Obsahem diplomové práce je ověření psychometrických vlastnosti krátkého kognitivního testu ALBA. Teoretická část se zabývá kognitivními funkcemi a jejich poruchami u demence, pojmem mírné kognitivní poruchy, popisuje různé demence a diagnostiku kognitivních funkcí. Hlavními cílí práce bylo ověření reliability paralelních verzí testu ALBA, prokázaní jeho diskriminační a souběžné validity. Výběrový soubor byl tvořen 60 dospělými osobami české národnosti, rozdělenými na skupinu pacientů a zdravých dobrovolníků ve věku 58-89 let s průměrným věkem 74 let. Od každého účastníka byla získána data z testů ALBA 1 a 2, vybraných paměťových a nepaměťových neuropsychologických metod, dotazníků GDS a FAQ. Bylo zjištěno, že neexistuje statisticky významný rozdíl mezi dvěma verzemi testu ALBA. V rámci posouzení diskriminační validity testu ALBA byla prokázána existence statisticky významného rozdílu mezi skupinou pacientů a zdravých seniorů. Při ověřování souběžné validity byla zjištěna silná statisticky významná korelace testu ALBA s paměťovými metodami, Testem kategoriální slovní fluence a TMT B. Z výsledků vyplývá, že test ALBA je krátkou zkouškou paměti s dobrými psychometrickými vlastnostmi.
Anotace v angličtině
The content of the master thesis is to verify the psychometric properties of the short cognitive test ALBA. The theoretical part deals with cognitive functions and their disorders in dementia, mild cognitive disorder, describes various dementias and diagnostics of cognitive functions.
The main aims of the work were to verify the reliability of parallel forms of the ALBA test, its discriminant and congruent validity.
The sample had 60 Czech adults divided into a group of patients and healthy seniors aged 58-89 with a mean of 74 years. Each person was tested with ALBA 1 and 2, selected memory and non-memory neuropsychological methods, questionnaires GDS and FAQ. It was found that there was no statistically significant difference between the two versions of the ALBA test. Due to discriminant validity of the ALBA test the existence of a statistically significant difference between the group of patients and healthy seniors was revealed. A strong statistically significant correlation of the ALBA test with memory methods and with the Category verbal fluency test and TMT B test was found due to congruent validity. ALBA test is a short memory test with good psychometric properties.
Klíčová slova
screeningové kognitivní testy, test ALBA, reliabilita paralelních forem, diskriminační a souběžná validita
Klíčová slova v angličtině
screening cognitive tests, test ALBA, reliability of parallel forms, discriminant and congruent validity
Rozsah průvodní práce
88 s. (143 043 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Obsahem diplomové práce je ověření psychometrických vlastnosti krátkého kognitivního testu ALBA. Teoretická část se zabývá kognitivními funkcemi a jejich poruchami u demence, pojmem mírné kognitivní poruchy, popisuje různé demence a diagnostiku kognitivních funkcí. Hlavními cílí práce bylo ověření reliability paralelních verzí testu ALBA, prokázaní jeho diskriminační a souběžné validity. Výběrový soubor byl tvořen 60 dospělými osobami české národnosti, rozdělenými na skupinu pacientů a zdravých dobrovolníků ve věku 58-89 let s průměrným věkem 74 let. Od každého účastníka byla získána data z testů ALBA 1 a 2, vybraných paměťových a nepaměťových neuropsychologických metod, dotazníků GDS a FAQ. Bylo zjištěno, že neexistuje statisticky významný rozdíl mezi dvěma verzemi testu ALBA. V rámci posouzení diskriminační validity testu ALBA byla prokázána existence statisticky významného rozdílu mezi skupinou pacientů a zdravých seniorů. Při ověřování souběžné validity byla zjištěna silná statisticky významná korelace testu ALBA s paměťovými metodami, Testem kategoriální slovní fluence a TMT B. Z výsledků vyplývá, že test ALBA je krátkou zkouškou paměti s dobrými psychometrickými vlastnostmi.
