Tato práce pojednává o vztahu lékaře a pacienta po právní stránce věci, řeší vývoj vztahu mezi lékařem a pacientem před a po roku 1989, soustředí se právní vztah, který mezi lékařem a pacientem vzniká včetně možných způsobů jeho vzniku, obsahové náležitosti takového právního vztahu a odpovědnost lékaře za způsobení újmy na zdraví pacientovi. V práci je rozebrána povinnost lékaře postupovat lege artis, povinnost poskytovat zdravotní péči jen na základě svobodného a informovaného souhlasu a povinnost vést řádně zdravotní dokumentaci.
Za použití popisu a analýzy a místy i komparace v textu práce odpovídám na otázky, zda je vztah mezi lékařem a pacientem soukromoprávní či veřejnoprávní povahy, zda účinná právní úprava splňuje úroveň ochrany práv pacienta vyžadovanou Úmluvou o biomedicíně a jak se naplnění této úmluvy jeví v porovnání s předchozí právní úpravou.
Dospěl jsem k závěru, že vztah mezi lékařem, coby poskytovatelem zdravotních služeb či zástupcem takového poskytovatele, a pacientem, je soukromoprávní povahy, což je výraznou změnou oproti stavu za předchozí právní úpravy, zejména před rokem 1989. Z této skutečnosti vyplývá ve většině případů i smluvní základ mezi lékařem a pacientem, což se projevuje zásadním způsobem na obsahu tohoto právního vztahu a následcích za jeho porušení v rovině občanskoprávní odpovědnosti, která je postavena ve většině případů na objektivní odpovědnosti za porušení smluvní povinnosti. Samotné naplnění závazků plynoucích z Úmluvy o biomedicíně lze hodnotit oproti předchozí právní úpravě pozitivně, neboť pacientovi skýtá požadovanou úroveň ochrany.
Anotace v angličtině
This thesis mainly discusses the legal aspect of the relationship between a doctor and his patient. It addresses the development of the doctor-patient relationship before and after 1989 with the focus on its legal elements, possible ways of its creation and also the essentials of such a relationship and the liability for causing health damage to the patient. The work also deals with the duty of a doctor to act lege artis, the obligation to provide health care on the basis of free and informed consent, and the obligation to keep health documentation up-to-date.
Using the method of description, analysis and comparison, the thesis aims to answer the question whether the doctor-patient relationship has private or rather public nature, whether the active legislation complies with the level of protection of the patient´s, rights required by the Convention on human rights and biomedicine and how this Convention seems to be implemented in comparison with the previous legislation.
I have concluded that the relationship between a doctor, as a provider of health care services or a representative of such a provider and a patient, has a private nature. That appears to be a considerable change in comparison with the previous state of the law, especially the legislation effective before 1989. In most cases the contractual basis between a doctor and a patient is derived from the effective state of legislation, which is manifested in an essential way, especially on the content of the legal relationship and the consequences of its violation in the plane of civil liability. Civil liability is mostly based on a strict liability for the breach of contractual obligations. The fulfillment of the obligations arising from the Convention on human rights and biomedicine can be evaluated positively compared to previous legislation, since the desired level of protection for the patient is provided.
Klíčová slova
Lékař, pacient, vztah lékař pacient, zdravotnictví, zdravotní péče, práva pacienta, lex artis, nemajetková újma, náhrada nemajetkové újmy.
Klíčová slova v angličtině
Doctor, patient, doctor-patient relationship, health service, medical care, patient's rights, lex artis, non-pecuniary damage, compensation of non-pecuniary damages.
Rozsah průvodní práce
52 s. (119 842 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato práce pojednává o vztahu lékaře a pacienta po právní stránce věci, řeší vývoj vztahu mezi lékařem a pacientem před a po roku 1989, soustředí se právní vztah, který mezi lékařem a pacientem vzniká včetně možných způsobů jeho vzniku, obsahové náležitosti takového právního vztahu a odpovědnost lékaře za způsobení újmy na zdraví pacientovi. V práci je rozebrána povinnost lékaře postupovat lege artis, povinnost poskytovat zdravotní péči jen na základě svobodného a informovaného souhlasu a povinnost vést řádně zdravotní dokumentaci.
Za použití popisu a analýzy a místy i komparace v textu práce odpovídám na otázky, zda je vztah mezi lékařem a pacientem soukromoprávní či veřejnoprávní povahy, zda účinná právní úprava splňuje úroveň ochrany práv pacienta vyžadovanou Úmluvou o biomedicíně a jak se naplnění této úmluvy jeví v porovnání s předchozí právní úpravou.
