Sledování časové proměnlivosti vegetace temperátních lesů bývá na krátkém časovém měřítku obvykle spojeno s porovnáváním sezónních změn. V této práci byla zaznamenávána vegetace bylinného podrostu na trvalých plochách s třítýdenní frekvencí v průběhu roku 2017 ve dvou lokalitách poblíž Opavy. Kromě klasického fytocenologického snímkování byly všechny plochy fotografovány a z těchto fotografií byla následně získána data stejným způsobem jako při snímkování v terénu. Změna v diverzitě a druhovém složení vegetace v průběhu roku byla vyhodnocena z fotografických fytocenologických snímků. Jako součást práce byly výsledky srovnány s klasickými snímky. Za použití analýzy variance pro opakovaná měření byla statisticky průkazně zjištěna nejvyšší diverzita bez ohledu na lokality, v rámci lokalit i v rámci jednotlivých ploch na jaře (březen - květen). Následně docházelo k poklesu, případně k vyrovnání diverzity v průběhu léta a k mírnému zvýšení nebo pokračujícímu poklesu v průběhu podzimu. Změny ve druhovém složení jednotlivých ploch v průběhu roku byly zjišťovány pomocí analýzy hlavních komponent (PCA). Z ordinačních diagramů byl patrný převážně cyklický charakter změn ve druhovém složení. Z hlediska výzkumu sezónní proměnlivosti vegetace je zřejmé, že vegetace se během roku mění kontinuálně a pozornost si zaslouží celé vegetační období, nikoli pouze arbitrárně definovaná roční období. Závěrem lze konstatovat, že zavedení automatizovaného systému, který by zvládl vyhodnotit druhové složení a pokryvnost z fotografických záznamů, by mohlo pomoci omezit subjektivní chybu ve snímkování a také zvýšit efektivitu sběru dat o druhovém složení vegetace.
Anotace v angličtině
Monitoring the vegetation of the temperate forests and its variability over a short timescale is usually associated with comparison of the seasonal changes. In this thesis, the vegetation of herbaceous undergrowth on permanent plots was recorded with a three-week frequency during 2017 in two localities close to Opava. Apart from standard phytosociological relevé, all the plots were also photographed. The data obtained from the photos were subsequently acquired in the same way as during the fieldwork sampling. The changes in diversity and species composition of the vegetation during the year were evaluated from the photographic phytosociological relevé. As a part of the thesis, the results were compared with the classic images. Using the analysis of variance for repeated measurements, the highest diversity statistically detected occurred in spring (March - May) in three cases: irrespective of the localities, within the localities as well as the individual areas. Subsequently, a decline or, alternatively, a balance in diversity during summer, and a slight increase or a continuing decline during autumn was observed. The changes in the species composition in the individual plots over the year were examined using the principal component analysis (PCA). When it comes to ordination diagrams, the predominantly cyclical nature of changes in species composition was evident. From the point of view of the seasonal vegetation variability it is clear that the vegetation changes continuously during the year, i.e. it is worth to pay attention to the whole vegetation period, not just the arbitrarily defined seasons. In conclusion, introducing an automated system to evaluate the species composition and the coverage of photographic records could help reduce the subjective imaging error and also increase the efficiency of collecting data on the species composition of vegetation.
