Předložená bakalářská práce pojednává o studiu citlivosti klíčení semen fotomorfogenních mutantů Solanum lycopersicum L. k inhibitoru akvaporinů HgCl2 v závislosti na světelných podmínkách v in vitro prostředí. Zkoumanými rostlinami byli recesivní mutanti rajčete s defekty ve fotoreceptorech. Konkrétně se jednalo o mutanty deficientní ve phyA nebo phyB1, či o mutanta, který vykazuje zesílené fytochromové reakce a zesílený fototropismus. Cílem práce bylo zjistit, jestli jsou akvaporiny zapojeny v klíčení semen rajčete, zda světlo může regulovat aktivitu akvaporinů během klíčení semen a pokud ano, zda se tak může dít prostřednictvím fotoreceptorů fytochromů. Byly použity dvě strategie - farmakologický a genetický přístup. Výsledky experimentů ukázaly, že akvaporiny jsou zapojeny do procesu klíčení semen, a to jak ve tmě, tak při působení modrého i červeného světla. Dále se zjistilo, že působení světla zvyšuje citlivost semen kinhibitoru a že je tato citlivost zprostředkována PhyA, PhyB a proteinem DDB1.
Anotace v angličtině
The submitted bachelor thesis is focused on the study of sensitivity seed germination in photomorphogenic mutants of Solanum lycopersicum L. to an inhibitor of aquaporines HgCl2 and depending on the light conditions in conditions in vitro. Examined plants were recessive mutants of tomato with defects in phytochromes. Mutants with deficient phyA or phyB were used, or mutant with reinforced phytochrome responses and attenuated phototropism was used. The aim of the thesis was find out whether aquaporins are involved in seed germination, whether light could regulate the activity of aquaporins during process of seed germination and if so, whether it could happen through photoreceptors phytochromes. Two strategies - pharmacological and genetic approach were used in the bachelor thesis. The results of experiments showed that the aquaporins are involved in the process of seed germination in the dark, in blue and red light. Furthermore, it was found that the effect of light increases sensitivity of seeds to HgCl2and that the sensitivity to the inhibitor is mediated by phytochromes PhyA, PhyB1 and by the protein DDB1.
Klíčová slova
klíčení, fytochrom, akvaporin, HgCl2, světlo
Klíčová slova v angličtině
germination, phytochrome, aquaporin, HgCl2, light
Rozsah průvodní práce
42 s. (63833 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Předložená bakalářská práce pojednává o studiu citlivosti klíčení semen fotomorfogenních mutantů Solanum lycopersicum L. k inhibitoru akvaporinů HgCl2 v závislosti na světelných podmínkách v in vitro prostředí. Zkoumanými rostlinami byli recesivní mutanti rajčete s defekty ve fotoreceptorech. Konkrétně se jednalo o mutanty deficientní ve phyA nebo phyB1, či o mutanta, který vykazuje zesílené fytochromové reakce a zesílený fototropismus. Cílem práce bylo zjistit, jestli jsou akvaporiny zapojeny v klíčení semen rajčete, zda světlo může regulovat aktivitu akvaporinů během klíčení semen a pokud ano, zda se tak může dít prostřednictvím fotoreceptorů fytochromů. Byly použity dvě strategie - farmakologický a genetický přístup. Výsledky experimentů ukázaly, že akvaporiny jsou zapojeny do procesu klíčení semen, a to jak ve tmě, tak při působení modrého i červeného světla. Dále se zjistilo, že působení světla zvyšuje citlivost semen kinhibitoru a že je tato citlivost zprostředkována PhyA, PhyB a proteinem DDB1.
