Předkládaná diplomová práce se zabývá sedlovými vrstvami karvinského souvrství v české části hornoslezské pánve. V této práci bylo cílem v rámci rešeršní části podat informace o geologii české části hornoslezské pánve a karvinském souvrství, charakterizovat sedlové vrstvy a sloj Prokop. V praktické části diplomové práce bylo cílem vytvořit prostorové modely zachycující vývoj mocnosti, písčitosti, celkové uhlonosnosti sedlových vrstev, vývoj celkové uhlonosnosti slojí o mocnosti nad 10 cm a o mocnosti nad 80 cm, určit mocnost sloje Prokop a uhlonosnost bez sloje Prokop a nakonec určit celkový počet slojí, počet slojí o mocnosti nad 10 cm a počet slojí o mocnosti nad 80 cm. Mocnost sedlových vrstev se pohybuje od 70,3 m do 347,67 m. Maximální písčitost sedlových vrstev je 86,98 % a minimální hodnotou je 31,19 %. Celková uhlonosnost slojí nabývá hodnot od 2,9 % do 14,9 %. Všechny zmíněné parametry byly studovány pouze na Karvinsku z důvodu velkého množství vrtů. Při vytváření modelů jsem využila vrtnou databázi České geologické služby (ČGS) a databázi oddělení nerostných surovin Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě (VŠB-TUO). Prostorové modely zvolených parametrů byly vytvořeny v programovém prostředí MicroStation a InRoads založené firmou Bentley Systems, Inc.
Anotace v angličtině
This Master´s thesis deals with Saddle Member of the Karviná Formation in the Czech part of the Upper Silesian Basin. The aim of the theoretical part was to provide the information about the geology of the Czech part of the Upper Silesian Basin and Karviná Formation and to characterize the Saddle Member and the Prokop Seam. The aim of the research part was to create spatial models depicting the development of thickness, sand content, coal-bearing capacity of the Saddle Member and the development of the total coal-bearing capacity of the seams with the thickness over 10 cm and over 80 cm. The next goal was to establish the thickness of the Prokop Seam, the coal-bearing capacity without this seam and finally to determine the total number of seams and the number of seams with the thickness over 10 cm and over 80 cm. The thickness of the Saddle Member varies from 70,3 m to 347,67 m. Maximum sand content of the Saddle Member is 86,98 % and the minimum value is 31,19 %. Total coal-bearing capacity of the seams ranges from 2,9 % to 14,9 %. All of the mentioned parameters were studied in Karviná because of the large number of boreholes. I used the drilling database of the Czech Geological Survey (CGS) and the database of the department of Mineral resources of Technical University in Ostrava while creating the models. The spatial models of the selected parameters were created in MicroStation and InRoads software environments founded by Bentley Systems, Inc.
Klíčová slova
česká část hornoslezské pánve, karvinské souvrství, sedlové vrstvy, sloj
Prokop, mocnost, písčitost, uhlonosnost
Klíčová slova v angličtině
Czech part of the Upper Silesian Basin, Karviná Formation, Saddle Member,
Prokop seam, thickness, sand content, coal-bearing capacity
Rozsah průvodní práce
53 s. + 16 stran příloh
Jazyk
CZ
Anotace
Předkládaná diplomová práce se zabývá sedlovými vrstvami karvinského souvrství v české části hornoslezské pánve. V této práci bylo cílem v rámci rešeršní části podat informace o geologii české části hornoslezské pánve a karvinském souvrství, charakterizovat sedlové vrstvy a sloj Prokop. V praktické části diplomové práce bylo cílem vytvořit prostorové modely zachycující vývoj mocnosti, písčitosti, celkové uhlonosnosti sedlových vrstev, vývoj celkové uhlonosnosti slojí o mocnosti nad 10 cm a o mocnosti nad 80 cm, určit mocnost sloje Prokop a uhlonosnost bez sloje Prokop a nakonec určit celkový počet slojí, počet slojí o mocnosti nad 10 cm a počet slojí o mocnosti nad 80 cm. Mocnost sedlových vrstev se pohybuje od 70,3 m do 347,67 m. Maximální písčitost sedlových vrstev je 86,98 % a minimální hodnotou je 31,19 %. Celková uhlonosnost slojí nabývá hodnot od 2,9 % do 14,9 %. Všechny zmíněné parametry byly studovány pouze na Karvinsku z důvodu velkého množství vrtů. Při vytváření modelů jsem využila vrtnou databázi České geologické služby (ČGS) a databázi oddělení nerostných surovin Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě (VŠB-TUO). Prostorové modely zvolených parametrů byly vytvořeny v programovém prostředí MicroStation a InRoads založené firmou Bentley Systems, Inc.
