Hornoslezská pánev je v současnosti nejvýznamnější černouhelnou pánví v Evropě. Podstatou poznání stavby a vývoje sedimentárních pánví je identifikace a korelace vrstevních jednotek. K nejvýznamnějším identifikačním a korelačním horizontům patří výskyty hornin vulkanogenního původu, tonsteiny a brousky. V rešeršní etapě je zpracováno téma české části hornoslezské pánve se zaměřením na petřkovické a hrušovské vrstvy a charakteristika jednotlivých tufitických horizontů. Na základě textové a grafické dokumentace průzkumných vrtů oddělení ložisek nerostných surovin VŠB-TU Ostrava a softwarového prostředí produktu Microstation 8.5 firmy Bentley Systems byly zpracovány mapy výskytů tufitických horizontů sloje Ludmila, Bohumila, Vilemína, Bruno, Karel, Růžena, Olga a Roland. Ze zpracovaných map (přílohy 1-16) je jasné, že nejvýznamnějším tufitickým horizontem je Karel. Byl prokázán v téměř celé západní polovině české části hornoslezské pánve. Nachází se v části ostravské, příborské, mořkovské i frenštátské. Dalším rozšířeným horizontem je tufit Ludmily. Nachází se ve stejných částech české části hornoslezské pánve jako tufitický horizont sloje Karel. Nejméně rozšířeným horizontem se jeví tufitický horizont Vilemíny, jelikož byl výskyt prokázán pouze deseti vrty.
Annotation in English
The Upper Silesian Basin is currently the most important coal basin in Europe. The essence of knowledge of the structure and development of sedimentary basins is the identification and correlation of stratified units. The most important identification and correlation horizons include the occurrence of rocks of volcanic origin, tonsteins and whetstone. In the research stage, the topic of the Czech part of the Upper Silesian Basin is elaborated with a focus on the Petřkovice and Hrušov member and the characteristics of individual tufitic horizons. Based on textual and graphical documentation of exploratory boreholes of the Department of Mineral Deposits of VŠB-TU Ostrava and the software environment of the Microstation 8.5 product of Bentley Systems, were processed maps of occurrences of tufitic horizons of Ludmila, Bohumil, Vilemína, Bruno, Karel, Růžena, Olga and Roland. From the processed maps (Appendices 1 - 16) it is clear that the most important tufitic horizon is Karel. It was proved in almost the entire western half of the Czech part of the Upper Silesian Basin. It is located in the Ostrava, Příbor, Mořkov and Frenštát parts. Another widespread may be tufit of Ludmila. It is located in the same parts of the Czech part of the Upper Silesian Basin as the tufitic horizon of the Karel. The least widespread horizon is the tufitic horizon of Vilemína, as the occurrence was proven by only ten boreholes.
Keywords
česká část hornoslezské pánve, petřkovické vrstvy, hrušovské vrstvy, tonstein, brousek, tufitické horizonty
Keywords in English
Czech part of the Upper Silesian Basin, Petřkovice member, Hrušov member, tonstein, whetstone, tufitic horizons
Length of the covering note
57
Language
CZ
Annotation
Hornoslezská pánev je v současnosti nejvýznamnější černouhelnou pánví v Evropě. Podstatou poznání stavby a vývoje sedimentárních pánví je identifikace a korelace vrstevních jednotek. K nejvýznamnějším identifikačním a korelačním horizontům patří výskyty hornin vulkanogenního původu, tonsteiny a brousky. V rešeršní etapě je zpracováno téma české části hornoslezské pánve se zaměřením na petřkovické a hrušovské vrstvy a charakteristika jednotlivých tufitických horizontů. Na základě textové a grafické dokumentace průzkumných vrtů oddělení ložisek nerostných surovin VŠB-TU Ostrava a softwarového prostředí produktu Microstation 8.5 firmy Bentley Systems byly zpracovány mapy výskytů tufitických horizontů sloje Ludmila, Bohumila, Vilemína, Bruno, Karel, Růžena, Olga a Roland. Ze zpracovaných map (přílohy 1-16) je jasné, že nejvýznamnějším tufitickým horizontem je Karel. Byl prokázán v téměř celé západní polovině české části hornoslezské pánve. Nachází se v části ostravské, příborské, mořkovské i frenštátské. Dalším rozšířeným horizontem je tufit Ludmily. Nachází se ve stejných částech české části hornoslezské pánve jako tufitický horizont sloje Karel. Nejméně rozšířeným horizontem se jeví tufitický horizont Vilemíny, jelikož byl výskyt prokázán pouze deseti vrty.
