Arabské jaro, které v oblasti blízkého východu propuklo v roce 2011, ve velké míře ovlivnilo politiku států v této oblasti. Jednou z nejpostiženějších zemí se stala Libye. Bezprostředně po začátku revoluce v zemi intervenovala vojska NATO a brzy poté se zapojilo také OSN, a to především kvůli porušování lidských práv. Na konci roku 2011 došlo k odstranění libyjského vůdce Muammara Kaddáfího a k vytvoření přechodné vlády. V následujícím roce proběhly volby a byla sestavena vláda, která však nebyla příliš úspěšná. Z tohoto a dalších důvodů proběhla vlna nepokojů, které vedly až k vypuknutí občanské války v roce 2014 a vzrůstu generála Haftara. Tato občanská válka nebyla dosud ukončena.
Cílem této práce je analyzovat a objasnit vývoj situace v Libyi. Určit hlavní aktéry občanských válek z let 2011 a 2014 a představit práci mezinárodních organizací (především OSN), které v Libyi od roku 2011 působí. Především se jedná o kladné i záporné výsledky, jichž se jim podařilo dosáhnout. Nejvýznamnějším aspektem této práce je však představit možná řešení pro co nejrychlejší ukončení konfliktu a možné důsledky těchto navrhovaných řešení. Tato práce se opírá o dva významné koncepty užívané pro intervenční politiku mezinárodních organizací. Jedná se o koncept Responsibility to Protect a teorii humanitárních intervencí podle Jamese Kurtha.
Tato práce je z hlediska metodologie případovou studií využívající metody kvalitativního výzkumu. Závěrem tato práce představuje čtyři možné způsoby ukončení občanské války v Libyi, a to pomoci Kurthových modelů humanitárních intervencí, přičemž jsou zde prezentovány možné důsledky na situaci v této zemi.
Anotace v angličtině
Arab spring which started in the area of Middle East in 2011, significantly influenced state politics in states of this area. One of the most affected country became Libya. Troops of NATO were intervening in this country immediately after the start of revolution mainly due to human rights violations. The Libyan leader Muammar Gaddafi was executed, and new transitional government was established in the end of 2011. Elections and new government, which was not very successful, were established in 2012. The new wave of riots took place which led to outbreak of civil war in 2014 and rise of general Haftar. This civil war was not ended yet.
This work focuses on analysis and explanation of situation development in Libya. Then, to determine main actors of civil wars in 2011 and 2014 and to introduce work of international organisations (mainly United Nations) that are present in Libya since 2011. Especially this part speaks about positive and negative results that have been done there. The most significant aspect of this work is an explanation of possible solutions in order to end this conflict in the fastest possible way and to explain possible consequences of this possible solutions. This work leans in two very significant concepts used for intervention politics of international organisations. These concepts are: Responsibility to Protect and a theory of humanitarian interventions by James Kurth.
This work is conceived as a case study with use of qualitative methods. The final part includes four possible ways of how a civil war can be ended in Libya. This was proved in accordance with models of humanitarian interventions by James Kurth and with respect to possible consequences that could appear in this country.
Klíčová slova
Responsibility to Protect, teorie humanitárních intervencí, James Kurth, Libye, Muammar Kaddáfí, Chalífa Haftar, OSN, NATO
Klíčová slova v angličtině
Responsibility to Protect, theory of humanitarian interventions, James Kurth, Libya, Muammar Gaddafi, Khalifa Haftar, UN, NATO
Rozsah průvodní práce
38
Jazyk
CZ
Anotace
Arabské jaro, které v oblasti blízkého východu propuklo v roce 2011, ve velké míře ovlivnilo politiku států v této oblasti. Jednou z nejpostiženějších zemí se stala Libye. Bezprostředně po začátku revoluce v zemi intervenovala vojska NATO a brzy poté se zapojilo také OSN, a to především kvůli porušování lidských práv. Na konci roku 2011 došlo k odstranění libyjského vůdce Muammara Kaddáfího a k vytvoření přechodné vlády. V následujícím roce proběhly volby a byla sestavena vláda, která však nebyla příliš úspěšná. Z tohoto a dalších důvodů proběhla vlna nepokojů, které vedly až k vypuknutí občanské války v roce 2014 a vzrůstu generála Haftara. Tato občanská válka nebyla dosud ukončena.
Cílem této práce je analyzovat a objasnit vývoj situace v Libyi. Určit hlavní aktéry občanských válek z let 2011 a 2014 a představit práci mezinárodních organizací (především OSN), které v Libyi od roku 2011 působí. Především se jedná o kladné i záporné výsledky, jichž se jim podařilo dosáhnout. Nejvýznamnějším aspektem této práce je však představit možná řešení pro co nejrychlejší ukončení konfliktu a možné důsledky těchto navrhovaných řešení. Tato práce se opírá o dva významné koncepty užívané pro intervenční politiku mezinárodních organizací. Jedná se o koncept Responsibility to Protect a teorii humanitárních intervencí podle Jamese Kurtha.
