Tématem diplomové práce jsou "Prvky prezidentského systému a pravomoci prezidenta v Ústavě České republiky". Práce je zaměřena primárně na komparaci pravomocí prezidenta České republiky, které mu Ústava poskytuje, s právní úpravou v zemích, které jsou obecně považovány za typické příklady zemí s poloprezidentským a prezidentským ústavním systémem. Zmíněn je rovněž historický vývoj pravomocí prezidenta v ústavních listinách Československa a způsob využívání prezidentských pravomocí prezidenty České republiky. V závěru je pak provedeno zhodnocení toho, zda je možné při současné úpravě prezidentských pravomocí uvažovat o posunu k poloprezidentskému či prezidentskému systému.
Anotace v angličtině
The theme of this master's thesis is "Aspects of a presidential system and the presidential powers in the Constitution of the Czech Republic". The thesis focuses primarily on the comparison of the powers of the President of the Czech Republic granted to them by the Constitution with the legislation in countries generally regarded as prime examples of semi-presidential and presidential constitutional systems. Historical development of presidential powers in the constitutions of Czechoslovakia is also mentioned as well as the manner in which the Presidents of the Czech Republic used their powers. At the conclusion, a possible shift to a semi-presidential or presidential system within current presidential powers is also assessed.
Klíčová slova
Prezident, ústava, ústavní systém, prezidentský systém, poloprezidentský systém, prezidentské pravomoci
Tématem diplomové práce jsou "Prvky prezidentského systému a pravomoci prezidenta v Ústavě České republiky". Práce je zaměřena primárně na komparaci pravomocí prezidenta České republiky, které mu Ústava poskytuje, s právní úpravou v zemích, které jsou obecně považovány za typické příklady zemí s poloprezidentským a prezidentským ústavním systémem. Zmíněn je rovněž historický vývoj pravomocí prezidenta v ústavních listinách Československa a způsob využívání prezidentských pravomocí prezidenty České republiky. V závěru je pak provedeno zhodnocení toho, zda je možné při současné úpravě prezidentských pravomocí uvažovat o posunu k poloprezidentskému či prezidentskému systému.
Anotace v angličtině
The theme of this master's thesis is "Aspects of a presidential system and the presidential powers in the Constitution of the Czech Republic". The thesis focuses primarily on the comparison of the powers of the President of the Czech Republic granted to them by the Constitution with the legislation in countries generally regarded as prime examples of semi-presidential and presidential constitutional systems. Historical development of presidential powers in the constitutions of Czechoslovakia is also mentioned as well as the manner in which the Presidents of the Czech Republic used their powers. At the conclusion, a possible shift to a semi-presidential or presidential system within current presidential powers is also assessed.
Klíčová slova
Prezident, ústava, ústavní systém, prezidentský systém, poloprezidentský systém, prezidentské pravomoci
Ve své diplomové práci bych se rád zabýval zkoumáním ústavních prvků typických pro prezidentské systémy, které se objevují v Ústavě České republiky. Chtěl bych řešit otázku, zda je Ústava České republiky ústavou typickou pro parlamentní systém vlády, nebo zda v ní mají prezidentské pravomoci takový rozsah a význam, že ji za takovou nelze označit. Další otázkou bude, jak moc se Česká republika zavedením přímé volby prezidenta posunula k prezidentskému systému. V úvodu práce bych rád podnikl historický exkurz do doby vzniku Ústavy, prozkoumal některé aspekty a okolnosti, které ovlivňovaly její schvalování a konečnou podobu a formu a mj. také to, do jaké míry ji ovlivnil či neovlivnil tehdejší prezident Václav Havel. Následovaly by kapitoly, které by se zabývaly tím, jak své ústavní pravomoci interpretovali dosavadní prezidenti a jak moc je využívali, a také tím, jak moc jejich praxe ovlivňovala možnou klasifikaci ústavního systému ČR. V další části práce bych analyzoval vliv zavedení přímé volby hlavy státu na tuto klasifikaci.
Hlavními důvody, proč jsem si pro svou diplomovou práci zvolil téma z oblasti ústavního práva, byl můj osobní zájem o tuto oblast, která je nesmírně zajímavá, a také jeho nesporná aktuálnost. V posledních letech se totiž jasně ukázalo, že ústavní právo není pouze teoretickou akademickou disciplínou, ale má široký praktický a společenský význam. Několikrát se ocitlo v centru zájmu veřejnosti i médií, především v souvislosti se zmiňovanou přímou volbou hlavy státu a zvolením Miloše Zemana do této funkce, a následným jmenováním úřednické vlády Jiřího Rusnoka, které vyvolalo rozsáhlou veřejnou diskuzi.
Zásady pro vypracování
Ve své diplomové práci bych se rád zabýval zkoumáním ústavních prvků typických pro prezidentské systémy, které se objevují v Ústavě České republiky. Chtěl bych řešit otázku, zda je Ústava České republiky ústavou typickou pro parlamentní systém vlády, nebo zda v ní mají prezidentské pravomoci takový rozsah a význam, že ji za takovou nelze označit. Další otázkou bude, jak moc se Česká republika zavedením přímé volby prezidenta posunula k prezidentskému systému. V úvodu práce bych rád podnikl historický exkurz do doby vzniku Ústavy, prozkoumal některé aspekty a okolnosti, které ovlivňovaly její schvalování a konečnou podobu a formu a mj. také to, do jaké míry ji ovlivnil či neovlivnil tehdejší prezident Václav Havel. Následovaly by kapitoly, které by se zabývaly tím, jak své ústavní pravomoci interpretovali dosavadní prezidenti a jak moc je využívali, a také tím, jak moc jejich praxe ovlivňovala možnou klasifikaci ústavního systému ČR. V další části práce bych analyzoval vliv zavedení přímé volby hlavy státu na tuto klasifikaci.