Dospěl jsem k závěru, že vztah mezi lékařem, coby poskytovatelem zdravotních služeb či zástupcem takového poskytovatele, a pacientem, je soukromoprávní povahy, což je výraznou změnou oproti stavu za předchozí právní úpravy, zejména před rokem 1989. Z této skutečnosti vyplývá ve většině případů i smluvní základ mezi lékařem a pacientem, což se projevuje zásadním způsobem na obsahu tohoto právního vztahu a následcích za jeho porušení v rovině občanskoprávní odpovědnosti, která je postavena ve většině případů na objektivní odpovědnosti za porušení smluvní povinnosti. Samotné naplnění závazků plynoucích z Úmluvy o biomedicíně lze hodnotit oproti předchozí právní úpravě pozitivně, neboť pacientovi skýtá požadovanou úroveň ochrany.
Anotace v angličtině
This thesis mainly discusses the legal aspect of the relationship between a doctor and his patient. It addresses the development of the doctor-patient relationship before and after 1989 with the focus on its legal elements, possible ways of its creation and also the essentials of such a relationship and the liability for causing health damage to the patient. The work also deals with the duty of a doctor to act lege artis, the obligation to provide health care on the basis of free and informed consent, and the obligation to keep health documentation up-to-date.
Using the method of description, analysis and comparison, the thesis aims to answer the question whether the doctor-patient relationship has private or rather public nature, whether the active legislation complies with the level of protection of the patient´s, rights required by the Convention on human rights and biomedicine and how this Convention seems to be implemented in comparison with the previous legislation.
I have concluded that the relationship between a doctor, as a provider of health care services or a representative of such a provider and a patient, has a private nature. That appears to be a considerable change in comparison with the previous state of the law, especially the legislation effective before 1989. In most cases the contractual basis between a doctor and a patient is derived from the effective state of legislation, which is manifested in an essential way, especially on the content of the legal relationship and the consequences of its violation in the plane of civil liability. Civil liability is mostly based on a strict liability for the breach of contractual obligations. The fulfillment of the obligations arising from the Convention on human rights and biomedicine can be evaluated positively compared to previous legislation, since the desired level of protection for the patient is provided.
Klíčová slova
Lékař, pacient, vztah lékař pacient, zdravotnictví, zdravotní péče, práva pacienta, lex artis, nemajetková újma, náhrada nemajetkové újmy.
Klíčová slova v angličtině
Doctor, patient, doctor-patient relationship, health service, medical care, patient's rights, lex artis, non-pecuniary damage, compensation of non-pecuniary damages.
Zásady pro vypracování
Cíl práce: Cílem práce je vyložit současné vnímání vztahu lékaře a pacienta v českém právním prostředí v komparaci s jeho vnímáním za předchozí právní úpravy, zaměřit se možné způsoby vzniku tohoto vztahu a rozebrat práva a povinnosti, jež jeho obsah utvářejí. Cílem práce je pojmout i některé aspekty vzniku a náhrady újmy, ke které může při vztahu lékaře a pacienta dojít v důsledku porušení povinnosti ze strany lékaře.
Osnova práce:
1.Úvod
2.Exegeze vztahu mezi lékařem a pacientem
3.Vznik vztahu mezi lékařem a pacientem
4.Obsah právního vztahu mezi lékařem a pacientem
5.Některé aspekty náhrady újmy mezi lékařem a pacientem
6.Závěr
Zásady pro vypracování
Cíl práce: Cílem práce je vyložit současné vnímání vztahu lékaře a pacienta v českém právním prostředí v komparaci s jeho vnímáním za předchozí právní úpravy, zaměřit se možné způsoby vzniku tohoto vztahu a rozebrat práva a povinnosti, jež jeho obsah utvářejí. Cílem práce je pojmout i některé aspekty vzniku a náhrady újmy, ke které může při vztahu lékaře a pacienta dojít v důsledku porušení povinnosti ze strany lékaře.
Osnova práce:
1.Úvod
2.Exegeze vztahu mezi lékařem a pacientem
3.Vznik vztahu mezi lékařem a pacientem
4.Obsah právního vztahu mezi lékařem a pacientem
5.Některé aspekty náhrady újmy mezi lékařem a pacientem
6.Závěr
Seznam doporučené literatury
DOLEŽAL, Tomáš, DOLEŽAL, Adam. Ochrana práv pacienta ve zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Linde, 2007, 138 s.
