Tak jako každé onemocnění i cévní mozková příhoda je spojována s celkovým poklesem kvality života a rehabilitace je neodmyslitelnou součástí následné komplexní péče. Cílem této diplomové práce je zmapování subjektivního vnímání kvality života pacientů, kteří prodělali CMP. Jak pacienti vnímají změnu svého zdravotního stavu a jak je tato změna ovlivnila v jejich každodenních povinnostech, aktivitách, rodinných vztazích a společenské integraci. Výzkumu se zúčastnilo celkem 8 pacientů v akutním a subakutním stádiu ataky, s lézí v povodí arteria cerebri media. Měření probíhalo prostřednictvím standardizovaného dotazníku WHODAS 2.0, a to krátce po přijetí a při propuštění z lůžkové části rehabilitačního oddělení FNOL. Při nástupu byla nejvíce zhoršená kvalita v oblasti mobility a sebeobsluhy. Na konci rehabilitačního programu došlo k signifikantnímu zlepšení opět v oblasti mobility, sebeobsluhy a nakonec i u celkové HRQoL.
Annotation in English
Just like any disease, even stroke is associated with a general decline in quality of life, and rehabilitation is an essential part of the after-care. The goal of this thesis is to map the subjective perception of the quality of life of patients who suffered a stroke; patients´ perception of changes in their state of health and how these changes have affected them in their daily responsibilities, activities, family relationships and social integration. A total of 8 patients in the acute and subacute stage of the attack, with lesions in the cerebral artery basin, participated in the research. The measurement was carried out using the standardized WHODAS 2.0 questionnaire. This form was filled out at the time of patient´s intake and release from the ward section of the FNOL rehabilitation department. At the onset, mobility and self-care were the most deteriorated. At the end of the rehabilitation program, there was a significant improvement again in the domain of mobility, self-care and ultimately in overall HRQoL.
Keywords
cévní mozková příhoda, kvalita života, World Health Organization
Disability Assessment Schedule, WHODAS 2.0, HRQoL
Keywords in English
stroke, quality of life, World Health Organization Disability
Assessment Schedule, WHODAS 2.0, HRQoL
Length of the covering note
83 s. (93 518 znaků)
Language
CZ
Annotation
Tak jako každé onemocnění i cévní mozková příhoda je spojována s celkovým poklesem kvality života a rehabilitace je neodmyslitelnou součástí následné komplexní péče. Cílem této diplomové práce je zmapování subjektivního vnímání kvality života pacientů, kteří prodělali CMP. Jak pacienti vnímají změnu svého zdravotního stavu a jak je tato změna ovlivnila v jejich každodenních povinnostech, aktivitách, rodinných vztazích a společenské integraci. Výzkumu se zúčastnilo celkem 8 pacientů v akutním a subakutním stádiu ataky, s lézí v povodí arteria cerebri media. Měření probíhalo prostřednictvím standardizovaného dotazníku WHODAS 2.0, a to krátce po přijetí a při propuštění z lůžkové části rehabilitačního oddělení FNOL. Při nástupu byla nejvíce zhoršená kvalita v oblasti mobility a sebeobsluhy. Na konci rehabilitačního programu došlo k signifikantnímu zlepšení opět v oblasti mobility, sebeobsluhy a nakonec i u celkové HRQoL.
Annotation in English
Just like any disease, even stroke is associated with a general decline in quality of life, and rehabilitation is an essential part of the after-care. The goal of this thesis is to map the subjective perception of the quality of life of patients who suffered a stroke; patients´ perception of changes in their state of health and how these changes have affected them in their daily responsibilities, activities, family relationships and social integration. A total of 8 patients in the acute and subacute stage of the attack, with lesions in the cerebral artery basin, participated in the research. The measurement was carried out using the standardized WHODAS 2.0 questionnaire. This form was filled out at the time of patient´s intake and release from the ward section of the FNOL rehabilitation department. At the onset, mobility and self-care were the most deteriorated. At the end of the rehabilitation program, there was a significant improvement again in the domain of mobility, self-care and ultimately in overall HRQoL.
