Kritický úbytek saproxylických brouků v jejich přirozeném lesním prostředí je spojen s nedostatkem starých stromů. Ty dnes nacházíme především mimo les, např. v parcích. Oproti lesnímu prostředí je biodiverzita saproxylických brouků v parcích velice málo prozkoumána. V rámci diplomové práce byla proto studována společenstva saproxylických brouků (Coleoptera) ve dvou odlišných prostředích: v městských parcích a lesních rezervacích. Cílem práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem se liší společenstva saproxylických brouků. Jedinci byli sbíraní pomocí oknových pastí umístěných na kmenech stromů. Výzkum probíhal v roce 2017 ve 4 parcích a 4 lesních rezervacích na Moravě. Soubor studovaných dřevin čítal 40 stromů z 5 rodů (Quercus spp., Tilia spp., Carpinus spp., Populus spp. a Fraxinus spp.). Celkem bylo odchyceno 1509 jedinců ze 170 druhů a 36 čeledí. Společenstva brouků obsahovala i ochranářsky významné druhy Červeného seznamu bezobratlých ČR (48 druhů). Zjištěné výsledky lze shrnout do následujících bodů: 1. Parky ovlivňují složení společenstev saproxylických brouků; 2. Zápoj lokality má významný vliv na složení společenstva; 3. V parcích jsou početnější druhy s vazbou na průměr dřevního tělesa >70 cm, zatímco v rezervacích jsou početnější druhy vázané na průměr <15 cm. 4. Monofágové a oligofágové jsou početnější v rezervacích; 5. Dutinoví specialisté jsou početnější v parcích; 6. V parcích převažují detritofágové, v rezervacích xylofágové. Na základě výše uvedených výsledků je možné konstatovat, že parky jsou pro saproxylické brouky vhodnou alternativou k původním biotopům a mohou být refugiem především pro druhy preferující mohutné osluněné stromy s dutinami.
Anotace v angličtině
Saproxylic beetles decline in their natural forest habitats is connected with the lack of the old trees. Nowadays, the old trees can be found mainly outside forests, for example in urban areas. Compared with the forest habitats, urban areas saproxylic beetles diversity is explored much less. This is why saproxylic beetles communities (Coleoptera) in two different habitats (urban areas and forest reserves) were studied. The main aim of this thesis was to discover if there are differences among saproxylic beetles diversity in two chosen different habitats and what these differences exactly are. The beetle individuals were collected with window traps located on the tree trunks. Eight locatilies located in Moravia were studied during 2017. The group of studied trees consisted of 40 trees belonging to 5 genera (Quercus, Tilia, Carpinus, Populus and Fraxinus). In total, 1509 beetle individuals were collected (36 families and 170 species). Red list species were also among the collected beetles (48 species). The main conclusions are: 1. Urban areas influences the saproxylic beetles biodiversity; 2. Canopy cover has the important influence on the saproxylic beetles community composition; 3. In urban areas, species connected with the diameter of the trunk >70 cm are more abundant, in forest reserves species connected with the diameter of the trunk <15 cm are more abundant; 4. Monophagous/oligophagous species predominate in forest reserves; 5. Tree cavity specialists predominate in urban areas; 6. Detritophagous species predominate in urban areas, xylophagous species in forest reserves. According to these conclusions, urban areas are appropriate alternative of forest reserves for the saproxylic beetles and could be used as refugees for species which prefer sun-exposed trees with cavities.
Klíčová slova
ochrana saproxylických brouků, osluněné stromy, staré stromy, korunový zápoj
Klíčová slova v angličtině
saproxylic beetles conservation, sun-exposed trees, old trees, canopy cover
Rozsah průvodní práce
95 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Kritický úbytek saproxylických brouků v jejich přirozeném lesním prostředí je spojen s nedostatkem starých stromů. Ty dnes nacházíme především mimo les, např. v parcích. Oproti lesnímu prostředí je biodiverzita saproxylických brouků v parcích velice málo prozkoumána. V rámci diplomové práce byla proto studována společenstva saproxylických brouků (Coleoptera) ve dvou odlišných prostředích: v městských parcích a lesních rezervacích. Cílem práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem se liší společenstva saproxylických brouků. Jedinci byli sbíraní pomocí oknových pastí umístěných na kmenech stromů. Výzkum probíhal v roce 2017 ve 4 parcích a 4 lesních rezervacích na Moravě. Soubor studovaných dřevin čítal 40 stromů z 5 rodů (Quercus spp., Tilia spp., Carpinus spp., Populus spp. a Fraxinus spp.). Celkem bylo odchyceno 1509 jedinců ze 170 druhů a 36 čeledí. Společenstva brouků obsahovala i ochranářsky významné druhy Červeného seznamu bezobratlých ČR (48 druhů). Zjištěné výsledky lze shrnout do následujících bodů: 1. Parky ovlivňují složení společenstev saproxylických brouků; 2. Zápoj lokality má významný vliv na složení společenstva; 3. V parcích jsou početnější druhy s vazbou na průměr dřevního tělesa >70 cm, zatímco v rezervacích jsou početnější druhy vázané na průměr <15 cm. 4. Monofágové a oligofágové jsou početnější v rezervacích; 5. Dutinoví specialisté jsou početnější v parcích; 6. V parcích převažují detritofágové, v rezervacích xylofágové. Na základě výše uvedených výsledků je možné konstatovat, že parky jsou pro saproxylické brouky vhodnou alternativou k původním biotopům a mohou být refugiem především pro druhy preferující mohutné osluněné stromy s dutinami.