Annotation in English
The Upper Silesian Basin is currently the most important coal basin in Europe. The essence of knowledge of the structure and development of sedimentary basins is the identification and correlation of stratified units. The most important identification and correlation horizons include the occurrence of rocks of volcanic origin, tonsteins and whetstone. In the research stage, the topic of the Czech part of the Upper Silesian Basin is elaborated with a focus on the Petřkovice and Hrušov member and the characteristics of individual tufitic horizons. Based on textual and graphical documentation of exploratory boreholes of the Department of Mineral Deposits of VŠB-TU Ostrava and the software environment of the Microstation 8.5 product of Bentley Systems, were processed maps of occurrences of tufitic horizons of Ludmila, Bohumil, Vilemína, Bruno, Karel, Růžena, Olga and Roland. From the processed maps (Appendices 1 - 16) it is clear that the most important tufitic horizon is Karel. It was proved in almost the entire western half of the Czech part of the Upper Silesian Basin. It is located in the Ostrava, Příbor, Mořkov and Frenštát parts. Another widespread may be tufit of Ludmila. It is located in the same parts of the Czech part of the Upper Silesian Basin as the tufitic horizon of the Karel. The least widespread horizon is the tufitic horizon of Vilemína, as the occurrence was proven by only ten boreholes.
Keywords
česká část hornoslezské pánve, petřkovické vrstvy, hrušovské vrstvy, tonstein, brousek, tufitické horizonty
Keywords in English
Czech part of the Upper Silesian Basin, Petřkovice member, Hrušov member, tonstein, whetstone, tufitic horizons
Research Plan
Hornoslezská pánev je v současné době nejvýznamnější černouhelnou pánví Evropy. Větší část pánve se rozprostírá v Polsku, na jehož území leží přibližně dvě třetiny plochy. Zbylá část připadá na Českou republiku. Základem poznání stavby a vývoje sedimentárních pánví je identifikace a korelace vrstevních jednotek. Mezi nejvýznamnější identifikační a korelační horizonty patří výskyty hornin vulkanogenního původu. V petřkovických vrstvách se v ploše pánve kromě známého hlavního ostravského brousku a brouskového horizontu sloje Leonard vyskytuje méně studované horizonty, např. brousek sloje Ludmila, sloj Bohumila, horizonty sloje Vilemíny a brousek sloje Bruno. V hrušovských vrstvách je např. popsán tufitický horizont sloje Roland, brousek sloje Olga, tufitický horizont sloje Růžena a brouskový horizont sloje Karel. Prostorové uspořádání uvedených horizontu, oblasti výskytu, případně vývoj mocnosti horizontu dosud podrobněji studovány nebyly. V rešeršní etapě studentka zpracuje literární rešerši na téma ostravské souvrství - petřkovické a hrušovské vrstvy v české části hornoslezské pánve se zaměřením na brouskové horizonty. V laboratorní etapě studentka vypracuje přehlednou mapu výskytu některých horizontů, případně vyhodnotí mocnosti zkoumaných horizontů pomocí nově vytvořených modelů. K sestavení modelů využije vrtnou databázi ČGS a databázi oddělení nerostných surovin VŠB-TU Ostrava. Vlastní modelování provede v programovém prostředí MicroStation a InRoads firmy Bentley Systems, Inc. V interpretační etapě studentka zhodnotí nově zjištěné údaje a závěry.