Keywords
cévní mozková příhoda, kvalita života, World Health Organization
Disability Assessment Schedule, WHODAS 2.0, HRQoL
Keywords in English
stroke, quality of life, World Health Organization Disability
Assessment Schedule, WHODAS 2.0, HRQoL
Research Plan
1. Volba tématu a vedoucího práce.
2. Stručná formulace cíle práce, vymezení předmětu a objektu odborného zájmu.
3. Stanovení cíle s způsobu provedení praktické části práce.
4. Studium zdrojů a literatury.
5. Přehled dosavadních poznatků o dané problematice.
6. Porovnání a zhodnocení dosavadních poznatků a
vlastní zhodnocení problematiky.
7. Stručné shrnutí obsahu dílčích kapitol.
8. Praktické měření daného aspektu u vybraných pacientů a sběr dat.
9. Zpracování naměřených dat a zhodnocení výsledku.
10. Finalizace textu.
11. Odevzdání práce.
Research Plan
1. Volba tématu a vedoucího práce.
2. Stručná formulace cíle práce, vymezení předmětu a objektu odborného zájmu.
3. Stanovení cíle s způsobu provedení praktické části práce.
4. Studium zdrojů a literatury.
5. Přehled dosavadních poznatků o dané problematice.
6. Porovnání a zhodnocení dosavadních poznatků a
vlastní zhodnocení problematiky.
7. Stručné shrnutí obsahu dílčích kapitol.
8. Praktické měření daného aspektu u vybraných pacientů a sběr dat.
9. Zpracování naměřených dat a zhodnocení výsledku.
10. Finalizace textu.
11. Odevzdání práce.
Recommended resources
ALHAJI, M. M. et al. 2018. Psychometric Evaluation of the Brunei-Malay SF-36 version 2 Health Survey. Asian Pacific Journal of Cancer Prevention [on-line]. 19(7), 1859-1865, [cit. 2018-08-19]. Dostupné z: doi 10.22034/APJCP.2018.19.7.1859.
AROWOIYA, I. A., ELLOKER, T., KARACHIL, F., MLENZANA, N., KHUABI, L-A. J-N, RHODA, A. 2017. Using the World Health Organization's Disability Assessment Schedule (2) to assess disability in community-dwelling stroke patients. South African Journal of Physiotherapy [on-line]. 73(1), 1-7, [cit. 2018-08-30]. Dostupné z: 10.4102/sajp.v73i1.343.
BAUER, J. 2010. Cévní mozkové příhody. Kapitoly z kardiologie [on-line]. 4, [cit. 2018-08-17]. Dostupné z: https://www.tribune.cz/clanek/20216-cevni-mozkove-prihody.
GALLI, T. et al. 2018. A comparison between WHODAS 2.0 and Modified Barthel Index: which tool is more suitable for assessing the disability and the recovery rate in orthopedic rehabilitation? ClinicoEconomics and Outcomes Research [on-line]. 10, 301307, [cit. 2018-08-19]. Dostupné z: 10.2147/CEOR.S150526.
HOBART, J. C. et al. 2002. Quality of Life Measurement After Stroke Uses and Abuses of the SF-36. Stroke [on-line]. 33, 1348-1356, [cit. 2018-08-16]. Dostupné z: 10.1161/01.STR.0000015030.59594.B3.
HU, H. Y. et al. 2017. The World Health Organization Disability Assessment Schedule 2.0 can predict the institutionalization of patients with stroke. European Journal of Physical and Rehabilitation Medicine [on-line]. 53(6), 856-62, [cit. 2018-08-17]. Dostupné z: doi 10.23736/S1973-9087.17.04615-9.
KOLÁŘ, P. et al. 2009, 2012. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-657-1.
LAI, S. M. et al. 2003. Physical and Social Functioning After Stroke Comparison of the Stroke Impact Scale and Short Form-36. Stroke [on-line]. 34(7), 488-493, [cit. 2018-08-18]. Dostupné z: 10.1161/01.STR.0000054162.94998.C0.
