Jetel luční (Trifolium pratense) je zemědělsky významnou pícninou. Mezi jeho nejvýznamnější opylovače patří čmeláci (Hymenoptera: Apidae: Bombus spp.), kterých však v posledních dekádách výrazně ubylo. Cílem práce tedy bylo zjistit možné limity úspěšné reprodukce jetele v intenzívně zemědělsky využívané krajině jihovýchodní Moravy. Pro účely práce byla vybrána modelová lokalita, rozsáhlá polní kultura (ca. 22 ha) s porostem jetele lučního pěstovaného dle zásad ekologického zemědělství k produkci osiva. Na lokalitě byla zkoumána struktura společenstva opylovačů a jejich distribuce v polní kultuře ve vztahu vzdálenosti okraje pole. Podél stejného gradientu, tj. okraj střed pole, byla studována také distribuce nejvýznamnějšího škůdce porostů jetele pěstovaných k produkci osiva, nosatčíka Protapion apricans. Vzorkování opylovačů probíhalo metodou individuálního pozorování a metodou odchytu do žlutých misek. Vzorkování larev nosatčíka jsem prováděl individuálním odběrem hlávek jetele a následnou determinací v laboratoři. Získaná data jsem hodnotil metodami mnohorozměrné analýzy v programu Canoco 5. Dle výsledků ordinačního RDA modelu byl výnos semen jetele negativně ovlivněn vzdáleností od okraje pole. Výnos (= průměrná hmotnost vyprodukovaných semen/m2) osiva byl průkazně ovlivňován jak výskytem opylovačů, tak i distribucí larev nosatčíků na poli. Z opylovačů měli průkazný vliv na produkci osiva pouze čmeláci (Bombus spp.), nikoliv však nejpočetněji zastoupená včela medonosná (Apis mellifera). Společenstvo opylovačů pozorovaných na experimentální ploše bylo poměrně uniformní. Apis mellifera tvořila 82,16 % veškerých pozorovaných opylovačů. Na základě zjištěných výsledků lze uzavřít, že monokulturní pěstování jetele by mělo být z hlediska efektivity opylení výhodnější na menších pozemcích, které mají proporčně delší plochu okrajů vzhledem k celkové velikosti pole.
Anotace v angličtině
Red Clover (Trifolium pratense) is an agriculturally significant fodder. Among its most important pollinators belong the bumblebees (Hymenoptera: Apidae: Bombus spp.), whose numbers have dropped significantly over the course of the last few decades. The aim of this thesis is to determine the possible limits of a successful reproduction of Red Clover in agriculturally intensely used region of a south-east Moravia. A model location was chosen for the purposes of this thesis, with an extensive field culture (cca 22 ha) with a growth of Red Clover produced with accordance to the principles of ecological agriculture aiming at seed production. The population of pollinators was examined in the location, as well as their distribution in relation to the distance from the edges of fields. According to the same gradient, i.e. edge center of the field, the distribution of the most significant pest of the seed production, the weevil Protapion apricans, was examined. The pollinator sampling was performed using the method of individual observation and capture into yellow pan traps. The sampling of weevil larvae was performed using individual collection of clover heads and further examination in laboratory. The acquired data were processed using multidimensional analysis methods in the Canoco 5 software. According to the ordination RDA model, the yield of clover was negatively impacted by the distance from the edges of field. The yield (= the average amount of produced seeds per square meter) was conclusively affected by both the presence of pollinators as well as the distribution of weevil larvae in the field. The highest impact of the pollinators can be accredited to bumblebees (Bombus spp.), rather than the most commonly present honey bee (Apis mellifera). The community of pollinators observed on the experimental area was fairly uniform. Apis mellifera accounted for 82.16% of all pollinators observed. Based on the acquired results, it is safe to conclude that monocultural growing of Red Clover is the most yielding on smaller fields, which have proportionally greater ratio of edges to the total size of the field.
