Tato diplomová práce se zabývá analýzou právní úpravy trestní odpovědnosti představitelů územně samosprávných celků, přičemž základním výzkumným rámcem je stanovení nejvyšší přípustné míry zásahu veřejné moci do územní samosprávy vymezením limitů trestní odpovědnosti územně samosprávného celku jako právnické osoby a jeho představitelů jako fyzických osob. Další zpracovávanou oblastí je vymezení problematických aspektů vybraných trestných činů se zaměřením na dokazování subjektivní stránky zejména trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku nebo trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. V neposlední řadě je zkoumána koncepce individuální odpovědnosti kolektivního orgánu. Autorka se snaží nalézt správné řešení těchto problémů nejen prostřednictvím výkladu právních norem a interpretací soudních rozhodnutí, ale i porovnáním s rakouskou právní úpravou. Zdrojem informací je především odborná literatura spolu se soudní judikaturou, která prokazuje, jakým způsobem se český právní systém vyrovnává s touto kriminalitou. V příloze této práce lze nalézt statistiku trestné činnosti veřejných funkcionářů za období 2013-2017. Diplomová práce vychází z platné právní úpravy k 14.3.2019.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with an issue of criminal liability of municipal representatives of local administration. The basic scope of activity is to define the limits of criminal intervention with the aid of defining the limits of criminal liability of local government as legal entity and its representatives as natural person. In the next part of this diploma thesis there is an attempt to define the problematic aspects of chosen criminal act and the aspects of intention and negligence by the following criminal act: the breach of trust and the misconduct in an office. Last but not least there is defined the individual criminal liability in the collective body of the municipal government. The author is trying to solve these problems with the interpretation of the legal norms, criminal judgements and the comparison of the Czech and Austrian legislation. The source literature is mainly professional literature (references books) and judgements that proves how the Czech legal system deals with this criminality. The statistics of criminal activity of representatives of local government during 2013-2017 is attached. The thesis is based on the current legislation as of 14th March 2019.
Klíčová slova
hospodaření s majetkem, individuální odpovědnost, nedbalost, porušení povinnosti při správě cizího majetku, trestný čin, trestní odpovědnost právnických osob, úmysl, územní samosprávný celek, veřejný funkcionář, zastupitelstvo, zavinění.
Klíčová slova v angličtině
breach of trust, criminal act, criminal liability of legal entities, fault, individual liability, intention, local admnistration, money management, municipal council, municipal councillors, negligence.
Rozsah průvodní práce
63 s. (152 527 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Tato diplomová práce se zabývá analýzou právní úpravy trestní odpovědnosti představitelů územně samosprávných celků, přičemž základním výzkumným rámcem je stanovení nejvyšší přípustné míry zásahu veřejné moci do územní samosprávy vymezením limitů trestní odpovědnosti územně samosprávného celku jako právnické osoby a jeho představitelů jako fyzických osob. Další zpracovávanou oblastí je vymezení problematických aspektů vybraných trestných činů se zaměřením na dokazování subjektivní stránky zejména trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku nebo trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. V neposlední řadě je zkoumána koncepce individuální odpovědnosti kolektivního orgánu. Autorka se snaží nalézt správné řešení těchto problémů nejen prostřednictvím výkladu právních norem a interpretací soudních rozhodnutí, ale i porovnáním s rakouskou právní úpravou. Zdrojem informací je především odborná literatura spolu se soudní judikaturou, která prokazuje, jakým způsobem se český právní systém vyrovnává s touto kriminalitou. V příloze této práce lze nalézt statistiku trestné činnosti veřejných funkcionářů za období 2013-2017. Diplomová práce vychází z platné právní úpravy k 14.3.2019.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with an issue of criminal liability of municipal representatives of local administration. The basic scope of activity is to define the limits of criminal intervention with the aid of defining the limits of criminal liability of local government as legal entity and its representatives as natural person. In the next part of this diploma thesis there is an attempt to define the problematic aspects of chosen criminal act and the aspects of intention and negligence by the following criminal act: the breach of trust and the misconduct in an office. Last but not least there is defined the individual criminal liability in the collective body of the municipal government. The author is trying to solve these problems with the interpretation of the legal norms, criminal judgements and the comparison of the Czech and Austrian legislation. The source literature is mainly professional literature (references books) and judgements that proves how the Czech legal system deals with this criminality. The statistics of criminal activity of representatives of local government during 2013-2017 is attached. The thesis is based on the current legislation as of 14th March 2019.
Klíčová slova
hospodaření s majetkem, individuální odpovědnost, nedbalost, porušení povinnosti při správě cizího majetku, trestný čin, trestní odpovědnost právnických osob, úmysl, územní samosprávný celek, veřejný funkcionář, zastupitelstvo, zavinění.
Klíčová slova v angličtině
breach of trust, criminal act, criminal liability of legal entities, fault, individual liability, intention, local admnistration, money management, municipal council, municipal councillors, negligence.
