Opuštěný lom na Hončově hůrce je velmi významná a dobře prozkoumaná mineralogická lokalita v podbeskydské části Vnějších Západních Karpat. Nachází se v efuzivním tělese porfyrického pikritu, které je uložené ve spodnokřídových sedimentech hradišťského souvrství slezské jednotky. Tato práce primárně shrnuje dosavadní poznatky o této lokalitě a její současný stav. Minerální asociaci pikritu tvoří především olivín, pyroxen, amfibol, biotit, Cr-spinel, magnetit a nefelín. Těleso je postiženo silnou až úplnou hydrotermální alterací, porfyrické vyrostlice olivínu bývají nahrazeny serpentinem, základní hmota především chloritem. Mineralogicky nejvýznamnější je zde hydrotermální výplň žilek a mandlí, která obsahuje kalcit, dolomit, serpentin, chlorit, drůzy až 2 cm velkých krystalů křemene a jeho variet, chalcedon, často s achátovou kresbou, baryt a některé zeolity a spinelidy. Mikroanalýzou bylo zjištěno, že chlority se výrazně liší složením vzorek od vzorku, ale ve výplni stejné mandle je jejich složení identické, dolomit obsahuje vysoký podíl ankeritové komponenty a byl zde identifikován siderit. Ve studovaných vzorcích bylo oxidačnější prostředí, než v dříve pozorovaných.
Annotation in English
The abandoned quarry on the hill of Hončova hůrka is well known for its minerals, which have also been the object of many mineralogical studies. It is situated in Outer Western Carpathians, eastern Czech Republic. The rock in the quarry and its near surroundings is formed by a small body of cretaceous picrite surrounded by claystones and sandstones of the Hradiště formation of the Silesian nappe. Main aim of this study is to collect all known information about this site and to describe its actual state. The picrite mostly consists of olivine, pyroxene, amphibole, biotite, chrome spinel, magnetite and nepheline. It is in most cases strongly hydrothermally altered, olivine phenocrysts are replaced by serpentine and groundmass is chloritized. This mineralogical site is however mostly known for its hydrothermal mineralization. Its mineral association mostly consists of calcite, dolomite, serpentine, chlorites, quartz and chalcedony, occassionally barite, zeolites, spinels and some other phases. EDX results reveal variable composition of chlorites in the quarry although their composition in each single fill appears to be constant. Dolomites are often Fe-rich and occurence of siderite was found.
Keywords
Vnější Západní Karpaty, slezská jednotka, těšínitová asociace, pikrit, hydrotermální mineralizace
Keywords in English
Outer Western Carpathians, Silesian Unit, teschenite association, picrite, hydrothermal mineralization
Length of the covering note
41 s.
Language
CZ
Annotation
Opuštěný lom na Hončově hůrce je velmi významná a dobře prozkoumaná mineralogická lokalita v podbeskydské části Vnějších Západních Karpat. Nachází se v efuzivním tělese porfyrického pikritu, které je uložené ve spodnokřídových sedimentech hradišťského souvrství slezské jednotky. Tato práce primárně shrnuje dosavadní poznatky o této lokalitě a její současný stav. Minerální asociaci pikritu tvoří především olivín, pyroxen, amfibol, biotit, Cr-spinel, magnetit a nefelín. Těleso je postiženo silnou až úplnou hydrotermální alterací, porfyrické vyrostlice olivínu bývají nahrazeny serpentinem, základní hmota především chloritem. Mineralogicky nejvýznamnější je zde hydrotermální výplň žilek a mandlí, která obsahuje kalcit, dolomit, serpentin, chlorit, drůzy až 2 cm velkých krystalů křemene a jeho variet, chalcedon, často s achátovou kresbou, baryt a některé zeolity a spinelidy. Mikroanalýzou bylo zjištěno, že chlority se výrazně liší složením vzorek od vzorku, ale ve výplni stejné mandle je jejich složení identické, dolomit obsahuje vysoký podíl ankeritové komponenty a byl zde identifikován siderit. Ve studovaných vzorcích bylo oxidačnější prostředí, než v dříve pozorovaných.