Klíčová slova
čmeláci (Bombus spp.), jetel luční, nosatčík (Protapion apricans), výnos osiva, velikost plochy
Klíčová slova v angličtině
bumblebees (Bombus spp.), Red Clover, Seed Weevil (Protapion apricans), crop yield, field size
Rozsah průvodní práce
33 s. (62 013)
Jazyk
CZ
Anotace
Jetel luční (Trifolium pratense) je zemědělsky významnou pícninou. Mezi jeho nejvýznamnější opylovače patří čmeláci (Hymenoptera: Apidae: Bombus spp.), kterých však v posledních dekádách výrazně ubylo. Cílem práce tedy bylo zjistit možné limity úspěšné reprodukce jetele v intenzívně zemědělsky využívané krajině jihovýchodní Moravy. Pro účely práce byla vybrána modelová lokalita, rozsáhlá polní kultura (ca. 22 ha) s porostem jetele lučního pěstovaného dle zásad ekologického zemědělství k produkci osiva. Na lokalitě byla zkoumána struktura společenstva opylovačů a jejich distribuce v polní kultuře ve vztahu vzdálenosti okraje pole. Podél stejného gradientu, tj. okraj střed pole, byla studována také distribuce nejvýznamnějšího škůdce porostů jetele pěstovaných k produkci osiva, nosatčíka Protapion apricans. Vzorkování opylovačů probíhalo metodou individuálního pozorování a metodou odchytu do žlutých misek. Vzorkování larev nosatčíka jsem prováděl individuálním odběrem hlávek jetele a následnou determinací v laboratoři. Získaná data jsem hodnotil metodami mnohorozměrné analýzy v programu Canoco 5. Dle výsledků ordinačního RDA modelu byl výnos semen jetele negativně ovlivněn vzdáleností od okraje pole. Výnos (= průměrná hmotnost vyprodukovaných semen/m2) osiva byl průkazně ovlivňován jak výskytem opylovačů, tak i distribucí larev nosatčíků na poli. Z opylovačů měli průkazný vliv na produkci osiva pouze čmeláci (Bombus spp.), nikoliv však nejpočetněji zastoupená včela medonosná (Apis mellifera). Společenstvo opylovačů pozorovaných na experimentální ploše bylo poměrně uniformní. Apis mellifera tvořila 82,16 % veškerých pozorovaných opylovačů. Na základě zjištěných výsledků lze uzavřít, že monokulturní pěstování jetele by mělo být z hlediska efektivity opylení výhodnější na menších pozemcích, které mají proporčně delší plochu okrajů vzhledem k celkové velikosti pole.
Anotace v angličtině
Red Clover (Trifolium pratense) is an agriculturally significant fodder. Among its most important pollinators belong the bumblebees (Hymenoptera: Apidae: Bombus spp.), whose numbers have dropped significantly over the course of the last few decades. The aim of this thesis is to determine the possible limits of a successful reproduction of Red Clover in agriculturally intensely used region of a south-east Moravia. A model location was chosen for the purposes of this thesis, with an extensive field culture (cca 22 ha) with a growth of Red Clover produced with accordance to the principles of ecological agriculture aiming at seed production. The population of pollinators was examined in the location, as well as their distribution in relation to the distance from the edges of fields. According to the same gradient, i.e. edge center of the field, the distribution of the most significant pest of the seed production, the weevil Protapion apricans, was examined. The pollinator sampling was performed using the method of individual observation and capture into yellow pan traps. The sampling of weevil larvae was performed using individual collection of clover heads and further examination in laboratory. The acquired data were processed using multidimensional analysis methods in the Canoco 5 software. According to the ordination RDA model, the yield of clover was negatively impacted by the distance from the edges of field. The yield (= the average amount of produced seeds per square meter) was conclusively affected by both the presence of pollinators as well as the distribution of weevil larvae in the field. The highest impact of the pollinators can be accredited to bumblebees (Bombus spp.), rather than the most commonly present honey bee (Apis mellifera). The community of pollinators observed on the experimental area was fairly uniform. Apis mellifera accounted for 82.16% of all pollinators observed. Based on the acquired results, it is safe to conclude that monocultural growing of Red Clover is the most yielding on smaller fields, which have proportionally greater ratio of edges to the total size of the field.
