Bakalářská práce se zaměřuje na zvláštní druh řádného opravného prostředku, kterým je institut rozkladu. Jedním z obecných cílů práce je výklad problematických otázek, které se k rozkladu vážou, přičemž se jedná zejména o otázku specifické povahy rozkladu spočívající ve vyloučení devolutivního účinku, otázku materiálního a formálního pojetí ústředního správního úřadu, problematiku ustanovení zvláštního senátu rozkladové komise či jednotlivých způsobů rozhodnutí o rozkladu. Dalším cílem práce je pak porovnání současné právní úpravy rozkladu obsažené ve správním řádu z roku 2004 a předchozí právní úpravy, kterou obsahoval správní řád z roku 1967. Vzhledem k tomu, že byl správní řád po své účinnosti několikrát novelizován, bylo předmětem práce rovněž vymezení těch novelizací, které se dotkly problematiky rozkladu. S ohledem na skutečnost, že zákonná úprava rozkladu je stručná, nejednoznačná a místy nedostatečná, je důležitým informačním zdrojem bakalářské práce judikatura Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu či Vrchního soudu v Praze, a dále také důvodové zprávy ke správnímu řádu a k předmětným novelám správního řádu, které se k rozkladu vážou. V případě některých témat je pak výklad doplněn o konkrétní údaje z praxe rozkladové komise ministra vnitra.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis focuses on a special kind of ordinary remedy, which is the institute of remonstrance. One of the general aims of the thesis is to interpret problematic issues that relate to the remonstrance, especially the question of the specific nature of the remonstrance consisting in the elimination of devolutive effect, the material and formal conception of the central administrative authority, the issue of the establishment of a special senate of the remonstrance committee or of individual methods of decision of remonstrance. Another aim of the thesis is to compare the current legal regulation of remonstrance contained in the administrative code of 2004 and the previous legal regulation contained in the administrative code of 1967. Due to the fact that the administrative code of 2004 was amended several times after its effectiveness, it was the subject of the work to define those amendments that affected the issue of remonstrance. Considering the fact that the legal regulation of remonstrance is brief, ambiguous and inadequate, an important source of information of the thesis is the case law of the Constitutional Court, the Supreme administrative Court or the High Court in Prague, and also explanatory reports to the administrative code of 2004 and to the amendments to the administrative code which relate to the remonstrance. In the case of some topics, the interpretation is supplemented by specific data from the practise of the remonstrance committee of the minister of the interior.
The remonstrance, ordinary remedies, central administrative authority, functional
jurisdiction, remonstrance committee, remonstrance proceeding.
Rozsah průvodní práce
50 s. (79 987 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce se zaměřuje na zvláštní druh řádného opravného prostředku, kterým je institut rozkladu. Jedním z obecných cílů práce je výklad problematických otázek, které se k rozkladu vážou, přičemž se jedná zejména o otázku specifické povahy rozkladu spočívající ve vyloučení devolutivního účinku, otázku materiálního a formálního pojetí ústředního správního úřadu, problematiku ustanovení zvláštního senátu rozkladové komise či jednotlivých způsobů rozhodnutí o rozkladu. Dalším cílem práce je pak porovnání současné právní úpravy rozkladu obsažené ve správním řádu z roku 2004 a předchozí právní úpravy, kterou obsahoval správní řád z roku 1967. Vzhledem k tomu, že byl správní řád po své účinnosti několikrát novelizován, bylo předmětem práce rovněž vymezení těch novelizací, které se dotkly problematiky rozkladu. S ohledem na skutečnost, že zákonná úprava rozkladu je stručná, nejednoznačná a místy nedostatečná, je důležitým informačním zdrojem bakalářské práce judikatura Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu či Vrchního soudu v Praze, a dále také důvodové zprávy ke správnímu řádu a k předmětným novelám správního řádu, které se k rozkladu vážou. V případě některých témat je pak výklad doplněn o konkrétní údaje z praxe rozkladové komise ministra vnitra.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis focuses on a special kind of ordinary remedy, which is the institute of remonstrance. One of the general aims of the thesis is to interpret problematic issues that relate to the remonstrance, especially the question of the specific nature of the remonstrance consisting in the elimination of devolutive effect, the material and formal conception of the central administrative authority, the issue of the establishment of a special senate of the remonstrance committee or of individual methods of decision of remonstrance. Another aim of the thesis is to compare the current legal regulation of remonstrance contained in the administrative code of 2004 and the previous legal regulation contained in the administrative code of 1967. Due to the fact that the administrative code of 2004 was amended several times after its effectiveness, it was the subject of the work to define those amendments that affected the issue of remonstrance. Considering the fact that the legal regulation of remonstrance is brief, ambiguous and inadequate, an important source of information of the thesis is the case law of the Constitutional Court, the Supreme administrative Court or the High Court in Prague, and also explanatory reports to the administrative code of 2004 and to the amendments to the administrative code which relate to the remonstrance. In the case of some topics, the interpretation is supplemented by specific data from the practise of the remonstrance committee of the minister of the interior.