Zásady pro vypracování
Ve své diplomové práci bych se chtěla zabývat problematikou trestní odpovědnosti představitelů územně samosprávných celků. Otázka trestní odpovědnosti představitelů územně samosprávných celků se v posledních letech často řeší v médiích a také v rámci odborné veřejnosti. Ačkoliv již vycházejí na toto téma odborné články, nedostatek ucelené odborné literatury způsobuje stále trvající problém pro právní praxi ale i pro samotné fungování územní samosprávy.
Jedním z cílů této práce by měl být monitoring stávající právní úpravy trestní odpovědnosti představitelů územně samosprávných celků, mezi které lze na obecní úrovni zařadit starostu obce, zastupitele obce, členy rady obce a co se týče krajské úrovně tak hejtmana, zastupitele kraje a členy rady kraje. Po důkladné objektivní analýze stávající právní úpravy trestní odpovědnosti představitelů územně samosprávných celků bych se zaměřila na skryté nedostatky právní úpravy, spočívající např. v nejvyšší přípustné míře ingerence veřejné moci do územní samosprávy z pohledu trestního práva jako prostředku ultima ratio, v posuzování individuální odpovědnosti za rozhodování v kolektivním orgánu obce nebo v dokazování subjektivní stránky vybraných trestných činů (zejména trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku nebo trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby) páchaných představiteli obce. Dlouhotrvajícím problémem je i nakládání obce se svým majetkem, v důsledku něhož může vzniknout obci škoda. Následně bych se pokusila navrhnout vhodná řešení nebo opatření, mimo jiné také tím, že bych naši právní úpravu porovnala s rakouskou právní úpravou, která má k našemu právnímu řádu velmi blízko. Ve své práci se zaměřím také na rozbor rozhodnutí, které jsou velmi důležitým podkladem pro celou právní úpravu dané problematiky a jsou také ukazatelem toho, jak judikatura zvládá řešení některých nedostatků zákonné právní úpravy. Kromě rozhodnutí soudů vyšší instance ve své práci využiji publikace zabývající se trestní odpovědností představitelů územně samosprávných celků a vybraných odborných článků sepsaných na toto téma.
Zásady pro vypracování
Ve své diplomové práci bych se chtěla zabývat problematikou trestní odpovědnosti představitelů územně samosprávných celků. Otázka trestní odpovědnosti představitelů územně samosprávných celků se v posledních letech často řeší v médiích a také v rámci odborné veřejnosti. Ačkoliv již vycházejí na toto téma odborné články, nedostatek ucelené odborné literatury způsobuje stále trvající problém pro právní praxi ale i pro samotné fungování územní samosprávy.
Jedním z cílů této práce by měl být monitoring stávající právní úpravy trestní odpovědnosti představitelů územně samosprávných celků, mezi které lze na obecní úrovni zařadit starostu obce, zastupitele obce, členy rady obce a co se týče krajské úrovně tak hejtmana, zastupitele kraje a členy rady kraje. Po důkladné objektivní analýze stávající právní úpravy trestní odpovědnosti představitelů územně samosprávných celků bych se zaměřila na skryté nedostatky právní úpravy, spočívající např. v nejvyšší přípustné míře ingerence veřejné moci do územní samosprávy z pohledu trestního práva jako prostředku ultima ratio, v posuzování individuální odpovědnosti za rozhodování v kolektivním orgánu obce nebo v dokazování subjektivní stránky vybraných trestných činů (zejména trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku nebo trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby) páchaných představiteli obce. Dlouhotrvajícím problémem je i nakládání obce se svým majetkem, v důsledku něhož může vzniknout obci škoda. Následně bych se pokusila navrhnout vhodná řešení nebo opatření, mimo jiné také tím, že bych naši právní úpravu porovnala s rakouskou právní úpravou, která má k našemu právnímu řádu velmi blízko. Ve své práci se zaměřím také na rozbor rozhodnutí, které jsou velmi důležitým podkladem pro celou právní úpravu dané problematiky a jsou také ukazatelem toho, jak judikatura zvládá řešení některých nedostatků zákonné právní úpravy. Kromě rozhodnutí soudů vyšší instance ve své práci využiji publikace zabývající se trestní odpovědností představitelů územně samosprávných celků a vybraných odborných článků sepsaných na toto téma.
