Zásada subsidiarity trestní represe je bezpochyby jednou ze základních zásad, na kterých stojí trestní právo hmotné. "Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu." Takto definuje zásadu subsidiarity trestní represe v ust. § 12 odst. 2 zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Rozumí se tím, že trestní právo je nejpřísnější prostředek, který má stát k dispozici k ochraně taxativně vymezených zájmů, doplňuje ochranu poskytovanou jinými právními předpisy, nastupuje tam kde ostatní prostředky právní nebo mimoprávní se ukáží být neúčinné. Daná zásada tak doplňuje jako materiální korektiv formální definici trestného činu (§ 13 odst. 1 TZ.)
Cílem dané práce je objasnit význam zásady subsidiarity trestní represe a kritérium společenské škodlivosti činu pro uplatňování trestní represe, tj. zda, kdy a v jakém rozsahu je nutno zvažovat společenskou škodlivost činu pro vyvození trestněprávní odpovědnosti za konkrétní spáchaný čin. Pro ucelenější pohled na předmětnou zásadu, práce obsahuje kapitoly, věnované jak pozitivní, tak negativní limitaci trestnosti činů.
Anotace v angličtině
The principle of subsidiarity of criminal repression is undoubtedly one of the main principles of substantive criminal law. The new Czech Criminal Code defines the principle in art. 12 par. 2: "The crime responsibility and its consequences can be applied only in socially harmful cases if an application of another kind of law responsibility is insufficient." It means that the criminal law is the most severe resource that is available to protect the interests explicitly defined. It complements the protection provided by other legislation, and it´s starts where other legal or extralegal means prove to be ineffective. This principle thus complements a formal definition of the crime as a material corrective.
The thesis aims to clarify the meaning of the principle of subsidiarity of criminal repression and the criterion of social harm of the act for the application of penal repression, i.e. whether, when and to what extent it is necessary to consider the social harm caused by the crime for applying criminal responsibility for a specific act committed. For a more complete view of the principle the thesis includes chapters dedicated to both positive and negative limitation acts of criminality.
material element of a crime, dangerousness of a crime, circumstances excluding illegality, prosecuting and adjudicating bodies, antisocial, subsidiarity of criminal repression, Criminal Act (offense), Criminal law, Criminal Code
Rozsah průvodní práce
54 s. (115 857 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Zásada subsidiarity trestní represe je bezpochyby jednou ze základních zásad, na kterých stojí trestní právo hmotné. "Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu." Takto definuje zásadu subsidiarity trestní represe v ust. § 12 odst. 2 zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Rozumí se tím, že trestní právo je nejpřísnější prostředek, který má stát k dispozici k ochraně taxativně vymezených zájmů, doplňuje ochranu poskytovanou jinými právními předpisy, nastupuje tam kde ostatní prostředky právní nebo mimoprávní se ukáží být neúčinné. Daná zásada tak doplňuje jako materiální korektiv formální definici trestného činu (§ 13 odst. 1 TZ.)
Cílem dané práce je objasnit význam zásady subsidiarity trestní represe a kritérium společenské škodlivosti činu pro uplatňování trestní represe, tj. zda, kdy a v jakém rozsahu je nutno zvažovat společenskou škodlivost činu pro vyvození trestněprávní odpovědnosti za konkrétní spáchaný čin. Pro ucelenější pohled na předmětnou zásadu, práce obsahuje kapitoly, věnované jak pozitivní, tak negativní limitaci trestnosti činů.
Anotace v angličtině
The principle of subsidiarity of criminal repression is undoubtedly one of the main principles of substantive criminal law. The new Czech Criminal Code defines the principle in art. 12 par. 2: "The crime responsibility and its consequences can be applied only in socially harmful cases if an application of another kind of law responsibility is insufficient." It means that the criminal law is the most severe resource that is available to protect the interests explicitly defined. It complements the protection provided by other legislation, and it´s starts where other legal or extralegal means prove to be ineffective. This principle thus complements a formal definition of the crime as a material corrective.
The thesis aims to clarify the meaning of the principle of subsidiarity of criminal repression and the criterion of social harm of the act for the application of penal repression, i.e. whether, when and to what extent it is necessary to consider the social harm caused by the crime for applying criminal responsibility for a specific act committed. For a more complete view of the principle the thesis includes chapters dedicated to both positive and negative limitation acts of criminality.
material element of a crime, dangerousness of a crime, circumstances excluding illegality, prosecuting and adjudicating bodies, antisocial, subsidiarity of criminal repression, Criminal Act (offense), Criminal law, Criminal Code
Zásady pro vypracování
Cíl práce: Objasnit význam zásady subsidiarity trestní represe v současnosti, tedy pár let po novele trestního zákoníku a po vývoji judikatury Ústavního a Nejvyššího soudu. Zejména chci zhodnotit zda právní úprava naplňuje předpoklad zákonodárců a zda se teoretická změna v pojetí této zásady odráží i při její aplikaci.
