Tato práce se věnuje vztahu mezi univerzalismem a pozitivním právem. Autor si pokládá otázku, zda existují nějaké pozitivněprávní entity, které jsou univerzální. Univerzalita je totiž obvykle spojovaná zejména s přirozeným právem, často se také zmiňuje v souvislosti s lidskými právy. Autor této práce ovšem uzavírá, že lidská práva nemůžeme pojímat jako pozitivní právo. A základní práva, která jsou sice pozitivněprávním zakotvením práv lidských, zase nemůžeme považovat za univerzální. A to ani kdyby na konkrétní pozitivněprávní úpravě byl celosvětový konsenzus, protože požadavek univerzality ve smyslu lidských práv má i působnost časovou, která by ani v případě momentálního konsenzu nemohla být naplněna. Na druhou stranu autor představuje jiné entity pozitivního práva, které aspirují na univerzalitu. Jsou to právní principy. Ne každý právní princip má univerzální působnost. Zejména u odvětvových zásad se o univerzalitě bavit nemůžeme. Zároveň ovšem existují i právní principy, které jsou součástí každého právního řádu. Takovým principem je např. princip, že neznalost zákona neomlouvá (ignorantia iuris non excusat) či že pozdější předpis ruší dřívější (lex posterior derogat legi priori). Právě u těchto principů lze hovořit o jejich univerzalitě, protože jsou součástí každého právního řádu.
Anotace v angličtině
This thesis addresses the relation between universalism and positive law. The author poses a question if there are some entities of positive law, which are also universal. Universality is usually associated with natural law, it is often mentioned in the context of human rights. The author, however, concludes, that human rights cannot be understood as a positive law. And as for fundamental rights, which are a transformation of human rights into positive law, those are not universal. Even if there was a worldwide consensus on the specific positive law. That is because the requirement of universality is also the temporal scope, which is not met even in case of consensus because the next day the consensus might not be there. On the other hand, the author presents other entities of positive law, which aspire to universality legal principles. Not every legal principle has universal scope. Especially in case of principles of particular legal fields we cannot conclude that they are universal. But alongside, there are also legal principles, that are part of every legal order. It is e.g. the principle that ignorance of the law excuses no one (ignorantia iuris non excusat) and the principle that a later law repeals an earlier (lex posterior derogat legi priori). As for principles like these we can conclude their universality as they are present in every legal order.
Klíčová slova
pozitivní právo, pozitivismus, iusnaturalismus, přirozené právo, teorie přirozeného práva, teorie pozitivního práva, univerzalismus, univerzalita, lidská práva, základní práva, právo a morálka, právní princip, výklad práva, právní metodologie, nacistické právo, relativismus, spravedlnost, férovost, efektivita, etické teorie, utilitarismus, deontologická etika
Klíčová slova v angličtině
positive law, positivism, iusnaturalism, natural law, theories of natural law, theories of positive law, universalism, universality, human rights, fundamental rights, law and morality, legal principle, interpretation of law, legal methodology, Nazi law, relativism, justice, fairness, effectivity, ethical theories, utilitarianism, deontological ethics
Rozsah průvodní práce
52
Jazyk
CZ
Anotace
Tato práce se věnuje vztahu mezi univerzalismem a pozitivním právem. Autor si pokládá otázku, zda existují nějaké pozitivněprávní entity, které jsou univerzální. Univerzalita je totiž obvykle spojovaná zejména s přirozeným právem, často se také zmiňuje v souvislosti s lidskými právy. Autor této práce ovšem uzavírá, že lidská práva nemůžeme pojímat jako pozitivní právo. A základní práva, která jsou sice pozitivněprávním zakotvením práv lidských, zase nemůžeme považovat za univerzální. A to ani kdyby na konkrétní pozitivněprávní úpravě byl celosvětový konsenzus, protože požadavek univerzality ve smyslu lidských práv má i působnost časovou, která by ani v případě momentálního konsenzu nemohla být naplněna. Na druhou stranu autor představuje jiné entity pozitivního práva, které aspirují na univerzalitu. Jsou to právní principy. Ne každý právní princip má univerzální působnost. Zejména u odvětvových zásad se o univerzalitě bavit nemůžeme. Zároveň ovšem existují i právní principy, které jsou součástí každého právního řádu. Takovým principem je např. princip, že neznalost zákona neomlouvá (ignorantia iuris non excusat) či že pozdější předpis ruší dřívější (lex posterior derogat legi priori). Právě u těchto principů lze hovořit o jejich univerzalitě, protože jsou součástí každého právního řádu.
