- Všechny požadované údaje o této VŠKP jsou vyplněny.
Hlavní téma
Ve své práci propojím dvě témata - mediální gramotnost a nová média, konkrétně nové informační a komunikační technologie (ICT). Hlavní pozornost věnuji prozkoumání schopností využívat ICT dětmi ve věku 12 - 16 let ze specifického sociálního prostředí - dětských domovů. Vzhledem ke své osobní zkušenosti s danými dětmi mohu vyslovit základní premisu, a to že děti z dětských domovů mají omezený přístup k ICT a nižší mediální gramotnost, což mezi nimi a dětmi z nukleárních rodin (toto slovní spojení pro potřeby práce definuji ve složení otec, matka a 1-3 děti) vytváří tzv. Digital Divide. Danou premisu se pokusím ověřit či vyvrátit a zjistit, zda případná digitální propast mezi dětmi může způsobovat překážky při přímé interakci s vrstevníky, či dokonce sociální vyloučení. Cílem práce je tedy zjistit, zda existují rozdíly v přístupu k ICT a v jejich užívání mezi uvedenými dvěma skupinami dětí a jaký vliv má na případnou digitální propast prostředí, v němž žijí, a forma jejich výchovy.
Hlavní téma v angličtině
I interconnect two issues - media literacy and new media, particularly new information and communication technologies (ICT). I focus especially on the abilities to use ICT by children at the age of 12 -16 years, coming from a specific social environment Children's Homes. Thanks to my personal experience with those children I can suggest the basic premise: Children from Children's Home have limited access to ICT and lower media literacy, which forms so-called Digital Divide between them and the children from nuclear families (I define this phrase as the composition of the father, mother and 1-3 children). I attempt to verify or disaprove this premise and explore potential obstacles in direct interaction with the children's peers caused by the Digital Divide. Hence the main aim of this work is to explore potential differences in access to ICT and in using them between the two mentioned groups of children and to explore impact of social environment where they live on the Digital Divide.
Tato diplomová práce je případovou studií zaměřenou na klienty vybraného dětského domova ve věku 12 až 17 let, přičemž jejím hlavním cílem je výzkum Digital Divide, a to prostřednictvím explorace užívání informačních a komunikačních technologií (ICT) danými dospívajícími dětmi. Užitými technikami sběru dat bylo zúčastněné pozorování, polostrukturované individuální rozhovory a virtuální etnografie. Získaná data byla v rámci analýzy rozdělená do čtyř tematických bloků, v nichž je věnována pozornost charakteristice zkoumaného dětského domova a jeho klientů, jejich fyzickému i motivačnímu přístupu k jednotlivým druhům ICT, míře digitální gramotnosti i způsobům užívání ICT s bližším zaměřením na užívání sociálních sítí. V diskuzi jsou nejpodstatnější zjištění shrnuta a srovnána se sekundárními daty. Účelem komparace je zjistit rozdílnosti ve způsobech užívání ICT dětmi z dětského domova a dětmi žijícími mimo prostředí ústavu a tím i existenci digitální propasti mezi danými dvěma skupinami dětí.
Anotace v angličtině
This thesis is a case study focused on clients at the age of 12-17 of one chosen children's home. The main object of the thesis is a Digital Divide research fulfilled by exploring the use of information and communication technologies (ICTs) by adolescent from the children's home. The used techniques were involved observation, semi structured individual interviews and virtual ethnography. In the analysis the gained data were divided into four thematic groups. The analysis includes the characteristics of the children's home and its clients, their physical and motivational access to ICTs, the level of their digital literacy and their usage of ICTs and especially usage of social networking sites. In the discussion, the most important fidings are summarized and compared with secondary data. The purpose of the comparison is to find differences in the ICTs usage of children from children's home and children living outside the institute's environment. Therefore the existence of Digital Divide between these two groups of children will be also discovered.
Klíčová slova
dětský domov, digitální gramotnost, digital divide, dospívající děti, informační a komunikační technologie, nová média, případová studie
Klíčová slova v angličtině
children's home, digital literacy, Digital Divide, adolescent, information and communication technologies, new media, casy study
Rozsah průvodní práce
118 s. (202 944 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato diplomová práce je případovou studií zaměřenou na klienty vybraného dětského domova ve věku 12 až 17 let, přičemž jejím hlavním cílem je výzkum Digital Divide, a to prostřednictvím explorace užívání informačních a komunikačních technologií (ICT) danými dospívajícími dětmi. Užitými technikami sběru dat bylo zúčastněné pozorování, polostrukturované individuální rozhovory a virtuální etnografie. Získaná data byla v rámci analýzy rozdělená do čtyř tematických bloků, v nichž je věnována pozornost charakteristice zkoumaného dětského domova a jeho klientů, jejich fyzickému i motivačnímu přístupu k jednotlivým druhům ICT, míře digitální gramotnosti i způsobům užívání ICT s bližším zaměřením na užívání sociálních sítí. V diskuzi jsou nejpodstatnější zjištění shrnuta a srovnána se sekundárními daty. Účelem komparace je zjistit rozdílnosti ve způsobech užívání ICT dětmi z dětského domova a dětmi žijícími mimo prostředí ústavu a tím i existenci digitální propasti mezi danými dvěma skupinami dětí.
