Přijetí zákona o odpovědnosti za přestupky, který na rozdíl od dosavadního přestupkového zákona upravuje i správněprávní odpovědnost právnických osob, je nutné přivítat. Správná myšlenka by si však zasloužila podstatně lepší realizaci. Nedostatky právní úpravy lze spatřovat v rovině teoretické, legislativně-technické i čistě praktické. V prvé řadě je nutné zákonu vyčíst jeho koncepční nevyjasněnost a neslučitelnost s teorií fikce právnických osob, na které stojí občanský zákoník. Řada konkrétních ustanovení zákona (např. § 20 odst. 2) je však tak neurčitá, že se snadno dostává do rozporu se zásadou nullum crimen sine lege certa. Řada problematických bodů se vyskytuje i v rovině procesní. Důvodem je absence zvláštních procesních ustanovení o přestupku právnické osoby, která by reflektovala četná specifika tohoto druhu řízení.
Anotace v angličtině
The adoption of the new administrative infraction liability act (Law on administrative infractions), which regulates also a liability of an artificial person fora misdemeanour, is welcome. On the other hand - the right idea of this new Law would, however, deserve a much better realization. Weaknesses of this legal regulation can be seen in the theoretical, legislative-technical and purely practical field. First of all, it is necessary to criticize the new administrative infraction liability act for its conceptual ambiguity and incompatibility with the theory of fiction of an artificial person under the new czech Civil Code. However, a large number of adjective law provisions of the Act (e.g. Article 20 (2)) are so vague, that they are obviously incompatible with legal principle "nullum crimen sine lege certa". Many problematic issues are also in the field of an adjective (procedural) law, due to an absence of specific procedural provisions on liability of an artificial person for a misdemeanour, which would reflect many specifics of this type of proceedings.
Klíčová slova
odpovědnost právnických osob, správní právo, nový přestupkový zákon, teorie fikce právnických osob
Klíčová slova v angličtině
liability of an artificial person, administrative law, new administrative infraction liability act, theory of fiction of an artificial person
Rozsah průvodní práce
61 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Přijetí zákona o odpovědnosti za přestupky, který na rozdíl od dosavadního přestupkového zákona upravuje i správněprávní odpovědnost právnických osob, je nutné přivítat. Správná myšlenka by si však zasloužila podstatně lepší realizaci. Nedostatky právní úpravy lze spatřovat v rovině teoretické, legislativně-technické i čistě praktické. V prvé řadě je nutné zákonu vyčíst jeho koncepční nevyjasněnost a neslučitelnost s teorií fikce právnických osob, na které stojí občanský zákoník. Řada konkrétních ustanovení zákona (např. § 20 odst. 2) je však tak neurčitá, že se snadno dostává do rozporu se zásadou nullum crimen sine lege certa. Řada problematických bodů se vyskytuje i v rovině procesní. Důvodem je absence zvláštních procesních ustanovení o přestupku právnické osoby, která by reflektovala četná specifika tohoto druhu řízení.
Anotace v angličtině
The adoption of the new administrative infraction liability act (Law on administrative infractions), which regulates also a liability of an artificial person fora misdemeanour, is welcome. On the other hand - the right idea of this new Law would, however, deserve a much better realization. Weaknesses of this legal regulation can be seen in the theoretical, legislative-technical and purely practical field. First of all, it is necessary to criticize the new administrative infraction liability act for its conceptual ambiguity and incompatibility with the theory of fiction of an artificial person under the new czech Civil Code. However, a large number of adjective law provisions of the Act (e.g. Article 20 (2)) are so vague, that they are obviously incompatible with legal principle "nullum crimen sine lege certa". Many problematic issues are also in the field of an adjective (procedural) law, due to an absence of specific procedural provisions on liability of an artificial person for a misdemeanour, which would reflect many specifics of this type of proceedings.
Klíčová slova
odpovědnost právnických osob, správní právo, nový přestupkový zákon, teorie fikce právnických osob
Klíčová slova v angličtině
liability of an artificial person, administrative law, new administrative infraction liability act, theory of fiction of an artificial person
Zásady pro vypracování
Práce se zabývá vybranými problematickými otázkami odpovědnosti právnických osob za přestupky v nové právní úpravě dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též "PřestZ 2016").
Nejprve se autor věnuje samotné koncepci odpovědnosti právnické osoby za přestupek dle PřestZ 2016. Zodpovídá na otázku, zda je koncepce odpovědnosti právnické osoby za přestupek upravená v tomto zákoně, slučitelná s teorií fikce právnických osob, na níž stojí tuzemské soukromé právo. Podrobně je zde rozebrána otázka přičitatelnosti, coby klíčový koncept pro odpovědnost právnické osoby.
