či modifikovat. Ve své práci se budu zabývat tím, co zákon explicitně neřeší, tedy tím, do jaké míry jsou smluvní strany svou dohodou týkající se formy vázány, jakož i tím, jakým způsobem mohou již uzavřenou doložku písemné formy zvrátit, a případně jaké to má účinky pro jejich vztahy do budoucna.
Výše uvedené budu zkoumat v souvislosti s celou řadou obecných pravidel týkajících se výkladu právního jednání, jakož i jeho formy, v konfrontaci s ustanovením § 1758 OZ, tedy s dohodou stran o doložce písemnosti, jakož i se souladností právní úpravy věty druhé s principem autonomie vůle stran, resp. to, jestli si může jedna ze smluvních stran autoritativně vyžádat jednání v určité formě.
Ve své práci podám ucelený přehled situací, ve kterých je písemná forma vyžadována zákonem, kdy § 560 vyžaduje písemnou formu v případě zřizování nebo převádění, změně i zrušení věcného práva k nemovité věci, ale který je rovněž následně rozveden u jednotlivých smluvních typů (za všechny např. § 2057 odst. 1, § 2128, § 2237 OZ aj.), resp. změnu smluv, jejichž písemnou formu si vyžádal sám zákon. Obdobně budu postupovat v případech, kdy si strany doložku písemné formy výslovně sjednají (k tomu viz výše). Práci završím komparací institutu doložky písemné formy s vybranými evropskými zeměmi, jakož i s předchozí právní úpravou na našem území.
Seznam doporučené literatury
HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník. V., Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 2054), Komentář. 1. Vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014.
MELZER, F.; TÉGL, P. a kol. Občanský zákoník - velký komentář. Svazek III. §419 654. Praha: Leges, 2014.
LAVICKÝ, P., POLIŠENSKÁ, P. Judikatura k rekodifikaci - Právní jednání. Praha: Nakladatelství Wolters Kluwer, 2015.
LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník, Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014.
PETROV, J. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017.
ŠTENGLOVÁ, Ivana, a kol. Obchodní zákoník. 13. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2010.
ŠVESTKA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Nakladatelství Wolters Kluwers. 2014.
Seznam doporučené literatury
HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník. V., Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 2054), Komentář. 1. Vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014.
MELZER, F.; TÉGL, P. a kol. Občanský zákoník - velký komentář. Svazek III. §419 654. Praha: Leges, 2014.
LAVICKÝ, P., POLIŠENSKÁ, P. Judikatura k rekodifikaci - Právní jednání. Praha: Nakladatelství Wolters Kluwer, 2015.
LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník, Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014.
PETROV, J. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017.
ŠTENGLOVÁ, Ivana, a kol. Obchodní zákoník. 13. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2010.
ŠVESTKA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Nakladatelství Wolters Kluwers. 2014.