Annotation in English
The abandoned quarry on the hill of Hončova hůrka is well known for its minerals, which have also been the object of many mineralogical studies. It is situated in Outer Western Carpathians, eastern Czech Republic. The rock in the quarry and its near surroundings is formed by a small body of cretaceous picrite surrounded by claystones and sandstones of the Hradiště formation of the Silesian nappe. Main aim of this study is to collect all known information about this site and to describe its actual state. The picrite mostly consists of olivine, pyroxene, amphibole, biotite, chrome spinel, magnetite and nepheline. It is in most cases strongly hydrothermally altered, olivine phenocrysts are replaced by serpentine and groundmass is chloritized. This mineralogical site is however mostly known for its hydrothermal mineralization. Its mineral association mostly consists of calcite, dolomite, serpentine, chlorites, quartz and chalcedony, occassionally barite, zeolites, spinels and some other phases. EDX results reveal variable composition of chlorites in the quarry although their composition in each single fill appears to be constant. Dolomites are often Fe-rich and occurence of siderite was found.
Keywords
Vnější Západní Karpaty, slezská jednotka, těšínitová asociace, pikrit, hydrotermální mineralizace
Keywords in English
Outer Western Carpathians, Silesian Unit, teschenite association, picrite, hydrothermal mineralization
Research Plan
Hončova hůrka u Skotnice poblíž Příbora patří bezesporu k nejvýznamnějším mineralogickým lokalitám ve flyšovém pásmu Západních Karpat. Zájem badatelů vzbuzovala již od 19. stol., kdy zde byl založen malý lom. Zmínky o zdejších nerostech se objevují např. v pracích Zepharoviche (1859), Tschermaka (1866), Rosenbusche (1877) nebo Klvani (1892). V první pol. 20. stol. prostudoval rozsáhlou sbírku vzorků z Hončovy hůrky detailně Pacák (1926). K rozsáhlejší těžbě a většímu obnažení efuzívního tělesa hornin těšínitové asociace a okolních sedimentů hradišťského souvrství došlo v 60. letech 20. stol. Ve stěnách lomu vystupují polštářové lávy tvořené zejména zrnitými pikrity peridotického typu a porfyrickými pikrity. Pikrity jsou vždy více či méně přeměněny post-magmatickou hydrotermální alterací, mají obvykle amygdaloidní texturu a jsou hojně protkány hydrotermálními žilkami. Někdy jsou primární minerály zcela nahrazeny směsí serpentinu, chloritu a karbonátů (Tschermak 1866, Klvaňa 1892, Pacák 1926, Kudělásková, 1987, Kudělásková a kol., 1993, Dolníček a kol. 2010, Buriánek et al., 2013). Z výplní mandliček a žilek prostupujících rozpukanou horninou bylo v geologické literatuře popsáno přes třicet minerálů, mimo jiné různé variety křemene a hmoty SiO2, hematit, goethit, rutil, karbonáty, pyrit, millerit, fluorit, baryt, seladonit, glaukonit, zeolity a další (např. Tschermak 1866, Pacák 1926, Kudělásková a kol. 1990, Pelzl a Břečková 1996, Smutný 1997). Na základě studia fluidních inkluzí a geochemických parametrů minerální asociace žilek a mandlí usuzují Dolníček a kol. (2010) externí původ zdrojových fluid, odvozený z mísení mořské vody s diagenetickými vodami, které byly produkovány při dehydrataci jílových minerálů v asociovaných flyšových sedimentech.
Z výše uvedené je zřejmé, že mineralizacím na Hončově hůrce byla v minulosti věnována značná pozornost. Vznikla tak celá řada mineralogických prací tvořící roztříštěnou mozaiku. Některé jsou psány s ohledem na dobové metodiky, jiné mají formu pouze krátkých nálezových zpráv. Jedním z hlavních cílů bakalářské práce je podat obsáhlou literární rešerši o dosavadních geologických výzkumech na Hončově hůrce a charakteristice dosud objevených minerálů. Student dále provede detailní terénní průzkum lokality a zhodnotí současný stav. V laboratorní etapě prostuduje jednak vlastní nálezy, jednak vzorky minerálů zapůjčené ze sbírky pana A. Liedermanna. Metodika se bude opírat zejména o klasickou mikroskopii výbrusů v procházejícím světle a stanovení chemismu minerálů na elektronové mikrosondě. Výsledky analýz pak student porovná s publikovanou literaturou.
