Informace o kvalifikační práci Dvorské umění českých a uherských zemích ve 14. století - interakce na pozadí pronikajících italských uměleckých vlivů do střední Evropy
- Všechny požadované údaje o této VŠKP jsou vyplněny.
Hlavní téma
Dvorské umění českých a uherských zemí ve 14. století - možnosti vzájemné interakce na pozadí pronikajících italských uměleckých vlivů do střední Evropy
Hlavní téma v angličtině
The Court Art of the Czech Lands and the Hungarian Lands in the 14th Century - Possibilities of Interaction against the Background of Italian Artistic Influences in Central Europe
Název dle studenta
Dvorské umění českých a uherských zemích ve 14. století - interakce na pozadí pronikajících italských uměleckých vlivů do střední Evropy
Název dle studenta v angličtině
The Court Art in the Bohemian Lands and in the Hungarian Lands in 14th Century Interaction Against the Background of Spreading Italian Artistic Influence in Central Europe
Disertační práce je zaměřena na téma dvorského umění v českých a uherských zemích v první polovině 14. století. Soustřeďuje se zejména na pronikání italianismů do střední Evropy. První část práce se věnuje přehledu bádání zabývajícího se pronikáním italianismů na sledovaná území a možnostem vzájemné interakce z pohledu širšího spektra odborníků na danou tématiku. Druhá část se zabývá problematikou italianismů v širších evropských souvislostech a způsob výkladu dvorského umění v uměleckohistorické literatuře s ohledem na sledované období. Třetí část přehledně zpracovává uměleckou situaci na českém a uherském královském dvoře a reflektuje otázky recepce italianismů v první polovině 14. století. Závěrečná část těží z historického kontextu vzájemných vztahů mezi oběma královstvími. Práci uzavírá kapitola o možnostech vzájemné umělecké výměny mezi oběma dvory v období první poloviny 14. století. Práce si klade za cíl odpovědět na otázku, zda se při recepci italianismů projevovaly určité paralelní shody a zda a do jaké míry mohla při tomto procesu ovlivnit jedna země zemi sousední.
Anotace v angličtině
The dissertation is focused on the topic of the Court art in the Bohemian lands and in the Hungarian lands during the first half of the 14th century within the background of the phenomenon of spreading Italianisms in the Central Europe during this period. The structure of the dissertation consists of four parts. In the first part is elaborated a complex research review. The second part is centered on the phenomenon of spreading Italianisms and on the specifics of the definition of the group labeled as court art. In the third part there is elaborated an overview of the situation of the spreading Italianisms in the Hungarian lands and in the Bohemian lands in the first half of the 14th century involving all the fields which were touched by this phenomenon. There is discussed the situation on both the royal courts, the role of the ruler in the question of forming the court art as well as the short review of the contacts of both Central European countries with the culture of the Apennine peninsula. The final part is focused on the conntacts between the Bohemian court and the Hungarian court which might have led to a reciprocal artistic exchange. In the closing chapters are summarized the results of the work.The aim of the work was to answer the question of whether there was any resemblance to the outlined processes mentioned above and if the countries might have influenced one another during the reception of the Italianismus.
Klíčová slova
dvorské umění, 14. století, italianismus, české země, uherské země, panovnická reprezentace
Disertační práce je zaměřena na téma dvorského umění v českých a uherských zemích v první polovině 14. století. Soustřeďuje se zejména na pronikání italianismů do střední Evropy. První část práce se věnuje přehledu bádání zabývajícího se pronikáním italianismů na sledovaná území a možnostem vzájemné interakce z pohledu širšího spektra odborníků na danou tématiku. Druhá část se zabývá problematikou italianismů v širších evropských souvislostech a způsob výkladu dvorského umění v uměleckohistorické literatuře s ohledem na sledované období. Třetí část přehledně zpracovává uměleckou situaci na českém a uherském královském dvoře a reflektuje otázky recepce italianismů v první polovině 14. století. Závěrečná část těží z historického kontextu vzájemných vztahů mezi oběma královstvími. Práci uzavírá kapitola o možnostech vzájemné umělecké výměny mezi oběma dvory v období první poloviny 14. století. Práce si klade za cíl odpovědět na otázku, zda se při recepci italianismů projevovaly určité paralelní shody a zda a do jaké míry mohla při tomto procesu ovlivnit jedna země zemi sousední.