Anotace v angličtině
This Master´s thesis deals with Saddle Member of the Karviná Formation in the Czech part of the Upper Silesian Basin. The aim of the theoretical part was to provide the information about the geology of the Czech part of the Upper Silesian Basin and Karviná Formation and to characterize the Saddle Member and the Prokop Seam. The aim of the research part was to create spatial models depicting the development of thickness, sand content, coal-bearing capacity of the Saddle Member and the development of the total coal-bearing capacity of the seams with the thickness over 10 cm and over 80 cm. The next goal was to establish the thickness of the Prokop Seam, the coal-bearing capacity without this seam and finally to determine the total number of seams and the number of seams with the thickness over 10 cm and over 80 cm. The thickness of the Saddle Member varies from 70,3 m to 347,67 m. Maximum sand content of the Saddle Member is 86,98 % and the minimum value is 31,19 %. Total coal-bearing capacity of the seams ranges from 2,9 % to 14,9 %. All of the mentioned parameters were studied in Karviná because of the large number of boreholes. I used the drilling database of the Czech Geological Survey (CGS) and the database of the department of Mineral resources of Technical University in Ostrava while creating the models. The spatial models of the selected parameters were created in MicroStation and InRoads software environments founded by Bentley Systems, Inc.
Klíčová slova
česká část hornoslezské pánve, karvinské souvrství, sedlové vrstvy, sloj
Prokop, mocnost, písčitost, uhlonosnost
Klíčová slova v angličtině
Czech part of the Upper Silesian Basin, Karviná Formation, Saddle Member,
Prokop seam, thickness, sand content, coal-bearing capacity
Zásady pro vypracování
Hornoslezská pánev je v současné době nejvýznamnější černouhelnou pánví Evropy. Ročně se v ní vytěží více než 90 mil. t černého uhlí. Větší část těžby (téměř 90 %) je zajišťována v Polsku, na jehož území leží přibližně dvě třetiny plochy pánve. Zbylá část těžby připadá na Českou republiku. Nejmocnější slojí, která je důležitá pro těžbu uhlí v hornoslezské pánvi, je sloj Prokop (504). Ta je rovněž významná pro stratigrafii pánve - báze sloje Prokop tvoří hranici mezi paralickou molasou (ostravské souvrství) a kontinentální molasou (karvinské souvrství) hornoslezské pánve. Bazální vrstevní jednotkou karvinského souvrství, které obsahuje uvedenou sloj, jsou sedlové vrstvy. Ty se vyskytují zejména na Karvinsku a na Frenštátsku.
Práce se zaměří na vývoj mocnosti sedlových vrstev, vývoj uhlonosnosti a písčitosti jednoty v ploše české části hornoslezské pánve. Studentka zpracuje literární rešerši na téma karvinské souvrství a sedlové vrstvy v české části hornoslezské pánve. V laboratorní etapě pak vypracuje přehlednou mapu vrtů, které zastihly sedlové vrstvy. Z nich pak zjistí bázi a strop jednotky, vyhodnotí pravou mocnost a vytvoří odpovídající model. Podobně se bude zabývat písčitostí a uhlonosností sedlových vrstev, popř. vývojem mocnosti sloje Prokop apod. Jako vstupní data budou sloužit informace z databáze průzkumných vrtů, a to jak povrchových, tak důlních. K sestavení modelů využije databázi ČGS a databázi oddělení nerostných surovin VŠB-TU Ostrava. Modely vývoje uvedených parametrů budou sestaveny v programovém prostředí MicroStation a InRoads firmy Bentley Systems, Inc. V interpretační etapě studentka zhodnotí nově zjištěné údaje a závěry.
Zásady pro vypracování
Hornoslezská pánev je v současné době nejvýznamnější černouhelnou pánví Evropy. Ročně se v ní vytěží více než 90 mil. t černého uhlí. Větší část těžby (téměř 90 %) je zajišťována v Polsku, na jehož území leží přibližně dvě třetiny plochy pánve. Zbylá část těžby připadá na Českou republiku. Nejmocnější slojí, která je důležitá pro těžbu uhlí v hornoslezské pánvi, je sloj Prokop (504). Ta je rovněž významná pro stratigrafii pánve - báze sloje Prokop tvoří hranici mezi paralickou molasou (ostravské souvrství) a kontinentální molasou (karvinské souvrství) hornoslezské pánve. Bazální vrstevní jednotkou karvinského souvrství, které obsahuje uvedenou sloj, jsou sedlové vrstvy. Ty se vyskytují zejména na Karvinsku a na Frenštátsku.
Práce se zaměří na vývoj mocnosti sedlových vrstev, vývoj uhlonosnosti a písčitosti jednoty v ploše české části hornoslezské pánve. Studentka zpracuje literární rešerši na téma karvinské souvrství a sedlové vrstvy v české části hornoslezské pánve. V laboratorní etapě pak vypracuje přehlednou mapu vrtů, které zastihly sedlové vrstvy. Z nich pak zjistí bázi a strop jednotky, vyhodnotí pravou mocnost a vytvoří odpovídající model. Podobně se bude zabývat písčitostí a uhlonosností sedlových vrstev, popř. vývojem mocnosti sloje Prokop apod. Jako vstupní data budou sloužit informace z databáze průzkumných vrtů, a to jak povrchových, tak důlních. K sestavení modelů využije databázi ČGS a databázi oddělení nerostných surovin VŠB-TU Ostrava. Modely vývoje uvedených parametrů budou sestaveny v programovém prostředí MicroStation a InRoads firmy Bentley Systems, Inc. V interpretační etapě studentka zhodnotí nově zjištěné údaje a závěry.