Research Plan
Hornoslezská pánev je v současné době nejvýznamnější černouhelnou pánví Evropy. Větší část pánve se rozprostírá v Polsku, na jehož území leží přibližně dvě třetiny plochy. Zbylá část připadá na Českou republiku. Základem poznání stavby a vývoje sedimentárních pánví je identifikace a korelace vrstevních jednotek. Mezi nejvýznamnější identifikační a korelační horizonty patří výskyty hornin vulkanogenního původu. V petřkovických vrstvách se v ploše pánve kromě známého hlavního ostravského brousku a brouskového horizontu sloje Leonard vyskytuje méně studované horizonty, např. brousek sloje Ludmila, sloj Bohumila, horizonty sloje Vilemíny a brousek sloje Bruno. V hrušovských vrstvách je např. popsán tufitický horizont sloje Roland, brousek sloje Olga, tufitický horizont sloje Růžena a brouskový horizont sloje Karel. Prostorové uspořádání uvedených horizontu, oblasti výskytu, případně vývoj mocnosti horizontu dosud podrobněji studovány nebyly. V rešeršní etapě studentka zpracuje literární rešerši na téma ostravské souvrství - petřkovické a hrušovské vrstvy v české části hornoslezské pánve se zaměřením na brouskové horizonty. V laboratorní etapě studentka vypracuje přehlednou mapu výskytu některých horizontů, případně vyhodnotí mocnosti zkoumaných horizontů pomocí nově vytvořených modelů. K sestavení modelů využije vrtnou databázi ČGS a databázi oddělení nerostných surovin VŠB-TU Ostrava. Vlastní modelování provede v programovém prostředí MicroStation a InRoads firmy Bentley Systems, Inc. V interpretační etapě studentka zhodnotí nově zjištěné údaje a závěry.
Recommended resources
DOPITA M. et al. (1997): Geologie české části hornoslezské pánve. Min. živ. Prostředí České republiky, Praha, 1997, 278 s. HÝLOVÁ L., JURECZKA J., JIRÁSEK J., SIVEK M., HOTÁRKOVÁ J. (2013): The Petřkovice Member (Ostrava Formation, Mississippian) od Upper Silesian Basin (Czech Republic and Poland). International Journal of Coal Geology, vol. 106, pp. 11-24. JIRÁSEK J., HÝLOVÁ L., SIVEK M., JURECZKA J., MARTÍNEK K., SÝKOROVÁ I., SCHMITZ M. (2013): The Main Ostrava Whetstone: Composition, sedimentary processes, palaeogeography and geochronology of a major Mississippian volcaniclastic unit of the Upper Silesiean Basin (Poland and Czech Republic). International Journal of Earth Sciences, vol. 102, pp. 989-1006. KANDARACHEVOVÁ J., HÝLOVÁ L., SEDLÁČKOVÁ L. (2008): Possibilities of utilization of software toolsmin modeling the development of geological parameters in the study of geology of coal basin. In II. Geo-Sympozjum Młodych Badaczy Silesia 2008 - Nove Trendy w Naukach o Ziemi, Materiały. Sosnowiec : Wydział Nauk o Ziemi Uniwersytetu Śląskiego, s. 27-29. SIVEK M., KANDARACHEVOVÁ J., JIRÁSEK J., HÝLOVÁ L., DOPITA M. (2011) Vývoj litostratigrafického členění české části hornoslezské pánve od roku 1928. Acta Mus. Beskid., 3: 173-186. VEBR L., JIRÁSEK J., HÝLOVÁ L., SIVEK M. (2012) Mocnost spodních hrušovských vrstev (namur) v české části hornoslezské pánve. Geol. Výzk. Mor. Slez., 19, 112-114. VEBR L., JIRÁSEK J., HÝLOVÁ L., SIVEK M. (2012) Uhlonosnost spodních hrušovských vrstev (namur) v české části hornoslezské pánve. Geol. Výzk. Mor. Slez., 19, 115-118.