DOLEŽAL, Tomáš. Vztah lékaře a pacienta z pohledu soukromého práva. 1. vyd. Praha: Leges, 2012, 160 s.
ELIÁŠ, Karel a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2012, 1119 s.
HOLČAPEK, Tomáš: Dokazování v medicínskoprávních sporech. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 212 s.
HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 17212054). Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, 1335 s.
HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 20553014). Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, 2072 s.
MELZER, Filip, TÉGL, Petr a kol. Občanský zákoník velký komentář. Svazek I. § 1 117. 1. vyd. Praha: Leges, 2013, 720 s.
STOLÍNOVÁ, Jitka, MACH, Petr. Právní odpovědnost v medicíně. 1. vyd. Praha: Galén, 1998, 352 s.
ŠTĚPÁN, Jaromír. Právní odpovědnost ve zdravotnictví. 2. vyd. Praha: Avicenum, 1970, 372 s.
ŠUSTEK, Petr, HOLČAPEK, Tomáš a kol. Zdravotnické právo. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, 852 s.
VALUŠ, Antonín. Civilní spory mezi lékařem a pacientem při poskytování zdravotní péče. 1. vyd. Praha: Leges, 2014, 240 s.
VÍTOVÁ, Blanka, DOHNAL, Jakub a kol. Náhrada majetkové a nemajetkové újmy v novém občanském zákoníku. Komentář k § 2894 až § 2971. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2015, 336 s.
DOLEŽAL, Tomáš. Problematické aspekty vztahu lékaře a pacienta zejména s ohledem na institut tzv. informovaného souhlasu. Časopis zdravotnického práva a bioetiky, 2011, roč. 1, č. 1, s. 25.
DOLEŽAL, Tomáš. Poskytování zdravotních služeb po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. Časopis zdravotnického práva a bioetiky, 2013, roč. 3, č. 2, s. 34.
MACH, Jan. Definice pojmu "lege artis" a její význam. Tempus medicorum, 2008, roč. 17, č. 11, s. 35.
MELZER, Filip. Corpus delicti aneb obrana úpravy deliktního práva v návrhu občanského zákoníku. Bulletin advokacie, 2011, roč. 21, č. 3, s. 24 27.
Seznam doporučené literatury
DOLEŽAL, Tomáš, DOLEŽAL, Adam. Ochrana práv pacienta ve zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Linde, 2007, 138 s.
DOLEŽAL, Tomáš. Vztah lékaře a pacienta z pohledu soukromého práva. 1. vyd. Praha: Leges, 2012, 160 s.
ELIÁŠ, Karel a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2012, 1119 s.
HOLČAPEK, Tomáš: Dokazování v medicínskoprávních sporech. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 212 s.
HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 17212054). Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, 1335 s.
HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 20553014). Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, 2072 s.
MELZER, Filip, TÉGL, Petr a kol. Občanský zákoník velký komentář. Svazek I. § 1 117. 1. vyd. Praha: Leges, 2013, 720 s.
STOLÍNOVÁ, Jitka, MACH, Petr. Právní odpovědnost v medicíně. 1. vyd. Praha: Galén, 1998, 352 s.
ŠTĚPÁN, Jaromír. Právní odpovědnost ve zdravotnictví. 2. vyd. Praha: Avicenum, 1970, 372 s.
ŠUSTEK, Petr, HOLČAPEK, Tomáš a kol. Zdravotnické právo. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, 852 s.
VALUŠ, Antonín. Civilní spory mezi lékařem a pacientem při poskytování zdravotní péče. 1. vyd. Praha: Leges, 2014, 240 s.
VÍTOVÁ, Blanka, DOHNAL, Jakub a kol. Náhrada majetkové a nemajetkové újmy v novém občanském zákoníku. Komentář k § 2894 až § 2971. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2015, 336 s.
DOLEŽAL, Tomáš. Problematické aspekty vztahu lékaře a pacienta zejména s ohledem na institut tzv. informovaného souhlasu. Časopis zdravotnického práva a bioetiky, 2011, roč. 1, č. 1, s. 25.
DOLEŽAL, Tomáš. Poskytování zdravotních služeb po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. Časopis zdravotnického práva a bioetiky, 2013, roč. 3, č. 2, s. 34.
MACH, Jan. Definice pojmu "lege artis" a její význam. Tempus medicorum, 2008, roč. 17, č. 11, s. 35.
MELZER, Filip. Corpus delicti aneb obrana úpravy deliktního práva v návrhu občanského zákoníku. Bulletin advokacie, 2011, roč. 21, č. 3, s. 24 27.