The remonstrance, ordinary remedies, central administrative authority, functional
jurisdiction, remonstrance committee, remonstrance proceeding.
Zásady pro vypracování
Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila rozklad. Cílem práce bude zaujmout k problematice rozkladu vlastní názor a odpovědět tak na hlavní výzkumné otázky, zda má institut rozkladu v českém právním řádu své místo a zda je jeho úprava ve správním řádu dostačující. V úvodu práce stručně vymezím důvody, proč jsem si dané téma zvolila a následně si stanovím výzkumné otázky. První kapitola práce se bude obecně zabývat právními zárukami ve veřejné správě, kdy pozornost bude věnována především jejich obecné charakteristice, principu zákonnosti, přezkumu správních rozhodnutí a vymezení opravných prostředků. Ve druhé kapitole práce se již budu zabývat konkrétně institutem rozkladu. Soustředím se zejména na jeho vymezení, na příslušnost k rozhodnutí o rozkladu a také na problematiku rozkladové komise. Konec kapitoly bude následně věnován vztahu rozkladu a odvolání, především odlišení těchto dvou institutů a možnosti subsidiárního použití ustanovení o odvolání. Závěr práce bude sloužit ke stručnému shrnutí dané problematiky, a zejména ke zodpovězení si jednotlivých výzkumných otázek. Formální stránka práce bude odpovídat směrnici děkanky PF UP č. 2/2010, kterou se stanoví náležitosti kvalifikačních prací.
Zásady pro vypracování
Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila rozklad. Cílem práce bude zaujmout k problematice rozkladu vlastní názor a odpovědět tak na hlavní výzkumné otázky, zda má institut rozkladu v českém právním řádu své místo a zda je jeho úprava ve správním řádu dostačující. V úvodu práce stručně vymezím důvody, proč jsem si dané téma zvolila a následně si stanovím výzkumné otázky. První kapitola práce se bude obecně zabývat právními zárukami ve veřejné správě, kdy pozornost bude věnována především jejich obecné charakteristice, principu zákonnosti, přezkumu správních rozhodnutí a vymezení opravných prostředků. Ve druhé kapitole práce se již budu zabývat konkrétně institutem rozkladu. Soustředím se zejména na jeho vymezení, na příslušnost k rozhodnutí o rozkladu a také na problematiku rozkladové komise. Konec kapitoly bude následně věnován vztahu rozkladu a odvolání, především odlišení těchto dvou institutů a možnosti subsidiárního použití ustanovení o odvolání. Závěr práce bude sloužit ke stručnému shrnutí dané problematiky, a zejména ke zodpovězení si jednotlivých výzkumných otázek. Formální stránka práce bude odpovídat směrnici děkanky PF UP č. 2/2010, kterou se stanoví náležitosti kvalifikačních prací.
