Cílem této práce bylo ověřit dosavadní poznatky získané srovnáním lidí s Facebookem a bez něj, a také prozkoumat rozdíly u různých generací na Facebooku. Na tato dvě hlavní témata se zaměřily výzkumné otázky, ze kterých vycházelo celkem osm hypotéz. Hypotézy byly ověřovány pomocí dotazníkového šetření za použití Dotazníku životní spokojenosti a Zimbardova dotazníku časové perspektivy na výzkumném souboru 457 respondentů rozdělených do tří skupin - adolescence, dospělost a stáří. Získaná data byla zanalyzována pomocí t-testů a ANOVA. Podařilo se přijmout hypotézu, která tvrdila, že lidé bez Facebooku mají vyšší skór v subškále Vlastní osoba v DŽS než lidé bez Facebooku. Taktéž se podařilo přijmout hypotézu, která tvrdila, že lidé s Facebookem mají menší skór ve škále Volný čas v DŽS než lidé bez Facebooku. Velmi zajímavým zjištěním je to, že u probandů s rostoucím věkem také rostla převaha pozitivního nahlížení na budoucnost a zároveň klesala ta negativní. S klesajícím věkem se naopak zvyšoval negativní pohled na budoucnost a pozitivní klesal, což naznačuje určitou úroveň obav z budoucnosti v adolescenci, která se v průběhu lidského života postupně vytrácí.
Anotace v angličtině
The aim of this paper was to verify the existing knowledge gained by comparing people with and without Facebook and also to examine the differences between different generations on Facebook. These two main topics focused on research issues that led to a total of eight hypotheses. Hypotheses were verified using a questionnaire survey using the Life Satisfaction Questionnaire and Zimbardo's Time Perspectives Questionnaire on a survey of 457 respondents divided into three groups - adolescence, adulthood and old age. The obtained data were analyzed by t-tests and ANOVAs. It managed to verify a hypothesis that claimed that people without Facebook have a higher score in the Self-Employed Person in Zimbardo's questionnaire than people without Facebook. It was also possible to verify a hypothesis that claimed that people with Facebook had a lower score in the Spare time in DZS than people without Facebook. A very interesting finding is that with increasing age also increased the predominance of the positive view of the future, while the negative ones were declining. With a decreasing age, the negative outlook on the future has grown and the positive has fallen, suggesting a certain level of worry about the future of adolescence, which gradually disappears in the course of human life.
Klíčová slova
životní spokojenost, subjektivní vnímání času, sociální sítě, Facebook, generační rozdíly
Klíčová slova v angličtině
well-being, subjective time perception, social networks, Facebook, generation differences
Rozsah průvodní práce
62
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem této práce bylo ověřit dosavadní poznatky získané srovnáním lidí s Facebookem a bez něj, a také prozkoumat rozdíly u různých generací na Facebooku. Na tato dvě hlavní témata se zaměřily výzkumné otázky, ze kterých vycházelo celkem osm hypotéz. Hypotézy byly ověřovány pomocí dotazníkového šetření za použití Dotazníku životní spokojenosti a Zimbardova dotazníku časové perspektivy na výzkumném souboru 457 respondentů rozdělených do tří skupin - adolescence, dospělost a stáří. Získaná data byla zanalyzována pomocí t-testů a ANOVA. Podařilo se přijmout hypotézu, která tvrdila, že lidé bez Facebooku mají vyšší skór v subškále Vlastní osoba v DŽS než lidé bez Facebooku. Taktéž se podařilo přijmout hypotézu, která tvrdila, že lidé s Facebookem mají menší skór ve škále Volný čas v DŽS než lidé bez Facebooku. Velmi zajímavým zjištěním je to, že u probandů s rostoucím věkem také rostla převaha pozitivního nahlížení na budoucnost a zároveň klesala ta negativní. S klesajícím věkem se naopak zvyšoval negativní pohled na budoucnost a pozitivní klesal, což naznačuje určitou úroveň obav z budoucnosti v adolescenci, která se v průběhu lidského života postupně vytrácí.