Anotace v angličtině
This thesis addresses the relation between universalism and positive law. The author poses a question if there are some entities of positive law, which are also universal. Universality is usually associated with natural law, it is often mentioned in the context of human rights. The author, however, concludes, that human rights cannot be understood as a positive law. And as for fundamental rights, which are a transformation of human rights into positive law, those are not universal. Even if there was a worldwide consensus on the specific positive law. That is because the requirement of universality is also the temporal scope, which is not met even in case of consensus because the next day the consensus might not be there. On the other hand, the author presents other entities of positive law, which aspire to universality legal principles. Not every legal principle has universal scope. Especially in case of principles of particular legal fields we cannot conclude that they are universal. But alongside, there are also legal principles, that are part of every legal order. It is e.g. the principle that ignorance of the law excuses no one (ignorantia iuris non excusat) and the principle that a later law repeals an earlier (lex posterior derogat legi priori). As for principles like these we can conclude their universality as they are present in every legal order.
Klíčová slova
pozitivní právo, pozitivismus, iusnaturalismus, přirozené právo, teorie přirozeného práva, teorie pozitivního práva, univerzalismus, univerzalita, lidská práva, základní práva, právo a morálka, právní princip, výklad práva, právní metodologie, nacistické právo, relativismus, spravedlnost, férovost, efektivita, etické teorie, utilitarismus, deontologická etika
Klíčová slova v angličtině
positive law, positivism, iusnaturalism, natural law, theories of natural law, theories of positive law, universalism, universality, human rights, fundamental rights, law and morality, legal principle, interpretation of law, legal methodology, Nazi law, relativism, justice, fairness, effectivity, ethical theories, utilitarianism, deontological ethics
Zásady pro vypracování
Cílem této práce je analyzovat projevy univerzalismu v pozitivním právu. Univerzalismus je tak do velké míry spjatý s přirozeným právem. To předpokládá soustavu práv, které platí nezávisle na vůli zákonodárce a plynou buďto z přirozenosti člověka a společnosti, z rozumu nebo z božské autority. Jeho projevem je třeba současné pojetí lidských práv. Obecně jsou lidská práva pouhou proklamací. Jejich sílu a zakotvení jim dává až jejich pozitivněprávní zakotvení, což činí různé mezinárodní úmluvy a ústavy jednotlivých států světa. Na této úrovni pak už nezůstávají pouze na úrovni obecných nevymahatelných principů, ale slovy českého Ústavního soudu "prozařují" celým právním řádem.
Zásady pro vypracování
Cílem této práce je analyzovat projevy univerzalismu v pozitivním právu. Univerzalismus je tak do velké míry spjatý s přirozeným právem. To předpokládá soustavu práv, které platí nezávisle na vůli zákonodárce a plynou buďto z přirozenosti člověka a společnosti, z rozumu nebo z božské autority. Jeho projevem je třeba současné pojetí lidských práv. Obecně jsou lidská práva pouhou proklamací. Jejich sílu a zakotvení jim dává až jejich pozitivněprávní zakotvení, což činí různé mezinárodní úmluvy a ústavy jednotlivých států světa. Na této úrovni pak už nezůstávají pouze na úrovni obecných nevymahatelných principů, ale slovy českého Ústavního soudu "prozařují" celým právním řádem.
Seznam doporučené literatury
ALEXY, Robert: The Argument from Injustice: A Reply to Legal Positivism, Oxford University Press, 2002.
ALEXY, Robert: A Theory of Constitutional Rights, Oxford University Press, 2002.
ALEXY, Robert. On Necessary Relations Between Law and Morality. Ratio Juris. Volume 2, Issue 2, pages 167-183, 1989
BROWNING, Don. Universalism vs. Relativism. Making Moral Judgments in a Changing, Pluralistic, and Threatening World.