Anotace v angličtině
The dissertation is focused on the topic of the Court art in the Bohemian lands and in the Hungarian lands during the first half of the 14th century within the background of the phenomenon of spreading Italianisms in the Central Europe during this period. The structure of the dissertation consists of four parts. In the first part is elaborated a complex research review. The second part is centered on the phenomenon of spreading Italianisms and on the specifics of the definition of the group labeled as court art. In the third part there is elaborated an overview of the situation of the spreading Italianisms in the Hungarian lands and in the Bohemian lands in the first half of the 14th century involving all the fields which were touched by this phenomenon. There is discussed the situation on both the royal courts, the role of the ruler in the question of forming the court art as well as the short review of the contacts of both Central European countries with the culture of the Apennine peninsula. The final part is focused on the conntacts between the Bohemian court and the Hungarian court which might have led to a reciprocal artistic exchange. In the closing chapters are summarized the results of the work.The aim of the work was to answer the question of whether there was any resemblance to the outlined processes mentioned above and if the countries might have influenced one another during the reception of the Italianismus.
Klíčová slova
dvorské umění, 14. století, italianismus, české země, uherské země, panovnická reprezentace
Téma disertační práce sleduje možnosti vzájemné interakce v oblasti umělecké tvorby vznikající pro český a uherský královský dvůr ve 14. století a současně ovlivněné přejímáním dobových italianismů. Práce se zaměří na sledování tohoto jevu zejména v první polovině 14. století. Vzhledem k vícero paralelně sledovaným aspektům bude rozdělena do čtyř částí. První část bude věnována přehledu bádání zabývajícího se pronikáním italianismů na sledovaná území a možnostem vzájemné interakce z pohledu širšího spektra odborníků na danou tématiku. Druhá část se bude zaměřovat na problematiku italianismů v širších evropských souvislostech a způsob výkladu dvorského umění v uměleckohistorické literatuře s ohledem na sledované období. K pojmu dvorského umění bude dále přistupováno z pohledu teorie reprezentace, která představuje jedno z možných východisek, jak skupinu dvorského umění interpretovat. Třetí část přehledně zpracuje uměleckou situaci na českém a uherském královském dvoře reflektující otázky recepce italianismů v první polovině 14. století. Závěrečná část bude těžit z historického kontextu vzájemných vztahů mezi oběma královstvími. Práci uzavře kapitola o možnostech vzájemné umělecké výměny mezi oběma dvory v období první poloviny 14. století. K italianismům bude v rámci skupiny dvorského umění přistupováno jako k doprovodnému jevu napomáhajícímu charakterizovat stávající kulturní směřování českého a uherského královského dvora. Jak pro český, tak pro uherský královský dvůr se jedná o jev signifikantní. Po konsolidaci poměrů v obou zemích se mohla obě království díky rostoucímu bohatství plynoucího z těžby drahých kovů obracet se specifickými požadavky kladenými na objednávky uměleckých děl také do zahraničí a prostřednictvím rostoucích uměleckých kontaktů i samostatně čerpat z nových podnětů aktuálního slohového vývoje uměleckých center na Apeninském poloostrově. Práce využívá metodu komparace zaměřenou na umělecké preference dvou kulturně odlišných prostředí, která ve sledovaném období procházela obdobnými kulturními proměnami a prožívala proces vzájemného sbližování na pozadí společných politických a ekonomických zájmů.