Seznam doporučené literatury
Monografie/knihy: 1. FRYŠTÁK, Marek a kol. Postavení úřední osoby v trestním právu. Praha: Wolters Kluwer ČR a.s., 2017. 332 s. 2. HENDRYCH, Dušan a kol. Správní právo: obecná část. 9. vydání. Praha: C.H. Beck., 2016. 600 s. 3. JIRÁSEK, Pavel. In KLÍMA, Josef (ed). Komentář k Ústavě a Listině- 1. díl. 2. vydání. Brno: Dromed, 2009, 1448 s. 4. KOČÍ, Roman. Obecní samospráva v České republice. 1. vydání. Praha: Leges, 2012. 240 s. 5. KOPECKÝ, Martin a kol (ed). Zákon o obcích. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR a.s., 2016, 380 s. 6. PÚRY, František. Úpadkové trestné činy v České republice. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 248 s. 7. PÚRY, František, RICHTER, Martin. Trestní odpovědnost v územní samosprávě. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 197 s. Články z odborných časopisů: 1. BLAŽEK, Jakub. Trestněprávní odpovědnost úředníků a zastupitelů měst a obcí fenomén doby. Veřejná správa, 2015, roč. 26, č. 4, s. 16 18. 2. ONDRUŠ, Radek. Pracovníci veřejné správy a státních orgánů a postavení veřejného činitele. Trestní právo, 2000, roč. 5, č. 4, s. 17-20. 3. PÚRY, František. Možnosti trestního postihu porušení povinnosti péče řádného hospodáře o cizí majetek. Právní rozhledy, 2010, roč. 18, č. 15, s. 541 - 549. 4. RICHTER, Martin. Porušení povinnosti při správě cizího majetku zastupitelem. Právní rádce, 2013, roč. 20, č. 10, s. 58 61. 5. TOMAN, Petr. Trestněprávní odpovědnost zastupitelů. Správní právo, 2016, roč. 49, č. 3, s. 149-161. 6. ŽĎÁRSKÝ, Zbyněk. Trestní odpovědnost úřední osoby téma vskutku aktuální. Státní zastupitelství, 2013, roč. 11, č. 5, s. 37- 43. Právní normy: 1. zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR. 2. zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. 3. zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. 4. zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 5. sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 181/1999 Sb., o přijetí Evropské charty místní samosprávy, ve znění pozdějších předpisů. Soudní rozhodnutí: 1. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9.3.2000, sp.zn. 4 Tz 17/2000. 2. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.5.2004, sp.zn. 5 Tdo 562/2004. 3. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.8.2007, sp.zn. 8 Tdo 322/2007. 4. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.6.2009, sp.zn. 6 Tdo 614/2009. 5. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.6.2009, sp.zn. 4 Tdo 576/2009. 6. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.3.2010, sp.zn. 8 Tdo 146/2010. 7. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.5.2010, sp.zn. 4 Tdo 533/2010. 9. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.8.2010, sp.zn. 5 Tdo 733/2010. 10. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.5.2016, sp.zn. 8 Tdo 541/2016.
Seznam doporučené literatury
Monografie/knihy: 1. FRYŠTÁK, Marek a kol. Postavení úřední osoby v trestním právu. Praha: Wolters Kluwer ČR a.s., 2017. 332 s. 2. HENDRYCH, Dušan a kol. Správní právo: obecná část. 9. vydání. Praha: C.H. Beck., 2016. 600 s. 3. JIRÁSEK, Pavel. In KLÍMA, Josef (ed). Komentář k Ústavě a Listině- 1. díl. 2. vydání. Brno: Dromed, 2009, 1448 s. 4. KOČÍ, Roman. Obecní samospráva v České republice. 1. vydání. Praha: Leges, 2012. 240 s. 5. KOPECKÝ, Martin a kol (ed). Zákon o obcích. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR a.s., 2016, 380 s. 6. PÚRY, František. Úpadkové trestné činy v České republice. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 248 s. 7. PÚRY, František, RICHTER, Martin. Trestní odpovědnost v územní samosprávě. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 197 s. Články z odborných časopisů: 1. BLAŽEK, Jakub. Trestněprávní odpovědnost úředníků a zastupitelů měst a obcí fenomén doby. Veřejná správa, 2015, roč. 26, č. 4, s. 16 18. 2. ONDRUŠ, Radek. Pracovníci veřejné správy a státních orgánů a postavení veřejného činitele. Trestní právo, 2000, roč. 5, č. 4, s. 17-20. 3. PÚRY, František. Možnosti trestního postihu porušení povinnosti péče řádného hospodáře o cizí majetek. Právní rozhledy, 2010, roč. 18, č. 15, s. 541 - 549. 4. RICHTER, Martin. Porušení povinnosti při správě cizího majetku zastupitelem. Právní rádce, 2013, roč. 20, č. 10, s. 58 61. 5. TOMAN, Petr. Trestněprávní odpovědnost zastupitelů. Správní právo, 2016, roč. 49, č. 3, s. 149-161. 6. ŽĎÁRSKÝ, Zbyněk. Trestní odpovědnost úřední osoby téma vskutku aktuální. Státní zastupitelství, 2013, roč. 11, č. 5, s. 37- 43. Právní normy: 1. zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR. 2. zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. 3. zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. 4. zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 5. sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 181/1999 Sb., o přijetí Evropské charty místní samosprávy, ve znění pozdějších předpisů. Soudní rozhodnutí: 1. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9.3.2000, sp.zn. 4 Tz 17/2000. 2. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.5.2004, sp.zn. 5 Tdo 562/2004. 3. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.8.2007, sp.zn. 8 Tdo 322/2007. 4. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.6.2009, sp.zn. 6 Tdo 614/2009. 5. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.6.2009, sp.zn. 4 Tdo 576/2009. 6. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.3.2010, sp.zn. 8 Tdo 146/2010. 7. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.5.2010, sp.zn. 4 Tdo 533/2010. 9. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.8.2010, sp.zn. 5 Tdo 733/2010. 10. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.5.2016, sp.zn. 8 Tdo 541/2016.