Diplomová práce se zaměřuje na institut odloučení pozůstalosti, jenž představuje nástroj k ochraně pozůstalostních věřitelů, jejichž pohledávky by mohly být ohroženy smíšením pozůstalostního majetku s majetkem dědice. Pojem odloučení pozůstalosti byl do českého právního řádu, po více než 60 letech, znovu zaveden až zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a souběžně s ním také zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. V době psaní této práce jsou zmíněné předpisy účinné již 6 let, a i přes to se odloučení pozůstalosti v praxi téměř neobjevuje. Na úvod se autor stručně zabývá povinností dědiců hradit pasiva pozůstalosti, s cílem poskytnout určitý teoretický základ pro další pochopení tématu. V rámci této části je pozornost věnována také výčtu pozůstalostních pasiv, jejich vyhledávání v pozůstalostním řízení a také jejich přechodu na dědice. Následuje bližší rozbor samotného institutu odloučení pozůstalosti, včetně podmínek pro jeho uplatnění, jeho účinků či zániku, ale také čistě procesní stránky institutu. Práce se nevyhýbá ani bližšímu zhodnocení vztahu mezi odloučením pozůstalosti a dalšími pojmy dědického práva, jako jsou rozhodnutí o nabytí dědictví, výhrada soupisu, soupis, závěra, správa a likvidace pozůstalosti. V neposlední řadě je poskytnut prostor moderní rakouské právní úpravě, v níž má institut odloučení dlouhou tradici. V průběhu celé diplomové práce je autorovi značnou inspirací taktéž zákon č. 946/1811 Sb. z. s. obecný zákoník občanský. Hlavní cíl práce spočívá v poskytnutí ucelené představy o institutu odloučení, včetně snahy vyjádřit se k jeho k problematickým aspektům, a především ve zhodnocení možnosti jeho využití v současné společnosti.
Annotation in English
The thesis is focused on the Separation of the decedent's estate, which presents a tool for the protection of creditors of the decedent's estate, whose accounts receivable could be put at risk by the addition of the decedent's estate to the heirs' estate. The term Separation of the decedent's estate has been introduced back into the Czech law after more than 60 years, by Act no. 89/2012 Sb., Civil code and in parallel by the Act no.292/2013 Sb., the law on special judicial proceedings. Despite the aforementioned legislations being in place for six years at the time of writing the Separation of the decedent's estate is almost never being implemented in practice. Firstly, the author briefly addresses the heirs' duty of paying for the estate liabilities, in an effort to provide a certain theoretical basis for further understanding of the topic. In this part, the emphasis is put onto the account of the decedent's estate passives, the process of the search for them in the probate proceeding and their passing onto the heir. Following is the more detailed analysis of the institute of separation of the decedent's estate itself, including the conditions for application, its effects or expiration, but the solely procedural aspects of this institute as well. The thesis also touches upon the closer assessment of the relation between the separation of the decedent's estate and other terms of the law of succession, e.g. decision on inheritance, reservation as to estate inventory, decedent's estate inventory, administration, closure and liquidation of the decedent's estate. Lastly, there is space provided for the modern Austrian legislation in which the institute of separation has a long tradition. Throughout the whole thesis the author has been greatly inspired by Act no. 946/1811 z. s., Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch. The main objective of the work is to provide a comprehensive idea of the institute of separation, including the effort to adress some of the problematic aspects and mainly in the evaluation of the possibility of its utilization in today's society.