Zásady pro vypracování
Téma disertační práce sleduje možnosti vzájemné interakce v oblasti umělecké tvorby vznikající pro český a uherský královský dvůr ve 14. století a současně ovlivněné přejímáním dobových italianismů. Práce se zaměří na sledování tohoto jevu zejména v první polovině 14. století. Vzhledem k vícero paralelně sledovaným aspektům bude rozdělena do čtyř částí. První část bude věnována přehledu bádání zabývajícího se pronikáním italianismů na sledovaná území a možnostem vzájemné interakce z pohledu širšího spektra odborníků na danou tématiku. Druhá část se bude zaměřovat na problematiku italianismů v širších evropských souvislostech a způsob výkladu dvorského umění v uměleckohistorické literatuře s ohledem na sledované období. K pojmu dvorského umění bude dále přistupováno z pohledu teorie reprezentace, která představuje jedno z možných východisek, jak skupinu dvorského umění interpretovat. Třetí část přehledně zpracuje uměleckou situaci na českém a uherském královském dvoře reflektující otázky recepce italianismů v první polovině 14. století. Závěrečná část bude těžit z historického kontextu vzájemných vztahů mezi oběma královstvími. Práci uzavře kapitola o možnostech vzájemné umělecké výměny mezi oběma dvory v období první poloviny 14. století. K italianismům bude v rámci skupiny dvorského umění přistupováno jako k doprovodnému jevu napomáhajícímu charakterizovat stávající kulturní směřování českého a uherského královského dvora. Jak pro český, tak pro uherský královský dvůr se jedná o jev signifikantní. Po konsolidaci poměrů v obou zemích se mohla obě království díky rostoucímu bohatství plynoucího z těžby drahých kovů obracet se specifickými požadavky kladenými na objednávky uměleckých děl také do zahraničí a prostřednictvím rostoucích uměleckých kontaktů i samostatně čerpat z nových podnětů aktuálního slohového vývoje uměleckých center na Apeninském poloostrově. Práce využívá metodu komparace zaměřenou na umělecké preference dvou kulturně odlišných prostředí, která ve sledovaném období procházela obdobnými kulturními proměnami a prožívala proces vzájemného sbližování na pozadí společných politických a ekonomických zájmů.
Seznam doporučené literatury
Klára Benešovská (ed.), The King John of Luxembourg (1296-1346) and the Art of his Era, Praha 1998.
László Beke - Ernő Marosi - Tünde Wehli, Műveszet Zikmund király kórában 1387-1437, I - II. Kiállítási katalógus, Budapest 1987.
Joël Blanchard (ed.), Représentation, pouvoir et royauté a la fin du Moyen-Âge, Paris 1995.
Lenka Bobková - František Šmahel (eds.), Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy, Praha 2012.
Paolo Cammarosano (ed.), Le forme della propaganda politica nel Due e nel Trecento. Relazioni tenute al convegno internazionale organizzato dal Comitato di studi storici di Trieste dall'École française de Rome e dal Dipartimento di storia dell'Universita degli studi di Triesti, Trieste, 2-5 marzo 1993, Roma 1994.
Pavol Černý, Pařížský fragment kroniky tzv. Dalimila jeho iluminátorská výzdoba, Olomouc 2010.
Allan Ellenius (ed.), Iconographie, propagande et legitimation, Paris 2001.
Jiří Fajt Andrea Langer (eds.), Kunst als Herrschaftsinstrument: Böhmen und das Heilige Römische Reich unter den Luxemburgern im europäischen Kontext, Berlin 2009.
Jiří Fajt (ed.), Karel IV. císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády posledních Lucemburků (kat. výst.), Praha 2006.
József Hapák - László Veszprémy - Tünde Wehli, The Book of the Illuminated Chronicle, Budapest 2009.
Markus Hörsch - Jiří Fajt (ed.), Císař Karel IV. 1316-2016 (kat. výst), Praha 2017.
Ivo Hlobil - Daniela Rywiková (eds.), Jan Lucemburský. Kultura, umění a zbožnost na Moravě a ve Slezsku v době vlády prvního Lucemburka, Ostrava 2012.
Romuald Kaczmarek, Italianizmy: Studia nad recepcją gotyckiej sztuki włoskiej w rzeźbie środkowo-wschodniej Europy (koniec XIII-koniec XIV wieku), Wrocław 2009.
David Majer (ed.), Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského (kat. výst.), Ostrava 2011.
Karel Maráz, Pečeti Jana Lucemburského, Brno 2007.
Louis Marin, Politiques de la représentation, Paris 2005.
Ernő Marosi, Kép és hasonmás - Művészet és valóság a 14-15. századi Magyarországon, Budapest 1995.
Ernő Marosi (ed.), Magyarországi műveszet 1300-1470 körül, Budapest 1987.
Ernő Marosi, Müvészet I. Lajos király korában 1342-1382, Budapest 1982.
Guy Massin Le Goff et al., L'Europe des Anjou 1266-1480, de Naples au Danube, Aventure des princes angevins du XIIIe au XVe, Paris, 2001.
Árpád Mikó - Imre Takács, Pannonia Regia, Műveszet a Dunántúlon 1000-1541. Kiállítási katalógus, Budapest 1994.
Martin Nodl - Andrzej Pleszczyński (eds.), Moc a její symbolika ve středověku, Colloquia mediaevalia Pragensia 13, Praha 2011.