Seznam doporučené literatury
1) VEDRAL, Josef. Správní řád. Komentář. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Bova Polygon, 2012, 1458 s. 2) HENDRYCH, Dušan a kol. Správní právo. Obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. 826 s. 3) SLÁDEČEK, Vladimír. Obecné správní právo. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, 497 s. 4) JEMELKA, Luboš, POLEDNÍČKOVÁ, Klára, BOHADLO, David. Správní řád. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 844 s. 5) SKULOVÁ, Soňa a kol. Správní právo procesní. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012. 386 s. 6) SLÁDEČEK, Vladimír a kol. Kontrolní mechanismy fungování veřejné správy. Olomouc: Právnická fakulta UP a Periplum, 2009, 384 s. 7) MATES, Pavel. Řízení o rozkladu. Právní rádce, 2007, roč. 7, č. 7, s. 39-43. 8) KOLMAN, Petr. K problematice podjatosti členů rozkladové komise. Právní rádce, 2013, č. 17, s. 595. 9) NEDOROST, Libor. K problematice odvolání a rozkladu podle správního řádu. Bulletin advokacie, 1997, č. 3, s. 20. 10) HORÁKOVÁ, Monika. Řádné opravné prostředky ve správním řízení - vybrané otázky. In HORÁKOVÁ, Monika (ed.). Contemporary Administrative Law Studies 3/2008. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, o.p.s., 2008, s. 55 69. 11) zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 12) zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky 13) zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů 14) usnesení Ústavního soudu ze dne 14. října 1996, sp. zn. I. ÚS 239/96. 15) rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 11. 2003, čj. 7 A 76/2002-47. 16) rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2008, čj. 7 Ca 358/200849. 17) rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2014, čj. 29 A 37/2013. 18) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10.2005, čj. 6 A104/200169. 19) ADAMEC, Martin. Fenomén uměle vytvářené druhé instance v řízení o rozkladu [online]. Právní prostor, 8. 1. 2015 [cit. 27. února 2015]. Dostupné na .
Seznam doporučené literatury
1) VEDRAL, Josef. Správní řád. Komentář. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Bova Polygon, 2012, 1458 s. 2) HENDRYCH, Dušan a kol. Správní právo. Obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. 826 s. 3) SLÁDEČEK, Vladimír. Obecné správní právo. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, 497 s. 4) JEMELKA, Luboš, POLEDNÍČKOVÁ, Klára, BOHADLO, David. Správní řád. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 844 s. 5) SKULOVÁ, Soňa a kol. Správní právo procesní. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012. 386 s. 6) SLÁDEČEK, Vladimír a kol. Kontrolní mechanismy fungování veřejné správy. Olomouc: Právnická fakulta UP a Periplum, 2009, 384 s. 7) MATES, Pavel. Řízení o rozkladu. Právní rádce, 2007, roč. 7, č. 7, s. 39-43. 8) KOLMAN, Petr. K problematice podjatosti členů rozkladové komise. Právní rádce, 2013, č. 17, s. 595. 9) NEDOROST, Libor. K problematice odvolání a rozkladu podle správního řádu. Bulletin advokacie, 1997, č. 3, s. 20. 10) HORÁKOVÁ, Monika. Řádné opravné prostředky ve správním řízení - vybrané otázky. In HORÁKOVÁ, Monika (ed.). Contemporary Administrative Law Studies 3/2008. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, o.p.s., 2008, s. 55 69. 11) zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 12) zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky 13) zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů 14) usnesení Ústavního soudu ze dne 14. října 1996, sp. zn. I. ÚS 239/96. 15) rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 11. 2003, čj. 7 A 76/2002-47. 16) rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2008, čj. 7 Ca 358/200849. 17) rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2014, čj. 29 A 37/2013. 18) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10.2005, čj. 6 A104/200169. 19) ADAMEC, Martin. Fenomén uměle vytvářené druhé instance v řízení o rozkladu [online]. Právní prostor, 8. 1. 2015 [cit. 27. února 2015]. Dostupné na .