Keywords
odloučení pozůstalosti, dědické právo, řízení o pozůstalosti, dědic, zůstavitel, věřitel pozůstalosti, odkazovník, nepominutelný dědic, notář, dědictví, pozůstalost, dluhy pozůstalosti, výhrada soupisu, soupis pozůstalosti, rozhodnutí o nabytí dědictví, správa pozůstalosti, závěra pozůstalosti, likvidace pozůstalosti, nový občanský zákoník
Keywords in English
separation of the decedent's estate, law of succession, probate proceeding, heir, decedent, creditor of the decedent's estate, legatee, forced heir, notary, inheritance, decedent's estate, debts of the decedent's estate, reservation as to estate inventory, decedent's estate inventory, decision on inheritance, administration of the decedent's estate, closure of the decedent's estate, liquidation of the decedent's estate, new civil code
Length of the covering note
58 s. (118 727 znaků)
Language
CZ
Annotation
Diplomová práce se zaměřuje na institut odloučení pozůstalosti, jenž představuje nástroj k ochraně pozůstalostních věřitelů, jejichž pohledávky by mohly být ohroženy smíšením pozůstalostního majetku s majetkem dědice. Pojem odloučení pozůstalosti byl do českého právního řádu, po více než 60 letech, znovu zaveden až zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a souběžně s ním také zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. V době psaní této práce jsou zmíněné předpisy účinné již 6 let, a i přes to se odloučení pozůstalosti v praxi téměř neobjevuje. Na úvod se autor stručně zabývá povinností dědiců hradit pasiva pozůstalosti, s cílem poskytnout určitý teoretický základ pro další pochopení tématu. V rámci této části je pozornost věnována také výčtu pozůstalostních pasiv, jejich vyhledávání v pozůstalostním řízení a také jejich přechodu na dědice. Následuje bližší rozbor samotného institutu odloučení pozůstalosti, včetně podmínek pro jeho uplatnění, jeho účinků či zániku, ale také čistě procesní stránky institutu. Práce se nevyhýbá ani bližšímu zhodnocení vztahu mezi odloučením pozůstalosti a dalšími pojmy dědického práva, jako jsou rozhodnutí o nabytí dědictví, výhrada soupisu, soupis, závěra, správa a likvidace pozůstalosti. V neposlední řadě je poskytnut prostor moderní rakouské právní úpravě, v níž má institut odloučení dlouhou tradici. V průběhu celé diplomové práce je autorovi značnou inspirací taktéž zákon č. 946/1811 Sb. z. s. obecný zákoník občanský. Hlavní cíl práce spočívá v poskytnutí ucelené představy o institutu odloučení, včetně snahy vyjádřit se k jeho k problematickým aspektům, a především ve zhodnocení možnosti jeho využití v současné společnosti.
Annotation in English
The thesis is focused on the Separation of the decedent's estate, which presents a tool for the protection of creditors of the decedent's estate, whose accounts receivable could be put at risk by the addition of the decedent's estate to the heirs' estate. The term Separation of the decedent's estate has been introduced back into the Czech law after more than 60 years, by Act no. 89/2012 Sb., Civil code and in parallel by the Act no.292/2013 Sb., the law on special judicial proceedings. Despite the aforementioned legislations being in place for six years at the time of writing the Separation of the decedent's estate is almost never being implemented in practice. Firstly, the author briefly addresses the heirs' duty of paying for the estate liabilities, in an effort to provide a certain theoretical basis for further understanding of the topic. In this part, the emphasis is put onto the account of the decedent's estate passives, the process of the search for them in the probate proceeding and their passing onto the heir. Following is the more detailed analysis of the institute of separation of the decedent's estate itself, including the conditions for application, its effects or expiration, but the solely procedural aspects of this institute as well. The thesis also touches upon the closer assessment of the relation between the separation of the decedent's estate and other terms of the law of succession, e.g. decision on inheritance, reservation as to estate inventory, decedent's estate inventory, administration, closure and liquidation of the decedent's estate. Lastly, there is space provided for the modern Austrian legislation in which the institute of separation has a long tradition. Throughout the whole thesis the author has been greatly inspired by Act no. 946/1811 z. s., Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch. The main objective of the work is to provide a comprehensive idea of the institute of separation, including the effort to adress some of the problematic aspects and mainly in the evaluation of the possibility of its utilization in today's society.
Keywords
odloučení pozůstalosti, dědické právo, řízení o pozůstalosti, dědic, zůstavitel, věřitel pozůstalosti, odkazovník, nepominutelný dědic, notář, dědictví, pozůstalost, dluhy pozůstalosti, výhrada soupisu, soupis pozůstalosti, rozhodnutí o nabytí dědictví, správa pozůstalosti, závěra pozůstalosti, likvidace pozůstalosti, nový občanský zákoník
Keywords in English
separation of the decedent's estate, law of succession, probate proceeding, heir, decedent, creditor of the decedent's estate, legatee, forced heir, notary, inheritance, decedent's estate, debts of the decedent's estate, reservation as to estate inventory, decedent's estate inventory, decision on inheritance, administration of the decedent's estate, closure of the decedent's estate, liquidation of the decedent's estate, new civil code
Research Plan
Pro svou diplomovou práci jsem si zvolil institut odloučení pozůstalosti, jenž se do našeho právního řádu vrátil, zakotven v novém občanském zákoníku, po více než šedesáti letech a nejsou s ním téměř žádné zkušenosti. Díky vývoji společnosti a počtu dlužníků navíc věřím, že se s potřebou ochrany dědiců či věřitelů zůstavitele budeme setkávat čím dál častěji. Cílem mé diplomové práce tak bude pomocí důkladné analýzy představit tento staronový institut, najít řešení problematických otázek, které se v souvislosti s ním často vyskytují, a především zhodnotit jeho využití v praxi.