Práce se následně věnuje problematice objektivního charakteru odpovědnosti právnické osoby za přestupek a otázce liberace, přičemž autor upozorňuje na antinomie mezi jednotlivými ustanoveními zákona a navrhuje vlastní řešení problémů. V páté kapitole autor mj. zodpovídá na otázku, zda k přechodu odpovědnosti právnické osoby za přestupek může docházet pouze v případě univerzální sukcese, či zda postačuje i sukcese singulární. Autor se ve své práci zmíní i o specifikách zániku odpovědnosti právnické osoby za přestupek.
Dále se pak autor věnuje specifikům řízení o přestupku právnické osoby, včetně problematiky nového zajišťovacího institutu zákazu zrušení, zániku a přeměny obviněné právnické osoby. Upozorňuje na jeho možnou zneužitelnost a navrhuje vlastní řešení. V této kapitole se bude autor rovněž zabávat postavením fyzické osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby v řízení o přestupku právnické osoby, zejména pak s ohledem na ústavně garantovaný zákaz sebeobviňování.
Diplomová práce vychází z autorova dříve publikovaného příspěvku v odborném tisku (GRYGAR, Tomáš. Problematické otázky odpovědnosti právnických osob za přestupky v nové právní úpravě. Právní rozhledy, Praha: C. H. Beck, 2017, č. 12, s. 426-432), s tím, že dojde k jeho odpovídajícímu rozšíření a doplnění. Autor bude rovněž kriticky reflektovat rovněž nově vydané publikace (viz body 13 a 22 přehledu literatury), které se tématu částečně dotýkají.
Zásady pro vypracování
Práce se zabývá vybranými problematickými otázkami odpovědnosti právnických osob za přestupky v nové právní úpravě dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též "PřestZ 2016").
Nejprve se autor věnuje samotné koncepci odpovědnosti právnické osoby za přestupek dle PřestZ 2016. Zodpovídá na otázku, zda je koncepce odpovědnosti právnické osoby za přestupek upravená v tomto zákoně, slučitelná s teorií fikce právnických osob, na níž stojí tuzemské soukromé právo. Podrobně je zde rozebrána otázka přičitatelnosti, coby klíčový koncept pro odpovědnost právnické osoby.
Práce se následně věnuje problematice objektivního charakteru odpovědnosti právnické osoby za přestupek a otázce liberace, přičemž autor upozorňuje na antinomie mezi jednotlivými ustanoveními zákona a navrhuje vlastní řešení problémů. V páté kapitole autor mj. zodpovídá na otázku, zda k přechodu odpovědnosti právnické osoby za přestupek může docházet pouze v případě univerzální sukcese, či zda postačuje i sukcese singulární. Autor se ve své práci zmíní i o specifikách zániku odpovědnosti právnické osoby za přestupek.
Dále se pak autor věnuje specifikům řízení o přestupku právnické osoby, včetně problematiky nového zajišťovacího institutu zákazu zrušení, zániku a přeměny obviněné právnické osoby. Upozorňuje na jeho možnou zneužitelnost a navrhuje vlastní řešení. V této kapitole se bude autor rovněž zabávat postavením fyzické osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby v řízení o přestupku právnické osoby, zejména pak s ohledem na ústavně garantovaný zákaz sebeobviňování.
Diplomová práce vychází z autorova dříve publikovaného příspěvku v odborném tisku (GRYGAR, Tomáš. Problematické otázky odpovědnosti právnických osob za přestupky v nové právní úpravě. Právní rozhledy, Praha: C. H. Beck, 2017, č. 12, s. 426-432), s tím, že dojde k jeho odpovídajícímu rozšíření a doplnění. Autor bude rovněž kriticky reflektovat rovněž nově vydané publikace (viz body 13 a 22 přehledu literatury), které se tématu částečně dotýkají.
Seznam doporučené literatury
1) BERAN, Karel. Pojem osoby v právu. Osoba, morální osoba, právnická osoba. Praha: Leges, 2012. 224 s.
2) BOHADLO, David, POTĚŠIL, Lukáš, POTMĚŠIL, Jan. Správní trestání z hlediska praxe a judikatury. Praha: C. H. Beck, 2013. 206 s.
3) FOREJT, Petr, HABARTA, Petr, TREŠLOVÁ, Lenka. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim s komentářem. Praha: Linde, 2012. 407 s.