Anotace v angličtině
This thesis is a case study focused on clients at the age of 12-17 of one chosen children's home. The main object of the thesis is a Digital Divide research fulfilled by exploring the use of information and communication technologies (ICTs) by adolescent from the children's home. The used techniques were involved observation, semi structured individual interviews and virtual ethnography. In the analysis the gained data were divided into four thematic groups. The analysis includes the characteristics of the children's home and its clients, their physical and motivational access to ICTs, the level of their digital literacy and their usage of ICTs and especially usage of social networking sites. In the discussion, the most important fidings are summarized and compared with secondary data. The purpose of the comparison is to find differences in the ICTs usage of children from children's home and children living outside the institute's environment. Therefore the existence of Digital Divide between these two groups of children will be also discovered.
Klíčová slova
dětský domov, digitální gramotnost, digital divide, dospívající děti, informační a komunikační technologie, nová média, případová studie
Klíčová slova v angličtině
children's home, digital literacy, Digital Divide, adolescent, information and communication technologies, new media, casy study
Zásady pro vypracování
Pro dosažení výše popsaného cíle si stanovuji dvě hlavní výzkumné otázky: "Existuje digitální propast mezi dětmi z dětských domovů a dětmi z nukleárních rodin, daná specifikou prostředí, v němž žijí?" a "Může případná digitální propast mezi uvedenými dvěma skupinami dětí způsobovat překážky při vzájemné přímé interakci mezi těmito skupinami dětí?" Pro zodpovězení těchto otázek provedu výzkum, při němž užiji především kvalitativních metod, konkrétně hloubkových polostrukturovaných rozhovorů.
Výzkumnou jednotkou pro výzkum budou děti ve věku 12 - 16 let, a to takové které vyrůstají v dětském domově. Zkoumaný vzorek bude celkem zahrnovat zhruba 10 až 15 dětí. Co se týče konkrétního výběru výzkumného vzorku, do výzkumu budou zařazeny všechny děti žijící v soukromém děském domově Holeje u Budišova v Kraji Vysočina, které spadají do zvolené věkové kategorie. Daný dětský domov volím jednak proto, že v jeho blízkosti bydlím, a sběr dat tak pro mě bude časově i finančně méně náročný, a jednak z toho důvodu, že jsem v tomto dětském domově několikrát brigádně pracovala, což mi zajistí bezproblémovou domluvu s majitelem daného domova a také snazší navázání kontaktu se zkoumanými dětmi. Do výzkumu budou z důvodu různorodosti výzkumného vzorku záměrně zařazeny děti obou pohlaví a navštěvující různé školy, různé třídy a dosahující různých úrovní vzdělání.
S dětmi budou vedeny polostrukturované rozhovory, a to s každým z nich zvlášť. Všechny provedené rozhovory budou zaznamenávány na nahrávací zařízení. Součástí výzkumu bude rovněž určitý druh experimentu, který přinese do jisté míry objektivní důkaz o schopnostech dětí pracovat s ICT. Experiment bude zahrnovat předem připravené a pro všechny děti stejné úkoly týkající se práci s ICT, například vyhledání jisté informace na internetu, založení nové e-mailové adresy a podobně. Během provádění zadaných úkolů budu děti pozorovat, podrobně si zapisovat jejich postupy práce a následně porovnám postupy i výsledky jednotlivých dětí.
Co se týče analýzy dat, využiji zakotvenou teorii dle Strausse a Corbinové. Zakotvená teorie umožňuje teorie induktivně odvodit až ze zkoumaného jevu, přičemž se nechává vynořit to, co je v dané oblasti významné (STRAUSS, A., CORBIN, J. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie, 1999, s. 14). Při analýze se v rámci zakotvené teorie pracuje se třemi typy kódování - otevřeným, axiálním a selektivním, přičemž tato kódování není nutné využívat v přesném pořadí, v praxi se mezi těmito typy spíše rychle a nevědomky přechází (tamtéž, s. 40).
Zásady pro vypracování
Pro dosažení výše popsaného cíle si stanovuji dvě hlavní výzkumné otázky: "Existuje digitální propast mezi dětmi z dětských domovů a dětmi z nukleárních rodin, daná specifikou prostředí, v němž žijí?" a "Může případná digitální propast mezi uvedenými dvěma skupinami dětí způsobovat překážky při vzájemné přímé interakci mezi těmito skupinami dětí?" Pro zodpovězení těchto otázek provedu výzkum, při němž užiji především kvalitativních metod, konkrétně hloubkových polostrukturovaných rozhovorů.