Hlavní výzkumná otázka:
Jaké je praktické využití institutu odloučení pozůstalosti v dědickém řízení dle NOZ?
Další výzkumné otázky:
1) Jak se změní postavení věřitelů v dědickém řízení ve světle NOZ?
2) Kdy a jak lze odloučení uplatnit a jaká je následující ochrana zůstavitelova věřitele?
3) Jaký je vztah odloučení pozůstalosti a dalších institutů dědického práva, jako rozhodnutí o nabytí dědictví, závěra, soupis a správa pozůstalosti?
4) Proč není institut odloučení pozůstalosti v praxi příliš využíván?
Osnova:
1)Úvod
2)Postavení věřitele v dědickém řízení a odpovědnost dědiců za dluhy zůstavitele.
3)Odloučení pozůstalosti jako nástroj k ochraně osob oprávněných vůči zůstaviteli, podmínky pro její využití.
4)Vztah odloučení pozůstalosti k ostatním institutům dědického řízení a problematické, dosud nevyřešené, otázky z toho vyplývající.
5)Odloučení pozůstalosti a jeho praktické využití jak ze strany notářů, tak ze strany osob oprávněných vůči zůstaviteli.
6)Komparace s rakouskou a z ní poté vycházející prvorepublikovou právní úpravou.
7)Závěr
Research Plan
Pro svou diplomovou práci jsem si zvolil institut odloučení pozůstalosti, jenž se do našeho právního řádu vrátil, zakotven v novém občanském zákoníku, po více než šedesáti letech a nejsou s ním téměř žádné zkušenosti. Díky vývoji společnosti a počtu dlužníků navíc věřím, že se s potřebou ochrany dědiců či věřitelů zůstavitele budeme setkávat čím dál častěji. Cílem mé diplomové práce tak bude pomocí důkladné analýzy představit tento staronový institut, najít řešení problematických otázek, které se v souvislosti s ním často vyskytují, a především zhodnotit jeho využití v praxi.
Hlavní výzkumná otázka:
Jaké je praktické využití institutu odloučení pozůstalosti v dědickém řízení dle NOZ?
Další výzkumné otázky:
1) Jak se změní postavení věřitelů v dědickém řízení ve světle NOZ?
2) Kdy a jak lze odloučení uplatnit a jaká je následující ochrana zůstavitelova věřitele?
3) Jaký je vztah odloučení pozůstalosti a dalších institutů dědického práva, jako rozhodnutí o nabytí dědictví, závěra, soupis a správa pozůstalosti?
4) Proč není institut odloučení pozůstalosti v praxi příliš využíván?
Osnova:
1)Úvod
2)Postavení věřitele v dědickém řízení a odpovědnost dědiců za dluhy zůstavitele.
3)Odloučení pozůstalosti jako nástroj k ochraně osob oprávněných vůči zůstaviteli, podmínky pro její využití.
4)Vztah odloučení pozůstalosti k ostatním institutům dědického řízení a problematické, dosud nevyřešené, otázky z toho vyplývající.
5)Odloučení pozůstalosti a jeho praktické využití jak ze strany notářů, tak ze strany osob oprávněných vůči zůstaviteli.
6)Komparace s rakouskou a z ní poté vycházející prvorepublikovou právní úpravou.
7)Závěr
Recommended resources
Monografie:
1. KNAPPOVÁ, Marta, ŠVESTKA, Jiří, DVOŘÁK, Jan. Občanské právo hmotné. 3., Rodinné právo. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, c2007, 343 s.
2. KOVÁŘOVÁ, Daniela. Dědické právo podle nového občanského zákoníku: praktická příručka. Praha: Leges, 2015, 284 s.
3. KRČMÁŘ, Jan. Právo občanské V. Právo dědické. 2. vydání. Praha: VŠEHRD, 1933. 139 s.
4. MAYR, Robert. Soustava občanského práva. Kniha pátá: Právo dědické. Brno: Barvič a Novotný, 1927. 143 s.
5. MIKEŠ, Jiří, MUZIKÁŘ, Ladislav. Dědické právo: praktická příručka: kompletní pohled na dědění z hlediska hmotněprávního i procesního. 3. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2007, 351 s.