Research Plan
Hončova hůrka u Skotnice poblíž Příbora patří bezesporu k nejvýznamnějším mineralogickým lokalitám ve flyšovém pásmu Západních Karpat. Zájem badatelů vzbuzovala již od 19. stol., kdy zde byl založen malý lom. Zmínky o zdejších nerostech se objevují např. v pracích Zepharoviche (1859), Tschermaka (1866), Rosenbusche (1877) nebo Klvani (1892). V první pol. 20. stol. prostudoval rozsáhlou sbírku vzorků z Hončovy hůrky detailně Pacák (1926). K rozsáhlejší těžbě a většímu obnažení efuzívního tělesa hornin těšínitové asociace a okolních sedimentů hradišťského souvrství došlo v 60. letech 20. stol. Ve stěnách lomu vystupují polštářové lávy tvořené zejména zrnitými pikrity peridotického typu a porfyrickými pikrity. Pikrity jsou vždy více či méně přeměněny post-magmatickou hydrotermální alterací, mají obvykle amygdaloidní texturu a jsou hojně protkány hydrotermálními žilkami. Někdy jsou primární minerály zcela nahrazeny směsí serpentinu, chloritu a karbonátů (Tschermak 1866, Klvaňa 1892, Pacák 1926, Kudělásková, 1987, Kudělásková a kol., 1993, Dolníček a kol. 2010, Buriánek et al., 2013). Z výplní mandliček a žilek prostupujících rozpukanou horninou bylo v geologické literatuře popsáno přes třicet minerálů, mimo jiné různé variety křemene a hmoty SiO2, hematit, goethit, rutil, karbonáty, pyrit, millerit, fluorit, baryt, seladonit, glaukonit, zeolity a další (např. Tschermak 1866, Pacák 1926, Kudělásková a kol. 1990, Pelzl a Břečková 1996, Smutný 1997). Na základě studia fluidních inkluzí a geochemických parametrů minerální asociace žilek a mandlí usuzují Dolníček a kol. (2010) externí původ zdrojových fluid, odvozený z mísení mořské vody s diagenetickými vodami, které byly produkovány při dehydrataci jílových minerálů v asociovaných flyšových sedimentech.
Z výše uvedené je zřejmé, že mineralizacím na Hončově hůrce byla v minulosti věnována značná pozornost. Vznikla tak celá řada mineralogických prací tvořící roztříštěnou mozaiku. Některé jsou psány s ohledem na dobové metodiky, jiné mají formu pouze krátkých nálezových zpráv. Jedním z hlavních cílů bakalářské práce je podat obsáhlou literární rešerši o dosavadních geologických výzkumech na Hončově hůrce a charakteristice dosud objevených minerálů. Student dále provede detailní terénní průzkum lokality a zhodnotí současný stav. V laboratorní etapě prostuduje jednak vlastní nálezy, jednak vzorky minerálů zapůjčené ze sbírky pana A. Liedermanna. Metodika se bude opírat zejména o klasickou mikroskopii výbrusů v procházejícím světle a stanovení chemismu minerálů na elektronové mikrosondě. Výsledky analýz pak student porovná s publikovanou literaturou.
Recommended resources
Buriánek, D., Kropáč, K., Dolníček, Z. (2013): Ultrabazické horniny těšínitové asociace v západní části slezské jednotky. - Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 20, 79-84. Brno.
Břečková, J., Pelzl, J. (1995): Hončova hůrka u Příbora - zajímavé naleziště chalcedonů-achátů. Minerál, 3, 4, 247-249.
Dolníček, Z., Urubek, T., Kropáč, K. (2010): Post-magmatic hydrothermal mineralization associated with Cretaceous picrite (Outer Western Carpathians, Czech Republic): interaction between host rock and externally derived fluid. - Geologica Carpathica, 61, 327-339.
Eliáš, M., Skupien, P., Vašíček, Z. (2003): Návrh úpravy litostratigrafického členění nižší části slezské jednotky na českém území (Vnější Západní Karpaty). Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, řada hornicko-geologická, monografie 8, 49, 7-13.
Klvaňa, J. (1892): O eruptivních horninách těšenitových a pikritových na severovýchodní Moravě. - Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze, 29, r. I, tř. II.
Klvaňa, J. (1897): Tešenity a pikrity na severovýchodní Moravě. - Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze, 23, r. VI, tř. II.
Kropáč, K. (2014): Karbonátové inkluze v porfyrických pikritech z Hončovy hůrky u Příbora. - MS, rigorózní práce, PřF UP. Olomouc.
Kropáč, K., Dolníček, Z., Urubek, T., Lehotský, T. (2013): Stronciem bohatý aragonit z porfyrického pikritu od Hončovy hůrky u Příbora. - Minerál, 21, 3, 217-219.
Kropáč, K., Dolníček, Z., Buriánek, D., Urubek, T., Mašek, V. (2015): Carbonate inclusions in Lower Cretaceous picrites from the Hončova hůrka Hill (Czech Republic, Outer Western Carpathians): Evidence for primary magmatic carbonates? - International Journal of Earth Sciences 104, 1299-1315.
