Tato diplomová práce se zabývá sémiotickou analýzou genderových stereotypů v knižní sérii Harry Potter autorky J. K. Rowlingové. Cílem je poskytnout hloubkový vhled do problematiky, a to na základě detailního zkoumání několika hlavních postav. Specifikem výzkumu je zejména to, že se kromě analýzy ženských postav věnuje i analýze postav mužských. Výzkum vychází ze vzoru sémiotické analýzy podle Daniela Chandlera. Analyzována byla nadpoloviční většina knih dané série, přesněji čtyři ze sedmi. Byly určeny tři základní kategorie zkoumání, přičemž každá kategorie má čtyři zástupce, a to dvě ženy a dva muže.
Anotace v angličtině
This master's thesis deals with the semiotic analysis of gender stereotypes in the literary series Harry Potter written by J. K. Rowling. The purpose of this thesis is to offer a deep insight into the topic, based on a detailed research of the books' main characters. The uniqueness of this research is that it focuses not only on female characters, but on the male ones, too. The research is based on the Daniel Chandler's semiotic analysis' model. Four out of seven books were analysed in order to work with an example bigger than a half. The analysis has three major categories of research, whereas each category has four representatives, two women and two men.
Klíčová slova
Harry Potter, J. K. Rowlingová, gender, genderové role, genderové stereotypy, sémiotická analýza, Daniel Chandler.
Klíčová slova v angličtině
Harry Potter, J. K. Rowling, gender, gender roles, gender stereotypes, semiotic analysis, Daniel Chandler.
Rozsah průvodní práce
108 s. (208 776 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Tato diplomová práce se zabývá sémiotickou analýzou genderových stereotypů v knižní sérii Harry Potter autorky J. K. Rowlingové. Cílem je poskytnout hloubkový vhled do problematiky, a to na základě detailního zkoumání několika hlavních postav. Specifikem výzkumu je zejména to, že se kromě analýzy ženských postav věnuje i analýze postav mužských. Výzkum vychází ze vzoru sémiotické analýzy podle Daniela Chandlera. Analyzována byla nadpoloviční většina knih dané série, přesněji čtyři ze sedmi. Byly určeny tři základní kategorie zkoumání, přičemž každá kategorie má čtyři zástupce, a to dvě ženy a dva muže.
Anotace v angličtině
This master's thesis deals with the semiotic analysis of gender stereotypes in the literary series Harry Potter written by J. K. Rowling. The purpose of this thesis is to offer a deep insight into the topic, based on a detailed research of the books' main characters. The uniqueness of this research is that it focuses not only on female characters, but on the male ones, too. The research is based on the Daniel Chandler's semiotic analysis' model. Four out of seven books were analysed in order to work with an example bigger than a half. The analysis has three major categories of research, whereas each category has four representatives, two women and two men.
Klíčová slova
Harry Potter, J. K. Rowlingová, gender, genderové role, genderové stereotypy, sémiotická analýza, Daniel Chandler.
Klíčová slova v angličtině
Harry Potter, J. K. Rowling, gender, gender roles, gender stereotypes, semiotic analysis, Daniel Chandler.
Zásady pro vypracování
Cílem této práce bude zaměřit se na hloubkový popis genderových kategorií v Harrym Potterovi. Budou určeny jednotlivé kategorie, například hlavní hrdinky/hlavní hrdinové, učitelky/učitelé, apod. K těmto kategoriím budou následně zvoleni zástupci, jejichž chování a charakterové rysy budou kvalitativně rozebrány, přičemž pozornost se bude věnovat zejména těm rysům a chování, které podporují, či naopak vyvrací genderové stereotypy. Díky tomuto by mělo být dosaženo poznání toho, jak Rowlingová ve svých knihách o Harry Potterovi s genderovými stereotypy nakládá, jak se staví k samotné genderové stereotypizaci, tedy jestli ji děj knihy spíše podporuje, je vůči ní neutrální, nebo se vůči ní naopak vymezuje, a jak jsou postavy v této oblasti prezentovány.
Kvalitativní výzkum
Pro potřeby této práce byl vybrán kvalitativní výzkum, který bývá označován jako pružný výzkum, neboť výzkumník data současně sbírá i analyzuje a výsledky může i na základě nových skutečností přehodnocovat. O studované problematice pak může výzkumník také navrhnout vlastní teorii. Kvalitativní výzkum má v sociálních vědách dlouhou tradici, a dnes už i rovnocenné postavení s ostatními výzkumnými metodami. (Hendl, s. 45)
Vůči kvalitativnímu výzkumu podle Hendla stále existují výhrady, například se "kvalitativnímu výzkumu vytýká, že jeho výsledky představují sbírku subjektivních dojmů. Pro jeho pružný a nestrukturovaný charakter ho lze na rozdíl od kvantitativního výzkumu těžko replikovat, vznikají také obtíže se zobecňováním výsledků." Pozitiva nicméně negativa vyvažují, výhodná je hlavně možnost zkoumat díky kvalitativnímu výzkumu problematiku do velké hloubky, poskytnout o ní podrobné informace a zohledňovat při zkoumání specifické podmínky. (Hendl, s. 51)
Kvalitativní výzkum je souhrnné označení pro množství různých typů výzkumu. Pro tuto práci byla za výzkumnou techniku zvolena sémiotická analýza podle Daniela Chandlera.