6. SVOBODA, Emil. Dědické právo. Praha: Vesmír, 1921, 104 s.
7. SVOBODA, J., Klička, O.: Dědické právo v praxi. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 408 s.
8. SCHELLEOVÁ, Ilona, SCHELLE, Karel. Dědické právo podle nového občanského zákoníku. Praha: Linde, 2013, 151 s.
9. TILSCH, Emanuel. Dědické právo rakouské se stanovisky srovnávací vědy právní, autorizované vyd., Praha: Všehrd, 1904. s. 168 s.
Komentáře:
1. FIALA, Roman, DRÁPAL, Ljubomír. Občanský zákoník: komentář. IV, Dědické právo (§ 1475 až 1720). V Praze: C. H. Beck, [2015], xi, 633 s.
2. ROUČEK, František, SEDLÁČEK, Jaromír. Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Díl 3, (§§ 531-858). Praha: V. Linhar.t, 1936. 680 s.
3. ŠVESTKA, Jiří a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek IV. Praha: Wolters Kluwer, 2014. 728 s.
Odborné články:
1. BARTOŠ, Jiří. Nová procesní úprava dědického práva. Ad Notam. 2013, roč. 19, č. 6, s. 16-17.
2. BEDNÁŘ, Václav. Dědické právo v novém občanském zákoníku. Nad kodexem soukromého práva. Obchodní právo, 2012, roč. 21, č. 5, s. 162-169.
3. BREJLOVÁ, Kateřina. Nové postavení věřitele v dědickém řízení a změna v odpovědnosti dědiců za dluhy zůstavitele. Ad Notam, 2014, č. 1, s. 12-18.
4. ELIÁŠ, Karel. Základní pojetí návrhu úpravy dědického práva pro nový občanský zákoník. Ad Notam. 2003, roč. 9, č. 5, s. 103.
5. Menclerová, Markéta. Jak se změní dědický proces? Právní rádce, 2013, č. 7, s. 12-15.
6. ŠEŠINA, Martin. Úvaha nad návrhem úpravy dědění v novém občanském zákoníku. Ad Notam, 2004, roč. 10, č. 2, s. 45-47.
Právní předpisy:
1. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
2. Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů
3. Zákon č. 946/1811 Sb. z. s., obecný zákoník občanský, ve znění pozdějších předpisů
4. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
5. Císařský patent z 9. srpna 1854 č. 208 ř.z, ve znění pozdějších předpisů
6. Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch, JGS 1811/946 idF, ve znění pozdějších předpisů
Judikáty:
1. Usnesení NS ČR ze dne 19. 12. 2017, sp. zn. 21 Cdo 165/2017
2. Rozhodnutí NS ČSR ze dne 14. prosince 1945, sp. zn. R I 454/44
3. Rozhodnutí NS ČSR ze dne 29. ledna 1946, sp. zn. R I 285/46
4. Rozhodnutí NS ČSR ze dne 20. dubna 1920, sp. zn. R I 226/20
5. Rozhodnutí NS ČSR ze dne 6. května 1924, sp. zn. R I 337/24
6. Rozhodnutí NS rakouského Ob 41/24, S. Z. V1/97
7. Rozhodnutí. NS rakouského Ob II 770/23, S. Z. V/287
Internetové zdroje:
1. NEMRAVOVÁ, Olga, VAŇKOVÁ, Miloslava. Nový občanský zákoník [online]. Epravo.cz, 18. června 2013. Dostupné na .
2. PAVELKA, Jan, TITLBACHOVÁ, Soňa, ŠMÍDA, David. Dědické právo po rekodifikaci soukromého práva [online]. Epravo.cz, 6. června 2013 Dostupné na .
3. SCHELLE, Karel. ABGB a dědické právo[online]. Law.muni.cz, 2010 Dostupné na
.
Recommended resources
Monografie:
1. KNAPPOVÁ, Marta, ŠVESTKA, Jiří, DVOŘÁK, Jan. Občanské právo hmotné. 3., Rodinné právo. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, c2007, 343 s.
