Hornoslezská pánev je jedna z nejvýznamnějších evropských paralických a limnických černouhelných pánví. Je charakteristická svou cyklickou stavbou. Nově se cykličnost se jeví jako zajímavé téma, také díky tomu, že se zpřesňují metody datování hornin. Práce se zabývá cyklickou stavbou petřkovických vrstev na jihu české části hornoslezské pánve. V rešeršní etapě je popsána geologická charakteristika české části hornoslezské pánve, geologické pochody, které vedly k jejímu vzniku, prostorové vymezení a členění české části pánve. Dále je popsána geologie, hranice a zařazení ostravského a karvinského souvrství. Další kapitola je věnována petřkovickým vrstvám, u kterých je popsána geologická stavba, mocnost, rozšíření, dělení, hranice a významné korelační
horizonty (skupiny faunistických horizontů a tufity). V metodické části jsem používala vrtné profily pocházející z databáze České geologické služby a databáze katedry geologie Vysoké školy Báňské - Technické univerzity Ostrava. Z vrtných profilů náležících do petřkovických vrstev, byla vypracována přehledná mapu vrtů vyskytující se v podbeskydské oblasti. Z vrtů, které zastihly bázi a strop petřkovických vrstev, byly v programu Corel Draw vytvořeny dva podrobné litologicko korelační řezy ve směru S - J a V - Z. V obou řezech převládají neúplné cykly nad úplnými a směrem do nadloží dochází ke zjemňování cyklů. Po přepočítání cyklů bylo zjištěno, že na severu sledované oblasti se počet cyklů pohybuje kolem 66 a na jihu je počet cyklů 45. Směrem na jih dochází k ubývání cyklů. Na východě sledované oblasti je počet cyklů v rozmezí od 42 po 51 a na západě je počet cyklů kolem 49. Až na vrt NP 878, který má pouze 32 cyklů se počet cyklů pohybuje kolem 45. Z dostupné literatury bylo zjištěno, že časový interval mezi tonsteinem Ludmila a hlavním ostravským brouskem je 1,13 Ma. Průměrný počet cyklů mezi tonsteinem Ludmila a hlavním ostravským brouskem se
pohybuje kolem 33. Délka sedimentace jednoho cyklu mezi tonsteinem Ludmila a hlavním ostravským brouskem je zhruba 34,2 tis. let.
Anotace v angličtině
The Upper Silesian Basin is one of the European most important paralic and limnic coal basins. It is characterized by its cyclic structure. Newly, cyclicality seems to be an interesting topic, also because the methods of rock dating are more precise. The work deals with the cyclic structure of the Petřkovice Members in the south of the Czech part of the Upper Silesian Basin. In the retrieval stage there is described the geological characteristics of
the Czech part of the Upper Silesian Basin, geological processes that led to its origin, spatial delimitation and division of the Czech part of the basin. Further, geology, boundaries and classification of Ostrava and Karviná Formation are described. The next chapter is dedicated to Petřkovice Members, in which is describe geological structure, thickness, distribution, division, boundaries and important correlation horizons (groups of faunistic horizons and tuffites). In the methodological part I used drilling profiles originating from the database of the Czech Geological Survey and the database of the Department of Geology of the VŠB - Technical University of Ostrava. A well-arranged map of boreholes occurring in the Podbeskydská area was prepared from the drilling profiles belonging to the Petřkovice Members. From the boreholes, which caught the base and ceiling of the Petřkovice Members, two detailed lithological-correlation sections in the S - J and V - Z directions were created in the Corel Draw program. In both sections complete cycles dominated over the incomplete cycles and cycles are refined towards the overburden. After recalculation of the cycles, it was found that in the north of the observed area the number of cycles was about 45 and the number of cycles was 66 in the south. In the east of the observed area, the number of cycles ranges from 42 to 51 and in the west the number of cycles is around 49. Except for NP 878, which has only 32 cycles, the number of cycles is around 45. From the literature available, it was found that the interval between tonstein Ludmila and the main ostrava whetstone is 1.13 Ma. Average number of cycles between f.h. Ludmila and the main ostrava whetstone are around 33. The length of sedimentation of one cycle between tonstein Ludmila and the main ostrava whetstone is about 34,2 thous. years.