COLEMAN, Jules L. Negative and Positive Positivism, The Journal of Legal Studies, Vol. 11, No. 1 (Jan., 1982), pp. 139-164. Dostupné online na: http://www.jstor.org/stable/724159?seq=1#page_scan_tab_contents
DWORKIN, Ronald. Když se práva berou vážně. Praha: OIKOYMENH, 2001
FINNIS, John. The Truth in Legal Positivism. In Robert P. George, The Autonomy of Law (Oxford: Clarendon Press, 1996), 195-214
FULLER, Lon L. Positivism and Fidelity to Law: A Reply to Professor Hart, Source: Harvard Law Review, Vol. 71, No. 4 (Feb., 1958), pp. 630-672. Dostupné na: http://people.brandeis.edu/ teuber/Positivism%20and%20Fidelity%20to%20Law%20-%20A%20Reply%20to%20Professor%20Hart.pdf
GARDNER, John. Legal Positivism: 5 ? Myths. American Journal of Jurisprudence: Vol. 46: Iss. 1, Article 12.Dostupné online na: http://ajj.oxfordjournals.org/content/46/1/199.full.pdf+html
GEORGE, Robert P. Natural Law and Positive Law. In George, The Autonomy of Law, 321-334
GOLDING, Martin P. EDMUNDSON, William A. The Blackwell Guide to the Philosophy of Law and Legal Theory.
HABERMAS, Jürgen. Between Facts and Norms.1997, Polity Press, Blackwell Publishing
HART, Herbert L. A. Positivism and the Separation of Law and Morals, Harvard Law Review, Vol. 71, No. 4 (Feb., 1958), pp. 593-629, dostupné na: http://www.umiacs.umd.edu/ horty/courses/readings/hart-1958-positivism-separation.pdf
HORŇÁČKOVÁ, Kristina. Rada pro lidská práva OSN a iniciativy v oblasti "nových lidských práv". Diplomová práce. Dostupné na: https://is.muni.cz/th/219908/pravf_m/KH.txt
KAVANAGH, Aileen. OBERDIEK, John. Arguing About Law.
MARMOR, Andrei. The Routledge Companion to Philosophy of Law.
PATTERSON, Dennis. A Companion to Philosophy of Law and Legal Theory.
POLÁČEK, Michal. Cultural Relativism and Universalism in International Human Rights Law. Dostupné na: http://www.academia.edu/3357299/Cultural_relativism_and_Universalism_in_international_human_rights_law
RAZ, Joseph. Legal Positivism and the Sources of Law.
SARAT, Austin. The Blackwell Compation to Law and Society. Blackwell Publishing
SOBEK, Tomáš. Právní rozum a morální cit.
SOBEK, Tomáš. Právní myšlení. Kritika moralismu.
STEINER, Henry J, ALSTON, Philip. International Human Rights in Context. Law, Politics, Morals. 3. vydání. Oxford University Press.
ŠTRAJN, Lukáš. Právní teorie Ronalda Dworkina. Diplomová práce. Dostupné na: https://theses.cz/id/0htkqv/00172684-324906426.pdf
WACKS, Raymond. A Very Short Introduction Philosophy of Law.
ZEMANOVÁ, Štěpánka. Nové chápání univerzality lidských práv. Mezinárodní vztahy 4/2005, dostupné na: https://mv.iir.cz/article/view/178/176
Seznam doporučené literatury
ALEXY, Robert: The Argument from Injustice: A Reply to Legal Positivism, Oxford University Press, 2002.
ALEXY, Robert: A Theory of Constitutional Rights, Oxford University Press, 2002.
ALEXY, Robert. On Necessary Relations Between Law and Morality. Ratio Juris. Volume 2, Issue 2, pages 167-183, 1989
BROWNING, Don. Universalism vs. Relativism. Making Moral Judgments in a Changing, Pluralistic, and Threatening World.