2. KOVÁŘOVÁ, Daniela. Dědické právo podle nového občanského zákoníku: praktická příručka. Praha: Leges, 2015, 284 s.
3. KRČMÁŘ, Jan. Právo občanské V. Právo dědické. 2. vydání. Praha: VŠEHRD, 1933. 139 s.
4. MAYR, Robert. Soustava občanského práva. Kniha pátá: Právo dědické. Brno: Barvič a Novotný, 1927. 143 s.
5. MIKEŠ, Jiří, MUZIKÁŘ, Ladislav. Dědické právo: praktická příručka: kompletní pohled na dědění z hlediska hmotněprávního i procesního. 3. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2007, 351 s.
6. SVOBODA, Emil. Dědické právo. Praha: Vesmír, 1921, 104 s.
7. SVOBODA, J., Klička, O.: Dědické právo v praxi. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 408 s.
8. SCHELLEOVÁ, Ilona, SCHELLE, Karel. Dědické právo podle nového občanského zákoníku. Praha: Linde, 2013, 151 s.
9. TILSCH, Emanuel. Dědické právo rakouské se stanovisky srovnávací vědy právní, autorizované vyd., Praha: Všehrd, 1904. s. 168 s.
Komentáře:
1. FIALA, Roman, DRÁPAL, Ljubomír. Občanský zákoník: komentář. IV, Dědické právo (§ 1475 až 1720). V Praze: C. H. Beck, [2015], xi, 633 s.
2. ROUČEK, František, SEDLÁČEK, Jaromír. Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Díl 3, (§§ 531-858). Praha: V. Linhar.t, 1936. 680 s.
3. ŠVESTKA, Jiří a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek IV. Praha: Wolters Kluwer, 2014. 728 s.
Odborné články:
1. BARTOŠ, Jiří. Nová procesní úprava dědického práva. Ad Notam. 2013, roč. 19, č. 6, s. 16-17.
2. BEDNÁŘ, Václav. Dědické právo v novém občanském zákoníku. Nad kodexem soukromého práva. Obchodní právo, 2012, roč. 21, č. 5, s. 162-169.
3. BREJLOVÁ, Kateřina. Nové postavení věřitele v dědickém řízení a změna v odpovědnosti dědiců za dluhy zůstavitele. Ad Notam, 2014, č. 1, s. 12-18.
4. ELIÁŠ, Karel. Základní pojetí návrhu úpravy dědického práva pro nový občanský zákoník. Ad Notam. 2003, roč. 9, č. 5, s. 103.
5. Menclerová, Markéta. Jak se změní dědický proces? Právní rádce, 2013, č. 7, s. 12-15.
6. ŠEŠINA, Martin. Úvaha nad návrhem úpravy dědění v novém občanském zákoníku. Ad Notam, 2004, roč. 10, č. 2, s. 45-47.
Právní předpisy:
1. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
2. Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů
3. Zákon č. 946/1811 Sb. z. s., obecný zákoník občanský, ve znění pozdějších předpisů
4. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
5. Císařský patent z 9. srpna 1854 č. 208 ř.z, ve znění pozdějších předpisů
6. Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch, JGS 1811/946 idF, ve znění pozdějších předpisů
Judikáty:
1. Usnesení NS ČR ze dne 19. 12. 2017, sp. zn. 21 Cdo 165/2017
2. Rozhodnutí NS ČSR ze dne 14. prosince 1945, sp. zn. R I 454/44
3. Rozhodnutí NS ČSR ze dne 29. ledna 1946, sp. zn. R I 285/46
4. Rozhodnutí NS ČSR ze dne 20. dubna 1920, sp. zn. R I 226/20
5. Rozhodnutí NS ČSR ze dne 6. května 1924, sp. zn. R I 337/24
6. Rozhodnutí NS rakouského Ob 41/24, S. Z. V1/97
7. Rozhodnutí. NS rakouského Ob II 770/23, S. Z. V/287
Internetové zdroje:
1. NEMRAVOVÁ, Olga, VAŇKOVÁ, Miloslava. Nový občanský zákoník [online]. Epravo.cz, 18. června 2013. Dostupné na .
2. PAVELKA, Jan, TITLBACHOVÁ, Soňa, ŠMÍDA, David. Dědické právo po rekodifikaci soukromého práva [online]. Epravo.cz, 6. června 2013 Dostupné na .
3. SCHELLE, Karel. ABGB a dědické právo[online]. Law.muni.cz, 2010 Dostupné na
.