4) GERLOCH, Aleš, BERAN, Karel a kol. Funkce a místo právní odpovědnosti v recentním právním řádu. Leges: 2014. 272 s.
5) GRYGAR, Tomáš. Problematické otázky odpovědnosti právnických osob za přestupky v nové právní úpravě. Právní rozhledy, 2017, č. 12, s. 426-432.
6) GRYGAR, Tomáš. K ústavní (ne)slučitelnosti nepravé retroaktivity v otázce promlčení přestupků v novém přestupkovém zákoně. Právní rozhledy, 2017, č. 19, s. 665-670.
7) GRYGAR, Tomáš. Přestupková amnestie v novém zákoně o odpovědnosti za přestupky. Správní právo, 2017, č. 2, s. 73-86.
8) HENDRYCH, Dušan a kol. Správní právo. 8. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 826 s.
9) HOETZEL, Jiří. Československé správní právo. Část všeobecná. 2. vyd. Praha: Melantrich, 1937. 506 s.
10) KOPECKÝ, Martin. Limity práva na obhajobu v řízeních o správních deliktech. In GŘIVNA, Tomáš a kol. Právo na obhajobu. Teorie a praxe 21. století. Plzeň: Aleš Čeněk, 2016, s. 58-68.
11) KRATOCHVÍL, Vladimír a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 921 s.
12) JELÍNEK, Jiří. K přechodu trestní odpovědnosti právnické osoby na právního nástupce. Bulletin Advokacie, 2015, č. 5, s. 21-25.
13) JEMELKA, Luboš, VETEŠNÍK, Pavel. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, Zákon o některých přestupcích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, 1153 s.
14) MATES, Pavel. Nad některými oblastmi nového zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Bulletin Advokacie, 2015, č. 12, s. 25-30.
15) MATES, Pavel. K některým procesním ustanovením zákona o odpovědnosti za přestupky. Právní rozhledy, 2017, č. 3, s. 77-88.
16) MATES, Pavel. Analogie ve správním právu, kdy ano a kdy ne. Správní právo, Praha, 2011, č. 6, s. 28-49.
17) MATES, Pavel. Dotváření práva v judikatuře Nejvyššího správního soudu. Právní rozhledy, 2016,č. 3, s. 82-87.
18) MLSNA, Petr. Vybrané aspekty práva na obhajobu v návrhu zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. In GŘIVNA, Tomáš a kol. Právo na obhajobu. Teorie a praxe 21. století. Plzeň: Aleš Čeněk, 2016, s. 68-80.
19) POMAHAČ, Richard. Proměna přestupkového práva. Právní rozhledy. 2017, č. 15-16, s. 530-538.
20) POŠVÁŘ, Jaroslav. Nástin správního práva trestního. Studie o některých pojmech, zejména o vině. Orbis: Praha-Brno, 1936. 113 s.
21) POŠVÁŘ, Jaroslav. Nástin správního práva trestního II. O administrativních trestech a správním řízení trestním. Právník: Brno, 1946. 199 s.
22) PRÁŠKOVÁ, Helena. Nové přestupkové právo. Praha: Leges, 2017. 448 s.
23) PRÁŠKOVÁ, Helena. Základy odpovědnosti za správní delikty. Praha: C. H. Beck, 2013. 448 s.
24) PRŮCHA, Petr. K pojetí správněprávní odpovědnosti a správním trestání. Správní právo, 2014, č. 1-2, s. 16-27.
25) ŠÁMAL, Pavel, MUSIL, Jan, KUCHTA, Josef a kol. Trestní právo procesní. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013. 1053 s.
26) ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní odpovědnost právnických osob. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2012. 824 s.
27) ŠVÁSTA, Pavel. Několik poznámek k problematice výslechu účastníka správního řízení právnické osoby prostřednictvím osob oprávněných jednat jejím jménem. Správní právo, 2016, č. 2, s. 113-124.
28) ONDRÁČKOVÁ, Věra. Nová právní úprava odpovědnosti za přestupy a řízení o nich vybrané otázky. Správní právo, 2014, č. 1, s. 6-15.
29) WEYR, František. Teorie Práva. Praha-Brno: Orbis, 1936. 388 s.
Seznam doporučené literatury
1) BERAN, Karel. Pojem osoby v právu. Osoba, morální osoba, právnická osoba. Praha: Leges, 2012. 224 s.
