Schizofrenie patří mezi komplexní onemocnění postihující prakticky všechny roviny lidského života. Diplomová práce se zaměřuje na možnosti využití pokročilých analýz elektroencefalografie (EEG) pro identifikaci osob trpících schizofrenií ve smyslu biologického markeru. Analýza je zaměřená na emoční rozměr subjektivního prožitku klidového EEG v kontextu teze frontálních alfa asymetrií. Dále poskytuje explorační poznatky spektrální konektivity podkorových oblastí mozku.
Anotace v angličtině
Schizophrenia is one of the most complex disorder which affects actually all levels of human life. Master thesis is focused on advanced electroencephalographic (EEG) analysis for identification of schizophrenia patients as biological marker. Main part of analysis relys on subjective affective states of resting EEG in frontal alpha asymmetry. Then it explores some spectral connectivity of subcortical brain areas.
Schizofrenie patří mezi komplexní onemocnění postihující prakticky všechny roviny lidského života. Diplomová práce se zaměřuje na možnosti využití pokročilých analýz elektroencefalografie (EEG) pro identifikaci osob trpících schizofrenií ve smyslu biologického markeru. Analýza je zaměřená na emoční rozměr subjektivního prožitku klidového EEG v kontextu teze frontálních alfa asymetrií. Dále poskytuje explorační poznatky spektrální konektivity podkorových oblastí mozku.
Anotace v angličtině
Schizophrenia is one of the most complex disorder which affects actually all levels of human life. Master thesis is focused on advanced electroencephalographic (EEG) analysis for identification of schizophrenia patients as biological marker. Main part of analysis relys on subjective affective states of resting EEG in frontal alpha asymmetry. Then it explores some spectral connectivity of subcortical brain areas.
1. Dodržení zásad uvedených v nových normách pro vypracování diplomových prací.
2. Rešerše a studium zahraniční literatury týkající se recentních poznatků o tématu.
3. Anotace: Diplomová práce se zabývá praktickým využitím pokročilých analýz EEG signálu jako biomarker schizofrenie. Cílem práce je prokázání možnosti využití EEG jako diagnostického nástroje v rámci rozlišování příznaků schizofrenie. Dále si práce klade za cíl popis a interpretaci unikátních záznamů jedinců s diagnostikovanou schizofrenií bez přímé psychofarmakologické historie. Tímto se výsledky práce stávají zcela unikátními. V rámci analýzy se autor zabývá rozdílností jednotlivých spekter, zejména pak v frekvenčním pásmu delta 1-4 Hz. Pro popis emocionálních kvalit výzkumných subjektů je užita teorie frontální alfa asymetrie, která je využívána pro kvantifikaci výchozí valence emocí během měření klidového stavu. Dle dostupných teorií se autor zabývá i prostorovou rekonstrukcí zdrojů signálu, díky tomu představuje i podkorové aktivace výzkumných subjektů. Autor diplomové práce spolupracuje na tomto projektu v rámci projektu ESO s Národním ústavem duševního zdraví.
4. Experimentální design: záznam unikátního signálu EEG při n = 30.
5. Metody: Prokročilá analýza EEG (spektrální analýza, prostorová rekonstrukce, frontální alfa asymetrie).
6. Statistické zpracování: užití relevantních statistických metod.
7. Očekávaný výstup: deskripce specifik psychofyziologických parametrů osob se schizofrenií v oblastech mozkové aktivity a emočního prožívání.
8. Vlastní vypracování diplomové práce včetně diskuze a závěru.
Zásady pro vypracování
1. Dodržení zásad uvedených v nových normách pro vypracování diplomových prací.
2. Rešerše a studium zahraniční literatury týkající se recentních poznatků o tématu.
3. Anotace: Diplomová práce se zabývá praktickým využitím pokročilých analýz EEG signálu jako biomarker schizofrenie. Cílem práce je prokázání možnosti využití EEG jako diagnostického nástroje v rámci rozlišování příznaků schizofrenie. Dále si práce klade za cíl popis a interpretaci unikátních záznamů jedinců s diagnostikovanou schizofrenií bez přímé psychofarmakologické historie. Tímto se výsledky práce stávají zcela unikátními. V rámci analýzy se autor zabývá rozdílností jednotlivých spekter, zejména pak v frekvenčním pásmu delta 1-4 Hz. Pro popis emocionálních kvalit výzkumných subjektů je užita teorie frontální alfa asymetrie, která je využívána pro kvantifikaci výchozí valence emocí během měření klidového stavu. Dle dostupných teorií se autor zabývá i prostorovou rekonstrukcí zdrojů signálu, díky tomu představuje i podkorové aktivace výzkumných subjektů. Autor diplomové práce spolupracuje na tomto projektu v rámci projektu ESO s Národním ústavem duševního zdraví.