Klíčová slova
čmeláci (Bombus spp.), jetel luční, nosatčík (Protapion apricans), výnos osiva, velikost plochy
Klíčová slova v angličtině
bumblebees (Bombus spp.), Red Clover, Seed Weevil (Protapion apricans), crop yield, field size
Zásady pro vypracování
Jetel luční je jedním z nejvýznamnějších druhů pícnin pěstovaných v podmínkách střední Evropy. Jedná se o výhradně hmyzosnubnou rostlinu, jež je vzhledem k tvaru kalichu reprodukčně závislá především na větších druzích opylovačů s delším sosákem, tj. včele medonosné a čmelácích (r. Bombus). Vzhledem k trendu poklesu diverzity i abundancí opylovačů, zaznamenanému v posledních dekádách, se nabízí otázka, jak moc mohou být ústupem opylovačů z intenzívní zemědělské krajiny postiženy ekonomicky významné plodiny, závisející na této ekosystémové službě. Socioekonomické změny v posledním půlstoletí vedly k značné transformaci zemědělské produkce. Kromě zvýšeného přísunu živin a celkové chemizace zemědělské výroby lze tyto změny sledovat i v postupně se zvětšující ploše jednotlivých půdních bloků.
Pro zpracování bakalářské práce vycházím z toho, že s rostoucí rozlohou polí se zpravidla zvětšuje i vzdálenost od okraje do středu ploch. Hmyzí opylovači létají, ale let je pro ně energeticky náročný. Energetická náročnost letu roste úměrně se zvětšující se hmotností těla. Hmotnější druhy hmytu tedy vynakládají na let více energie. Při synchronizovaném kvetení velké plochy atraktivního zdroje nektaru a pylu lze proto při aktuálním poklesu množství opylovačů v krajině očekávat, že tito budou při přebytku zdroje preferovat návštěvu okrajových (= bližších) částí kultury, oproti vzdálenějším místům ve středu pole. Při platnosti uvedené hypotézy lze dále očekávat snižující se produkci semen podél gradientu vzdálenosti od okraje do středu dostatečně velké plochy.
Cílem práce je ověřit výše uvedenou hypotézu, a to pomocí metody opakovaného individuálního odchytu opylovačů na vzorkovacích plochách podél transektu, vymezeného vhodně od okraje do středu plochy kultury jetele lučního. Po dozrání semen jetele budou na stejných plochách odebrány standardní vzorky biomasy vegetace, ze kterých budou extrahována a spočtena (zvážena) semena. Oba datové soubory budou analyzovány vhodnými statistickými metodami (v prostředí prog. Canoco for Windows a R) za účelem zjištění míry korelace návštěvnosti opylovačů a úspěšné reprodukce rostliny.
Zásady pro vypracování
Jetel luční je jedním z nejvýznamnějších druhů pícnin pěstovaných v podmínkách střední Evropy. Jedná se o výhradně hmyzosnubnou rostlinu, jež je vzhledem k tvaru kalichu reprodukčně závislá především na větších druzích opylovačů s delším sosákem, tj. včele medonosné a čmelácích (r. Bombus). Vzhledem k trendu poklesu diverzity i abundancí opylovačů, zaznamenanému v posledních dekádách, se nabízí otázka, jak moc mohou být ústupem opylovačů z intenzívní zemědělské krajiny postiženy ekonomicky významné plodiny, závisející na této ekosystémové službě. Socioekonomické změny v posledním půlstoletí vedly k značné transformaci zemědělské produkce. Kromě zvýšeného přísunu živin a celkové chemizace zemědělské výroby lze tyto změny sledovat i v postupně se zvětšující ploše jednotlivých půdních bloků.
Pro zpracování bakalářské práce vycházím z toho, že s rostoucí rozlohou polí se zpravidla zvětšuje i vzdálenost od okraje do středu ploch. Hmyzí opylovači létají, ale let je pro ně energeticky náročný. Energetická náročnost letu roste úměrně se zvětšující se hmotností těla. Hmotnější druhy hmytu tedy vynakládají na let více energie. Při synchronizovaném kvetení velké plochy atraktivního zdroje nektaru a pylu lze proto při aktuálním poklesu množství opylovačů v krajině očekávat, že tito budou při přebytku zdroje preferovat návštěvu okrajových (= bližších) částí kultury, oproti vzdálenějším místům ve středu pole. Při platnosti uvedené hypotézy lze dále očekávat snižující se produkci semen podél gradientu vzdálenosti od okraje do středu dostatečně velké plochy.
Cílem práce je ověřit výše uvedenou hypotézu, a to pomocí metody opakovaného individuálního odchytu opylovačů na vzorkovacích plochách podél transektu, vymezeného vhodně od okraje do středu plochy kultury jetele lučního. Po dozrání semen jetele budou na stejných plochách odebrány standardní vzorky biomasy vegetace, ze kterých budou extrahována a spočtena (zvážena) semena. Oba datové soubory budou analyzovány vhodnými statistickými metodami (v prostředí prog. Canoco for Windows a R) za účelem zjištění míry korelace návštěvnosti opylovačů a úspěšné reprodukce rostliny.