Klíčová slova
česká část hornoslezská pánev, ostravské souvrství, petřkovické vrstvy,
cyklická stavba, hlavní ostravský brousek, faunistické horizonty
Klíčová slova v angličtině
Czech part Upper Silesian Basin, Ostrava Formation, Petřkovice Members, cyclic
structure, main ostrava whetstone, faunistic horizons
Rozsah průvodní práce
54 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Hornoslezská pánev je jedna z nejvýznamnějších evropských paralických a limnických černouhelných pánví. Je charakteristická svou cyklickou stavbou. Nově se cykličnost se jeví jako zajímavé téma, také díky tomu, že se zpřesňují metody datování hornin. Práce se zabývá cyklickou stavbou petřkovických vrstev na jihu české části hornoslezské pánve. V rešeršní etapě je popsána geologická charakteristika české části hornoslezské pánve, geologické pochody, které vedly k jejímu vzniku, prostorové vymezení a členění české části pánve. Dále je popsána geologie, hranice a zařazení ostravského a karvinského souvrství. Další kapitola je věnována petřkovickým vrstvám, u kterých je popsána geologická stavba, mocnost, rozšíření, dělení, hranice a významné korelační
horizonty (skupiny faunistických horizontů a tufity). V metodické části jsem používala vrtné profily pocházející z databáze České geologické služby a databáze katedry geologie Vysoké školy Báňské - Technické univerzity Ostrava. Z vrtných profilů náležících do petřkovických vrstev, byla vypracována přehledná mapu vrtů vyskytující se v podbeskydské oblasti. Z vrtů, které zastihly bázi a strop petřkovických vrstev, byly v programu Corel Draw vytvořeny dva podrobné litologicko korelační řezy ve směru S - J a V - Z. V obou řezech převládají neúplné cykly nad úplnými a směrem do nadloží dochází ke zjemňování cyklů. Po přepočítání cyklů bylo zjištěno, že na severu sledované oblasti se počet cyklů pohybuje kolem 66 a na jihu je počet cyklů 45. Směrem na jih dochází k ubývání cyklů. Na východě sledované oblasti je počet cyklů v rozmezí od 42 po 51 a na západě je počet cyklů kolem 49. Až na vrt NP 878, který má pouze 32 cyklů se počet cyklů pohybuje kolem 45. Z dostupné literatury bylo zjištěno, že časový interval mezi tonsteinem Ludmila a hlavním ostravským brouskem je 1,13 Ma. Průměrný počet cyklů mezi tonsteinem Ludmila a hlavním ostravským brouskem se
pohybuje kolem 33. Délka sedimentace jednoho cyklu mezi tonsteinem Ludmila a hlavním ostravským brouskem je zhruba 34,2 tis. let.
Anotace v angličtině
The Upper Silesian Basin is one of the European most important paralic and limnic coal basins. It is characterized by its cyclic structure. Newly, cyclicality seems to be an interesting topic, also because the methods of rock dating are more precise. The work deals with the cyclic structure of the Petřkovice Members in the south of the Czech part of the Upper Silesian Basin. In the retrieval stage there is described the geological characteristics of
the Czech part of the Upper Silesian Basin, geological processes that led to its origin, spatial delimitation and division of the Czech part of the basin. Further, geology, boundaries and classification of Ostrava and Karviná Formation are described. The next chapter is dedicated to Petřkovice Members, in which is describe geological structure, thickness, distribution, division, boundaries and important correlation horizons (groups of faunistic horizons and tuffites). In the methodological part I used drilling profiles originating from the database of the Czech Geological Survey and the database of the Department of Geology of the VŠB - Technical University of Ostrava. A well-arranged map of boreholes occurring in the Podbeskydská area was prepared from the drilling profiles belonging to the Petřkovice Members. From the boreholes, which caught the base and ceiling of the Petřkovice Members, two detailed lithological-correlation sections in the S - J and V - Z directions were created in the Corel Draw program. In both sections complete cycles dominated over the incomplete cycles and cycles are refined towards the overburden. After recalculation of the cycles, it was found that in the north of the observed area the number of cycles was about 45 and the number of cycles was 66 in the south. In the east of the observed area, the number of cycles ranges from 42 to 51 and in the west the number of cycles is around 49. Except for NP 878, which has only 32 cycles, the number of cycles is around 45. From the literature available, it was found that the interval between tonstein Ludmila and the main ostrava whetstone is 1.13 Ma. Average number of cycles between f.h. Ludmila and the main ostrava whetstone are around 33. The length of sedimentation of one cycle between tonstein Ludmila and the main ostrava whetstone is about 34,2 thous. years.
Klíčová slova
česká část hornoslezská pánev, ostravské souvrství, petřkovické vrstvy,
cyklická stavba, hlavní ostravský brousek, faunistické horizonty
Klíčová slova v angličtině
Czech part Upper Silesian Basin, Ostrava Formation, Petřkovice Members, cyclic
structure, main ostrava whetstone, faunistic horizons
Zásady pro vypracování
Hornoslezská pánev je v současné době nejvýznamnější černouhelnou pánví Evropy. Větší část hornoslezské pánve se rozprostírá v Polsku, na jehož území leží přibližně dvě třetiny plochy pánve. Zbylá část připadá na Českou republiku. Hornoslezská pánev je již několik desítek let tématem studia mnoha geologů. Některá témata (jako například cykly a cyklická stavba sedimentů v pánvi) se v závislosti na nových datech (informace z nových vrtů) a vývoji laboratorních zařízení opět řeší.