4. Experimentální design: záznam unikátního signálu EEG při n = 30.
5. Metody: Prokročilá analýza EEG (spektrální analýza, prostorová rekonstrukce, frontální alfa asymetrie).
6. Statistické zpracování: užití relevantních statistických metod.
7. Očekávaný výstup: deskripce specifik psychofyziologických parametrů osob se schizofrenií v oblastech mozkové aktivity a emočního prožívání.
8. Vlastní vypracování diplomové práce včetně diskuze a závěru.
Seznam doporučené literatury
Rissling, A. J., Miyakoshi, M., Sugar, C. A., Braff, D. L., Makeig, S., & Light, G. A. (2014). Cortical substrates and functional correlates of auditory deviance processing deficits in schizophrenia. Neuroimage Clin, 6, 424-437. doi: 10.1016/j.nicl.2014.09.006
Goldstein, M. R., Peterson, M. J., Sanguinetti, J. L., Tononi, G., & Ferrarelli, F. (2015). Topographic deficits in alpha-range resting EEG activity and steady state visual evoked responses in schizophrenia. Schizophr Res, 168(1-2), 145-152. doi: 10.1016/j.schres.2015.06.012
Petroff, O. A., Spencer, D. D., Goncharova, II, & Zaveri, H. P. (2015). A comparison of the power spectral density of scalp EEG and subjacent electrocorticograms. Clin Neurophysiol. doi: 10.1016/j.clinph.2015.08.004
Jetha, M. K., Schmidt, L. A., & Goldberg, J. O. (2009). Long-term stability of resting frontal EEG alpha asymmetry and power in a sample of stable community outpatients with schizophrenia. Int J Psychophysiol, 72(2), 228-233. doi: 10.1016/j.ijpsycho.2008.12.011
Velo, J. R., Stewart, J. L., Hasler, B. P., Towers, D. N., & Allen, J. J. (2012). Should it matter when we record? Time of year and time of day as factors influencing frontal EEG asymmetry. Biol Psychol, 91(2), 283-291. doi: 10.1016/j.biopsycho.2012.06.010
Seznam doporučené literatury
Rissling, A. J., Miyakoshi, M., Sugar, C. A., Braff, D. L., Makeig, S., & Light, G. A. (2014). Cortical substrates and functional correlates of auditory deviance processing deficits in schizophrenia. Neuroimage Clin, 6, 424-437. doi: 10.1016/j.nicl.2014.09.006
Goldstein, M. R., Peterson, M. J., Sanguinetti, J. L., Tononi, G., & Ferrarelli, F. (2015). Topographic deficits in alpha-range resting EEG activity and steady state visual evoked responses in schizophrenia. Schizophr Res, 168(1-2), 145-152. doi: 10.1016/j.schres.2015.06.012
Petroff, O. A., Spencer, D. D., Goncharova, II, & Zaveri, H. P. (2015). A comparison of the power spectral density of scalp EEG and subjacent electrocorticograms. Clin Neurophysiol. doi: 10.1016/j.clinph.2015.08.004
Jetha, M. K., Schmidt, L. A., & Goldberg, J. O. (2009). Long-term stability of resting frontal EEG alpha asymmetry and power in a sample of stable community outpatients with schizophrenia. Int J Psychophysiol, 72(2), 228-233. doi: 10.1016/j.ijpsycho.2008.12.011
Velo, J. R., Stewart, J. L., Hasler, B. P., Towers, D. N., & Allen, J. J. (2012). Should it matter when we record? Time of year and time of day as factors influencing frontal EEG asymmetry. Biol Psychol, 91(2), 283-291. doi: 10.1016/j.biopsycho.2012.06.010