Kudělásková, J. (1987): Petrology and geochemistry of selected rock types of teschenite association, Outer Western Carpathians. - Geologica Carpathica, 38, 545-573.
Kudělásková, J., Kudělásek, V., Matýsek, D. (1990): Zeolity v pikritech těšínitové asociace na lokalitě Hončova hůrka u Příbora (severní Morava). - Časopis pro mineralogii a geologii, 35, 3, 317-321.
Kudělásková, J., Kudělásek, V., Matýsek, D. (1993): Chemické a petrologické studium pikritových hornin z Podbeskydské oblasti. - Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské v Ostravě, řada hornicko-geologická, 39, 1, 63-72.
Pacák, O. (1926): Sopečné horniny na severním úpatí Bezkyd moravských. - Česká akademie věd a umění, Praha. 232 s.
Pelzl, J., Břečková, J. (1996): Zeolity - význačné minerály podbeskydských vyvřelin. Minerál, 4, 2, 128-130.
Rusek P., Valošek Č. (1968): Hončova hůrka u Příbora - zajímavá mineralogická lokalita Pobeskydí. - Přírodovědný sborník XXIV. Ostravské muzeum, Ostrava.
Stráník, Z., Menčík, E., Eliáš, M., Adámek, J. (1993): Flyšové pásmo Západních Karpat, autochtonní mesozoikum a paleogén na Moravě a ve Slezsku. - In: Přichystal, A., Obstová, V., Suk, M. (eds.): Geologie Moravy a Slezska, 107-122, Moravské zemské muzeum a Masarykova univerzita.
Šmíd, B. (1978): Výzkum vyvřelých hornin těšínitové asociace. - Ústřední ústav geologický Praha, 153 s.
Smulikowski, K. (1930): Les roches eruptives de la zone subbeskidique en Silesie et Moravie. - Kosmos, 54, 749-850. Lwów.
Smutný, Z. (1997): Hončova hůrka - stav lokality a nálezy minerálů v letech 1995 - 1996. - Časopis Slezského musea, series A: vědy přírodní, 46, 2, 188-189.
Tschermak, G. (1866): Felsarten von ungewöhnlicher Zusammensetzung in den Umgebungen von Teschen und Neutitschein. Sitzungsberichte der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften, 53, 1, 260-286. Wien.
Urubek, T. (2009): Hydrotermální mineralizace v západní části slezské jednotky (Vnější Západní Karpaty): genetické aspekty. - MS, diplomová práce, PřF UP. Olomouc.
Recommended resources
Buriánek, D., Kropáč, K., Dolníček, Z. (2013): Ultrabazické horniny těšínitové asociace v západní části slezské jednotky. - Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 20, 79-84. Brno.
Břečková, J., Pelzl, J. (1995): Hončova hůrka u Příbora - zajímavé naleziště chalcedonů-achátů. Minerál, 3, 4, 247-249.
Dolníček, Z., Urubek, T., Kropáč, K. (2010): Post-magmatic hydrothermal mineralization associated with Cretaceous picrite (Outer Western Carpathians, Czech Republic): interaction between host rock and externally derived fluid. - Geologica Carpathica, 61, 327-339.
Eliáš, M., Skupien, P., Vašíček, Z. (2003): Návrh úpravy litostratigrafického členění nižší části slezské jednotky na českém území (Vnější Západní Karpaty). Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, řada hornicko-geologická, monografie 8, 49, 7-13.
Klvaňa, J. (1892): O eruptivních horninách těšenitových a pikritových na severovýchodní Moravě. - Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze, 29, r. I, tř. II.
Klvaňa, J. (1897): Tešenity a pikrity na severovýchodní Moravě. - Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze, 23, r. VI, tř. II.
Kropáč, K. (2014): Karbonátové inkluze v porfyrických pikritech z Hončovy hůrky u Příbora. - MS, rigorózní práce, PřF UP. Olomouc.
Kropáč, K., Dolníček, Z., Urubek, T., Lehotský, T. (2013): Stronciem bohatý aragonit z porfyrického pikritu od Hončovy hůrky u Příbora. - Minerál, 21, 3, 217-219.
Kropáč, K., Dolníček, Z., Buriánek, D., Urubek, T., Mašek, V. (2015): Carbonate inclusions in Lower Cretaceous picrites from the Hončova hůrka Hill (Czech Republic, Outer Western Carpathians): Evidence for primary magmatic carbonates? - International Journal of Earth Sciences 104, 1299-1315.
