Diplomová práce se zabývá souvislostmi mezi funkcí svalů pánevního dna (SPD) a bolestmi bederní páteře u souboru pacientů s kořenovou symptomatikou, ve srovnání se souborem pacientů bez kořenových příznaků. Výzkum byl uskutečněn se dvěma skupinami žen se syndromem low back pain (LBP), celkový počet probandů byl 60 (věkový průměr 50,05 ? 7,37 let). V každé skupině bylo 30 pacientek. Data byla získána z anamnestických údajů, dotazníkovou metodou, kineziologickým vyšetřením a měřením pomocí transabdominálního ultrazvuku. Pro statistické zpracování byl použit statistický software R-project.
Na hladině významnosti 0,05 bylo zjištěno, že ženy ze skupiny pacientek s kořenovým drážděním (skupina A) mají z dotazníku ICIQ-SF statisticky významně vyšší skóre než ženy ze skupiny pacientek bez kořenové iradiace (skupina B), skupina A má vestoje statisticky významně nižší distanci liftu než skupina B. Ve skupinách není rozdíl ve vytrvalostní složce, měřeno vestoje, významně se neliší schopností volní aktivace SPD vleže ani vstoje. V dotazníku ICIQ-SF udávalo z celkového počtu 60 pacientek 29 (48,33 %) inkontinentní obtíže. Z toho ve skupině A bylo 17 pacientek (56,66 % žen) a ve skupině B 12 žen (40 %). Bylo zjištěno, že vleže nebylo schopno aktivovat SPD 8 žen ze skupiny A a 6 žen ze skupiny B. Vstoje nebylo schopno aktivovat SPD 10 pacientek ze skupiny A a 8 vyšetřovaných žen ze skupiny B.
Výsledky podporují úvahu o souvislostech mezi funkcí SPD a LBP, naznačují, že existují rozdíly mezi pacienty s kořenovou symptomatickou a pacienty bez kořenových příznaků.
Anotace v angličtině
This thesis was investigating the relation between the function of the pelvic floor muscles and the low back pain in patients with nerve root irritation compared to the set of patients without root symptoms. The study was carried out with two groups of women with low back pain (LBP), the total number of patients was 60 (with the age average of 50.05 ? 7.37 years). There were 30 women in each group. The data were collected from the medical history, questionnaires, kinesiological examinations and using the transabdominal ultrasound system. The statistical analysis was performed using the R scripting language.
With the significance level of 0.05 we found out that women from the group of patients with nerve root irritation (group A) have statistically significantly higher score from the ICIQ-SF than women from the group of patients without nerve root irritation (group B). Group A has statistically significantly smaller lift distance than group B in the vertical position. There is no statistically significant difference in endurance of the pelvic floor muscles in the vertical position in patients from the two groups, the ability of voluntary activation of pelvic floor muscles does not differ significantly both in the horizontal and in the vertical position.
In ICIQ-SF questionnaire 29 out of total 60 patients (48.33 %) reported incontinence 17 patients from group A (56.67 %) and 12 patients of group B (40.00 %). It was found out that 8 of 30 patients from group A and 6 of 30 patients from group B were not able to activate the pelvic floor muscles in the horizontal position. In the vertical position the corresponding numbers were 10 and 8 for groups A and B, respectively.
The results support the idea of a relation between the functionality of pelvic floor muscles and low back pain. They suggest that there are differences between the groups of patients with nerve root symptoms and without nerve root irritation.
Klíčová slova
svaly pánevního dna (SPD), bolest dolních zad (LBP), močová inkontinence, fyzioterapie, transabdominální ultrazvuk, biofeedback
Diplomová práce se zabývá souvislostmi mezi funkcí svalů pánevního dna (SPD) a bolestmi bederní páteře u souboru pacientů s kořenovou symptomatikou, ve srovnání se souborem pacientů bez kořenových příznaků. Výzkum byl uskutečněn se dvěma skupinami žen se syndromem low back pain (LBP), celkový počet probandů byl 60 (věkový průměr 50,05 ? 7,37 let). V každé skupině bylo 30 pacientek. Data byla získána z anamnestických údajů, dotazníkovou metodou, kineziologickým vyšetřením a měřením pomocí transabdominálního ultrazvuku. Pro statistické zpracování byl použit statistický software R-project.
