Diplomová práce se zabývá poporodním traumatem s cílem zmapovat, jak jej ženy prožívají a jaké jsou jeho možné příčiny, popsat prožívané symptomy, délku jejich trvání, způsoby vyrovnávání se s traumatem a posoudit, zda prožívané projevy naplňují kritéria diagnózy F43.1 (Posttraumatická stresová porucha) dle MKN-10. Ve výzkumu bylo využito kvalitativního přístupu, konkrétně vícečetné případové studie. Výzkumný soubor tvořilo 27 respondentek. Metodami výběru výzkumného vzorku byly samovýběr a metoda sněhové koule. Pro tvorbu dat bylo využito semistrukturovaných rozhovorů a dotazníků vlastní tvorby. Analýza dat byla provedena pomocí Interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Hlavním zjištěním je, že přibližně 1 ze 3 žen, které se vnímají jako traumatizované, naplňuje diagnostická kritéria PTSD. Nejčastějším typem traumatizujícího porodu je spontánní vaginální porod vedený lékařem. Nejčastěji uváděným stresorem je aplikace medikamentů. V poporodním období se nejvýrazněji projevuje znovuprožívání události porodu. Běžnou délku trvání symptomů traumatu se nepodařilo ze získaných dat stanovit. Nejčastějším způsobem práce s traumatem je příprava na další porod ve snaze prožít jej lépe.
Anotace v angličtině
The thesis is focused on postpartum trauma, with the aim to describe the experiences of postpartum trauma, its symptoms, the duration of these symptoms, to identify its possible causes and to assess whether the symptoms of postpartum trauma meet the criteria of diagnosis F43.1 (PTSD) according to ICD-10. The qualitative approach, specifically multiple-case study, was used in the research. The research sample consisted of 27 respondents. The sampling methods include self-selection and snowball sampling. Data was formed using semi-structured interviews and custom questionnaires. Data was analysed using IPA method. The main findings are that approximately 1 of 3 women, who see themselves as traumatized, meet the diagnostic criteria of PTSD. The most common type of traumatic delivery is spontaneous vaginal delivery conducted by
a physician. The most frequent mentioned stressor is an application of drugs. The most experienced symptom in postpartum period is re-experiencing the delivery. The common duration of trauma symptoms could not be determined from the collected data. The most common way to deal with trauma is preparation for the next birth to experience it better.
Diplomová práce se zabývá poporodním traumatem s cílem zmapovat, jak jej ženy prožívají a jaké jsou jeho možné příčiny, popsat prožívané symptomy, délku jejich trvání, způsoby vyrovnávání se s traumatem a posoudit, zda prožívané projevy naplňují kritéria diagnózy F43.1 (Posttraumatická stresová porucha) dle MKN-10. Ve výzkumu bylo využito kvalitativního přístupu, konkrétně vícečetné případové studie. Výzkumný soubor tvořilo 27 respondentek. Metodami výběru výzkumného vzorku byly samovýběr a metoda sněhové koule. Pro tvorbu dat bylo využito semistrukturovaných rozhovorů a dotazníků vlastní tvorby. Analýza dat byla provedena pomocí Interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Hlavním zjištěním je, že přibližně 1 ze 3 žen, které se vnímají jako traumatizované, naplňuje diagnostická kritéria PTSD. Nejčastějším typem traumatizujícího porodu je spontánní vaginální porod vedený lékařem. Nejčastěji uváděným stresorem je aplikace medikamentů. V poporodním období se nejvýrazněji projevuje znovuprožívání události porodu. Běžnou délku trvání symptomů traumatu se nepodařilo ze získaných dat stanovit. Nejčastějším způsobem práce s traumatem je příprava na další porod ve snaze prožít jej lépe.
Anotace v angličtině
The thesis is focused on postpartum trauma, with the aim to describe the experiences of postpartum trauma, its symptoms, the duration of these symptoms, to identify its possible causes and to assess whether the symptoms of postpartum trauma meet the criteria of diagnosis F43.1 (PTSD) according to ICD-10. The qualitative approach, specifically multiple-case study, was used in the research. The research sample consisted of 27 respondents. The sampling methods include self-selection and snowball sampling. Data was formed using semi-structured interviews and custom questionnaires. Data was analysed using IPA method. The main findings are that approximately 1 of 3 women, who see themselves as traumatized, meet the diagnostic criteria of PTSD. The most common type of traumatic delivery is spontaneous vaginal delivery conducted by
a physician. The most frequent mentioned stressor is an application of drugs. The most experienced symptom in postpartum period is re-experiencing the delivery. The common duration of trauma symptoms could not be determined from the collected data. The most common way to deal with trauma is preparation for the next birth to experience it better.
1. Základem pro vypracování bude Manuál pro psaní diplomových prací na Katedře psychologie v Olomouci (Kolařík, M. et al., 2017).
2. Rešerše a studium relevantní české i zahraniční literatury včetně dostupných výzkumů zabývajících se problematikou poporodního traumatu a možnostmi jeho diagnostiky.
3. Zpracování teoretické části.
4. Stanovení výzkumných otázek a příprava kvalitativního výzkumu.
5. Realizace výzkumu prostřednictvím rozhovorů vlastní konstrukce (sběr dat, vedení záznamů o průběhu a organizaci výzkumu).
6. Zpracování získaných dat a jejich analýza.
7. Interpretace výsledků.
8. Diskuze a závěry.
Zásady pro vypracování
1. Základem pro vypracování bude Manuál pro psaní diplomových prací na Katedře psychologie v Olomouci (Kolařík, M. et al., 2017).
2. Rešerše a studium relevantní české i zahraniční literatury včetně dostupných výzkumů zabývajících se problematikou poporodního traumatu a možnostmi jeho diagnostiky.
3. Zpracování teoretické části.
4. Stanovení výzkumných otázek a příprava kvalitativního výzkumu.
5. Realizace výzkumu prostřednictvím rozhovorů vlastní konstrukce (sběr dat, vedení záznamů o průběhu a organizaci výzkumu).
6. Zpracování získaných dat a jejich analýza.
7. Interpretace výsledků.
8. Diskuze a závěry.
Seznam doporučené literatury
Duševní poruchy a poruchy chování. Popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka Mezinárodní klasifikace nemocí - 10. revize. (2006). Praha: Psychiatrické centrum.
Ratislavová, K. (2008). Aplikovaná psychologie porodnictví. Praha: Reklamní ateliér Area.
Roztočil, A. et al. (2008). Moderní porodnictví. Praha: Grada publishing.
Takács, L., Sobotková, D., Šulová, L. et al. (2015). Psychologie v perinatální péči. Praha: Grada publishing.
Vodáčková, D. (2007). Krizová intervence. Krize v životě člověka. Praha: Portál.
Seznam doporučené literatury
Duševní poruchy a poruchy chování. Popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka Mezinárodní klasifikace nemocí - 10. revize. (2006). Praha: Psychiatrické centrum.
Ratislavová, K. (2008). Aplikovaná psychologie porodnictví. Praha: Reklamní ateliér Area.
Roztočil, A. et al. (2008). Moderní porodnictví. Praha: Grada publishing.
Takács, L., Sobotková, D., Šulová, L. et al. (2015). Psychologie v perinatální péči. Praha: Grada publishing.
Vodáčková, D. (2007). Krizová intervence. Krize v životě člověka. Praha: Portál.