Recommended resources
DOPITA M. et al. (1997): Geologie české části hornoslezské pánve. Min. živ. Prostředí České republiky, Praha, 1997, 278 s. HÝLOVÁ L., JURECZKA J., JIRÁSEK J., SIVEK M., HOTÁRKOVÁ J. (2013): The Petřkovice Member (Ostrava Formation, Mississippian) od Upper Silesian Basin (Czech Republic and Poland). International Journal of Coal Geology, vol. 106, pp. 11-24. JIRÁSEK J., HÝLOVÁ L., SIVEK M., JURECZKA J., MARTÍNEK K., SÝKOROVÁ I., SCHMITZ M. (2013): The Main Ostrava Whetstone: Composition, sedimentary processes, palaeogeography and geochronology of a major Mississippian volcaniclastic unit of the Upper Silesiean Basin (Poland and Czech Republic). International Journal of Earth Sciences, vol. 102, pp. 989-1006. KANDARACHEVOVÁ J., HÝLOVÁ L., SEDLÁČKOVÁ L. (2008): Possibilities of utilization of software toolsmin modeling the development of geological parameters in the study of geology of coal basin. In II. Geo-Sympozjum Młodych Badaczy Silesia 2008 - Nove Trendy w Naukach o Ziemi, Materiały. Sosnowiec : Wydział Nauk o Ziemi Uniwersytetu Śląskiego, s. 27-29. SIVEK M., KANDARACHEVOVÁ J., JIRÁSEK J., HÝLOVÁ L., DOPITA M. (2011) Vývoj litostratigrafického členění české části hornoslezské pánve od roku 1928. Acta Mus. Beskid., 3: 173-186. VEBR L., JIRÁSEK J., HÝLOVÁ L., SIVEK M. (2012) Mocnost spodních hrušovských vrstev (namur) v české části hornoslezské pánve. Geol. Výzk. Mor. Slez., 19, 112-114. VEBR L., JIRÁSEK J., HÝLOVÁ L., SIVEK M. (2012) Uhlonosnost spodních hrušovských vrstev (namur) v české části hornoslezské pánve. Geol. Výzk. Mor. Slez., 19, 115-118.
Enclosed appendices
16 map, 1 disketa
Appendices bound in thesis
maps
Taken from the library
Yes
Full text of the thesis
Appendices
Reviewer's report
Supervisor's report
Defence procedure record
Téma práce: Vývoj vybraných tufitických horizontů ostravského souvrství české části hornoslezské pánve
Průběh: Cílem práce bylo v rešeršní části charakterizovat tufogenní horizonty a ve výsledkové části vytvořit přehledné mapy výskytů horizontů. Na úvod kandidátka představila základní přehled hornoslezské pánve a výskyt tufogenních / vulkanogenních horizontů (tufy, tufity, tonsteiny, argilitizované tufity). Metody: zpracování textové a grafické dokumentace 434 průzkumných vrtů, filtrace dat, vyhodnocení a kvantifikace parametrů a grafické zpracování v SW Microstation. Dále autorka prezentovala mapy rozšíření tufogenních horizontů slojí Ludmila, Bohumila, Vilemína, Bruno, Karel, Růžena, Olga a Roland. Autorka výsledky krátce diskutovala s publikovanými údaji a prezentovala stručné závěry.
Vedoucí práce dr. Lada Hýlová výsledky bakalářského projektu hodnotí obecně kladně, avšak kritizuje drobné nedostatky ve věcné části a navrhuje hodnocení C-D. Oponent práce doc. Jakub Jirásek práci rovněž hodnotí kladně, kritizuje dílčí nedostatky, vznáší několik dotazů a závěrem práci doporučuje k obhajobě a navrhuje známku velmi dobře (C). Autorka na dotazy oponenta odpověděla.
V diskuzi se ptal prof. Ondřej Bábek (mocnosti horizontů, vulkanické zdroje), dr. Daniel Šimíček (geologický kontext pánve, rozšíření horizontů). Na tyto dotazy autorka odpověděla jen velmi fragmentárně.
Hlasováním komise dospěla k hodnocení D.