Anotace v angličtině
Saproxylic beetles decline in their natural forest habitats is connected with the lack of the old trees. Nowadays, the old trees can be found mainly outside forests, for example in urban areas. Compared with the forest habitats, urban areas saproxylic beetles diversity is explored much less. This is why saproxylic beetles communities (Coleoptera) in two different habitats (urban areas and forest reserves) were studied. The main aim of this thesis was to discover if there are differences among saproxylic beetles diversity in two chosen different habitats and what these differences exactly are. The beetle individuals were collected with window traps located on the tree trunks. Eight locatilies located in Moravia were studied during 2017. The group of studied trees consisted of 40 trees belonging to 5 genera (Quercus, Tilia, Carpinus, Populus and Fraxinus). In total, 1509 beetle individuals were collected (36 families and 170 species). Red list species were also among the collected beetles (48 species). The main conclusions are: 1. Urban areas influences the saproxylic beetles biodiversity; 2. Canopy cover has the important influence on the saproxylic beetles community composition; 3. In urban areas, species connected with the diameter of the trunk >70 cm are more abundant, in forest reserves species connected with the diameter of the trunk <15 cm are more abundant; 4. Monophagous/oligophagous species predominate in forest reserves; 5. Tree cavity specialists predominate in urban areas; 6. Detritophagous species predominate in urban areas, xylophagous species in forest reserves. According to these conclusions, urban areas are appropriate alternative of forest reserves for the saproxylic beetles and could be used as refugees for species which prefer sun-exposed trees with cavities.
Klíčová slova
ochrana saproxylických brouků, osluněné stromy, staré stromy, korunový zápoj
Klíčová slova v angličtině
saproxylic beetles conservation, sun-exposed trees, old trees, canopy cover
Zásady pro vypracování
Saproxyličtí brouci (Coleoptera) patří mezi nejohroženější skupiny bezobratlých v Evropě. Většina saproxylických brouků je vázaná na staré, oslabené a poškozené stromy. Zejména v souvislosti s intenzifikací lesního i zemědělského hospodářství došlo v posledních sto letech k výraznému úbytku takových stromů v krajině. Poslední místa, kde se v současnosti nachází staré stromy, představují chráněná území a urbánní ekosystémy označované jako dřeviny rostoucí mimo les (městské a zámecké parky; aleje podél komunikací; hřbitovy atd.). Prostředí městských parků by proto mohlo být pro saproxylické brouky alternativou přírodních stanovišť. Význam městských parků pro saproxylické brouky však není dosud znám. Cílem zadané diplomové práce je proto vyhodnotit význam městských parků, jakožto urbánního prostředí pro saproxylické brouky.
V rámci práce budou řešeny následující dílčí otázky:
- liší se společenstva saproxylických brouků v městských parcích a chráněných území lesního typu?
- které parametry prostředí determinují přítomnost saproxylických brouků?
- na základě zjištěných výsledků bude vyhodnocen význam městských parků pro saproxylické brouky a budou uvedena doporučení pro management městských parků z pohledu studované skupiny.
Výzkum bude probíhat formou sběru saproxylických brouků ve 4 městských parcích (Olomouc Bezručovy sady; Olomouc Smetanovy a Čechovy sady; Přerov Michalov; Brno Medlánky), 4 lesních maloplošných chráněných územích (NPR Žebračka, PR Kenický, PR Litovelské luhy a PP Šiberná), v obdobných přírodních podmínkách. Brouci budou sbíráni pomocí oknových pastí. Na každé lokalitě bude umístěno nejméně 5 pastí na stromy (v rámci výběru stromů budou vytvořeny dvojice stromů rezervace/park, které budou mít podobné vlastnosti). Během vegetační sezóny bude provedeno nejméně 5 kontrolních výběrů nashromážděného materiálu. Vybrané skupiny saproxylických brouků budou determinovány do druhu. Pro vyhodnocení bude použito mnohorozměrných statistických metod (např. software Canoco 5).
