Úvod: Prevence rizika pádu je jedním z hlavních cílů rehabilitace pacientů po cévní mozkové příhodě. Včasné zjištění míry rizika pádu šetří nejen náklady za zdravotnické a sociální služby, ale pomáhá především předcházet dalšímu zhoršování stavu pacienta.
Cíl: Cílem výzkumu je pomocí posturálních parametrů objektivizovat vliv terapie u pacientů po cévní mozkové příhodě na změnu rizika pádu.
Metodika: K evaluaci rizika pádu byly použity testy Motor Control Test (MCT) a Limits of Stability (LOS) měřené na modulu Smart Equitest System posturografu NeuroCom?. Studie se účastnilo 14 probandů (MCT n=14; LOS n=13) ve věku 47-76 let v subakutním stádiu po první cévní mozkové příhodě v povodí arteria cerebri media. Pacienti byli podrobeni měření před terapií a po terapii.
Výsledky: Výsledky testu MCT ukazují, že pacienti v subakutním stádiu po cévní mozkové příhodě zatěžují více paretickou dolní končetinu Po terapii došlo k větší symetrii zatěžování především u pacientů s pravostrannou hemiparézou. Dle parametru Latency je rychlost reakce paretické dolní končetiny výrazně nižší před terapií. Po terapii došlo k zrychlení reakcí paretické dolní končetiny. Podle testu LOS mají pacienti po cévní mozkové příhodě snížené limity stability na straně paretické dolní končetiny, a to především ve směru dopředu a dopředu doprava. Po terapii došlo ke zvětšení limitů stability právě v těchto směrech.
Závěr: Zvláště parametry Weight symmetry a Latency testu MCT se ukazují být nejobjektivnější v predikci rizika pádu. Naopak test LOS pravděpodobně není vhodným pro predikci rizika pádu, kvůli vysoké variabilitě provedení testu.
Anotace v angličtině
Background: Preventig a risk for fall is one of the biggest aims of stroke patients rehabilitation. Early prediction of the risk not only saves healthcare and social care costs but also helps against further worsening of the patient's condition.
Purpose: The aim of this research is to objectify the effect of therapy in stroke patients on the change of risk for fall using postural parameters.
Design: We used Motor Control Test (MCT) and Limits of Stability (LOS) test measured on the Samrt Equitest System module (NeuroCom?) to evaluate risk for fall. Fourteen subacute stroke patients without previous stroke history aged 47-76 participated in this study. The stroke was localizated in arteria cerebri media. Patients were measured before and after therapy.
Results: Results of MCT show that subacute stroke patients tend to have bigger weight bearing asymmetry in favor of the paretic lower limb. The weight bearing asymmetry was lower after therapy mostly among patients with right hemiparesis. According to Latency parameter the response in the paretic leg was slower before therapy. Faster response was observed after therapy in paretic leg. According to LOS patients after stroke have smaller limits of stability in the direction of the paretic lower limb, especially in the forward and forward right directions. After therapy the limits of stability increased in these directions.
Conclution: Particularly the Weight Symmetry and Latency parameters of the MCT test are shown to be the most objective in predicting the risk for fall. On the other hand the LOS test is probably not suitable to predict the risk for fall because of the high variability of the test.
Klíčová slova
riziko pádu, cévní mozková příhoda, rehabilitace, rovnováha, řízení postury, posturografie
Klíčová slova v angličtině
risk of fall, stroke, rehabilitation, balance, postural control, posturography
Rozsah průvodní práce
85 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Úvod: Prevence rizika pádu je jedním z hlavních cílů rehabilitace pacientů po cévní mozkové příhodě. Včasné zjištění míry rizika pádu šetří nejen náklady za zdravotnické a sociální služby, ale pomáhá především předcházet dalšímu zhoršování stavu pacienta.
Cíl: Cílem výzkumu je pomocí posturálních parametrů objektivizovat vliv terapie u pacientů po cévní mozkové příhodě na změnu rizika pádu.
Metodika: K evaluaci rizika pádu byly použity testy Motor Control Test (MCT) a Limits of Stability (LOS) měřené na modulu Smart Equitest System posturografu NeuroCom?. Studie se účastnilo 14 probandů (MCT n=14; LOS n=13) ve věku 47-76 let v subakutním stádiu po první cévní mozkové příhodě v povodí arteria cerebri media. Pacienti byli podrobeni měření před terapií a po terapii.
