Bakalářská práce se zabývá problematikou resocializace osob po propuštění
z výkonu trestu odnětí svobody realizované v rámci postpenitenciární péče. Teoretická část se věnuje základním pojmům a legislativní úpravě se související problematikou, dále vymezením problémů osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody a organizacemi, které těmto osobám poskytují pomoc v postpenitenciární péči.Cílem empirické části bylo zjistit, které organizace
na území města Ostravy nejvíce využily nebo využívají ženy propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody po návratu do běžného života, a to při zapojení do pracovního procesu a řešení bydlení, a které považují za nejvíce přínosné.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis deals with the issue of resocialization of persons after release from imprisonment realization in post-penitentiary care. The theoretical part deals basic concepts and legislation of related issues post-penitentiary care, further defining the problems of persons released from imprisonment and organizations that provide assistance to post-penitentiary care. The aim of the empirical part was to find out which organizations the city of Ostrava is most used or user by the women who have been released from imprisonment after returning to normal life, in joining process of work housing solutions and which they consider to be the most beneficial.
Klíčová slova
resocializace, penitenciární a postpenitenciární péče, kontinuální
sociální práce
Klíčová slova v angličtině
resocialization, penitentiary care, post-penitentiary care, continual social
work
Rozsah průvodní práce
59 stran (110 801 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce se zabývá problematikou resocializace osob po propuštění
z výkonu trestu odnětí svobody realizované v rámci postpenitenciární péče. Teoretická část se věnuje základním pojmům a legislativní úpravě se související problematikou, dále vymezením problémů osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody a organizacemi, které těmto osobám poskytují pomoc v postpenitenciární péči.Cílem empirické části bylo zjistit, které organizace
na území města Ostravy nejvíce využily nebo využívají ženy propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody po návratu do běžného života, a to při zapojení do pracovního procesu a řešení bydlení, a které považují za nejvíce přínosné.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis deals with the issue of resocialization of persons after release from imprisonment realization in post-penitentiary care. The theoretical part deals basic concepts and legislation of related issues post-penitentiary care, further defining the problems of persons released from imprisonment and organizations that provide assistance to post-penitentiary care. The aim of the empirical part was to find out which organizations the city of Ostrava is most used or user by the women who have been released from imprisonment after returning to normal life, in joining process of work housing solutions and which they consider to be the most beneficial.
Klíčová slova
resocializace, penitenciární a postpenitenciární péče, kontinuální
sociální práce
Klíčová slova v angličtině
resocialization, penitentiary care, post-penitentiary care, continual social
work
Zásady pro vypracování
A. Cíl práce: Cílem práce je charakterizovat problematiku resocializace žen po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, a to z pohledu samotných žen propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Výzkumná otázka zní: Které pomáhající subjekty sociální práce ženám po propuštění z výkonu trestu pomohly v procesu znovu začlenění do života (resocializace)na území města Ostravy? Výstupem pak bude zjištění, jaké mají výše uvedené ženy zkušenosti s pomáhajícími organizacemi na území města Ostravy, případně dalšími subjekty (např. s rodinou), v rámci procesu resocializace.
B. Konkretizace cíle a předmětu práce (včetně zdůvodnění): V teoretické části se budu zabývat problematikou socializace a sociálně patologickými jevy, osobností odsouzených a propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, kriminalitou žen a faktory vyvolávajícími delikventní chování, dále tresty, jeho funkcemi a negativními důsledky, sociální reintegrací, problémy osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. V závěru teoretické části budu popisovat subjekty postpenitenciární a kontinuální sociální péče.
V empirické části budu zjišťovat, které pomáhající subjekty sociální práce (v rámci území města Ostravy) označují ženy propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody v procesu resocializace jako přínosné a naopak. (z hlediska vzdělání, pracovních návyků, možnosti získání zaměstnání, zajištění vlastního bydlení, rodinných vztahů, atd.)