Tato práce je z hlediska metodologie případovou studií využívající metody kvalitativního výzkumu. Závěrem tato práce představuje čtyři možné způsoby ukončení občanské války v Libyi, a to pomoci Kurthových modelů humanitárních intervencí, přičemž jsou zde prezentovány možné důsledky na situaci v této zemi.
Anotace v angličtině
Arab spring which started in the area of Middle East in 2011, significantly influenced state politics in states of this area. One of the most affected country became Libya. Troops of NATO were intervening in this country immediately after the start of revolution mainly due to human rights violations. The Libyan leader Muammar Gaddafi was executed, and new transitional government was established in the end of 2011. Elections and new government, which was not very successful, were established in 2012. The new wave of riots took place which led to outbreak of civil war in 2014 and rise of general Haftar. This civil war was not ended yet.
This work focuses on analysis and explanation of situation development in Libya. Then, to determine main actors of civil wars in 2011 and 2014 and to introduce work of international organisations (mainly United Nations) that are present in Libya since 2011. Especially this part speaks about positive and negative results that have been done there. The most significant aspect of this work is an explanation of possible solutions in order to end this conflict in the fastest possible way and to explain possible consequences of this possible solutions. This work leans in two very significant concepts used for intervention politics of international organisations. These concepts are: Responsibility to Protect and a theory of humanitarian interventions by James Kurth.
This work is conceived as a case study with use of qualitative methods. The final part includes four possible ways of how a civil war can be ended in Libya. This was proved in accordance with models of humanitarian interventions by James Kurth and with respect to possible consequences that could appear in this country.
Klíčová slova
Responsibility to Protect, teorie humanitárních intervencí, James Kurth, Libye, Muammar Kaddáfí, Chalífa Haftar, OSN, NATO
Klíčová slova v angličtině
Responsibility to Protect, theory of humanitarian interventions, James Kurth, Libya, Muammar Gaddafi, Khalifa Haftar, UN, NATO
Zásady pro vypracování
Náplní práce je shrnout dosavadní působení stálé mise UNSMIL v Libyi, a to především těchto divizí:
1. Political Affairs Division
2. Electoral assistance
3. Human Rights / Transitional Justice /Rule of Law Division
4. Security Institutions Division
Cílem je zjistit výsledky, kterých OSN v rámci Libye dosáhla, práce OSN v Libyi (podpora lidských práv, dohled nad volbami) a zajištění bezpečnosti (vojenská mise, vláda pod záštitou OSN - GNA - v Tripolisu) a také vztah této vlády s generálem Haftarem, který má v Libyi silnou podporu (pravděpodobné volby na konci roku 2018).
Výzkumnými otázkami jsou:
1. Jakých konkrétních výsledků docílila mise UNSMIL?
2. Vedly tyto výsledky ke zlepšení situace v zemi? (alespoň v západní části)
3. Má Libye šanci stát se opět jednotným státem a opustit situaci "failed state"? (pouze predikce dle stavu po volbách a vývoje během roku 2018 a 2019)
Zásady pro vypracování
Náplní práce je shrnout dosavadní působení stálé mise UNSMIL v Libyi, a to především těchto divizí:
1. Political Affairs Division
2. Electoral assistance
3. Human Rights / Transitional Justice /Rule of Law Division
4. Security Institutions Division
Cílem je zjistit výsledky, kterých OSN v rámci Libye dosáhla, práce OSN v Libyi (podpora lidských práv, dohled nad volbami) a zajištění bezpečnosti (vojenská mise, vláda pod záštitou OSN - GNA - v Tripolisu) a také vztah této vlády s generálem Haftarem, který má v Libyi silnou podporu (pravděpodobné volby na konci roku 2018).
Výzkumnými otázkami jsou:
1. Jakých konkrétních výsledků docílila mise UNSMIL?
2. Vedly tyto výsledky ke zlepšení situace v zemi? (alespoň v západní části)
3. Má Libye šanci stát se opět jednotným státem a opustit situaci "failed state"? (pouze predikce dle stavu po volbách a vývoje během roku 2018 a 2019)
Seznam doporučené literatury
Oficiální webové stránky OSN (online). Dostupné z: (19. 3. 2018)
Oficiální webové stránky mise UNSMIL (online). Dostupné z: (19. 3. 2018)
Významný světový tisk (např. The New York Times, Aljazeera, BBC, The Guardian, ...)
Politologické časopisy (např. Foreign Policy Journal, Word Politics, ...)
Seznam doporučené literatury
Oficiální webové stránky OSN (online). Dostupné z: (19. 3. 2018)
Oficiální webové stránky mise UNSMIL (online). Dostupné z: (19. 3. 2018)
Významný světový tisk (např. The New York Times, Aljazeera, BBC, The Guardian, ...)
Politologické časopisy (např. Foreign Policy Journal, Word Politics, ...)
Přílohy volně vložené
1 CD ROM
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student představil svoji bakalářskou práci a byl seznámen s posudky vedoucího práce a oponenta. Student následně reagoval na výtky vedoucího práce i oponenta. Práce prošla systémem thesis a nejedná se o plagiát.