Zásady pro vypracování
Saproxyličtí brouci (Coleoptera) patří mezi nejohroženější skupiny bezobratlých v Evropě. Většina saproxylických brouků je vázaná na staré, oslabené a poškozené stromy. Zejména v souvislosti s intenzifikací lesního i zemědělského hospodářství došlo v posledních sto letech k výraznému úbytku takových stromů v krajině. Poslední místa, kde se v současnosti nachází staré stromy, představují chráněná území a urbánní ekosystémy označované jako dřeviny rostoucí mimo les (městské a zámecké parky; aleje podél komunikací; hřbitovy atd.). Prostředí městských parků by proto mohlo být pro saproxylické brouky alternativou přírodních stanovišť. Význam městských parků pro saproxylické brouky však není dosud znám. Cílem zadané diplomové práce je proto vyhodnotit význam městských parků, jakožto urbánního prostředí pro saproxylické brouky.
V rámci práce budou řešeny následující dílčí otázky:
- liší se společenstva saproxylických brouků v městských parcích a chráněných území lesního typu?
- které parametry prostředí determinují přítomnost saproxylických brouků?
- na základě zjištěných výsledků bude vyhodnocen význam městských parků pro saproxylické brouky a budou uvedena doporučení pro management městských parků z pohledu studované skupiny.
Výzkum bude probíhat formou sběru saproxylických brouků ve 4 městských parcích (Olomouc Bezručovy sady; Olomouc Smetanovy a Čechovy sady; Přerov Michalov; Brno Medlánky), 4 lesních maloplošných chráněných územích (NPR Žebračka, PR Kenický, PR Litovelské luhy a PP Šiberná), v obdobných přírodních podmínkách. Brouci budou sbíráni pomocí oknových pastí. Na každé lokalitě bude umístěno nejméně 5 pastí na stromy (v rámci výběru stromů budou vytvořeny dvojice stromů rezervace/park, které budou mít podobné vlastnosti). Během vegetační sezóny bude provedeno nejméně 5 kontrolních výběrů nashromážděného materiálu. Vybrané skupiny saproxylických brouků budou determinovány do druhu. Pro vyhodnocení bude použito mnohorozměrných statistických metod (např. software Canoco 5).
Seznam doporučené literatury
ALEXANDER K. N. A (2008) Tree biology and saproxylic coleoptera: issues of definitions and conservation language, Revue d'Ecologie (Terre Vie), 63: 1 7.
CARPANETO G. M. (2010) Conflict between insect conservation and public safety: the case study of a saproxylic beetle (Osmoderma eremita) in urban parks. Journal of Insect Conservation, 14: 555-565.
HORÁK J. (2012) Stanovištní činitele ovlivňující rozšíření brouků vázaných na mrtvé dřevo. Živa, 6: 294-299.
FATTORINI S., GALASSI D.M.P. (2016) Role of urban green spaces for saproxylic beetles conservation: a case study of tenebrionids in Rome, Italy. Journal of Insect Conservation, 20: 737-745.
JONSELL M. (2011) Old park trees as habitat for saproxylic beetle species. Biodiversity and Conservation, 21: 619-642.
NIETO A., ALEXANDER K.N.A. (2010) European Red List of Saproxylic Beetles. Luxembourg: Publications Office of the European Union.
SPEIGHT M. C. D. (1989) Saproxylic invertebrates and their conservation. Nature and Environment Series, No. 42. Council of Europe, Strasbourg.
Seznam doporučené literatury
ALEXANDER K. N. A (2008) Tree biology and saproxylic coleoptera: issues of definitions and conservation language, Revue d'Ecologie (Terre Vie), 63: 1 7.
CARPANETO G. M. (2010) Conflict between insect conservation and public safety: the case study of a saproxylic beetle (Osmoderma eremita) in urban parks. Journal of Insect Conservation, 14: 555-565.
HORÁK J. (2012) Stanovištní činitele ovlivňující rozšíření brouků vázaných na mrtvé dřevo. Živa, 6: 294-299.
FATTORINI S., GALASSI D.M.P. (2016) Role of urban green spaces for saproxylic beetles conservation: a case study of tenebrionids in Rome, Italy. Journal of Insect Conservation, 20: 737-745.
JONSELL M. (2011) Old park trees as habitat for saproxylic beetle species. Biodiversity and Conservation, 21: 619-642.
NIETO A., ALEXANDER K.N.A. (2010) European Red List of Saproxylic Beetles. Luxembourg: Publications Office of the European Union.
SPEIGHT M. C. D. (1989) Saproxylic invertebrates and their conservation. Nature and Environment Series, No. 42. Council of Europe, Strasbourg.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, mapy, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
V úvodu obhajoby diplomové práce studentka Kateřina Židů představila práci na téma Městské parky jako refugia biodiverzity saproxylických brouků (Coleoptera).
Na začátku obhajoby studentka seznámila se saproxylickou skupinou brouků a jejich problematikou. Dále se věnovala popisu sběru dat. Výsledky byly prezentovány pomocí grafů a na závěr přehledně shrnuty.
Posudek vedoucího hodnotil práci jako kvalitní.
Posudek oponenta hodnotil práci velmi dobrou s mírnými nedostatky v metodice a výsledcích.
V reakci na posudek studentka odpověděla dostatečně.
Na dotazy komise studentka odpověděla dostatečně.