C.Návrh postupu řešení (metodika): V bakalářské práci bych chtěla použít kvantitativní metodu, techniku dotazníku, otázky budou uzavřené i otevřené. Vypracované dotazníky předám osobně nebo prostřednictvím e-mailu pracovníkům organizací, jež pomáhají ženám, propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody, začlenit se do společnosti. Spolupráci mám přislíbenou z Probační a mediační služby v Ostravě, dále od sociálních kurátorů městských obvodů v Ostravě, z organizace Rubikon Ostrava, která se zaměřuje na pomoc osobám s trestní minulostí. Výzkum budu provádět na území města Ostravy. Jedním z důvodů je, že spolupracuji právě s klientkami na území města Ostravy a dalším důvodem je přislíbená spolupráce s uvedenými organizacemi.
Do výzkumného vzorku budou zahrnuty ženy, které strávily ve výkonu trestu odnětí svobody minimálně jeden rok, kdy tuto dobu považuji za dostačující z hlediska odloučení žen od společnosti. Doba po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody musí trvat alespoň 6 měsíců. Je to doba, po které mohou respondentky zhodnotit, v čem získaly pomoc a co byl problém. Dotazník bude předán ženám propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody, jež splňují výše uvedená kritéria a spolupracují s pracovníky probační a mediační služby, se sociálními kurátory městských obvodů, případně dalšími pomáhajícími organizacemi (např. Rubikon). V dotazníku budu zjišťovat co je pro respondentky v procesu resocializace problém, pomoc, a jaká je optimální doba pro jejich adaptaci na život na svobodě. Ze zjištěných dat pak vymezím období, které je dostačující pro adaptaci žen propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody s odkazem na odbornou literaturu, statistiky a výsledky výzkumu. Zjištěná data mi budou sloužit jako zpětná vazba pro mou práci sociální kurátorky pro dospělé osoby.
Výzkumný vzorek bude tvořit přibližně 50 respondentek.
D. Harmonogram práce:
- konzultace teoretické a metodické části práce nejpozději září 2018
- hotová práce k poslední konzultaci nejpozději leden 2019
- odevzdání definitivní verze práce nejpozději do: 31. 3. 2019
Zásady pro vypracování
A. Cíl práce: Cílem práce je charakterizovat problematiku resocializace žen po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, a to z pohledu samotných žen propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Výzkumná otázka zní: Které pomáhající subjekty sociální práce ženám po propuštění z výkonu trestu pomohly v procesu znovu začlenění do života (resocializace)na území města Ostravy? Výstupem pak bude zjištění, jaké mají výše uvedené ženy zkušenosti s pomáhajícími organizacemi na území města Ostravy, případně dalšími subjekty (např. s rodinou), v rámci procesu resocializace.
B. Konkretizace cíle a předmětu práce (včetně zdůvodnění): V teoretické části se budu zabývat problematikou socializace a sociálně patologickými jevy, osobností odsouzených a propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, kriminalitou žen a faktory vyvolávajícími delikventní chování, dále tresty, jeho funkcemi a negativními důsledky, sociální reintegrací, problémy osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. V závěru teoretické části budu popisovat subjekty postpenitenciární a kontinuální sociální péče.
V empirické části budu zjišťovat, které pomáhající subjekty sociální práce (v rámci území města Ostravy) označují ženy propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody v procesu resocializace jako přínosné a naopak. (z hlediska vzdělání, pracovních návyků, možnosti získání zaměstnání, zajištění vlastního bydlení, rodinných vztahů, atd.)
C.Návrh postupu řešení (metodika): V bakalářské práci bych chtěla použít kvantitativní metodu, techniku dotazníku, otázky budou uzavřené i otevřené. Vypracované dotazníky předám osobně nebo prostřednictvím e-mailu pracovníkům organizací, jež pomáhají ženám, propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody, začlenit se do společnosti. Spolupráci mám přislíbenou z Probační a mediační služby v Ostravě, dále od sociálních kurátorů městských obvodů v Ostravě, z organizace Rubikon Ostrava, která se zaměřuje na pomoc osobám s trestní minulostí. Výzkum budu provádět na území města Ostravy. Jedním z důvodů je, že spolupracuji právě s klientkami na území města Ostravy a dalším důvodem je přislíbená spolupráce s uvedenými organizacemi.