Výsledky: Výsledky testu MCT ukazují, že pacienti v subakutním stádiu po cévní mozkové příhodě zatěžují více paretickou dolní končetinu Po terapii došlo k větší symetrii zatěžování především u pacientů s pravostrannou hemiparézou. Dle parametru Latency je rychlost reakce paretické dolní končetiny výrazně nižší před terapií. Po terapii došlo k zrychlení reakcí paretické dolní končetiny. Podle testu LOS mají pacienti po cévní mozkové příhodě snížené limity stability na straně paretické dolní končetiny, a to především ve směru dopředu a dopředu doprava. Po terapii došlo ke zvětšení limitů stability právě v těchto směrech.
Závěr: Zvláště parametry Weight symmetry a Latency testu MCT se ukazují být nejobjektivnější v predikci rizika pádu. Naopak test LOS pravděpodobně není vhodným pro predikci rizika pádu, kvůli vysoké variabilitě provedení testu.
Anotace v angličtině
Background: Preventig a risk for fall is one of the biggest aims of stroke patients rehabilitation. Early prediction of the risk not only saves healthcare and social care costs but also helps against further worsening of the patient's condition.
Purpose: The aim of this research is to objectify the effect of therapy in stroke patients on the change of risk for fall using postural parameters.
Design: We used Motor Control Test (MCT) and Limits of Stability (LOS) test measured on the Samrt Equitest System module (NeuroCom?) to evaluate risk for fall. Fourteen subacute stroke patients without previous stroke history aged 47-76 participated in this study. The stroke was localizated in arteria cerebri media. Patients were measured before and after therapy.
Results: Results of MCT show that subacute stroke patients tend to have bigger weight bearing asymmetry in favor of the paretic lower limb. The weight bearing asymmetry was lower after therapy mostly among patients with right hemiparesis. According to Latency parameter the response in the paretic leg was slower before therapy. Faster response was observed after therapy in paretic leg. According to LOS patients after stroke have smaller limits of stability in the direction of the paretic lower limb, especially in the forward and forward right directions. After therapy the limits of stability increased in these directions.
Conclution: Particularly the Weight Symmetry and Latency parameters of the MCT test are shown to be the most objective in predicting the risk for fall. On the other hand the LOS test is probably not suitable to predict the risk for fall because of the high variability of the test.
Klíčová slova
riziko pádu, cévní mozková příhoda, rehabilitace, rovnováha, řízení postury, posturografie
Klíčová slova v angličtině
risk of fall, stroke, rehabilitation, balance, postural control, posturography
Zásady pro vypracování
1. Volba tématu a vedoucího práce
2. Stručná formulace cíle práce, vymezení předmětu a objektu odborného zájmu
3. Studium zdrojů a literatury
4. Přehled dosavadních poznatků o dané problematice
5. Porovnání a zhodnocení dosavadních poznatků a vlastní zhodnocení problematiky
6. Vypracování metodiky výzkumu, jeho provedení a následné vyhodnocení
7. Stručné shrnutí obsahu dílčích kapitol
8. Finalizace textu
9. Odevzdání práce
Zásady pro vypracování
1. Volba tématu a vedoucího práce
2. Stručná formulace cíle práce, vymezení předmětu a objektu odborného zájmu
3. Studium zdrojů a literatury
4. Přehled dosavadních poznatků o dané problematice
5. Porovnání a zhodnocení dosavadních poznatků a vlastní zhodnocení problematiky
6. Vypracování metodiky výzkumu, jeho provedení a následné vyhodnocení
7. Stručné shrnutí obsahu dílčích kapitol
8. Finalizace textu
9. Odevzdání práce
Seznam doporučené literatury
CZERNUSZENKO, A., CZLONKOWSKA A. 2009. Risk factors for falls in stroke patients during inpatient rehabilitation. Clinical Rehabilitation [online]. 2009, vol. 23, no. 2, pp. 176-188 [cit. 2017-01-28]. DOI: 10.1177/0269215508098894. ISSN 0269-2155. Dostupné z: http://cre.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0269215508098894
HAMM, J., MONEY, A.G., ATWAL, A., PARASKEVOPOULOS, I. 2016. Fall prevention intervention technologies: A conceptual framework and survey of the state of the art. Journal of Biomedical Informatics [online]. 2016, no. 59, pp. 319-345 [cit. 2017-01-29]. DOI: 10.1016/j.jbi.2015.12.013. ISSN 15320464. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1532046415002932
KOLÁŘOVÁ B., MARKOVÁ M., STACHO J., SZMEKOVÁ L. 2014. Počítačové a robotické technologie v klinické rehabilitaci - možnosti vyšetření a terapie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. ISBN 978-80-244-4266-2.
