Cílem této práce je zachytit prozodické vlastnosti textu realizovaného mluvčí standardní čínštiny, tj. pekingštiny. Texty, ze kterých je korpus složen, jsou obsaženy v publikaci Úvod do hovorové čínštiny II, konkrétně cvičení 38-40. V teoretické části osvětlím pojmy spojené s prozodickými vlastnostmi řeči a principy korpusové analýzy, čímž položím základy pro část praktickou. Úkolem praktické části je vytvořit prozodickou transkripci textu na základě zvukové nahrávky, která bude následně kvantitativně analyzována. Vzorek podrobím rozboru, ve kterém se zaměřím na délku textu, velikost jeho dílčích jednotek, tedy kól a segmentů, lineární a rytmické členění textu a tónovou prominenci slabik. Vyhodnotím procentuální zastoupení segmentu podle jejich rytmických sledů, dále se budu soustředit na pozici segmentů na začátku a na konci kóla. Závěry mé analýzy budou komparovány s výsledky bádání prof. Švarného, a bude zodpovězena otázka, zda prozodické charakteristiky vypozorované z obou výzkumů nesou stejné či alespoň podobné charakteristiky.
Anotace v angličtině
The aim of this thesis is to desribe the prosodic characteristics of text realised by a native speaker of standard Chinese. Texts that compile the corpus are published in the textbook Introduction to Spoken Chinese II, specifically lessons 38-40. In the theoretical part, I define key terms associated with prosodic features of utturance and thereby lay the foundations for the practical part. Main task of the practical part is to create a prosodic analysis of a text on the grounds of an audio recording that will subsequently be quantitatively analysed. The sample is subjected to analysis in which I will be focusing on its lenght, size of its sub-units, in particular the colons, the segments and the tone prominence of syllables. I evaluate the percentage of segments based on their rhythmic sequences structure. Furthermore, I focus on the location of the segments within the colons in initial and final positions. I compare the conclusions of my analysis with outcomes of Oldřich Švarný and evaluate the assumption, that prosodic characteristics observed in both researchs have similar tendencies.
Klíčová slova
moderní hovorová čínština, prozodická transkripce, suprasegmentální fonologie, rytmické členění, Oldřich Švarný, Úvod do hovorové čínštiny 1967
Klíčová slova v angličtině
modern spoken Chinese, prosodic transcription, suprasegmental phonology, Oldřich Švarný, Introduction to Spoken Chinese 1967
Rozsah průvodní práce
63 s. (83 742 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem této práce je zachytit prozodické vlastnosti textu realizovaného mluvčí standardní čínštiny, tj. pekingštiny. Texty, ze kterých je korpus složen, jsou obsaženy v publikaci Úvod do hovorové čínštiny II, konkrétně cvičení 38-40. V teoretické části osvětlím pojmy spojené s prozodickými vlastnostmi řeči a principy korpusové analýzy, čímž položím základy pro část praktickou. Úkolem praktické části je vytvořit prozodickou transkripci textu na základě zvukové nahrávky, která bude následně kvantitativně analyzována. Vzorek podrobím rozboru, ve kterém se zaměřím na délku textu, velikost jeho dílčích jednotek, tedy kól a segmentů, lineární a rytmické členění textu a tónovou prominenci slabik. Vyhodnotím procentuální zastoupení segmentu podle jejich rytmických sledů, dále se budu soustředit na pozici segmentů na začátku a na konci kóla. Závěry mé analýzy budou komparovány s výsledky bádání prof. Švarného, a bude zodpovězena otázka, zda prozodické charakteristiky vypozorované z obou výzkumů nesou stejné či alespoň podobné charakteristiky.
Anotace v angličtině
The aim of this thesis is to desribe the prosodic characteristics of text realised by a native speaker of standard Chinese. Texts that compile the corpus are published in the textbook Introduction to Spoken Chinese II, specifically lessons 38-40. In the theoretical part, I define key terms associated with prosodic features of utturance and thereby lay the foundations for the practical part. Main task of the practical part is to create a prosodic analysis of a text on the grounds of an audio recording that will subsequently be quantitatively analysed. The sample is subjected to analysis in which I will be focusing on its lenght, size of its sub-units, in particular the colons, the segments and the tone prominence of syllables. I evaluate the percentage of segments based on their rhythmic sequences structure. Furthermore, I focus on the location of the segments within the colons in initial and final positions. I compare the conclusions of my analysis with outcomes of Oldřich Švarný and evaluate the assumption, that prosodic characteristics observed in both researchs have similar tendencies.