Výzkumnou jednotkou pro výzkum budou děti ve věku 12 - 16 let, a to takové které vyrůstají v dětském domově. Zkoumaný vzorek bude celkem zahrnovat zhruba 10 až 15 dětí. Co se týče konkrétního výběru výzkumného vzorku, do výzkumu budou zařazeny všechny děti žijící v soukromém děském domově Holeje u Budišova v Kraji Vysočina, které spadají do zvolené věkové kategorie. Daný dětský domov volím jednak proto, že v jeho blízkosti bydlím, a sběr dat tak pro mě bude časově i finančně méně náročný, a jednak z toho důvodu, že jsem v tomto dětském domově několikrát brigádně pracovala, což mi zajistí bezproblémovou domluvu s majitelem daného domova a také snazší navázání kontaktu se zkoumanými dětmi. Do výzkumu budou z důvodu různorodosti výzkumného vzorku záměrně zařazeny děti obou pohlaví a navštěvující různé školy, různé třídy a dosahující různých úrovní vzdělání.
S dětmi budou vedeny polostrukturované rozhovory, a to s každým z nich zvlášť. Všechny provedené rozhovory budou zaznamenávány na nahrávací zařízení. Součástí výzkumu bude rovněž určitý druh experimentu, který přinese do jisté míry objektivní důkaz o schopnostech dětí pracovat s ICT. Experiment bude zahrnovat předem připravené a pro všechny děti stejné úkoly týkající se práci s ICT, například vyhledání jisté informace na internetu, založení nové e-mailové adresy a podobně. Během provádění zadaných úkolů budu děti pozorovat, podrobně si zapisovat jejich postupy práce a následně porovnám postupy i výsledky jednotlivých dětí.
Co se týče analýzy dat, využiji zakotvenou teorii dle Strausse a Corbinové. Zakotvená teorie umožňuje teorie induktivně odvodit až ze zkoumaného jevu, přičemž se nechává vynořit to, co je v dané oblasti významné (STRAUSS, A., CORBIN, J. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie, 1999, s. 14). Při analýze se v rámci zakotvené teorie pracuje se třemi typy kódování - otevřeným, axiálním a selektivním, přičemž tato kódování není nutné využívat v přesném pořadí, v praxi se mezi těmito typy spíše rychle a nevědomky přechází (tamtéž, s. 40).
Seznam doporučené literatury
ATTEWELL, P. The first and the second digital divides. Sociology of Education, 2001, 74(3), s. 252-259.
BÍNA, D. a kol.: Výchova k mediální gramotnosti. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2005.
BOWIE, N. A. The digital Divide: Making Knowledge Aviable in a Global Context. In: OECD. Learning to Bridge the Digital Divide. Paris: OECD Publishing, 2000.
BRDIČKA, B. Role internetu ve vzdělávání. Kladno: Aisis, 2003.
BUCKINGHAM, D. Media Education: Literacy, Learning, and Contemporary Culture. Cambrige: Polity Press, 2003.
GREIG, A.; TAYLOR, J.; MACKAY, T. Doing research with children. Los Angeles: Sage, 2007.
HENDL, J. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005.
NORRIS, P. Digital divide: civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001.
SEDLÁKOVÁ, R. Výzkum médií: Nejužívanější metody a techniky. Praha: Grada, 2014.
STRAUSS, A. CORBIN, J. Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert, 1999.
VENDERSTOEP, S. W.; JOHNSTON, D. D. Research Methods For Everyday Life. San Francisco: Jossey-Bass, 2009.
Seznam doporučené literatury
ATTEWELL, P. The first and the second digital divides. Sociology of Education, 2001, 74(3), s. 252-259.
BÍNA, D. a kol.: Výchova k mediální gramotnosti. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2005.
BOWIE, N. A. The digital Divide: Making Knowledge Aviable in a Global Context. In: OECD. Learning to Bridge the Digital Divide. Paris: OECD Publishing, 2000.
BRDIČKA, B. Role internetu ve vzdělávání. Kladno: Aisis, 2003.
BUCKINGHAM, D. Media Education: Literacy, Learning, and Contemporary Culture. Cambrige: Polity Press, 2003.
GREIG, A.; TAYLOR, J.; MACKAY, T. Doing research with children. Los Angeles: Sage, 2007.
HENDL, J. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005.
NORRIS, P. Digital divide: civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001.
SEDLÁKOVÁ, R. Výzkum médií: Nejužívanější metody a techniky. Praha: Grada, 2014.
STRAUSS, A. CORBIN, J. Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert, 1999.
VENDERSTOEP, S. W.; JOHNSTON, D. D. Research Methods For Everyday Life. San Francisco: Jossey-Bass, 2009.
Přílohy volně vložené
1 CD ROM
Přílohy vázané v práci
schémata, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka srozumitelně prezentovala svou práci, představila svá zjištění a uspokojivě reagovala na položené dotazy.