Mária Prokopp, Italian Trecento Influence on Murals in East Central Europe: Particularly Hungary, Budapest 1983.
Gerhard Schmidt, Die Rezeption der italienischen Trecentokunst in Mittel- und Osteuropa, in Malerei der Gotik. 2. Bd. Malerei der Gotik in Süd- und Westeuropa. Studien zum Herrscherporträt, edited by Martin Roland, Graz 2005, s. 227-238.
Imre Takács - Philip von Zander, Sigismundus rex et imperator. Műveszet és kultura Luxemburgi Zsigmond kórában 1387-1437. Kiállítási katalógus, Budapest 2006.
Seznam doporučené literatury
Klára Benešovská (ed.), The King John of Luxembourg (1296-1346) and the Art of his Era, Praha 1998.
László Beke - Ernő Marosi - Tünde Wehli, Műveszet Zikmund király kórában 1387-1437, I - II. Kiállítási katalógus, Budapest 1987.
Joël Blanchard (ed.), Représentation, pouvoir et royauté a la fin du Moyen-Âge, Paris 1995.
Lenka Bobková - František Šmahel (eds.), Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy, Praha 2012.
Paolo Cammarosano (ed.), Le forme della propaganda politica nel Due e nel Trecento. Relazioni tenute al convegno internazionale organizzato dal Comitato di studi storici di Trieste dall'École française de Rome e dal Dipartimento di storia dell'Universita degli studi di Triesti, Trieste, 2-5 marzo 1993, Roma 1994.
Pavol Černý, Pařížský fragment kroniky tzv. Dalimila jeho iluminátorská výzdoba, Olomouc 2010.
Allan Ellenius (ed.), Iconographie, propagande et legitimation, Paris 2001.
Jiří Fajt Andrea Langer (eds.), Kunst als Herrschaftsinstrument: Böhmen und das Heilige Römische Reich unter den Luxemburgern im europäischen Kontext, Berlin 2009.
Jiří Fajt (ed.), Karel IV. císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády posledních Lucemburků (kat. výst.), Praha 2006.
József Hapák - László Veszprémy - Tünde Wehli, The Book of the Illuminated Chronicle, Budapest 2009.
Markus Hörsch - Jiří Fajt (ed.), Císař Karel IV. 1316-2016 (kat. výst), Praha 2017.
Ivo Hlobil - Daniela Rywiková (eds.), Jan Lucemburský. Kultura, umění a zbožnost na Moravě a ve Slezsku v době vlády prvního Lucemburka, Ostrava 2012.
Romuald Kaczmarek, Italianizmy: Studia nad recepcją gotyckiej sztuki włoskiej w rzeźbie środkowo-wschodniej Europy (koniec XIII-koniec XIV wieku), Wrocław 2009.
David Majer (ed.), Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského (kat. výst.), Ostrava 2011.
Karel Maráz, Pečeti Jana Lucemburského, Brno 2007.
Louis Marin, Politiques de la représentation, Paris 2005.
Ernő Marosi, Kép és hasonmás - Művészet és valóság a 14-15. századi Magyarországon, Budapest 1995.
Ernő Marosi (ed.), Magyarországi műveszet 1300-1470 körül, Budapest 1987.
Ernő Marosi, Müvészet I. Lajos király korában 1342-1382, Budapest 1982.
Guy Massin Le Goff et al., L'Europe des Anjou 1266-1480, de Naples au Danube, Aventure des princes angevins du XIIIe au XVe, Paris, 2001.
Árpád Mikó - Imre Takács, Pannonia Regia, Műveszet a Dunántúlon 1000-1541. Kiállítási katalógus, Budapest 1994.
Martin Nodl - Andrzej Pleszczyński (eds.), Moc a její symbolika ve středověku, Colloquia mediaevalia Pragensia 13, Praha 2011.
Mária Prokopp, Italian Trecento Influence on Murals in East Central Europe: Particularly Hungary, Budapest 1983.
Gerhard Schmidt, Die Rezeption der italienischen Trecentokunst in Mittel- und Osteuropa, in Malerei der Gotik. 2. Bd. Malerei der Gotik in Süd- und Westeuropa. Studien zum Herrscherporträt, edited by Martin Roland, Graz 2005, s. 227-238.
Imre Takács - Philip von Zander, Sigismundus rex et imperator. Műveszet és kultura Luxemburgi Zsigmond kórában 1387-1437. Kiállítási katalógus, Budapest 2006.