Kudělásková, J. (1987): Petrology and geochemistry of selected rock types of teschenite association, Outer Western Carpathians. - Geologica Carpathica, 38, 545-573.
Kudělásková, J., Kudělásek, V., Matýsek, D. (1990): Zeolity v pikritech těšínitové asociace na lokalitě Hončova hůrka u Příbora (severní Morava). - Časopis pro mineralogii a geologii, 35, 3, 317-321.
Kudělásková, J., Kudělásek, V., Matýsek, D. (1993): Chemické a petrologické studium pikritových hornin z Podbeskydské oblasti. - Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské v Ostravě, řada hornicko-geologická, 39, 1, 63-72.
Pacák, O. (1926): Sopečné horniny na severním úpatí Bezkyd moravských. - Česká akademie věd a umění, Praha. 232 s.
Pelzl, J., Břečková, J. (1996): Zeolity - význačné minerály podbeskydských vyvřelin. Minerál, 4, 2, 128-130.
Rusek P., Valošek Č. (1968): Hončova hůrka u Příbora - zajímavá mineralogická lokalita Pobeskydí. - Přírodovědný sborník XXIV. Ostravské muzeum, Ostrava.
Stráník, Z., Menčík, E., Eliáš, M., Adámek, J. (1993): Flyšové pásmo Západních Karpat, autochtonní mesozoikum a paleogén na Moravě a ve Slezsku. - In: Přichystal, A., Obstová, V., Suk, M. (eds.): Geologie Moravy a Slezska, 107-122, Moravské zemské muzeum a Masarykova univerzita.
Šmíd, B. (1978): Výzkum vyvřelých hornin těšínitové asociace. - Ústřední ústav geologický Praha, 153 s.
Smulikowski, K. (1930): Les roches eruptives de la zone subbeskidique en Silesie et Moravie. - Kosmos, 54, 749-850. Lwów.
Smutný, Z. (1997): Hončova hůrka - stav lokality a nálezy minerálů v letech 1995 - 1996. - Časopis Slezského musea, series A: vědy přírodní, 46, 2, 188-189.
Tschermak, G. (1866): Felsarten von ungewöhnlicher Zusammensetzung in den Umgebungen von Teschen und Neutitschein. Sitzungsberichte der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften, 53, 1, 260-286. Wien.
Urubek, T. (2009): Hydrotermální mineralizace v západní části slezské jednotky (Vnější Západní Karpaty): genetické aspekty. - MS, diplomová práce, PřF UP. Olomouc.
Týká se praxe
No
Enclosed appendices
1 CD ROM
Appendices bound in thesis
tables
Taken from the library
Yes
Full text of the thesis
Appendices
Reviewer's report
Supervisor's report
Defence procedure record
Téma: Hončova hůrka - klasická mineralogická lokalita
Na úvod prezentace kandidát představil cíle práce (moderní mineralogické zhodnocení lokality Hončova hůrka). Autor dále popsal geografickou situaci, regionálně geologické a stratigrafické zařazení lokality, geologické podmínky na lokalitě a přehled dosavadních výzkumů. Autor dále krátce představil použité metody. Ve výsledkové část kandidát popsal aktuální geologickou situaci v lomu (výskyty hornin a jejich stupeň zvětrání), výsledky optické mikroskopie, elektronové mikroskopie (BSE SEM, EDX), popisy minerálů (chlorit, serpentin, dolomit, ?) a výsledky chemických analýz z mikrosondy a jejich porovnání s výsledky předchozích autorů (klasifikační ternární diagramy karbonátů, chloritů). Autor dále přednesl krátký závěr (rešeršní shrnutí lokality, aktuální stav horniny, přehled minerálů na lokalitě).
Vedoucí práce dr. Kamil Kropáč hodnotí práci kladně, práci doporučuje k obhajobě a navrhuje zn. B (B-C) dle výsledků obhajoby. Oponent práce Mgr. Jaroslav Kapusta práci doporučuje k obhajobě, vznáší několik dotazů (jaký je původ oxy-hydroxidů Fe v odebraném materiálu, jak byly voleny výbrusy k práci na el. mikrosondě, chybějící srovnání dat s výsledky s horninami těšinitové asociace) a navrhuje známku B-C, dle průběhu obhajoby. Kandidát na dotazy adekvátně odpověděl. V diskuzi vystoupil dr. Moník (krátký závěr), dr. Kamil Kropáč, dr. Petr Sulovský (nesoulad mezi českým a anglickým abstraktem). Kandidát na dotazy adekvátně odpověděl. Komise dospěla hlasováním ke známce C