Anotace v angličtině
The content of the master thesis is to verify the psychometric properties of the short cognitive test ALBA. The theoretical part deals with cognitive functions and their disorders in dementia, mild cognitive disorder, describes various dementias and diagnostics of cognitive functions.
The main aims of the work were to verify the reliability of parallel forms of the ALBA test, its discriminant and congruent validity.
The sample had 60 Czech adults divided into a group of patients and healthy seniors aged 58-89 with a mean of 74 years. Each person was tested with ALBA 1 and 2, selected memory and non-memory neuropsychological methods, questionnaires GDS and FAQ. It was found that there was no statistically significant difference between the two versions of the ALBA test. Due to discriminant validity of the ALBA test the existence of a statistically significant difference between the group of patients and healthy seniors was revealed. A strong statistically significant correlation of the ALBA test with memory methods and with the Category verbal fluency test and TMT B test was found due to congruent validity. ALBA test is a short memory test with good psychometric properties.
Klíčová slova
screeningové kognitivní testy, test ALBA, reliabilita paralelních forem, diskriminační a souběžná validita
Klíčová slova v angličtině
screening cognitive tests, test ALBA, reliability of parallel forms, discriminant and congruent validity
Zásady pro vypracování
Ve své práci se soustředím na validizaci krátkého kognitivního testu ALBA a na ověření reliability paralelních forem tohoto testu. Test ALBA byl vytvořen p. doc. MUDr. Bartošem za účelem rané diagnostiky Alzheimerové nemoci a s tím souvisejících deficitů kognitivních funkcí, především epizodické paměti. Jak populace stárne, přibývá počet lidí postižených demencí. V roce 2015 byl počet lidí s demencí na celém světě odhadován na 46,8 miliónu. Přičemž podle různých studií věk dožití u lidí s demencí se pohybuje zhruba mezi 7 až 10 lety po stanovení diagnózy (Česká alzheimerovská společnost, 2016). Záleží to především na stádiu, ve kterém bylo diagnostikováno neurodegenerativní onemocnění. Díky včasné diagnostice je možné oddálit nástup demence a prodloužit kvalitní život jedince. Z tohoto důvodu je v současné době patrný narůst zájmu o dostupné a spolehlivé diagnostické metody, které by mohly odhalit kognitivní deficit v časném stádiu onemocnění. Cílem mé práce je usnadnit diagnostiku časných stádii Alzheimerové nemoci prostřednictvím validizace krátkého kognitivního testu ALBA na souboru české populace v porovnání s neuropsychologickými metodami a ověření reliability paralelních forem testu ALBA. V první části své práci se budu věnovat Alzheimerově nemoci, charakteristice onemocnění, podtypům Alzheimerovy nemoci, stádiu onemocnění, epidemiologii, diagnostickým kritériím a diferenciální diagnostice. Dále proberu screeningové testy kognitivních funkcí a faktory, které mohou ovlivňovat výkon v kognitivních testech. V praktické části budou popsány výsledky validizačního výzkumu na souborech dvou skupin jedinců: skupina pacientů s kognitivní poruchou a skupina osob bez kognitivní poruchy. Zároveň bude ověřena reliabilita paralelních forem testu ALBA.