Na hladině významnosti 0,05 bylo zjištěno, že ženy ze skupiny pacientek s kořenovým drážděním (skupina A) mají z dotazníku ICIQ-SF statisticky významně vyšší skóre než ženy ze skupiny pacientek bez kořenové iradiace (skupina B), skupina A má vestoje statisticky významně nižší distanci liftu než skupina B. Ve skupinách není rozdíl ve vytrvalostní složce, měřeno vestoje, významně se neliší schopností volní aktivace SPD vleže ani vstoje. V dotazníku ICIQ-SF udávalo z celkového počtu 60 pacientek 29 (48,33 %) inkontinentní obtíže. Z toho ve skupině A bylo 17 pacientek (56,66 % žen) a ve skupině B 12 žen (40 %). Bylo zjištěno, že vleže nebylo schopno aktivovat SPD 8 žen ze skupiny A a 6 žen ze skupiny B. Vstoje nebylo schopno aktivovat SPD 10 pacientek ze skupiny A a 8 vyšetřovaných žen ze skupiny B.
Výsledky podporují úvahu o souvislostech mezi funkcí SPD a LBP, naznačují, že existují rozdíly mezi pacienty s kořenovou symptomatickou a pacienty bez kořenových příznaků.
Anotace v angličtině
This thesis was investigating the relation between the function of the pelvic floor muscles and the low back pain in patients with nerve root irritation compared to the set of patients without root symptoms. The study was carried out with two groups of women with low back pain (LBP), the total number of patients was 60 (with the age average of 50.05 ? 7.37 years). There were 30 women in each group. The data were collected from the medical history, questionnaires, kinesiological examinations and using the transabdominal ultrasound system. The statistical analysis was performed using the R scripting language.
With the significance level of 0.05 we found out that women from the group of patients with nerve root irritation (group A) have statistically significantly higher score from the ICIQ-SF than women from the group of patients without nerve root irritation (group B). Group A has statistically significantly smaller lift distance than group B in the vertical position. There is no statistically significant difference in endurance of the pelvic floor muscles in the vertical position in patients from the two groups, the ability of voluntary activation of pelvic floor muscles does not differ significantly both in the horizontal and in the vertical position.
In ICIQ-SF questionnaire 29 out of total 60 patients (48.33 %) reported incontinence 17 patients from group A (56.67 %) and 12 patients of group B (40.00 %). It was found out that 8 of 30 patients from group A and 6 of 30 patients from group B were not able to activate the pelvic floor muscles in the horizontal position. In the vertical position the corresponding numbers were 10 and 8 for groups A and B, respectively.
The results support the idea of a relation between the functionality of pelvic floor muscles and low back pain. They suggest that there are differences between the groups of patients with nerve root symptoms and without nerve root irritation.
Klíčová slova
svaly pánevního dna (SPD), bolest dolních zad (LBP), močová inkontinence, fyzioterapie, transabdominální ultrazvuk, biofeedback
Postup a časový harmonogram tvorby práce:
Únor- srpen 2016
˘ Rešerše současné české a zahraniční literatury k problematice tématu práce.
˘ Zpracování teoretických východisek a stanovení konkrétních cílů práce.
˘ Návrh metodologického řešení.
