Informace o kvalifikační práci Stanovenie distribučnej konštanty log D7,4 pomocou vysokoúčinnej kvapalinovej chromatografie na reverzných fázach s gradientovou elúciou
Táto bakalárska práca sa zaoberá stanovením distribučného koeficientu log D respektíve rozdeľovacieho koeficientu log P pomocou vysokoúčinnej kvapalinovej chromatografie na obrátených fázach s gradientovou elúciou. Teoretická časť popisuje dôležitosť distribučného koeficientu ako významného parametru lipofility látok. Ďalej poskytuje prehľadnú literárnu rešerš zameranú na možnosti stanovenia distribučného koeficientu priamymi metódami trepania, pomalého miešania a mikro trepania a stanovenie metódami nepriamymi pomocou kvapalinovej chromatografie, s dôrazom kladeným na HPLC na obrátených fázach. Praktická časť je venovaná experimentálnemu overeniu korelácie medzi chromatografickým správaním analyzovanej látky a jej lipofilitou, vyjadrenou distribučným, respektíve rozdeľovacím koeficientom. Analýzou štandardov s rozličnými fyzikálno-chemickými vlastnosťami pri rôznych experimentálnych podmienkach (vrátane odlišného zloženie mobilnej fázy) na dvoch kolónach, bolo vytvorených niekoľko regresných modelov, pričom svojím rozsahom splňujú podmienku kladenú na tzv. "high-throughput" metódu. Správnosť týchto regresných modelov bola následne otestovaná na troch vybraných látkach.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis deals with the determination of the distribution coefficient log D, respectively the partition coefficient log P, by reverse phase high performance liquid chromatography with gradient elution. The theoretical part describes the importance of the distribution coefficient as a significant parameter of lipophilicity of substances. It also provides a literary overview focusing on the possibility of determining the distribution coefficient by direct methods including shaking, slow mixing and microshaking and determination by indirect methods using liquid chromatography, with emphasis on reversed phase HPLC. The practical part is dealing with the experimental verification of correlation between the chromatographic behavior of analyzed substance and its lipophilicity, which is expressed by the distribution coefficient. By analyzing standards with different physicochemical properties under different experimental conditions (including different mobile phase composition) on two columns, several regression models were created. These models fulfill by their range of application a condition placed on the so-called "high-throughput" method and their accuracy was subsequently evaluated on three selected substances.
distribution coefficient, partition coefficient, shake-flask method, high-performance liquid chromatography
Rozsah průvodní práce
56 s (82 113 znakov)
Jazyk
SK
Anotace
Táto bakalárska práca sa zaoberá stanovením distribučného koeficientu log D respektíve rozdeľovacieho koeficientu log P pomocou vysokoúčinnej kvapalinovej chromatografie na obrátených fázach s gradientovou elúciou. Teoretická časť popisuje dôležitosť distribučného koeficientu ako významného parametru lipofility látok. Ďalej poskytuje prehľadnú literárnu rešerš zameranú na možnosti stanovenia distribučného koeficientu priamymi metódami trepania, pomalého miešania a mikro trepania a stanovenie metódami nepriamymi pomocou kvapalinovej chromatografie, s dôrazom kladeným na HPLC na obrátených fázach. Praktická časť je venovaná experimentálnemu overeniu korelácie medzi chromatografickým správaním analyzovanej látky a jej lipofilitou, vyjadrenou distribučným, respektíve rozdeľovacím koeficientom. Analýzou štandardov s rozličnými fyzikálno-chemickými vlastnosťami pri rôznych experimentálnych podmienkach (vrátane odlišného zloženie mobilnej fázy) na dvoch kolónach, bolo vytvorených niekoľko regresných modelov, pričom svojím rozsahom splňujú podmienku kladenú na tzv. "high-throughput" metódu. Správnosť týchto regresných modelov bola následne otestovaná na troch vybraných látkach.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis deals with the determination of the distribution coefficient log D, respectively the partition coefficient log P, by reverse phase high performance liquid chromatography with gradient elution. The theoretical part describes the importance of the distribution coefficient as a significant parameter of lipophilicity of substances. It also provides a literary overview focusing on the possibility of determining the distribution coefficient by direct methods including shaking, slow mixing and microshaking and determination by indirect methods using liquid chromatography, with emphasis on reversed phase HPLC. The practical part is dealing with the experimental verification of correlation between the chromatographic behavior of analyzed substance and its lipophilicity, which is expressed by the distribution coefficient. By analyzing standards with different physicochemical properties under different experimental conditions (including different mobile phase composition) on two columns, several regression models were created. These models fulfill by their range of application a condition placed on the so-called "high-throughput" method and their accuracy was subsequently evaluated on three selected substances.
distribution coefficient, partition coefficient, shake-flask method, high-performance liquid chromatography
Zásady pro vypracování
1. Teoretické a praktické seznámení s technikou HPLC.
2. Literární rešerše metod pro stanovení distribuční konstanty/rozdělovacího koeficientu, důraz kladen na vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii.