Zásady pro vypracování
Ve své práci se soustředím na validizaci krátkého kognitivního testu ALBA a na ověření reliability paralelních forem tohoto testu. Test ALBA byl vytvořen p. doc. MUDr. Bartošem za účelem rané diagnostiky Alzheimerové nemoci a s tím souvisejících deficitů kognitivních funkcí, především epizodické paměti. Jak populace stárne, přibývá počet lidí postižených demencí. V roce 2015 byl počet lidí s demencí na celém světě odhadován na 46,8 miliónu. Přičemž podle různých studií věk dožití u lidí s demencí se pohybuje zhruba mezi 7 až 10 lety po stanovení diagnózy (Česká alzheimerovská společnost, 2016). Záleží to především na stádiu, ve kterém bylo diagnostikováno neurodegenerativní onemocnění. Díky včasné diagnostice je možné oddálit nástup demence a prodloužit kvalitní život jedince. Z tohoto důvodu je v současné době patrný narůst zájmu o dostupné a spolehlivé diagnostické metody, které by mohly odhalit kognitivní deficit v časném stádiu onemocnění. Cílem mé práce je usnadnit diagnostiku časných stádii Alzheimerové nemoci prostřednictvím validizace krátkého kognitivního testu ALBA na souboru české populace v porovnání s neuropsychologickými metodami a ověření reliability paralelních forem testu ALBA. V první části své práci se budu věnovat Alzheimerově nemoci, charakteristice onemocnění, podtypům Alzheimerovy nemoci, stádiu onemocnění, epidemiologii, diagnostickým kritériím a diferenciální diagnostice. Dále proberu screeningové testy kognitivních funkcí a faktory, které mohou ovlivňovat výkon v kognitivních testech. V praktické části budou popsány výsledky validizačního výzkumu na souborech dvou skupin jedinců: skupina pacientů s kognitivní poruchou a skupina osob bez kognitivní poruchy. Zároveň bude ověřena reliabilita paralelních forem testu ALBA.
Seznam doporučené literatury
Arevalo-Rodriguez, L., Smailagic, N., Roqué, I. F. M., Ciapponi, A., Sanchez-Perez, E., Giannakou, A... Cullum, S. (2015). Mini-Mental State Examination (MMSE) for the detection of Alzheimer's disease and other dementias in people with mild cognitive impairment (MCI).The Cochrane database of systematic reviews, 5(3), doi: 10.1002/14651858.CD010783.pub2
Baldwin, S., Farias, ST. (2009). Neuropsychological assessment in the diagnosis of Alzheimer's disease.Curr Protoc Neurosci, 10(3), doi: 10.1002/0471142301.ns1003s49
Bartoš, A., Orlíková, H., Raisová, M., Řípová, D. (2014). Česká tréninková verze Montrealského kognitivního testu (MoCA-CZ1) k časné detekci Alzheimerovy nemoci.Cesk Slov Neurol, 77/110 (5),587-595.
Bartoš, A., Raisová, M. (2015). Testy a dotazníky pro vyšetřování kognitivních funkcí, nálady a soběstačnosti. Praha: Mladá fronta
Darweesh, S. K. L., Wolters, F. J., Ikram, M. A., De Wolf,F., Bos, D., Hofman, A. (2018). Inflammatory markers and the risk of dementia and Alzheimer's disease: A meta-analysis. Alzheimer's & Dementia: The Journal of the Alzheimer's Association, 14(11), 1450-1459. doi: 10.1016/j.jalz.2018.02.014
De Magalhaes,M. J. D. S. (2018). Differential Diagnosis of Alzheimer Disease, what is More Important to know. Journal of Alzheimer's Parkinsonism
& Dementia, 3(2)
Isaacson, R. S., Ganzer, Ch. A., Hristov, H., Hackett, K., Caesar, E., Cohen, R...Krikorian, R. (2018). The clinical practice of risk reduction for Alzheimer's disease: A precision medicine approach. Získáno 23. listopadu 2018 z https://www.alzheimersanddementia.com/article/S1552-5260(18)33513-1/fulltext
Kulišt'ak, P. a kol. (2017). Klinická neuropsychologie v praxi. Praha: Karolinum.
Lezak, M. D. (2004). Neuropsychological Assessment. New York: Oxford University Press.
Luria, A. R. (2003). Základy neuropsychologie. M.: Akademia.