Struktura práce: První kapitola se věnuje historickému vývoji zásady subsidiarity, od pojetí zásady v zákoně č. 140/1961 Sb. k úpravě v zákoně č. 40/2009 Sb. Ve druhé kapitole se zaměřím na obecnou definici zásady subsidiarity, na pojem společenské škodlivosti, na samotný význam dané zásady k pojetí trestného činu v souvislosti se stanoviskem Nejvyššího soudu sp. zn.: Tpjn 301/2012. V další kapitole se zabývám zásadou subsidiarity z pohledu zákonodárců, policejních orgánů, advokátů a také státních zástupců a soudců, na což navážu v následující kapitole kde nastíním instituty procesního práva, ve kterých se zásada subsidiarity projevuje. Poslední kapitola je zaměřena na subsidiaritu trestního práva k právu správnímu, především pak přestupkovému.
Zásady pro vypracování
Cíl práce: Objasnit význam zásady subsidiarity trestní represe v současnosti, tedy pár let po novele trestního zákoníku a po vývoji judikatury Ústavního a Nejvyššího soudu. Zejména chci zhodnotit zda právní úprava naplňuje předpoklad zákonodárců a zda se teoretická změna v pojetí této zásady odráží i při její aplikaci.
Struktura práce: První kapitola se věnuje historickému vývoji zásady subsidiarity, od pojetí zásady v zákoně č. 140/1961 Sb. k úpravě v zákoně č. 40/2009 Sb. Ve druhé kapitole se zaměřím na obecnou definici zásady subsidiarity, na pojem společenské škodlivosti, na samotný význam dané zásady k pojetí trestného činu v souvislosti se stanoviskem Nejvyššího soudu sp. zn.: Tpjn 301/2012. V další kapitole se zabývám zásadou subsidiarity z pohledu zákonodárců, policejních orgánů, advokátů a také státních zástupců a soudců, na což navážu v následující kapitole kde nastíním instituty procesního práva, ve kterých se zásada subsidiarity projevuje. Poslední kapitola je zaměřena na subsidiaritu trestního práva k právu správnímu, především pak přestupkovému.
Seznam doporučené literatury
Monografie:
JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 3. vydání. Praha: Linde, 2008. 475 s.
JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 5. vydání. Praha: Leges, 2014, 1246 s.
KRATOCHVÍL, Vladimír. Trestní právo hmotné: obecná část. 3. přeprac. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univ., 2002. 571 s.
Sborníky:
FENYK, Jaroslav. O subsidiární úloze trestní represe a trestním právu jako prostředku "ultima ratio" nejen v novém českém trestním zákoníku. In Na křižovatkách práva. Pocta Janu Musilovi k 70. narozeninám. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011. s. 81-108.
JELÍNEK, Jiří. K pojmu trestného činu v novém trestním zákoníku. IN JELÍNEK, Jiří (ed.) O novém trestním zákoníku. Sborník příspěvků z mezinárodní konference Olomoucké právnické dny. Praha: Leges, 2009, s. 20- 30.
JIŘÍČEK, Pavel, MAREK, Tomáš: Meze uplatnění zásady subsidiarity trestní represe. In: HAMULAK, Ondrej, MADLEŇÁKOVÁ, Lucia (eds.): Limity práva. Sborník z Konference Olomoucké debaty mladých právníků 2012. Praha, Leges, 2013.
KRATOCHVÍL, Vladimír. Od formálního pojetí trestného činu k formálnímu pojetí trestného činu. In Ve službách práva: sborník příspěvků k 10. výročí založení pobočky nakladatelství C. H. Beck v Praze. Praha: C.H.Beck, 2003.
Články:
BRÁZDA Jan. Zásada subsidiarity trestní represe ve světle nálezu Ústavního soudu. Bulletin advokacie, r. 2014, č.11 s. 30-33
JIŘÍČEK Pavel. Aplikace zásady subsidiarity trestní represe při řešení bagatelních deliktů ve světle stanoviska NS ČR, sp. zn.: Tpjn 301/2012, Trestní právo. r. 17, č. 9-10(2013), s. 16-19
MUSIL, Jan. Respektuje český zákonodárce princip subsidiarity trestní represe? Acta Universitatis Carolinae- iuridica 2, 2007, č. 2, s. 25- 38.