Petřkovické vrstvy tvoří dva megacykly (Jirásek at al. 2018), ty se skládají z několika cyklů, které vykazují podmínky transgresního a regresního vývoje oblasti. Orientaci v sedimentárním záznamu petřkovických vrstev umožňují identifikační a korelační horizonty, tedy skupiny faunistických horizontů (sladkovodních, brakických i mořských) a tufitické horizonty (tonsteiny a brousky). Dopita et al. (1997) uvádí na jihu české části hornoslezské pánve 50 základních cyklů, jejich prostorovou distribuci však nedokládá.
V rešeršní etapě studentka zpracuje literární rešerši na téma ostravské souvrství v české části hornoslezské pánve se zaměřením na petřkovické vrstvy. V laboratorní etapě studentka vypracuje několik korelačních řezů napříč jižní částí podbeskydské oblasti, bude se orientovat pomocí tonsteinů, brousků a skupin faunistických horizontů. K sestavení modelu využije vrtnou databázi ČGS a databázi oddělení nerostných surovin VŠB-TU Ostrava.
V rámci zpracování bakalářské práce bude studentka seznámena s programem MicroStation firmy Bentley Systems, Inc., v němž sestaví mapu vrtů studované oblasti. Korelační řezy budou vyhotoveny v programu Corel Draw, V interpretační etapě studentka zhodnotí nově zjištěné údaje a závěry.
Zásady pro vypracování
Hornoslezská pánev je v současné době nejvýznamnější černouhelnou pánví Evropy. Větší část hornoslezské pánve se rozprostírá v Polsku, na jehož území leží přibližně dvě třetiny plochy pánve. Zbylá část připadá na Českou republiku. Hornoslezská pánev je již několik desítek let tématem studia mnoha geologů. Některá témata (jako například cykly a cyklická stavba sedimentů v pánvi) se v závislosti na nových datech (informace z nových vrtů) a vývoji laboratorních zařízení opět řeší.
Petřkovické vrstvy tvoří dva megacykly (Jirásek at al. 2018), ty se skládají z několika cyklů, které vykazují podmínky transgresního a regresního vývoje oblasti. Orientaci v sedimentárním záznamu petřkovických vrstev umožňují identifikační a korelační horizonty, tedy skupiny faunistických horizontů (sladkovodních, brakických i mořských) a tufitické horizonty (tonsteiny a brousky). Dopita et al. (1997) uvádí na jihu české části hornoslezské pánve 50 základních cyklů, jejich prostorovou distribuci však nedokládá.
V rešeršní etapě studentka zpracuje literární rešerši na téma ostravské souvrství v české části hornoslezské pánve se zaměřením na petřkovické vrstvy. V laboratorní etapě studentka vypracuje několik korelačních řezů napříč jižní částí podbeskydské oblasti, bude se orientovat pomocí tonsteinů, brousků a skupin faunistických horizontů. K sestavení modelu využije vrtnou databázi ČGS a databázi oddělení nerostných surovin VŠB-TU Ostrava.
V rámci zpracování bakalářské práce bude studentka seznámena s programem MicroStation firmy Bentley Systems, Inc., v němž sestaví mapu vrtů studované oblasti. Korelační řezy budou vyhotoveny v programu Corel Draw, V interpretační etapě studentka zhodnotí nově zjištěné údaje a závěry.
Seznam doporučené literatury
DOPITA M. et al. (1997): Geologie české části hornoslezské pánve. - Min. živ. prostředí České republiky, Praha, 1997, 278 s.
HÝLOVÁ L., JURECZKA J., JIRÁSEK J., SIVEK M., HOTÁRKOVÁ J. (2016): Coal-bearing capacity of the Petřkovice Member (Ostrava Formation, Serpukhovian, Mississippian) of the Upper Silesian Basin (Czech Republic and Poland). Geological Quarterly, 60(3), pp. 637-649.
HÝLOVÁ L., JIRÁSEK J., SIVEK M., JURECZKA J. (2013): The Petřkovice Member (Ostrava Formation, Mississippian) of the Upper Silesian Basin (Czech Republic and Poland). International Journal of Coal Geology, 106, pp. 11-24.
JIRÁSEK J., HÝLOVÁ L., SIVEK M., JURECZKA J., MARTÍNEK K., SÝKOROVÁ I., SCHMITZ M. (2013): The Main Ostrava Whetstone: Composition, sedimentary processes, palaeogeography and geochronology of a major Mississippian volcaniclastic unit of the Upper Silesian Basin (Poland and Czech Republic). International Journal of Earth Sciences, 102, pp. 989-1006.