Anotace v angličtině
The submitted bachelor thesis is focused on the study of sensitivity seed germination in photomorphogenic mutants of Solanum lycopersicum L. to an inhibitor of aquaporines HgCl2 and depending on the light conditions in conditions in vitro. Examined plants were recessive mutants of tomato with defects in phytochromes. Mutants with deficient phyA or phyB were used, or mutant with reinforced phytochrome responses and attenuated phototropism was used. The aim of the thesis was find out whether aquaporins are involved in seed germination, whether light could regulate the activity of aquaporins during process of seed germination and if so, whether it could happen through photoreceptors phytochromes. Two strategies - pharmacological and genetic approach were used in the bachelor thesis. The results of experiments showed that the aquaporins are involved in the process of seed germination in the dark, in blue and red light. Furthermore, it was found that the effect of light increases sensitivity of seeds to HgCl2and that the sensitivity to the inhibitor is mediated by phytochromes PhyA, PhyB1 and by the protein DDB1.
Klíčová slova
klíčení, fytochrom, akvaporin, HgCl2, světlo
Klíčová slova v angličtině
germination, phytochrome, aquaporin, HgCl2, light
Zásady pro vypracování
1. Seznámení se s tématem bakalářské práce
Studentka se důkladně seznámí s náplní projektu bakalářské práce tak, aby byla schopna definovat základní cíle bakalářské práce, přístupy a metody, které bude při práci používat.
2. Shromáždění nejnovějších literárních zdrojů vztahujících se k tématu bakalářské práce a jejich zpracování
Zásadním zdrojem literatury, které si studentka musí prostudovat, jsou odborné články, a to především literatura týkající se problematiky světelných signálních drah a aquaporinů. Tyto práce pak budou sloužit jako další zdroje literatury.
3. Časová organizace a plán experimentů
Časová organizace experimentální práce vychází z plánu práce, který má studentka k dispozici od svého školitele.
4. Vlastní experimentální práce a dílčí analýzy výsledků
Studentka bude provádět experimenty podle plánu práce. Bude studovat klíčení a růstové reakce fotomorfogenních mutantů fri1, tri1, hp, auW a yg-2 u rajčete na zvolených koncentracích HgCl2 a v závislosti na světelných podmínkách.
5. Konečné zpracování výsledků
Výsledky každého experimentu studentka zpracuje do dílčích grafů a společně s vedoucím učiní z výsledků závěry. Všechny výsledky pak studentka postupně zpracuje do konečné výstižné podoby, aby byly připraveny k zakomponování do bakalářské práce.
6. Kompletace bakalářské práce
Se zpracováním bakalářské práce začne studentka s dostatečným předstihem, tedy nejméně půl roku před plánovanou obhajobou bakalářské práce. Dílčí verze bakalářské práce bude diskutovat s vedoucím bakalářské práce.
Závěrečná práce bude vypracována v souladu s doporučeným stylem pro závěrečné práce na oboru Biochemie PřF UP uvedeným na webové stránce Katedry biochemie (http://biochemie.upol.cz/index.php/cs/studium/zaverecne-prace).
Práce bude odevzdána na sekretariátě Oddělení buněčné biologie CRH ve dvou svázaných výtiscích obsahujících CD s elektronickou verzí závěrečné práce, a to v řádném termínu uvedeném v harmonogramu na webové stránce Katedry biochemie.
Student je povinen vložit ekvivalentní elektronickou podobu závěrečné práce do systému STAG a doplnit povinné údaje o své práci (viz Opatření děkana Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci k provedení některých ustanovení
Studijního a zkušebního řádu UP v Olomouci a Rigorózního řádu UP v Olomouci).
Zásady pro vypracování
1. Seznámení se s tématem bakalářské práce
Studentka se důkladně seznámí s náplní projektu bakalářské práce tak, aby byla schopna definovat základní cíle bakalářské práce, přístupy a metody, které bude při práci používat.
2. Shromáždění nejnovějších literárních zdrojů vztahujících se k tématu bakalářské práce a jejich zpracování
Zásadním zdrojem literatury, které si studentka musí prostudovat, jsou odborné články, a to především literatura týkající se problematiky světelných signálních drah a aquaporinů. Tyto práce pak budou sloužit jako další zdroje literatury.