Do výzkumného vzorku budou zahrnuty ženy, které strávily ve výkonu trestu odnětí svobody minimálně jeden rok, kdy tuto dobu považuji za dostačující z hlediska odloučení žen od společnosti. Doba po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody musí trvat alespoň 6 měsíců. Je to doba, po které mohou respondentky zhodnotit, v čem získaly pomoc a co byl problém. Dotazník bude předán ženám propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody, jež splňují výše uvedená kritéria a spolupracují s pracovníky probační a mediační služby, se sociálními kurátory městských obvodů, případně dalšími pomáhajícími organizacemi (např. Rubikon). V dotazníku budu zjišťovat co je pro respondentky v procesu resocializace problém, pomoc, a jaká je optimální doba pro jejich adaptaci na život na svobodě. Ze zjištěných dat pak vymezím období, které je dostačující pro adaptaci žen propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody s odkazem na odbornou literaturu, statistiky a výsledky výzkumu. Zjištěná data mi budou sloužit jako zpětná vazba pro mou práci sociální kurátorky pro dospělé osoby.
Výzkumný vzorek bude tvořit přibližně 50 respondentek.
D. Harmonogram práce:
- konzultace teoretické a metodické části práce nejpozději září 2018
- hotová práce k poslední konzultaci nejpozději leden 2019
- odevzdání definitivní verze práce nejpozději do: 31. 3. 2019
Seznam doporučené literatury
1. FISCHER, Slavomil. Sociální patologie. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247- 2781-3.
2. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu. Základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1369-4.
3. KARABEC, Zdeněk. Trestní politika účel trestání. In Scheinost, Miroslav a další. Kriminalita očima kriminologů. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2010. ISBN 978-80-7338-096-0.
4. Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje na období 2017-2021. Mor. 2017. ISBN 978-80-7576-000-5.
5. MATOUŠEK, Oldřich; KODYMOVÁ, Pavla; KOLÁČKOVÁ, Jana (eds. Sociální práce v praxi. I. Vydání. Praha: Nakladatelství Portál, s.r.o., 2005. ISBN 80-7367-002-X.
6. PUNCH,Keith. Úspěšný návrh výzkumu. Praha:Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-468-7.
7. STANOWSKI, Adam. Etopedie Úvod do resocializační problematiky. Ostravská univerzita v Ostravě Pedagogická fakulta. 2003. ISBN 80-7042-257-2.
8. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese: variabilita a patologie lidské psychiky. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-678-0.
Seznam doporučené literatury
1. FISCHER, Slavomil. Sociální patologie. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247- 2781-3.
2. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu. Základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1369-4.
3. KARABEC, Zdeněk. Trestní politika účel trestání. In Scheinost, Miroslav a další. Kriminalita očima kriminologů. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2010. ISBN 978-80-7338-096-0.
4. Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje na období 2017-2021. Mor. 2017. ISBN 978-80-7576-000-5.
5. MATOUŠEK, Oldřich; KODYMOVÁ, Pavla; KOLÁČKOVÁ, Jana (eds. Sociální práce v praxi. I. Vydání. Praha: Nakladatelství Portál, s.r.o., 2005. ISBN 80-7367-002-X.
6. PUNCH,Keith. Úspěšný návrh výzkumu. Praha:Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-468-7.
7. STANOWSKI, Adam. Etopedie Úvod do resocializační problematiky. Ostravská univerzita v Ostravě Pedagogická fakulta. 2003. ISBN 80-7042-257-2.
8. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese: variabilita a patologie lidské psychiky. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-678-0.