Politické postoje a chování mládeže poutají zájem vědců i veřejnosti. Výzkumu vztahu mladých lidí a politiky byla dosud věnována pozornost především v zavedených demokraciích, zatímco v postkomunistických zemích má okrajové postavení. Záměrem této práce, která chce přispět k rozvoji výzkumu v této oblasti, je poskytnout vhled do role rodiny a školy při utváření politických postojů české mládeže za pomoci víceúrovňových regresních analýz čtyř datových souborů. Kauzální mechanismus spojující osobní politické postoje a společenský kontext, v němž vznikají a jsou formovány, vychází ze sociální teorie Jamese S. Colemana (1990), která nabízí způsob, jak pojímat a modelovat mikro-makro vztahy. V této disertační práci jsou v pěti empirických kapitolách zkoumány následující politické postoje mladých lidí: volební účast (kapitoly 2 a 4); stranické preference (kapitola 3); politické znalosti a politická participace (kapitola 4); pocit vnitřní politické efektivity (kapitola 5); a postoje vůči menšinám (kapitola 6). Výsledky této práce ukazují, že rodičovské postoje, chování a socio-ekonomický status mají zásadní význam pro pochopení politických postojů současné české mládeže. Vybrané kapitoly nalézají rovněž souvislost s postoji, znalostmi a socio-ekonomickým statusem spolužáků. Složení školní třídy se jeví jako důležité zejména při vysvětlování stranických preferencí, úrovně politické znalosti, pocitu politické efektivity a předsudků vůči menšinám. Žáci s nižším socio-ekonomickým statusem obklopeni vrstevníky s vyšším sociálně-ekonomickým statusem či politickou znalostí vyjadřují ceteris paribus více pro-demokratické postoje a hodnoty. Tato práce argumentuje, že třídní nebo školní vlivy mohou být ve skutečnosti rovněž ukazateli výběrového efektu školy, kdy základní rozdíly v politických postojích české mládeže vycházejí z jejich rodinného zázemí. Závěrem této práce je, že současné české školství reprodukuje již existující sociálně-ekonomické nerovnosti a prohlubuje převládající politické nerovnosti.
Anotace v angličtině
The political attitudes and behaviour of youth are of a great interest of both scholars and the public. However, the study of youth engagement in politics has been dominated by work undertaken in established democracies. Similar research in post-communist countries remains under-developed. This dissertation addresses this gap in the scholarly literature. Using four data sets and a series of multilevel models the aim of this dissertation is to provide insight into the role of family and school contexts in shaping Czech youths' political attitudes. The causal mechanism linking youths' attitudes to their social context is derived from James S. Coleman's (1990) social theory which proposes one solution for how micro-macro relationships can be conceptualised and modelled. In five empirical chapters this dissertation on contemporary Czech youths explores voter turnout (Chapters 2 and 4); party preferences (Chapter 3); political knowledge and political participation (Chapter 4); sense of internal political efficacy (Chapter 5); and attitudes towards minorities (Chapter 6). The results of this dissertation reveal that parental attitudes, behaviour, and socio-economic status are crucial for understanding the attitudes of contemporary Czech youth. Various chapters also show classroom composition is also important: peers' attitudes, knowledge and wealth matter. This is particularly important in explaining prejudice, party preference, level of political knowledge, and confidence in politics. Poorer pupils surrounded by peers with higher socio-economic status or political knowledge express more pro-democratic attitudes and values ceteris paribus. This dissertation argues that classroom or school effects may in reality be indicators of a family selection effect where the fundamental differences between Czech students originate in the home. A key substantive conclusion of this dissertation is that participation in the contemporary Czech education system replicates pre-existing socio-economic inequalities and exacerbates prevailing political inequalities.
Klíčová slova
mladí lidé, politická socializace, politické postoje, třídní klima, politická nerovnost
Klíčová slova v angličtině
youth, political socialization, political attitudes, classroom climate, political inequality
Rozsah průvodní práce
212 s. (556 560 znaků)
Jazyk
AN
Anotace
Politické postoje a chování mládeže poutají zájem vědců i veřejnosti. Výzkumu vztahu mladých lidí a politiky byla dosud věnována pozornost především v zavedených demokraciích, zatímco v postkomunistických zemích má okrajové postavení. Záměrem této práce, která chce přispět k rozvoji výzkumu v této oblasti, je poskytnout vhled do role rodiny a školy při utváření politických postojů české mládeže za pomoci víceúrovňových regresních analýz čtyř datových souborů. Kauzální mechanismus spojující osobní politické postoje a společenský kontext, v němž vznikají a jsou formovány, vychází ze sociální teorie Jamese S. Colemana (1990), která nabízí způsob, jak pojímat a modelovat mikro-makro vztahy. V této disertační práci jsou v pěti empirických kapitolách zkoumány následující politické postoje mladých lidí: volební účast (kapitoly 2 a 4); stranické preference (kapitola 3); politické znalosti a politická participace (kapitola 4); pocit vnitřní politické efektivity (kapitola 5); a postoje vůči menšinám (kapitola 6). Výsledky této práce ukazují, že rodičovské postoje, chování a socio-ekonomický status mají zásadní význam pro pochopení politických postojů současné české mládeže. Vybrané kapitoly nalézají rovněž souvislost s postoji, znalostmi a socio-ekonomickým statusem spolužáků. Složení školní třídy se jeví jako důležité zejména při vysvětlování stranických preferencí, úrovně politické znalosti, pocitu politické efektivity a předsudků vůči menšinám. Žáci s nižším socio-ekonomickým statusem obklopeni vrstevníky s vyšším sociálně-ekonomickým statusem či politickou znalostí vyjadřují ceteris paribus více pro-demokratické postoje a hodnoty. Tato práce argumentuje, že třídní nebo školní vlivy mohou být ve skutečnosti rovněž ukazateli výběrového efektu školy, kdy základní rozdíly v politických postojích české mládeže vycházejí z jejich rodinného zázemí. Závěrem této práce je, že současné české školství reprodukuje již existující sociálně-ekonomické nerovnosti a prohlubuje převládající politické nerovnosti.