Září - prosinec 2016
Screeningová studie bude probíhat na probandech - ženách- s LBP ve věkovém rozmezí 30 - 65 let, budou rozdělení do dvou skupina. Ve skupině A budou probandi s diagnózou specifické dorzalgie s iradiací do dolní končetiny, projevující se výrazně pozitivními napínacími manévry v době vyšetření., ve skupině B probandi s nespecifickou dorzalgií bez kořenových příznaků v době vyšetření. U probandů budou vyšetřeny hodnoty Thomayerovy, Schoberovy zkoušky, Lasegueovy zkoušky, vyšetření čití na DKK a Déjerine-Frazierova příznaku pro přesnější diferenciaci probandů do jednotlivých skupin. V každé skupině bude minimálně 30 probandů. Probandi budou edukováni o anatomii a funkci pánevního dna a následně jim bude pomocí ultrazvuku Q3 Diagnostic Ultrasound System změřena aktivace svalů pánevního dna. Zobrazení bude transabdominální v sagitální rovině, sonda ultrazvuku bude přikládána nad oblast symfýzy pro zobrazení orgánů malé pánve a svalů pánevního dna, měření bude probíhat ve stoji. Pomocí ultrazvuku bude měřena distance aktivace svalů pánevního dna. Dále budou probandi vyplňovat ISIQ-SF dotazník průkaznosti močových symptomů dysfunkce svalů SPD a dotazník McGillovy Univerzity pro určení intenzity bolesti bederní páteře. Sledovat budeme rozdíly mezi jednotlivými skupinami u jednotlivých vstupů a korelace mezi nimi.
Leden - červen 2017
˘ Zpracování výsledkové a diskusní části práce a finální dokončení diplomové práce
Formy práce: samostatné studium a autorská práce, konzultace a spolupráce s vedoucím práce, příprava a realizace výzkumných šetření
Zásady pro vypracování
Postup a časový harmonogram tvorby práce:
Únor- srpen 2016
˘ Rešerše současné české a zahraniční literatury k problematice tématu práce.
˘ Zpracování teoretických východisek a stanovení konkrétních cílů práce.
˘ Návrh metodologického řešení.
Září - prosinec 2016
Screeningová studie bude probíhat na probandech - ženách- s LBP ve věkovém rozmezí 30 - 65 let, budou rozdělení do dvou skupina. Ve skupině A budou probandi s diagnózou specifické dorzalgie s iradiací do dolní končetiny, projevující se výrazně pozitivními napínacími manévry v době vyšetření., ve skupině B probandi s nespecifickou dorzalgií bez kořenových příznaků v době vyšetření. U probandů budou vyšetřeny hodnoty Thomayerovy, Schoberovy zkoušky, Lasegueovy zkoušky, vyšetření čití na DKK a Déjerine-Frazierova příznaku pro přesnější diferenciaci probandů do jednotlivých skupin. V každé skupině bude minimálně 30 probandů. Probandi budou edukováni o anatomii a funkci pánevního dna a následně jim bude pomocí ultrazvuku Q3 Diagnostic Ultrasound System změřena aktivace svalů pánevního dna. Zobrazení bude transabdominální v sagitální rovině, sonda ultrazvuku bude přikládána nad oblast symfýzy pro zobrazení orgánů malé pánve a svalů pánevního dna, měření bude probíhat ve stoji. Pomocí ultrazvuku bude měřena distance aktivace svalů pánevního dna. Dále budou probandi vyplňovat ISIQ-SF dotazník průkaznosti močových symptomů dysfunkce svalů SPD a dotazník McGillovy Univerzity pro určení intenzity bolesti bederní páteře. Sledovat budeme rozdíly mezi jednotlivými skupinami u jednotlivých vstupů a korelace mezi nimi.
Leden - červen 2017
˘ Zpracování výsledkové a diskusní části práce a finální dokončení diplomové práce
Formy práce: samostatné studium a autorská práce, konzultace a spolupráce s vedoucím práce, příprava a realizace výzkumných šetření
Seznam doporučené literatury
Postup a časový harmonogram tvorby práce:
Únor- srpen 2016
˘ Rešerše současné české a zahraniční literatury k problematice tématu práce.
˘ Zpracování teoretických východisek a stanovení konkrétních cílů práce.
˘ Návrh metodologického řešení.