3. Časová organizace a plán experimentů
Časová organizace experimentální práce vychází z plánu práce, který má studentka k dispozici od svého školitele.
4. Vlastní experimentální práce a dílčí analýzy výsledků
Studentka bude provádět experimenty podle plánu práce. Bude studovat klíčení a růstové reakce fotomorfogenních mutantů fri1, tri1, hp, auW a yg-2 u rajčete na zvolených koncentracích HgCl2 a v závislosti na světelných podmínkách.
5. Konečné zpracování výsledků
Výsledky každého experimentu studentka zpracuje do dílčích grafů a společně s vedoucím učiní z výsledků závěry. Všechny výsledky pak studentka postupně zpracuje do konečné výstižné podoby, aby byly připraveny k zakomponování do bakalářské práce.
6. Kompletace bakalářské práce
Se zpracováním bakalářské práce začne studentka s dostatečným předstihem, tedy nejméně půl roku před plánovanou obhajobou bakalářské práce. Dílčí verze bakalářské práce bude diskutovat s vedoucím bakalářské práce.
Závěrečná práce bude vypracována v souladu s doporučeným stylem pro závěrečné práce na oboru Biochemie PřF UP uvedeným na webové stránce Katedry biochemie (http://biochemie.upol.cz/index.php/cs/studium/zaverecne-prace).
Práce bude odevzdána na sekretariátě Oddělení buněčné biologie CRH ve dvou svázaných výtiscích obsahujících CD s elektronickou verzí závěrečné práce, a to v řádném termínu uvedeném v harmonogramu na webové stránce Katedry biochemie.
Student je povinen vložit ekvivalentní elektronickou podobu závěrečné práce do systému STAG a doplnit povinné údaje o své práci (viz Opatření děkana Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci k provedení některých ustanovení
Studijního a zkušebního řádu UP v Olomouci a Rigorózního řádu UP v Olomouci).
Seznam doporučené literatury
Taiz L et al. (2015): Plant Physiology and Development, 6th ed., Sinauer Associates, Inc., USA
Jones R et al. (2013): The Molecular Life of Plants, Wiley-Blackwell
Odborné články v mezinárodních vědeckých časopisech týkající se problematiky bakalářské práce a podle doporučení vedoucího bakalářské práce.
Seznam doporučené literatury
Taiz L et al. (2015): Plant Physiology and Development, 6th ed., Sinauer Associates, Inc., USA
Jones R et al. (2013): The Molecular Life of Plants, Wiley-Blackwell
Odborné články v mezinárodních vědeckých časopisech týkající se problematiky bakalářské práce a podle doporučení vedoucího bakalářské práce.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Průběh obhajoby:
V úvodu obhajoby předseda komise prof. RNDr. Jozef Šamaj, Dr.Sc. představil studentku přítomným akademickým pracovníkům a hostům. V rámci prezentace své práce studentka seznámila všechny zúčastněné s cíli práce a hlavními metodami využitými při jejím zpracování, dále se získanými výsledky a z nich vyplývajícími závěry.
Následně byl přečten oponentní posudek. Odpovědi na otázky a připomínky uvedené v posudku oponenta a vedoucího bakalářské práce studentka zodpověděla uspokojivě, doložila je vypracované v písemné formě a prezentovala také ústně.
V rámci veřejné diskuse zodpověděla následující dotazy položené přítomnými odborníky:
Doc. Takáč: Jaká je konkrétní role akvaporinů a fytochromů v procese klíčení semen? Co vlastně světlo v tomto procesu ovlivňuje? Je vztah fytochromů a akvaporinů v tomto procesu přímý anebo nepřímý?
Dr. Krasylenko: Jaké rozpouštědlo bylo použito při přípravě HgCl2? Která koncentrace HgCl2 vykazovala již fytotoxický efekt?
Doc. Ovečka: Jsou známy membránové kanály, přes které by byly ionty Hg přenášeny do cytoplazmy? Byly vykonány adekvátní negativní kontroly s cílem zjistit nespecifické efekty samotných iontů Cl?