Anotace v angličtině
The political attitudes and behaviour of youth are of a great interest of both scholars and the public. However, the study of youth engagement in politics has been dominated by work undertaken in established democracies. Similar research in post-communist countries remains under-developed. This dissertation addresses this gap in the scholarly literature. Using four data sets and a series of multilevel models the aim of this dissertation is to provide insight into the role of family and school contexts in shaping Czech youths' political attitudes. The causal mechanism linking youths' attitudes to their social context is derived from James S. Coleman's (1990) social theory which proposes one solution for how micro-macro relationships can be conceptualised and modelled. In five empirical chapters this dissertation on contemporary Czech youths explores voter turnout (Chapters 2 and 4); party preferences (Chapter 3); political knowledge and political participation (Chapter 4); sense of internal political efficacy (Chapter 5); and attitudes towards minorities (Chapter 6). The results of this dissertation reveal that parental attitudes, behaviour, and socio-economic status are crucial for understanding the attitudes of contemporary Czech youth. Various chapters also show classroom composition is also important: peers' attitudes, knowledge and wealth matter. This is particularly important in explaining prejudice, party preference, level of political knowledge, and confidence in politics. Poorer pupils surrounded by peers with higher socio-economic status or political knowledge express more pro-democratic attitudes and values ceteris paribus. This dissertation argues that classroom or school effects may in reality be indicators of a family selection effect where the fundamental differences between Czech students originate in the home. A key substantive conclusion of this dissertation is that participation in the contemporary Czech education system replicates pre-existing socio-economic inequalities and exacerbates prevailing political inequalities.
Klíčová slova
mladí lidé, politická socializace, politické postoje, třídní klima, politická nerovnost
Klíčová slova v angličtině
youth, political socialization, political attitudes, classroom climate, political inequality
Zásady pro vypracování
Primárním cílem předpokládané disertační práce je studie determinantů politických postojů mladých lidí v České republice. Záměrem je přispět do odborné diskuze ohledně toho, jakým způsobem jsou politické postoje mládeže utvářeny a které proměnné mají na formování politických postojů mladých lidí největší vliv. S využitím teoretického modelu a dat z několika průřezových sociologických šetření bude za pomocí víceúrovňových regresních modelů testován vliv dvou nejvlivnějších prostředí (tj. rodiny a školy) na vybrané politické postoje mladých lidí.
Zásady pro vypracování
Primárním cílem předpokládané disertační práce je studie determinantů politických postojů mladých lidí v České republice. Záměrem je přispět do odborné diskuze ohledně toho, jakým způsobem jsou politické postoje mládeže utvářeny a které proměnné mají na formování politických postojů mladých lidí největší vliv. S využitím teoretického modelu a dat z několika průřezových sociologických šetření bude za pomocí víceúrovňových regresních modelů testován vliv dvou nejvlivnějších prostředí (tj. rodiny a školy) na vybrané politické postoje mladých lidí.
Seznam doporučené literatury
Coleman, J. S. 1990. Foundations of Social Theory. Harvard, MA: Belknap Press, Harvard University Press.
Dennis J. 1973. Socialization to Politics. John Wiley and Sons Inc.
Greenberg, E. S. 2009. Political socialization. New Brunswick: Aldine Transaction.
Jennings, K. and R. Niemi. 1974. The political character of adolescence: the influence of families and schools. Princeton University Press.
Torney, J., Oppenheim, A. N., and R. Farnen. 1975. Civic education in ten countries: An empirical study. New York, NY: Wiley.
Seznam doporučené literatury
Coleman, J. S. 1990. Foundations of Social Theory. Harvard, MA: Belknap Press, Harvard University Press.
Dennis J. 1973. Socialization to Politics. John Wiley and Sons Inc.
Greenberg, E. S. 2009. Political socialization. New Brunswick: Aldine Transaction.
Jennings, K. and R. Niemi. 1974. The political character of adolescence: the influence of families and schools. Princeton University Press.
Torney, J., Oppenheim, A. N., and R. Farnen. 1975. Civic education in ten countries: An empirical study. New York, NY: Wiley.