Seznam doporučené literatury
Kjaergaard T. (2003): A Plant that Changed the World: the Rise and Fall of Clover 10002000. Landscape Research, 28, 4149.
Hejduk S. (2012): Jetel luční, rostlina, která změnila evropské zemědělství Vesmír 91, 2012/11, 642
Hron F., Zejbrlík O. (1974): Rostliny polí a zahrad,192-193
Kluser S., Peduzzi P., (2007): "Global Pollinator Decline: A Litterature Review",
UNEP/GRIDEurope.
Strnad P. (1992): Compensatory effect of organomineral fertilizing in monocultural growing of winter wheat on degraded chernozem. Rostlinna Vyroba UVTIZ.
Steffan-Dewenter I., Tscharntke T. (1991): Effects of habitat isolation on pollinator communities and seed set, OECOLOGIA 432-440.
Plesník J., Staňková J. (eds) (2001): Status of Biological Resources and Implementation of the Convention on Biological Diversity in the Czech Republic. First Report. Ministry of the
Environment of the Czech Republic, Prague, 72 pp.
Hopkins A., Wilkins R.J. (2006): Temperate grassland: key developments in the last century and future perspectives. JOURNAL OF AGRICULTURAL SCIENCE 503-523
Hawkins R. P. (1961): Observations on the pollinations of red clover by bees: I. The yield of seed in relation to the numbers and kinds of pollinators. Annals of Aplied Biology, 49:55-65.
Biesmeijer J.C., Roberts S. P. M. et al. (2006): Parallel Declines in Pollinators and Insect-Pollinated Plants in Britain and the Netherlands. Science, 313: 351-354.
Seznam doporučené literatury
Kjaergaard T. (2003): A Plant that Changed the World: the Rise and Fall of Clover 10002000. Landscape Research, 28, 4149.
Hejduk S. (2012): Jetel luční, rostlina, která změnila evropské zemědělství Vesmír 91, 2012/11, 642
Hron F., Zejbrlík O. (1974): Rostliny polí a zahrad,192-193
Kluser S., Peduzzi P., (2007): "Global Pollinator Decline: A Litterature Review",
UNEP/GRIDEurope.
Strnad P. (1992): Compensatory effect of organomineral fertilizing in monocultural growing of winter wheat on degraded chernozem. Rostlinna Vyroba UVTIZ.
Steffan-Dewenter I., Tscharntke T. (1991): Effects of habitat isolation on pollinator communities and seed set, OECOLOGIA 432-440.
Plesník J., Staňková J. (eds) (2001): Status of Biological Resources and Implementation of the Convention on Biological Diversity in the Czech Republic. First Report. Ministry of the
Environment of the Czech Republic, Prague, 72 pp.
Hopkins A., Wilkins R.J. (2006): Temperate grassland: key developments in the last century and future perspectives. JOURNAL OF AGRICULTURAL SCIENCE 503-523
Hawkins R. P. (1961): Observations on the pollinations of red clover by bees: I. The yield of seed in relation to the numbers and kinds of pollinators. Annals of Aplied Biology, 49:55-65.
Biesmeijer J.C., Roberts S. P. M. et al. (2006): Parallel Declines in Pollinators and Insect-Pollinated Plants in Britain and the Netherlands. Science, 313: 351-354.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
V úvodu obhajoby bakalářské práce student Břetislav Kydala představil práci na téma Vliv plochy pole na distribuci opylovačů a úspěšnost reprodukce jetele lučního (Trifolium pratense).
Na začátku obhajoby student přestavil problematiku devastace biotopů zemědělstvím. Student dále popsal metody sběru vzorků. Výsledky byly shrnuty pomocí grafů. Na závěr přehledně shrnul výsledky práce a dala návrhy managementů polí pro zvýšení heterogenity a biodiverzity.
Posudek vedoucího práce hodnotil práci víc jak kvalitní. Vyzdvihla samostatnou a kreativní práci autora.
Posudek oponenta hodnotil práci jako kvalitní, i když nesouhlasil s některými tvrzeními autora.
V reakci na posudky studentka dostatečně odpověděla na všechny dotazy.
Na všechny dotazy komise studentka odpověděla dostatečně.