JIRÁSEK J., OPLUŠTIL S., SIVEK M., SCHMITZ M. D., ABELS H. A. (2018): Astronomical forcing of Carboniferous paralic sedimentary cycles in the Upper Silesian Basin, Czech Republic (Serpukhovian, latest Mississippian): New radiometric ages afford an astronomical age model for European biozonations and substages. Earth-Science Reviews, 177, pp. 715-741.
SIVEK M., KANDARACHEVOVÁ J., JIRÁSEK J., HÝLOVÁ L., DOPITA M. (2011): Vývoj litostratigrafického členění české části hornoslezské pánve od roku 1928. Acta Mus. Beskid., 3: 173-186.
ZEMAN J. (1960): Megacyklothemy v ostravsko-karvinském revíru. Věstník ÚÚG, XXXV(4), pp. 299-314.
Seznam doporučené literatury
DOPITA M. et al. (1997): Geologie české části hornoslezské pánve. - Min. živ. prostředí České republiky, Praha, 1997, 278 s.
HÝLOVÁ L., JURECZKA J., JIRÁSEK J., SIVEK M., HOTÁRKOVÁ J. (2016): Coal-bearing capacity of the Petřkovice Member (Ostrava Formation, Serpukhovian, Mississippian) of the Upper Silesian Basin (Czech Republic and Poland). Geological Quarterly, 60(3), pp. 637-649.
HÝLOVÁ L., JIRÁSEK J., SIVEK M., JURECZKA J. (2013): The Petřkovice Member (Ostrava Formation, Mississippian) of the Upper Silesian Basin (Czech Republic and Poland). International Journal of Coal Geology, 106, pp. 11-24.
JIRÁSEK J., HÝLOVÁ L., SIVEK M., JURECZKA J., MARTÍNEK K., SÝKOROVÁ I., SCHMITZ M. (2013): The Main Ostrava Whetstone: Composition, sedimentary processes, palaeogeography and geochronology of a major Mississippian volcaniclastic unit of the Upper Silesian Basin (Poland and Czech Republic). International Journal of Earth Sciences, 102, pp. 989-1006.
JIRÁSEK J., OPLUŠTIL S., SIVEK M., SCHMITZ M. D., ABELS H. A. (2018): Astronomical forcing of Carboniferous paralic sedimentary cycles in the Upper Silesian Basin, Czech Republic (Serpukhovian, latest Mississippian): New radiometric ages afford an astronomical age model for European biozonations and substages. Earth-Science Reviews, 177, pp. 715-741.
SIVEK M., KANDARACHEVOVÁ J., JIRÁSEK J., HÝLOVÁ L., DOPITA M. (2011): Vývoj litostratigrafického členění české části hornoslezské pánve od roku 1928. Acta Mus. Beskid., 3: 173-186.
ZEMAN J. (1960): Megacyklothemy v ostravsko-karvinském revíru. Věstník ÚÚG, XXXV(4), pp. 299-314.
Přílohy volně vložené
2 litologicko korelační řezy ve směru S - J a V - Z, 1 DVD-R
Přílohy vázané v práci
ilustrace, mapy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Cyklická stavba petřkovických vrstev na jihu české části hornoslezské pánve
Úvodem kandidátka představila cíle práce - identifikace cyklicity v karbonských sedimentech hornoslezské pánve; dále krátce představila regionálně-geologický přehled a stratigrafii hornoslezské pánve, se zaměřením na petřkovické vrstvy, a problematiku litologické cyklicity v paralickém prostředí a jejich řídícími mechanismy. Dále autorka popsala zdroje data a použité metody, tvorba map z databáze vrtů a vymezení cyklů. Prezentace výsledků byla velmi zkrácená (pouze mapa) a autorka přechází rovnou k diskuzi. Autorka nakonec představila hlavní závěry týkající se počtu identifikovaných cyklů a významné periody cyklicity.
Vedoucí práce dr. Lada Hýlová (UP Olomouc) práci doporučuje k obhajobě a navrhuje známku C. Oponentem práce byl doc. Jakub Jirásek (VŠB-TU), který práci hodnotí kladně; práce je až na drobné výjimky formálně v pořádku; oponent však kritizuje metodiku vymezování cyklů a další věcné nedostatky. Oponent vznáší několik dotazů (perioda astronomických cyklů, hloubka krystalinika), a nakonec doporučuje práci k obhajobě a navrhuje známku "dobře". Kandidátka na dotazy uspokojivě odpověděla.
V diskuzi vystoupil dr. Kamil Kropáč, dr. Hýlová a prof. Bábek (původ autocyklicity a alocyklicity, perioda cyklů). Autorka na diskuzi správně zareagovala. Komise se shodla na známce: C