Září - prosinec 2016
Screeningová studie bude probíhat na probandech - ženách- s LBP ve věkovém rozmezí 30 - 65 let, budou rozdělení do dvou skupina. Ve skupině A budou probandi s diagnózou specifické dorzalgie s iradiací do dolní končetiny, projevující se výrazně pozitivními napínacími manévry v době vyšetření., ve skupině B probandi s nespecifickou dorzalgií bez kořenových příznaků v době vyšetření. U probandů budou vyšetřeny hodnoty Thomayerovy, Schoberovy zkoušky, Lasegueovy zkoušky, vyšetření čití na DKK a Déjerine-Frazierova příznaku pro přesnější diferenciaci probandů do jednotlivých skupin. V každé skupině bude minimálně 30 probandů. Probandi budou edukováni o anatomii a funkci pánevního dna a následně jim bude pomocí ultrazvuku Q3 Diagnostic Ultrasound System změřena aktivace svalů pánevního dna. Zobrazení bude transabdominální v sagitální rovině, sonda ultrazvuku bude přikládána nad oblast symfýzy pro zobrazení orgánů malé pánve a svalů pánevního dna, měření bude probíhat ve stoji. Pomocí ultrazvuku bude měřena distance aktivace svalů pánevního dna. Dále budou probandi vyplňovat ISIQ-SF dotazník průkaznosti močových symptomů dysfunkce svalů SPD a dotazník McGillovy Univerzity pro určení intenzity bolesti bederní páteře. Sledovat budeme rozdíly mezi jednotlivými skupinami u jednotlivých vstupů a korelace mezi nimi.
Leden - červen 2017
˘ Zpracování výsledkové a diskusní části práce a finální dokončení diplomové práce
Formy práce: samostatné studium a autorská práce, konzultace a spolupráce s vedoucím práce, příprava a realizace výzkumných šetření
Doporučená literatura:
˘ Bo K., Sherburn M. 2005. Evaluation of female pelvic-floor muscles function and strength, Physical Therapy, 85(3), 269-282.
˘ Arab A. M., Behbahani R.B., Lorestani L., Azari A. 2009. Correlation of digital palpation and transabdominal ultrasound for assessment of pelvic floor muscles contraction, The Journal of manual and manipulative therapy, 17(3), 75-79.
˘ Steensma A. B. (2009). Ultrasound imaging of the pelvic floor:linking anatomical findings with clinical symptoms. The Netherlands, ISBN: 987-90-5677-076-1.
˘ Sherburn M., Murphy C. A., Carroll S., Allen T. J., Galea M. P. 2005. Investigation of transabdominal real-time ultrasound to visualise the muscles of the pelvic floor. Australian Journal of physiotherapy, 51(3), 167-170.
˘ Sapsford R. 2004. Rehabilitation of pelvic floor muscles utilizing trunk stabilization. Manual therapy, 9, 3-12.
˘ Sapsford R., Phty D., Richardsson C. A., Maher Ch. F., Hodges P. W. 2008. Pelvic floor muscles aktivity in different sitting postures in continent and incontinent women. Arch Phys Med Rehabilitation, 85, 1741-1747.
˘ Eliasson K., Elfving B., Nordgren B., Mattsson E. 2008. Urinary incontinence in women with low back pain. Man Ther, 13(3), 206-212.
˘ Sapsford R. R., Hodges P. W., Richardson C. A., Cooper D. H., Markwell S. J., Jull G. A. 2001. Co-activation of the abdominal and pelvic floor muscles during voluntary exercises. Neurourol Urodyn, 20(1), 31-42.
˘ Smith M. D., Coppieters M. W., Hodges P. W. 2007. Postural response of the pelvic floor and abdominal muscles in women with and without incontinence. Neurourol Urodyn, 26(3), 377-385.
˘ Smith M. D., Coppieters M. W., Hodges P. W. 2007. Postural activity of the pelvic floor muscles is delayed during rapid arm movements in women with stress urinary incontinence. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct, 18(8), 901-911.
˘ Sayed H. E., Mekawy E., Kamal H. M. 2011. Is there a radiological evidence support functional improvement of pelvic floor muscle followinf Kegel exercise? Bulletin of fakulty of physical therapy, 16(2), 99-106.
Seznam doporučené literatury
Postup a časový harmonogram tvorby práce:
Únor- srpen 2016
˘ Rešerše současné české a zahraniční literatury k problematice tématu práce.
˘ Zpracování teoretických východisek a stanovení konkrétních cílů práce.
˘ Návrh metodologického řešení.