Sémiotická analýza
Sémiotická nebo sémioticko-strukturální analýza "se snaží o porozumění sociálnímu používání znaků a tvorbě významů z jejich vzájemných vztahů v rámci znakového systému. Jejím cílem je odhalit principy uspořádání textu a vypovídat o jeho významu." (Sedláková, ss. 329-330) Sémiotika se zaměřuje na tři základní kategorie, jimiž jsou znaky, kódy a kultura. Znaky jsou základní stavební jednotkou symbolických systémů, jsou organizovány do kódů a společně fungují v kultuře. Pro znaky je podstatné, že musí existovat množina příjemců, která je jim schopna porozumět. (Sedláková, s. 332)
"Význam znaku je relační, neboť je určen pozicí v rámci celé struktury znakového systému a svým vztahem k jiným jazykům, tedy tím, jak se od nich odlišuje, svojí hodnotou. Hodnota znaku je určována jeho jazykovým okolím a tím, co v rámci stejného jazyka vyjadřují sousední znaky." (Sedláková, ss. 334-335) Znaky obecně nemají pevně daný význam, ale jsou multiakcentuální. "Jednotlivé znaky musí následovat v řadě jeden za druhým. Význam věty se postupně rozvíjí zleva doprava, jak postupně čteme jednotlivá slova v rovině syntagmatu. Každé sdělení je syntagmatem vybraných znaků, mezi kterými vytváří lineární vztahy. Význam jednotlivých znaků v syntagmatu je ovlivněn jejich vzájemnými vztahy. Pokud bychom jejich pořadí změnili, změnil by se i význam věty." (Sedláková, s. 335) Nicméně můžeme znaky nahrazovat znaky příbuznými a a soubor znaků, z nichž si budeme vybírat, se nazývá paradigma. "Při konkrétní promluvě jsou znaky v jazykovém systému kombinovány syntagmaticky. Tato pravidla jejich možné kombinace označujeme jako kódy." (Sedláková, s. 336)
Zásady pro vypracování
Cílem této práce bude zaměřit se na hloubkový popis genderových kategorií v Harrym Potterovi. Budou určeny jednotlivé kategorie, například hlavní hrdinky/hlavní hrdinové, učitelky/učitelé, apod. K těmto kategoriím budou následně zvoleni zástupci, jejichž chování a charakterové rysy budou kvalitativně rozebrány, přičemž pozornost se bude věnovat zejména těm rysům a chování, které podporují, či naopak vyvrací genderové stereotypy. Díky tomuto by mělo být dosaženo poznání toho, jak Rowlingová ve svých knihách o Harry Potterovi s genderovými stereotypy nakládá, jak se staví k samotné genderové stereotypizaci, tedy jestli ji děj knihy spíše podporuje, je vůči ní neutrální, nebo se vůči ní naopak vymezuje, a jak jsou postavy v této oblasti prezentovány.
Kvalitativní výzkum
Pro potřeby této práce byl vybrán kvalitativní výzkum, který bývá označován jako pružný výzkum, neboť výzkumník data současně sbírá i analyzuje a výsledky může i na základě nových skutečností přehodnocovat. O studované problematice pak může výzkumník také navrhnout vlastní teorii. Kvalitativní výzkum má v sociálních vědách dlouhou tradici, a dnes už i rovnocenné postavení s ostatními výzkumnými metodami. (Hendl, s. 45)
Vůči kvalitativnímu výzkumu podle Hendla stále existují výhrady, například se "kvalitativnímu výzkumu vytýká, že jeho výsledky představují sbírku subjektivních dojmů. Pro jeho pružný a nestrukturovaný charakter ho lze na rozdíl od kvantitativního výzkumu těžko replikovat, vznikají také obtíže se zobecňováním výsledků." Pozitiva nicméně negativa vyvažují, výhodná je hlavně možnost zkoumat díky kvalitativnímu výzkumu problematiku do velké hloubky, poskytnout o ní podrobné informace a zohledňovat při zkoumání specifické podmínky. (Hendl, s. 51)
Kvalitativní výzkum je souhrnné označení pro množství různých typů výzkumu. Pro tuto práci byla za výzkumnou techniku zvolena sémiotická analýza podle Daniela Chandlera.