RAMNEMARK, A., NILSSON M., BORSSEN B., GUSTAFSON Y. 2000. Stroke, a Major and Increasing Risk Factor for Femoral Neck Fracture. Stroke [online]. 2000, vol. 31, no. 7, pp. 1572-1577 [cit. 2017-01-29]. DOI: 10.1161/01.STR.31.7.1572. ISSN 0039-2499. Dostupné z: http://stroke.ahajournals.org/cgi/doi/10.1161/01.STR.31.7.1572
TEASELL, R., MCRAE M., FOLEY N., BHARDWAJ A. 2002. The incidence and consequences of falls in stroke patients during inpatient rehabilitation: Factors associated with high risk. Archives of Physical Medicine and Rehabilitation [online]. 2002, vol. 83, no. 3, pp. 329-333 [cit. 2017-01-29]. DOI: 10.1053/apmr.2002.29623. ISSN 00039993. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0003999302941213
WALSH, M.E., HORGAN N.F., WALSH C.D., GALVIN R. 2016. Systematic review of risk prediction models for falls after stroke. Journal of Epidemiology and Community Health [online]. 2016, vol. 70, no. 5, pp. 513-519 [cit. 2017-01-27]. DOI: 10.1136/jech-2015-206475. ISSN 0143-005x. Dostupné z: http://jech.bmj.com/lookup/doi/10.1136/jech-2015-206475
Seznam doporučené literatury
CZERNUSZENKO, A., CZLONKOWSKA A. 2009. Risk factors for falls in stroke patients during inpatient rehabilitation. Clinical Rehabilitation [online]. 2009, vol. 23, no. 2, pp. 176-188 [cit. 2017-01-28]. DOI: 10.1177/0269215508098894. ISSN 0269-2155. Dostupné z: http://cre.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0269215508098894
HAMM, J., MONEY, A.G., ATWAL, A., PARASKEVOPOULOS, I. 2016. Fall prevention intervention technologies: A conceptual framework and survey of the state of the art. Journal of Biomedical Informatics [online]. 2016, no. 59, pp. 319-345 [cit. 2017-01-29]. DOI: 10.1016/j.jbi.2015.12.013. ISSN 15320464. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1532046415002932
KOLÁŘOVÁ B., MARKOVÁ M., STACHO J., SZMEKOVÁ L. 2014. Počítačové a robotické technologie v klinické rehabilitaci - možnosti vyšetření a terapie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. ISBN 978-80-244-4266-2.
RAMNEMARK, A., NILSSON M., BORSSEN B., GUSTAFSON Y. 2000. Stroke, a Major and Increasing Risk Factor for Femoral Neck Fracture. Stroke [online]. 2000, vol. 31, no. 7, pp. 1572-1577 [cit. 2017-01-29]. DOI: 10.1161/01.STR.31.7.1572. ISSN 0039-2499. Dostupné z: http://stroke.ahajournals.org/cgi/doi/10.1161/01.STR.31.7.1572
TEASELL, R., MCRAE M., FOLEY N., BHARDWAJ A. 2002. The incidence and consequences of falls in stroke patients during inpatient rehabilitation: Factors associated with high risk. Archives of Physical Medicine and Rehabilitation [online]. 2002, vol. 83, no. 3, pp. 329-333 [cit. 2017-01-29]. DOI: 10.1053/apmr.2002.29623. ISSN 00039993. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0003999302941213
WALSH, M.E., HORGAN N.F., WALSH C.D., GALVIN R. 2016. Systematic review of risk prediction models for falls after stroke. Journal of Epidemiology and Community Health [online]. 2016, vol. 70, no. 5, pp. 513-519 [cit. 2017-01-27]. DOI: 10.1136/jech-2015-206475. ISSN 0143-005x. Dostupné z: http://jech.bmj.com/lookup/doi/10.1136/jech-2015-206475
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Název práce: Predikce rizika pádu u pacientů po CMP na podkladě klinického testování Vedoucí práce: Mgr. Jiří Stacho Oponent práce: Mgr. Radek Mlíka, Ph.D.
Otázky vedoucího práce: Čím si vysvětlujete zvýšené zatížení paretické dolní končetiny u MCT, což se výrazně liší od výsledků současných studií i dlouhodobé empirie?
Které dostupnější funkční testy lze využít k objektivizaci rizika pádu s aspektem soběstačnosti v ADL?
Otázky oponenta práce: 1. Co rozhoduje o tom, zda daný parametr může či nemůže být vhodným prediktorem rizika pádu? Pokud dojde ke zlepšení hodnoty parametru po terapii - je to důsledek dobré terapie a/nebo je tento parametr vhodným prediktorem?
2. Můžete se blíže vyjádřit k výsledku testování většího zatížení na paretické dolní končetině u pacientů v subakutním stádiu po CMP?
(Na otázky vedoucího práce i oponenta studentka reagovala a zodpověděla je.)