Září - prosinec 2016
Screeningová studie bude probíhat na probandech - ženách- s LBP ve věkovém rozmezí 30 - 65 let, budou rozdělení do dvou skupina. Ve skupině A budou probandi s diagnózou specifické dorzalgie s iradiací do dolní končetiny, projevující se výrazně pozitivními napínacími manévry v době vyšetření., ve skupině B probandi s nespecifickou dorzalgií bez kořenových příznaků v době vyšetření. U probandů budou vyšetřeny hodnoty Thomayerovy, Schoberovy zkoušky, Lasegueovy zkoušky, vyšetření čití na DKK a Déjerine-Frazierova příznaku pro přesnější diferenciaci probandů do jednotlivých skupin. V každé skupině bude minimálně 30 probandů. Probandi budou edukováni o anatomii a funkci pánevního dna a následně jim bude pomocí ultrazvuku Q3 Diagnostic Ultrasound System změřena aktivace svalů pánevního dna. Zobrazení bude transabdominální v sagitální rovině, sonda ultrazvuku bude přikládána nad oblast symfýzy pro zobrazení orgánů malé pánve a svalů pánevního dna, měření bude probíhat ve stoji. Pomocí ultrazvuku bude měřena distance aktivace svalů pánevního dna. Dále budou probandi vyplňovat ISIQ-SF dotazník průkaznosti močových symptomů dysfunkce svalů SPD a dotazník McGillovy Univerzity pro určení intenzity bolesti bederní páteře. Sledovat budeme rozdíly mezi jednotlivými skupinami u jednotlivých vstupů a korelace mezi nimi.
Leden - červen 2017
˘ Zpracování výsledkové a diskusní části práce a finální dokončení diplomové práce
Formy práce: samostatné studium a autorská práce, konzultace a spolupráce s vedoucím práce, příprava a realizace výzkumných šetření
Doporučená literatura:
˘ Bo K., Sherburn M. 2005. Evaluation of female pelvic-floor muscles function and strength, Physical Therapy, 85(3), 269-282.
˘ Arab A. M., Behbahani R.B., Lorestani L., Azari A. 2009. Correlation of digital palpation and transabdominal ultrasound for assessment of pelvic floor muscles contraction, The Journal of manual and manipulative therapy, 17(3), 75-79.
˘ Steensma A. B. (2009). Ultrasound imaging of the pelvic floor:linking anatomical findings with clinical symptoms. The Netherlands, ISBN: 987-90-5677-076-1.
˘ Sherburn M., Murphy C. A., Carroll S., Allen T. J., Galea M. P. 2005. Investigation of transabdominal real-time ultrasound to visualise the muscles of the pelvic floor. Australian Journal of physiotherapy, 51(3), 167-170.
˘ Sapsford R. 2004. Rehabilitation of pelvic floor muscles utilizing trunk stabilization. Manual therapy, 9, 3-12.
˘ Sapsford R., Phty D., Richardsson C. A., Maher Ch. F., Hodges P. W. 2008. Pelvic floor muscles aktivity in different sitting postures in continent and incontinent women. Arch Phys Med Rehabilitation, 85, 1741-1747.
˘ Eliasson K., Elfving B., Nordgren B., Mattsson E. 2008. Urinary incontinence in women with low back pain. Man Ther, 13(3), 206-212.
˘ Sapsford R. R., Hodges P. W., Richardson C. A., Cooper D. H., Markwell S. J., Jull G. A. 2001. Co-activation of the abdominal and pelvic floor muscles during voluntary exercises. Neurourol Urodyn, 20(1), 31-42.
˘ Smith M. D., Coppieters M. W., Hodges P. W. 2007. Postural response of the pelvic floor and abdominal muscles in women with and without incontinence. Neurourol Urodyn, 26(3), 377-385.
˘ Smith M. D., Coppieters M. W., Hodges P. W. 2007. Postural activity of the pelvic floor muscles is delayed during rapid arm movements in women with stress urinary incontinence. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct, 18(8), 901-911.
˘ Sayed H. E., Mekawy E., Kamal H. M. 2011. Is there a radiological evidence support functional improvement of pelvic floor muscle followinf Kegel exercise? Bulletin of fakulty of physical therapy, 16(2), 99-106.