3. Nalezení vhodných separačních podmínek pro stanovení log D7,4 pro vybrané aktivní farmaceutické substance různého chemického složení a charakteru.
4. Důraz bude kladen na to, aby metodika splňovala podmínku vysoké propustnosti (high- throughput), tzn. aby byla vhodná pro rychlou analýzu velkého množství látek.
5. Zpracování výsledků, jejich diskuze a prezentace v bakalářské práci.
Zásady pro vypracování
1. Teoretické a praktické seznámení s technikou HPLC.
2. Literární rešerše metod pro stanovení distribuční konstanty/rozdělovacího koeficientu, důraz kladen na vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii.
3. Nalezení vhodných separačních podmínek pro stanovení log D7,4 pro vybrané aktivní farmaceutické substance různého chemického složení a charakteru.
4. Důraz bude kladen na to, aby metodika splňovala podmínku vysoké propustnosti (high- throughput), tzn. aby byla vhodná pro rychlou analýzu velkého množství látek.
5. Zpracování výsledků, jejich diskuze a prezentace v bakalářské práci.
Seznam doporučené literatury
1) J. Churáček, P. Jandera: Úvod do vysokoúčinné kapalinové chromatografie. SNTL, Praha 1984.
2) Volná, T., Motyka, K., Hlaváč. J. Potential of HighPerformance Liquid Chromatography for Distribution Coefficient Determination of 3Hydroxyquinolin4(1H)one Derivatives,Chromatographia 2016, 79 (17), 1153-1163
Seznam doporučené literatury
1) J. Churáček, P. Jandera: Úvod do vysokoúčinné kapalinové chromatografie. SNTL, Praha 1984.
2) Volná, T., Motyka, K., Hlaváč. J. Potential of HighPerformance Liquid Chromatography for Distribution Coefficient Determination of 3Hydroxyquinolin4(1H)one Derivatives,Chromatographia 2016, 79 (17), 1153-1163
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
V úvodní části obhajoby studentka Veronika Pavlová seznámila komisi s hlavními částmi a výsledky své závěrečné práce: "Stanovenie distribučnej konštanty log D7,4 pomocou vysokoúčinnej kvapalinovej chromatografie na reverzných fázach s gradientovou elúciou"
Následovalo přečtení posudku vedoucího práce Dr. Přibylky a poté oponentky Dr. Benické.
V průběhu obhajoby studentka reagovala na následující připomínky a dotazy školitele a oponentky:
1. Vámi navrženou chromatografickou metodu s gradientovou elucí lze v současné podobě použít pouze pro hrubý odhad distribuční konstanty silně lipofilních látek. Pokud byste v práci dále pokračovala, na optimalizaci jakých experimentálních parametrů byste se zaměřila, aby metoda mohla splňovat plánovaný záměr?
2. V práci jste použila kolonu Kinetex? C18, která využívá technologii tzv. core-shell částic. Mohla byste tento pojem objasnit? Čím si vysvětlujete, že obě použité kolony poskytovaly srovnatelné výsledky, přestože technologie jejich výroby je odlišná?
3. Máte v plánu se analytické chemii věnovat i do budoucna?
1. Na straně 20 uvádíte, že se jako organická složka v MF používá nejčastěji acetonitril a methanol (citace 22) a dále, že methanol je nejpoužívanější organický modifikátor pro stanovení log P (citace 2 a 17). V experimentální části byl ale použit pouze acetonitril. Na str. 35 uvádíte, že
při použití methanolu dochází k velkému kolísání tlaku. Dovedete vysvětlit proč? Můžete porovnat výhody/nevýhody použití acetonitrilu a methanolu jako MF u UPLC metody?
2. Proč byly jako standardy vybrány zrovna ibuprofen, tryptofan a nikotin?
Další dotazy z řad členů komise a auditoria:
Doc. Urban - dělal někdy někdo už něco podobného?
Dr. Brulíková - nezkoušeli jste rozšířit řadu modelových látek?
Prof. Hlaváč - tabelovaná hodnota logP může být závislá na různých zdrojích. Je databáze, ze které jste čerpala, relevantní? Kolísání tlaku je technická záležitost? Isokratická versus gradientová eluce - jaké jsou výhody a nevýhody? U některých fází jste používala směs pufru a oktanolu? Jaká je mísitelnost oktanolu s vodou?
Doc. Soural - jaké byly parametry detekce? Některé látky byly ve formě hydrochloridu. Guanidin nebyl ve formě hydrochloridu? V práci máte tři modelové látky a jen u jedné zaznačenou stereochemii, i přesto, že ostatní dvě jsou taky chirální. Je k tomu nějaký důvod? Ty další dvě látky byly racemáty?
Všechny dotazy položené školitelem, oponentkou i členy komise studentka uspokojivě zodpověděla.
Práce byla hodnocena známkou: D