temporal variation of vegetation, three-week frequency, fieldwork phytosociological relevé, photographic phytosociological relevé, diversity, species composition
Rozsah průvodní práce
103
Jazyk
CZ
Anotace
Sledování časové proměnlivosti vegetace temperátních lesů bývá na krátkém časovém měřítku obvykle spojeno s porovnáváním sezónních změn. V této práci byla zaznamenávána vegetace bylinného podrostu na trvalých plochách s třítýdenní frekvencí v průběhu roku 2017 ve dvou lokalitách poblíž Opavy. Kromě klasického fytocenologického snímkování byly všechny plochy fotografovány a z těchto fotografií byla následně získána data stejným způsobem jako při snímkování v terénu. Změna v diverzitě a druhovém složení vegetace v průběhu roku byla vyhodnocena z fotografických fytocenologických snímků. Jako součást práce byly výsledky srovnány s klasickými snímky. Za použití analýzy variance pro opakovaná měření byla statisticky průkazně zjištěna nejvyšší diverzita bez ohledu na lokality, v rámci lokalit i v rámci jednotlivých ploch na jaře (březen - květen). Následně docházelo k poklesu, případně k vyrovnání diverzity v průběhu léta a k mírnému zvýšení nebo pokračujícímu poklesu v průběhu podzimu. Změny ve druhovém složení jednotlivých ploch v průběhu roku byly zjišťovány pomocí analýzy hlavních komponent (PCA). Z ordinačních diagramů byl patrný převážně cyklický charakter změn ve druhovém složení. Z hlediska výzkumu sezónní proměnlivosti vegetace je zřejmé, že vegetace se během roku mění kontinuálně a pozornost si zaslouží celé vegetační období, nikoli pouze arbitrárně definovaná roční období. Závěrem lze konstatovat, že zavedení automatizovaného systému, který by zvládl vyhodnotit druhové složení a pokryvnost z fotografických záznamů, by mohlo pomoci omezit subjektivní chybu ve snímkování a také zvýšit efektivitu sběru dat o druhovém složení vegetace.
Anotace v angličtině
Monitoring the vegetation of the temperate forests and its variability over a short timescale is usually associated with comparison of the seasonal changes. In this thesis, the vegetation of herbaceous undergrowth on permanent plots was recorded with a three-week frequency during 2017 in two localities close to Opava. Apart from standard phytosociological relevé, all the plots were also photographed. The data obtained from the photos were subsequently acquired in the same way as during the fieldwork sampling. The changes in diversity and species composition of the vegetation during the year were evaluated from the photographic phytosociological relevé. As a part of the thesis, the results were compared with the classic images. Using the analysis of variance for repeated measurements, the highest diversity statistically detected occurred in spring (March - May) in three cases: irrespective of the localities, within the localities as well as the individual areas. Subsequently, a decline or, alternatively, a balance in diversity during summer, and a slight increase or a continuing decline during autumn was observed. The changes in the species composition in the individual plots over the year were examined using the principal component analysis (PCA). When it comes to ordination diagrams, the predominantly cyclical nature of changes in species composition was evident. From the point of view of the seasonal vegetation variability it is clear that the vegetation changes continuously during the year, i.e. it is worth to pay attention to the whole vegetation period, not just the arbitrarily defined seasons. In conclusion, introducing an automated system to evaluate the species composition and the coverage of photographic records could help reduce the subjective imaging error and also increase the efficiency of collecting data on the species composition of vegetation.
temporal variation of vegetation, three-week frequency, fieldwork phytosociological relevé, photographic phytosociological relevé, diversity, species composition
Zásady pro vypracování
Cílem práce bude prozkoumat dynamiku bylinné vegetace temperátního lesa během jednoho roku. Zaznamenány budou změny v druhovém složení a kvantitativních parametrech jednotlivých druhů a vegetace celkově. V pravidelných měsíčních intervalech (od ledna do prosince 2017) bude na trvalých plochách prováděn záznam pomocí digitálních fotografií kalibrovaných na monitorovací plochy. Fotografie budou následně zpracovány a analyzovány. Paralelně budou sledovány fenologické projevy u vybraných druhů. Pozorované změny budou vztaženy k podmínkám prostředí (počasí, topografie, substrát, stromový nadrost). Výsledky budou sloužit k lepšímu pochopení doposud málo prozkoumaného zdroje proměnlivosti bylinné lesní vegetace.