Anotace v angličtině
The aim of this paper was to verify the existing knowledge gained by comparing people with and without Facebook and also to examine the differences between different generations on Facebook. These two main topics focused on research issues that led to a total of eight hypotheses. Hypotheses were verified using a questionnaire survey using the Life Satisfaction Questionnaire and Zimbardo's Time Perspectives Questionnaire on a survey of 457 respondents divided into three groups - adolescence, adulthood and old age. The obtained data were analyzed by t-tests and ANOVAs. It managed to verify a hypothesis that claimed that people without Facebook have a higher score in the Self-Employed Person in Zimbardo's questionnaire than people without Facebook. It was also possible to verify a hypothesis that claimed that people with Facebook had a lower score in the Spare time in DZS than people without Facebook. A very interesting finding is that with increasing age also increased the predominance of the positive view of the future, while the negative ones were declining. With a decreasing age, the negative outlook on the future has grown and the positive has fallen, suggesting a certain level of worry about the future of adolescence, which gradually disappears in the course of human life.
Klíčová slova
životní spokojenost, subjektivní vnímání času, sociální sítě, Facebook, generační rozdíly
Klíčová slova v angličtině
well-being, subjective time perception, social networks, Facebook, generation differences
Zásady pro vypracování
1. Rešerše a studium odborné literatury zabývající se danou problematikou
2. Zpracování teoretické části
3. Příprava kvantitativních metod sběru dat
4. Realizace sběru dat podle vypracovaného výzkumného plánu za dodržení etických zásad psychologického výzkumu
5. Interpretace výsledků kvantitativního výzkumu
6. Shrnutí a závěr
Zásady pro vypracování
1. Rešerše a studium odborné literatury zabývající se danou problematikou
2. Zpracování teoretické části
3. Příprava kvantitativních metod sběru dat
4. Realizace sběru dat podle vypracovaného výzkumného plánu za dodržení etických zásad psychologického výzkumu
5. Interpretace výsledků kvantitativního výzkumu
6. Shrnutí a závěr
Seznam doporučené literatury
Allman, M. J., Penney, T. B. & Meck, W. H. (2016). A brief history of "the psychology of time perception". Timing & Time Perception, 4(3), 299-314. Dostupné z: http://booksandjournals.brillonline.com/content/journals/10.1163/22134468-00002071
Block, R. A., Hancock, P. A. & Zakay, D. (2016). Physical load affects duration judgements: A meta-analytic review. Acta Psychologica. 165(2016), 43-47. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0001691816300026
Gonidis L. & Sharma, D. (2017). Internet and Facebook related images affect the perception of time. Journal of Applied Social Psychology, 47(4), 224-231. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/jasp.12429/full
Mareš, J. (2010). Člověk a subjektivní čas. Studia Paedagogica, 15(1), 9-28.
Verduyn, P., Ybarra, O., Résibois, M., Jonide, J. & Kross, E. (2017). Do social network sites enhance or undermine subjective well-being? A critical review. Social Issues and Policy Review, 11(1), 274-302. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/sipr.12033/full
Seznam doporučené literatury
Allman, M. J., Penney, T. B. & Meck, W. H. (2016). A brief history of "the psychology of time perception". Timing & Time Perception, 4(3), 299-314. Dostupné z: http://booksandjournals.brillonline.com/content/journals/10.1163/22134468-00002071
Block, R. A., Hancock, P. A. & Zakay, D. (2016). Physical load affects duration judgements: A meta-analytic review. Acta Psychologica. 165(2016), 43-47. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0001691816300026
Gonidis L. & Sharma, D. (2017). Internet and Facebook related images affect the perception of time. Journal of Applied Social Psychology, 47(4), 224-231. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/jasp.12429/full
Mareš, J. (2010). Člověk a subjektivní čas. Studia Paedagogica, 15(1), 9-28.
Verduyn, P., Ybarra, O., Résibois, M., Jonide, J. & Kross, E. (2017). Do social network sites enhance or undermine subjective well-being? A critical review. Social Issues and Policy Review, 11(1), 274-302. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/sipr.12033/full