Klíčová slova
moderní hovorová čínština, prozodická transkripce, suprasegmentální fonologie, rytmické členění, Oldřich Švarný, Úvod do hovorové čínštiny 1967
Klíčová slova v angličtině
modern spoken Chinese, prosodic transcription, suprasegmental phonology, Oldřich Švarný, Introduction to Spoken Chinese 1967
Zásady pro vypracování
Ačkoliv je čínština stále ještě tónovým jazykem, postupně u ní dochází k oslabování této její suprasegmentální charakteristiky. Nejvýznamnějším projevem jejího směřování k jazyku s melodickým přízvukem je pak významný úbytek plně tónických slabik ve prospěch slabik oslabeně tónických, respektive atónických. Tyto změny mají především vliv na rytmické členění čínského textu. Problematice prozodických rysů čínštiny, tj. hierarchii prominence slabik v návaznosti na lineární členění věty, se dlouhodobě a systematicky věnoval prof. PhDr. Oldřich Švarný, CSc. (1920-2011), emeritní profesor filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Na jeho práci dnes úspěšně navazují jeho žáci učitelé a studenti katedry asijských studií tamtéž. Tato bakalářská práce se proto v prozodickém smyslu slova zaměří na analýzu nahrávky realizované rodilým mluvčím čínského jazykového standardu, pekingštiny. Relevantní texty budou vybrány z učebnice Úvod do hovorové čínštiny a následně budou na základě jejich zvukové realizace transkribovány prozodickou transkripcí: text bude nejprve rozčleněn do vět, kól a segmentů; u nich pak bude posuzována jejich rytmická realizace, tj. budou identifikovány jako sledy akronymické, ascendentní, descendentní či jiné. V závěrečném shrnutí budou ve sledovaném vzorku charakteristiky těchto sledů zobecněny.
Zásady pro vypracování
Ačkoliv je čínština stále ještě tónovým jazykem, postupně u ní dochází k oslabování této její suprasegmentální charakteristiky. Nejvýznamnějším projevem jejího směřování k jazyku s melodickým přízvukem je pak významný úbytek plně tónických slabik ve prospěch slabik oslabeně tónických, respektive atónických. Tyto změny mají především vliv na rytmické členění čínského textu. Problematice prozodických rysů čínštiny, tj. hierarchii prominence slabik v návaznosti na lineární členění věty, se dlouhodobě a systematicky věnoval prof. PhDr. Oldřich Švarný, CSc. (1920-2011), emeritní profesor filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Na jeho práci dnes úspěšně navazují jeho žáci učitelé a studenti katedry asijských studií tamtéž. Tato bakalářská práce se proto v prozodickém smyslu slova zaměří na analýzu nahrávky realizované rodilým mluvčím čínského jazykového standardu, pekingštiny. Relevantní texty budou vybrány z učebnice Úvod do hovorové čínštiny a následně budou na základě jejich zvukové realizace transkribovány prozodickou transkripcí: text bude nejprve rozčleněn do vět, kól a segmentů; u nich pak bude posuzována jejich rytmická realizace, tj. budou identifikovány jako sledy akronymické, ascendentní, descendentní či jiné. V závěrečném shrnutí budou ve sledovaném vzorku charakteristiky těchto sledů zobecněny.
Seznam doporučené literatury
Pospěchová, Zuzana: Prozodická transkripce čínštiny a její využití v současnosti. Dálný východ 2015, 2, s. 93-103.
Slaměníková, Tereza: Rytmické členění příkladových vět Učebního slovníku jazyka čínského (hesla 150). Dálný východ 2016, 2, s. 51-66.
Švarný, Oldřich a kol.: Úvod do hovorové čínštiny. Praha 1967.
Švarný, Oldřich a David Uher: Prozodická gramatika čínštiny. Olomouc 2014.
Uher, David a Tereza Slaměníková: Prozodická analýza monologu. Dálný východ 2015, 2, s. 104-126.
Seznam doporučené literatury
Pospěchová, Zuzana: Prozodická transkripce čínštiny a její využití v současnosti. Dálný východ 2015, 2, s. 93-103.
Slaměníková, Tereza: Rytmické členění příkladových vět Učebního slovníku jazyka čínského (hesla 150). Dálný východ 2016, 2, s. 51-66.
Švarný, Oldřich a kol.: Úvod do hovorové čínštiny. Praha 1967.
Švarný, Oldřich a David Uher: Prozodická gramatika čínštiny. Olomouc 2014.
Uher, David a Tereza Slaměníková: Prozodická analýza monologu. Dálný východ 2015, 2, s. 104-126.