Hlavními důvody, proč jsem si pro svou diplomovou práci zvolil téma z oblasti ústavního práva, byl můj osobní zájem o tuto oblast, která je nesmírně zajímavá, a také jeho nesporná aktuálnost. V posledních letech se totiž jasně ukázalo, že ústavní právo není pouze teoretickou akademickou disciplínou, ale má široký praktický a společenský význam. Několikrát se ocitlo v centru zájmu veřejnosti i médií, především v souvislosti se zmiňovanou přímou volbou hlavy státu a zvolením Miloše Zemana do této funkce, a následným jmenováním úřednické vlády Jiřího Rusnoka, které vyvolalo rozsáhlou veřejnou diskuzi.
Seznam doporučené literatury
1. SLÁDEČEK, Vladimír, MIKULE, Vladimír, SYLLOVÁ, Jindřiška. Ústava České republiky: komentář. Praha: C. H. Beck, 2007.
2. ŠIMÍČEK, Vojtěch a kol. Ústava České republiky Komentář. Praha: Linde, 2010.
3. JIRÁSEK, Jiří a kol. Ústavní základy organizace státu. Praha: Leges, 2013.
4. FILIP, Jan. Ústavní právo České republiky, 1. díl: Základní pojmy a instituty. 4. upravené vydání. Brno: MU Brno, 2003.
5. CHRASTILOVÁ, Brigita, MIKEŠ, Petr. Prezident republiky Václav Havel a jeho vliv na československý a český právní řád. Praha : ASPI, 2003.
6. PAVLÍČEK, Václav a kol. Transformace ústavních systémů zemí střední a východní Evropy: sborník statí a texty ústav. Praha: Vodnář, 1999.
7. NOVÁK, Miroslav, BRUNCLÍK, Miloš. Postavení hlavy státu v parlamentních a poloprezidentských režimech - Česká republika v komparativní perspektivě. Praha: Dokořán, 2008.
8. GERLOCH, Aleš. K problematice postavení prezidenta republiky v ústavním systému České republiky de constitutione lata a de constitutione ferenda. In ŠIMÍČEK, Vojtěch (ed). Postavení prezidenta v ústavním systému České republiky. Brno: MU Brno, 2008, s. 35-41.
9. KYSELA, Jan. Ústavní principy, ústavní konvence a ústavní inženýrství. In JIRÁSEK, Jiří, KLÍMA, Karel (eds.). Pocta Jánu Gronskému. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, s. 121-136.
Odborné časopisy:
1. ŠÍN, Zbyněk. Prezident republiky a zákonodárství. Právní rádce, 1995, č. 2.
2. KYSELA, Jan. Česká republika mezi poloprezidentským a parlamentním režimem?. Politologická revue. 2006, č. 1.
3. FILIP, Jan. Prezidentské volby v roce 2003 a počítání času v ústavním právu. Časopis pro právní vědu a praxi. 2003, č. 1.
Seznam doporučené literatury
1. SLÁDEČEK, Vladimír, MIKULE, Vladimír, SYLLOVÁ, Jindřiška. Ústava České republiky: komentář. Praha: C. H. Beck, 2007.
2. ŠIMÍČEK, Vojtěch a kol. Ústava České republiky Komentář. Praha: Linde, 2010.
3. JIRÁSEK, Jiří a kol. Ústavní základy organizace státu. Praha: Leges, 2013.
4. FILIP, Jan. Ústavní právo České republiky, 1. díl: Základní pojmy a instituty. 4. upravené vydání. Brno: MU Brno, 2003.
5. CHRASTILOVÁ, Brigita, MIKEŠ, Petr. Prezident republiky Václav Havel a jeho vliv na československý a český právní řád. Praha : ASPI, 2003.
6. PAVLÍČEK, Václav a kol. Transformace ústavních systémů zemí střední a východní Evropy: sborník statí a texty ústav. Praha: Vodnář, 1999.
7. NOVÁK, Miroslav, BRUNCLÍK, Miloš. Postavení hlavy státu v parlamentních a poloprezidentských režimech - Česká republika v komparativní perspektivě. Praha: Dokořán, 2008.
8. GERLOCH, Aleš. K problematice postavení prezidenta republiky v ústavním systému České republiky de constitutione lata a de constitutione ferenda. In ŠIMÍČEK, Vojtěch (ed). Postavení prezidenta v ústavním systému České republiky. Brno: MU Brno, 2008, s. 35-41.
9. KYSELA, Jan. Ústavní principy, ústavní konvence a ústavní inženýrství. In JIRÁSEK, Jiří, KLÍMA, Karel (eds.). Pocta Jánu Gronskému. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, s. 121-136.
Odborné časopisy:
1. ŠÍN, Zbyněk. Prezident republiky a zákonodárství. Právní rádce, 1995, č. 2.
2. KYSELA, Jan. Česká republika mezi poloprezidentským a parlamentním režimem?. Politologická revue. 2006, č. 1.
3. FILIP, Jan. Prezidentské volby v roce 2003 a počítání času v ústavním právu. Časopis pro právní vědu a praxi. 2003, č. 1.