Sémiotická analýza
Sémiotická nebo sémioticko-strukturální analýza "se snaží o porozumění sociálnímu používání znaků a tvorbě významů z jejich vzájemných vztahů v rámci znakového systému. Jejím cílem je odhalit principy uspořádání textu a vypovídat o jeho významu." (Sedláková, ss. 329-330) Sémiotika se zaměřuje na tři základní kategorie, jimiž jsou znaky, kódy a kultura. Znaky jsou základní stavební jednotkou symbolických systémů, jsou organizovány do kódů a společně fungují v kultuře. Pro znaky je podstatné, že musí existovat množina příjemců, která je jim schopna porozumět. (Sedláková, s. 332)
"Význam znaku je relační, neboť je určen pozicí v rámci celé struktury znakového systému a svým vztahem k jiným jazykům, tedy tím, jak se od nich odlišuje, svojí hodnotou. Hodnota znaku je určována jeho jazykovým okolím a tím, co v rámci stejného jazyka vyjadřují sousední znaky." (Sedláková, ss. 334-335) Znaky obecně nemají pevně daný význam, ale jsou multiakcentuální. "Jednotlivé znaky musí následovat v řadě jeden za druhým. Význam věty se postupně rozvíjí zleva doprava, jak postupně čteme jednotlivá slova v rovině syntagmatu. Každé sdělení je syntagmatem vybraných znaků, mezi kterými vytváří lineární vztahy. Význam jednotlivých znaků v syntagmatu je ovlivněn jejich vzájemnými vztahy. Pokud bychom jejich pořadí změnili, změnil by se i význam věty." (Sedláková, s. 335) Nicméně můžeme znaky nahrazovat znaky příbuznými a a soubor znaků, z nichž si budeme vybírat, se nazývá paradigma. "Při konkrétní promluvě jsou znaky v jazykovém systému kombinovány syntagmaticky. Tato pravidla jejich možné kombinace označujeme jako kódy." (Sedláková, s. 336)
Seznam doporučené literatury
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2.
SEDLÁKOVÁ, Renáta. Výzkum médií: nejužívanější metody a techniky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014. 539 s., [4] s. obr. příl. Žurnalistika a komunikace.ISBN 978-80-247-3568-9.
SCHULZ, Winfried et al. Analýza obsahu mediálních sdělení. 3., nezměn. vyd. Praha: Karolinum, 2011. 149 s. ISBN 978-80-246-1980-4.
STRAUSS, Anselm L. a CORBIN, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999. 196 s. Scan; sv. 2. ISBN 80-85834-60-X.
TRAMPOTA, Tomáš a VOJTĚCHOVSKÁ, Martina. Metody výzkumu médií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010. 293 s. ISBN 978-80-7367-683-4.
BOCK, Gisela. Ženy v evropských dějinách: od středověku do současnosti. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 381 s. Utváření Evropy; sv. 11.ISBN 978-80-7106-494-7.´
BUTLER, Judith. Gender trouble: feminism and the subversion of identity. New York: Routledge, c1999. 172. ISBN 0-415-92499-5.
BUTLER, Judith. Performative Acts and Gender Constitution: An Essay in Phenomenology and Feminist Theory. Theatre Journal. The Johns Hopkins University Press, 1988, 40(4), 519-531.
KATZ, Michael, STERN, Mark a FADER, Jamie. (2005). Women and the Paradox of Inequality in the Twentieth Century. Dostupné z http://repository.upenn.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=spp_papers.
DOMENICO, Desirae a Karen JONES. Career Aspirations of Women in the 20th Century.Journal of Career and Technical Education. 2006, 22(2), 1-7.
Seznam doporučené literatury
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2.
SEDLÁKOVÁ, Renáta. Výzkum médií: nejužívanější metody a techniky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014. 539 s., [4] s. obr. příl. Žurnalistika a komunikace.ISBN 978-80-247-3568-9.
SCHULZ, Winfried et al. Analýza obsahu mediálních sdělení. 3., nezměn. vyd. Praha: Karolinum, 2011. 149 s. ISBN 978-80-246-1980-4.
STRAUSS, Anselm L. a CORBIN, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999. 196 s. Scan; sv. 2. ISBN 80-85834-60-X.
TRAMPOTA, Tomáš a VOJTĚCHOVSKÁ, Martina. Metody výzkumu médií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010. 293 s. ISBN 978-80-7367-683-4.
BOCK, Gisela. Ženy v evropských dějinách: od středověku do současnosti. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 381 s. Utváření Evropy; sv. 11.ISBN 978-80-7106-494-7.´
BUTLER, Judith. Gender trouble: feminism and the subversion of identity. New York: Routledge, c1999. 172. ISBN 0-415-92499-5.
BUTLER, Judith. Performative Acts and Gender Constitution: An Essay in Phenomenology and Feminist Theory. Theatre Journal. The Johns Hopkins University Press, 1988, 40(4), 519-531.
KATZ, Michael, STERN, Mark a FADER, Jamie. (2005). Women and the Paradox of Inequality in the Twentieth Century. Dostupné z http://repository.upenn.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=spp_papers.
DOMENICO, Desirae a Karen JONES. Career Aspirations of Women in the 20th Century.Journal of Career and Technical Education. 2006, 22(2), 1-7.
Přílohy volně vložené
1 CD
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka srozumitelně prezentovala svou práci, představila svá zjištění a uspokojivě reagovala na položené dotazy.