RŮŽIČKA, Miroslav, ŠABATA, Karel. Vybrané praktické problémy obecné části nového tr. zákoníku. Státní zastupitelství, 2009, č. 11, str. 6.
ŠÁMAL, Pavel. K pojmu trestného činu a souvisejícím otázkám v novém trestním zákoníku. Trestněprávní revue, r. 2009, č. 5, s. 129.
Právní předpisy:
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Judikatura:
Nález Ústavního soudu č. I. ÚS 3113/13
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 2. 2011, sp. zn. 8 Tdo 112/2011
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 1. 2011, sp. zn. 5 Tdo 17/2011
Usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn.: 8 Tdo 1634/2014
Stanovisko Nejvyššího soudu ČR, sp. zn.: Tpjn 301/2012
Další zdroje:
Důvodová zpráva k zákonu č. 140/1961 Sb., trestní zákon.
Důvodová zpráva k zákonu č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. § 12.
Výkladové stanovisko nejvyššího státního zástupce k uplatňování zásady subsidiarity trestní represe a škodlivosti činu (§ 12 odst. 2 trestního zákoníku). Poř. č. 5/2011 Sbírka výkladových stanovisek Nejvyššího státního zastupitelství.
Seznam doporučené literatury
Monografie:
JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 3. vydání. Praha: Linde, 2008. 475 s.
JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 5. vydání. Praha: Leges, 2014, 1246 s.
KRATOCHVÍL, Vladimír. Trestní právo hmotné: obecná část. 3. přeprac. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univ., 2002. 571 s.
Sborníky:
FENYK, Jaroslav. O subsidiární úloze trestní represe a trestním právu jako prostředku "ultima ratio" nejen v novém českém trestním zákoníku. In Na křižovatkách práva. Pocta Janu Musilovi k 70. narozeninám. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011. s. 81-108.
JELÍNEK, Jiří. K pojmu trestného činu v novém trestním zákoníku. IN JELÍNEK, Jiří (ed.) O novém trestním zákoníku. Sborník příspěvků z mezinárodní konference Olomoucké právnické dny. Praha: Leges, 2009, s. 20- 30.
JIŘÍČEK, Pavel, MAREK, Tomáš: Meze uplatnění zásady subsidiarity trestní represe. In: HAMULAK, Ondrej, MADLEŇÁKOVÁ, Lucia (eds.): Limity práva. Sborník z Konference Olomoucké debaty mladých právníků 2012. Praha, Leges, 2013.
KRATOCHVÍL, Vladimír. Od formálního pojetí trestného činu k formálnímu pojetí trestného činu. In Ve službách práva: sborník příspěvků k 10. výročí založení pobočky nakladatelství C. H. Beck v Praze. Praha: C.H.Beck, 2003.
Články:
BRÁZDA Jan. Zásada subsidiarity trestní represe ve světle nálezu Ústavního soudu. Bulletin advokacie, r. 2014, č.11 s. 30-33
JIŘÍČEK Pavel. Aplikace zásady subsidiarity trestní represe při řešení bagatelních deliktů ve světle stanoviska NS ČR, sp. zn.: Tpjn 301/2012, Trestní právo. r. 17, č. 9-10(2013), s. 16-19
MUSIL, Jan. Respektuje český zákonodárce princip subsidiarity trestní represe? Acta Universitatis Carolinae- iuridica 2, 2007, č. 2, s. 25- 38.
RŮŽIČKA, Miroslav, ŠABATA, Karel. Vybrané praktické problémy obecné části nového tr. zákoníku. Státní zastupitelství, 2009, č. 11, str. 6.
ŠÁMAL, Pavel. K pojmu trestného činu a souvisejícím otázkám v novém trestním zákoníku. Trestněprávní revue, r. 2009, č. 5, s. 129.
Právní předpisy:
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Judikatura:
Nález Ústavního soudu č. I. ÚS 3113/13
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 2. 2011, sp. zn. 8 Tdo 112/2011
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 1. 2011, sp. zn. 5 Tdo 17/2011
Usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn.: 8 Tdo 1634/2014
Stanovisko Nejvyššího soudu ČR, sp. zn.: Tpjn 301/2012
Další zdroje:
Důvodová zpráva k zákonu č. 140/1961 Sb., trestní zákon.
Důvodová zpráva k zákonu č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. § 12.
Výkladové stanovisko nejvyššího státního zástupce k uplatňování zásady subsidiarity trestní represe a škodlivosti činu (§ 12 odst. 2 trestního zákoníku). Poř. č. 5/2011 Sbírka výkladových stanovisek Nejvyššího státního zastupitelství.