Zásady pro vypracování
Cílem práce bude prozkoumat dynamiku bylinné vegetace temperátního lesa během jednoho roku. Zaznamenány budou změny v druhovém složení a kvantitativních parametrech jednotlivých druhů a vegetace celkově. V pravidelných měsíčních intervalech (od ledna do prosince 2017) bude na trvalých plochách prováděn záznam pomocí digitálních fotografií kalibrovaných na monitorovací plochy. Fotografie budou následně zpracovány a analyzovány. Paralelně budou sledovány fenologické projevy u vybraných druhů. Pozorované změny budou vztaženy k podmínkám prostředí (počasí, topografie, substrát, stromový nadrost). Výsledky budou sloužit k lepšímu pochopení doposud málo prozkoumaného zdroje proměnlivosti bylinné lesní vegetace.
Seznam doporučené literatury
Hédl R., 2005: Sledování změn vegetace. In: Vačkář D., (ed.), Ukazatele změn biodiverzity. Academia, Praha, pp. 171194
Moravec J., (ed.), 1994: Fytocenologie. Academia, Praha
Prach K., 1994: Monitorování změn vegetace metody a principy. Český ústav ochrany přírody, Praha
Schnitzler A., Carbiener R., Sanchez-Perez J.-M., 1991: Variation in vernal species composition in alluvial forests of the Rhine valley, eastern France. Journal of Vegetation Science 2: 485-490
van der Maarel E., (ed.) 2005: Vegetation ecology. Blackwell Science Ltd.
Vymazalová M., Tichý L., Axmanová I., 2014: How does vegetation sampling in different parts of the growing season influence classification results and analyses of beta diversity? Applied Vegetation Science 17: 556566
Vymazalová M., Tichý L., Axmanová I., 2016: The role of vernal species in vegetation classification: a case study on deciduous forests and dry grasslands of Central Europe. Phytocoenologia 46: 920
Seznam doporučené literatury
Hédl R., 2005: Sledování změn vegetace. In: Vačkář D., (ed.), Ukazatele změn biodiverzity. Academia, Praha, pp. 171194
Moravec J., (ed.), 1994: Fytocenologie. Academia, Praha
Prach K., 1994: Monitorování změn vegetace metody a principy. Český ústav ochrany přírody, Praha
Schnitzler A., Carbiener R., Sanchez-Perez J.-M., 1991: Variation in vernal species composition in alluvial forests of the Rhine valley, eastern France. Journal of Vegetation Science 2: 485-490
van der Maarel E., (ed.) 2005: Vegetation ecology. Blackwell Science Ltd.
Vymazalová M., Tichý L., Axmanová I., 2014: How does vegetation sampling in different parts of the growing season influence classification results and analyses of beta diversity? Applied Vegetation Science 17: 556566
Vymazalová M., Tichý L., Axmanová I., 2016: The role of vernal species in vegetation classification: a case study on deciduous forests and dry grasslands of Central Europe. Phytocoenologia 46: 920
Přílohy volně vložené
1 DVD-R
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Zápis průběhu obhajoby diplomové práce
Magdaléna Tenglerová
1. Zahájení - představení studentky, vedoucího a oponenta diplomové práce
2. Vystoupení studentky - prezentace DP
a. Úvod do problematiky
b. Cíle práce
c. Literární přehled
d. Materiál a metody
e. Výsledky
f. Diskuse
g. Závěr
3. Vystoupení vedoucího práce - posudek
4. Vystoupení oponenta práce - posudek
5. Odpovědi na otázky oponenta
6. Diskuse: dotazy k získávání fotografií, frekvenci fotografování. Dotazy ke statistickému zpracování dat. Diskutována celková pokryvnost. Diskutován program k určování druhů rostlin ve fytocenologickém snímku. Dotaz na přítomnost invazních rostlin ve sledované lokalitě.
7. Závěrečné vyhodnocení, uzavření známky
Klasifikace: A
Datum obhajoby: 31. 8. 2018 Doc. RNDr. Vladan Ondřej, Ph.D.
předseda komise