LIN, K. CH. et al. 2012. Multidimensional Rasch validation of the Frenchay Activities Index in stroke patients receiving rehabilitation. Journal of rehabilitation medicine [on-line]. 44(1), 58-64, [cit. 2018-08-18]. Dostupné z: 10.2340/16501977-0911.
Recommended resources
ALHAJI, M. M. et al. 2018. Psychometric Evaluation of the Brunei-Malay SF-36 version 2 Health Survey. Asian Pacific Journal of Cancer Prevention [on-line]. 19(7), 1859-1865, [cit. 2018-08-19]. Dostupné z: doi 10.22034/APJCP.2018.19.7.1859.
AROWOIYA, I. A., ELLOKER, T., KARACHIL, F., MLENZANA, N., KHUABI, L-A. J-N, RHODA, A. 2017. Using the World Health Organization's Disability Assessment Schedule (2) to assess disability in community-dwelling stroke patients. South African Journal of Physiotherapy [on-line]. 73(1), 1-7, [cit. 2018-08-30]. Dostupné z: 10.4102/sajp.v73i1.343.
BAUER, J. 2010. Cévní mozkové příhody. Kapitoly z kardiologie [on-line]. 4, [cit. 2018-08-17]. Dostupné z: https://www.tribune.cz/clanek/20216-cevni-mozkove-prihody.
GALLI, T. et al. 2018. A comparison between WHODAS 2.0 and Modified Barthel Index: which tool is more suitable for assessing the disability and the recovery rate in orthopedic rehabilitation? ClinicoEconomics and Outcomes Research [on-line]. 10, 301307, [cit. 2018-08-19]. Dostupné z: 10.2147/CEOR.S150526.
HOBART, J. C. et al. 2002. Quality of Life Measurement After Stroke Uses and Abuses of the SF-36. Stroke [on-line]. 33, 1348-1356, [cit. 2018-08-16]. Dostupné z: 10.1161/01.STR.0000015030.59594.B3.
HU, H. Y. et al. 2017. The World Health Organization Disability Assessment Schedule 2.0 can predict the institutionalization of patients with stroke. European Journal of Physical and Rehabilitation Medicine [on-line]. 53(6), 856-62, [cit. 2018-08-17]. Dostupné z: doi 10.23736/S1973-9087.17.04615-9.
KOLÁŘ, P. et al. 2009, 2012. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-657-1.
LAI, S. M. et al. 2003. Physical and Social Functioning After Stroke Comparison of the Stroke Impact Scale and Short Form-36. Stroke [on-line]. 34(7), 488-493, [cit. 2018-08-18]. Dostupné z: 10.1161/01.STR.0000054162.94998.C0.
LIN, K. CH. et al. 2012. Multidimensional Rasch validation of the Frenchay Activities Index in stroke patients receiving rehabilitation. Journal of rehabilitation medicine [on-line]. 44(1), 58-64, [cit. 2018-08-18]. Dostupné z: 10.2340/16501977-0911.
Enclosed appendices
-
Appendices bound in thesis
illustrations, tables
Taken from the library
Yes
Full text of the thesis
Appendices
Reviewer's report
Supervisor's report
Defence procedure record
Název práce: Hodnocení kvality života u pacientů po cévní mozkové příhodě Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Wolfová Oponent práce: doc. MUDr. Ivanka Vlachová
Otázky vedoucího práce: Byli Vaši probandi schopni dobře porozumět daným otázkám v testu WHODAS 2.0 a odpovědět na ně i bez Vaší pomoci?
Jak relevantní je podle Vás subjektivní hodnocení kognitivních funkcí (ve WHODAS 2.0) a zvláště ve vztahu k rozhodování o umístění pacienta do ústavní péče? (str.40)
Otázky oponenta práce: V úvodu práce zmiňujete, že více jak 60% pacientů po CMPP se potýká s trvalými následky - zdroj z.r. 2000. Ovlivnil toto procento významný pokrok v léčbě za posledních 19 Let?
Vzhledem k malému počtu respodentů (8) můžete upřesnir údak " krátce po atace" a proč "nebylo možné" provést vstupní vyš-u dalších 11?.
Opravila byste znění závěrečných vět v hodnocení výsledků otázek 6. a 7. ?