COLEMAN, Jules L. Negative and Positive Positivism, The Journal of Legal Studies, Vol. 11, No. 1 (Jan., 1982), pp. 139-164. Dostupné online na: http://www.jstor.org/stable/724159?seq=1#page_scan_tab_contents
DWORKIN, Ronald. Když se práva berou vážně. Praha: OIKOYMENH, 2001
FINNIS, John. The Truth in Legal Positivism. In Robert P. George, The Autonomy of Law (Oxford: Clarendon Press, 1996), 195-214
FULLER, Lon L. Positivism and Fidelity to Law: A Reply to Professor Hart, Source: Harvard Law Review, Vol. 71, No. 4 (Feb., 1958), pp. 630-672. Dostupné na: http://people.brandeis.edu/ teuber/Positivism%20and%20Fidelity%20to%20Law%20-%20A%20Reply%20to%20Professor%20Hart.pdf
GARDNER, John. Legal Positivism: 5 ? Myths. American Journal of Jurisprudence: Vol. 46: Iss. 1, Article 12.Dostupné online na: http://ajj.oxfordjournals.org/content/46/1/199.full.pdf+html
GEORGE, Robert P. Natural Law and Positive Law. In George, The Autonomy of Law, 321-334
GOLDING, Martin P. EDMUNDSON, William A. The Blackwell Guide to the Philosophy of Law and Legal Theory.
HABERMAS, Jürgen. Between Facts and Norms.1997, Polity Press, Blackwell Publishing
HART, Herbert L. A. Positivism and the Separation of Law and Morals, Harvard Law Review, Vol. 71, No. 4 (Feb., 1958), pp. 593-629, dostupné na: http://www.umiacs.umd.edu/ horty/courses/readings/hart-1958-positivism-separation.pdf
HORŇÁČKOVÁ, Kristina. Rada pro lidská práva OSN a iniciativy v oblasti "nových lidských práv". Diplomová práce. Dostupné na: https://is.muni.cz/th/219908/pravf_m/KH.txt
KAVANAGH, Aileen. OBERDIEK, John. Arguing About Law.
MARMOR, Andrei. The Routledge Companion to Philosophy of Law.
PATTERSON, Dennis. A Companion to Philosophy of Law and Legal Theory.
POLÁČEK, Michal. Cultural Relativism and Universalism in International Human Rights Law. Dostupné na: http://www.academia.edu/3357299/Cultural_relativism_and_Universalism_in_international_human_rights_law
RAZ, Joseph. Legal Positivism and the Sources of Law.
SARAT, Austin. The Blackwell Compation to Law and Society. Blackwell Publishing
SOBEK, Tomáš. Právní rozum a morální cit.
SOBEK, Tomáš. Právní myšlení. Kritika moralismu.
STEINER, Henry J, ALSTON, Philip. International Human Rights in Context. Law, Politics, Morals. 3. vydání. Oxford University Press.
ŠTRAJN, Lukáš. Právní teorie Ronalda Dworkina. Diplomová práce. Dostupné na: https://theses.cz/id/0htkqv/00172684-324906426.pdf
WACKS, Raymond. A Very Short Introduction Philosophy of Law.
ZEMANOVÁ, Štěpánka. Nové chápání univerzality lidských práv. Mezinárodní vztahy 4/2005, dostupné na: https://mv.iir.cz/article/view/178/176
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
John Gealfow formuloval cíle své práce, popsal problém vztahu lidských
práv k pozitivnímu právu a přirozenému právu. Dále se věnoval výsledkům své
práce. Dr. Tvrdý zmínil velkou nesystematičnost práce a její velký rozsah,
že se autor věnuje i bočním, pro samotnou práci nedůležitým aspektům.
Nepovažuje za dostatečnou jednak samotnou argumentaci a jednak diplomantovu
deskripci etiky. Třetím problémem je podle něj diplomantovo chápání evoluce.
Dr. Jabůrek vyjmenoval hlavní body posudku oponentky práce Mgr. Holíkové.
I zde byla zmíněna nesystematičnost a nízká koherence textu.
John Gealfow se vyjádřil k nesystematičnost a nekoherenci textu. Na detailních
příkladech se pokusil obhájit, proč některé pasáže, které vypadají nesystema-
ticky, mají v práci své místo.
Vyjádřil se k údajně nekoherentnímu popisu vztahu morálky a práva.
V problematice přístupů k normativní etice argumentoval, že etická dilemata,
ve kterých se liší deontologická
a utilitaristická etika, činí jen zanedbatelnou část etických teorií z hlediska
práva.