Seznam doporučené literatury
DOPITA, M. (1988): Sedlové vrstvy ostravsko-karvinského revíru. MS Disertační práce VŠB, Ostrava.
DOPITA, M. et al. (1997): Geologie české části hornoslezské pánve. - Min. živ. prostředí České republiky, Praha, 1997, 278 s.
DOPITA, M., KUMPERA O. (1993): Geology of the Ostrava-Karviná Coalfield, Upper Silesian Basin, Czech Republic, and its influence on mining. Inter. J. Coal Geol., 23, Amsterdam, s. 291-321.
HAVLENA, V. (1972): Sedlové vrstvy v nadloží sloje Prokop (č. 40) v ostravsko-karvinském revíru. In: Sbor. I. uhel. geol. konf. přírodověd. Fak. Univ. Karl., 53-77, Praha.
KANDARACHEVOVÁ, J., HÝLOVÁ, L., SEDLÁČKOVÁ, L. (2008): Possibilities of utilization of software tools in modeling the development of geological parameters in the study of geology of coal basin. In II. Geo-Sympozjum Młodych Badaczy Silesia 2008 - Nove trendy w Naukach o Ziemi, Materiały. Sosnowiec : Wydział Nauk o Ziemi Uniwersytetu Śląskiego, s. 27-29.
SIVEK, M., KANDARACHEVOVÁ, J., JIRÁSEK, J., HÝLOVÁ, L., DOPITA, M. (2011): Vývoj litostratigrafického členění české části hornoslezské pánve od roku 1928. Acta Mus. Beskid., 3: 173-186.
Seznam doporučené literatury
DOPITA, M. (1988): Sedlové vrstvy ostravsko-karvinského revíru. MS Disertační práce VŠB, Ostrava.
DOPITA, M. et al. (1997): Geologie české části hornoslezské pánve. - Min. živ. prostředí České republiky, Praha, 1997, 278 s.
DOPITA, M., KUMPERA O. (1993): Geology of the Ostrava-Karviná Coalfield, Upper Silesian Basin, Czech Republic, and its influence on mining. Inter. J. Coal Geol., 23, Amsterdam, s. 291-321.
HAVLENA, V. (1972): Sedlové vrstvy v nadloží sloje Prokop (č. 40) v ostravsko-karvinském revíru. In: Sbor. I. uhel. geol. konf. přírodověd. Fak. Univ. Karl., 53-77, Praha.
KANDARACHEVOVÁ, J., HÝLOVÁ, L., SEDLÁČKOVÁ, L. (2008): Possibilities of utilization of software tools in modeling the development of geological parameters in the study of geology of coal basin. In II. Geo-Sympozjum Młodych Badaczy Silesia 2008 - Nove trendy w Naukach o Ziemi, Materiały. Sosnowiec : Wydział Nauk o Ziemi Uniwersytetu Śląskiego, s. 27-29.
SIVEK, M., KANDARACHEVOVÁ, J., JIRÁSEK, J., HÝLOVÁ, L., DOPITA, M. (2011): Vývoj litostratigrafického členění české části hornoslezské pánve od roku 1928. Acta Mus. Beskid., 3: 173-186.
Přílohy volně vložené
1 CD
Přílohy vázané v práci
mapy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Téma: Geologická charakteristika sedlových vrstev karvinské souvrství, hornoslezská pánev)
Na úvod kandidátka představila cíle práce (mocnosti, rozsahy, počty slojí v sedlových vrstvách na základě modelování v SW Microstation). Dále byla krátce představena použitá metodika (zpracování vrtné databáze, vytvoření map, stanovení mocnosti, písčitosti, vytvoření modelů), a poté geologická charakteristika hornoslezské pánve (rozsah pánve, litostratigrafie, důraz na sedlové vrstvy a sloj Prokop). Ve výsledkové části autorka představila mapy vrtů, prostorový vývoj mocnosti sedlových vrstev, výpočet a mapy hodnot písčitosti, uhlonosnosti a dalších parametrů. Autorka své výsledky dále diskutuje, konfrontuje s publikovanými pracemi a představuje závěry v několika bodech.
Vedoucí práce dr. Lada Hýlová práci doporučuje k obhajobě a navrhuje známku A-B. Oponent práce prof. Martin Sivek (VŠB-TU) předkládá velmi rozsáhlý posudek, ve kterém práci doporučuje k obhajobě a navrhuje známku D. V diskuzi vystoupil prof. Bábek, dr. Moník a dr. Lehotský. Autorka na dotazy adekvátně odpověděla. Komise dospěla hlasováním ke známce C.