Morris, JC. (2012). Revised criteria for mild cognitive impairment may compromise the diagnosis of Alzheimer disease dementia. Archives of Neurology, 69(6), 700-708. doi: 10.1001/archneurol.2011.3152
Neugroschl,J., Wang, S. (2011). Alzheimer's Disease: Diagnosis and Treatment Across the Spectrum of Disease Severity. Mount Sinai Journal of Medicine, 78(4), 596-612. doi:10.1002/msj.20279
Preiss, M., Bartoš, A., Čermáková, R. (2013). Neuropsychologická baterie Psychiatrického centra Praha 3.vydání. Praha: Psychiatrické centrum
Raamana, P., Wang, L., Rosen, H., Miller, B., Weiner, M., Beg F. M. (2012). Differential diagnosis among Alzheimer's disease, frontotemporal disease and healthy aging: Comparative study using subcortical features. Alzheimer's & Dementia: The Journal of the Alzheimer's Association,8(4), 163-164.doi: 10.1016/j.jalz.2012.05.438
Seznam doporučené literatury
Arevalo-Rodriguez, L., Smailagic, N., Roqué, I. F. M., Ciapponi, A., Sanchez-Perez, E., Giannakou, A... Cullum, S. (2015). Mini-Mental State Examination (MMSE) for the detection of Alzheimer's disease and other dementias in people with mild cognitive impairment (MCI).The Cochrane database of systematic reviews, 5(3), doi: 10.1002/14651858.CD010783.pub2
Baldwin, S., Farias, ST. (2009). Neuropsychological assessment in the diagnosis of Alzheimer's disease.Curr Protoc Neurosci, 10(3), doi: 10.1002/0471142301.ns1003s49
Bartoš, A., Orlíková, H., Raisová, M., Řípová, D. (2014). Česká tréninková verze Montrealského kognitivního testu (MoCA-CZ1) k časné detekci Alzheimerovy nemoci.Cesk Slov Neurol, 77/110 (5),587-595.
Bartoš, A., Raisová, M. (2015). Testy a dotazníky pro vyšetřování kognitivních funkcí, nálady a soběstačnosti. Praha: Mladá fronta
Darweesh, S. K. L., Wolters, F. J., Ikram, M. A., De Wolf,F., Bos, D., Hofman, A. (2018). Inflammatory markers and the risk of dementia and Alzheimer's disease: A meta-analysis. Alzheimer's & Dementia: The Journal of the Alzheimer's Association, 14(11), 1450-1459. doi: 10.1016/j.jalz.2018.02.014
De Magalhaes,M. J. D. S. (2018). Differential Diagnosis of Alzheimer Disease, what is More Important to know. Journal of Alzheimer's Parkinsonism
& Dementia, 3(2)
Isaacson, R. S., Ganzer, Ch. A., Hristov, H., Hackett, K., Caesar, E., Cohen, R...Krikorian, R. (2018). The clinical practice of risk reduction for Alzheimer's disease: A precision medicine approach. Získáno 23. listopadu 2018 z https://www.alzheimersanddementia.com/article/S1552-5260(18)33513-1/fulltext
Kulišt'ak, P. a kol. (2017). Klinická neuropsychologie v praxi. Praha: Karolinum.
Lezak, M. D. (2004). Neuropsychological Assessment. New York: Oxford University Press.
Luria, A. R. (2003). Základy neuropsychologie. M.: Akademia.
Morris, JC. (2012). Revised criteria for mild cognitive impairment may compromise the diagnosis of Alzheimer disease dementia. Archives of Neurology, 69(6), 700-708. doi: 10.1001/archneurol.2011.3152
Neugroschl,J., Wang, S. (2011). Alzheimer's Disease: Diagnosis and Treatment Across the Spectrum of Disease Severity. Mount Sinai Journal of Medicine, 78(4), 596-612. doi:10.1002/msj.20279
Preiss, M., Bartoš, A., Čermáková, R. (2013). Neuropsychologická baterie Psychiatrického centra Praha 3.vydání. Praha: Psychiatrické centrum
Raamana, P., Wang, L., Rosen, H., Miller, B., Weiner, M., Beg F. M. (2012). Differential diagnosis among Alzheimer's disease, frontotemporal disease and healthy aging: Comparative study using subcortical features. Alzheimer's & Dementia: The Journal of the Alzheimer's Association,8(4), 163-164.doi: 10.1016/j.jalz.2012.05.438