2) BOHADLO, David, POTĚŠIL, Lukáš, POTMĚŠIL, Jan. Správní trestání z hlediska praxe a judikatury. Praha: C. H. Beck, 2013. 206 s.
3) FOREJT, Petr, HABARTA, Petr, TREŠLOVÁ, Lenka. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim s komentářem. Praha: Linde, 2012. 407 s.
4) GERLOCH, Aleš, BERAN, Karel a kol. Funkce a místo právní odpovědnosti v recentním právním řádu. Leges: 2014. 272 s.
5) GRYGAR, Tomáš. Problematické otázky odpovědnosti právnických osob za přestupky v nové právní úpravě. Právní rozhledy, 2017, č. 12, s. 426-432.
6) GRYGAR, Tomáš. K ústavní (ne)slučitelnosti nepravé retroaktivity v otázce promlčení přestupků v novém přestupkovém zákoně. Právní rozhledy, 2017, č. 19, s. 665-670.
7) GRYGAR, Tomáš. Přestupková amnestie v novém zákoně o odpovědnosti za přestupky. Správní právo, 2017, č. 2, s. 73-86.
8) HENDRYCH, Dušan a kol. Správní právo. 8. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 826 s.
9) HOETZEL, Jiří. Československé správní právo. Část všeobecná. 2. vyd. Praha: Melantrich, 1937. 506 s.
10) KOPECKÝ, Martin. Limity práva na obhajobu v řízeních o správních deliktech. In GŘIVNA, Tomáš a kol. Právo na obhajobu. Teorie a praxe 21. století. Plzeň: Aleš Čeněk, 2016, s. 58-68.
11) KRATOCHVÍL, Vladimír a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 921 s.
12) JELÍNEK, Jiří. K přechodu trestní odpovědnosti právnické osoby na právního nástupce. Bulletin Advokacie, 2015, č. 5, s. 21-25.
13) JEMELKA, Luboš, VETEŠNÍK, Pavel. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, Zákon o některých přestupcích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, 1153 s.
14) MATES, Pavel. Nad některými oblastmi nového zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Bulletin Advokacie, 2015, č. 12, s. 25-30.
15) MATES, Pavel. K některým procesním ustanovením zákona o odpovědnosti za přestupky. Právní rozhledy, 2017, č. 3, s. 77-88.
16) MATES, Pavel. Analogie ve správním právu, kdy ano a kdy ne. Správní právo, Praha, 2011, č. 6, s. 28-49.
17) MATES, Pavel. Dotváření práva v judikatuře Nejvyššího správního soudu. Právní rozhledy, 2016,č. 3, s. 82-87.
18) MLSNA, Petr. Vybrané aspekty práva na obhajobu v návrhu zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. In GŘIVNA, Tomáš a kol. Právo na obhajobu. Teorie a praxe 21. století. Plzeň: Aleš Čeněk, 2016, s. 68-80.
19) POMAHAČ, Richard. Proměna přestupkového práva. Právní rozhledy. 2017, č. 15-16, s. 530-538.
20) POŠVÁŘ, Jaroslav. Nástin správního práva trestního. Studie o některých pojmech, zejména o vině. Orbis: Praha-Brno, 1936. 113 s.
21) POŠVÁŘ, Jaroslav. Nástin správního práva trestního II. O administrativních trestech a správním řízení trestním. Právník: Brno, 1946. 199 s.
22) PRÁŠKOVÁ, Helena. Nové přestupkové právo. Praha: Leges, 2017. 448 s.
23) PRÁŠKOVÁ, Helena. Základy odpovědnosti za správní delikty. Praha: C. H. Beck, 2013. 448 s.
24) PRŮCHA, Petr. K pojetí správněprávní odpovědnosti a správním trestání. Správní právo, 2014, č. 1-2, s. 16-27.
25) ŠÁMAL, Pavel, MUSIL, Jan, KUCHTA, Josef a kol. Trestní právo procesní. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013. 1053 s.
26) ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní odpovědnost právnických osob. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2012. 824 s.
27) ŠVÁSTA, Pavel. Několik poznámek k problematice výslechu účastníka správního řízení právnické osoby prostřednictvím osob oprávněných jednat jejím jménem. Správní právo, 2016, č. 2, s. 113-124.
28) ONDRÁČKOVÁ, Věra. Nová právní úprava odpovědnosti za přestupy a řízení o nich vybrané otázky. Správní právo, 2014, č. 1, s. 6-15.
29) WEYR, František. Teorie Práva. Praha-Brno: Orbis, 1936. 388 s.