Předložená práce se zabývá studiem skupiny faunistických horizontů Barbory v české části hornoslezské pánve, která se dlouhodobě používá jako horizont oddělující jaklovecké a porubské vrstvy. V rešeršní části je popsána geologie české části hornoslezské pánve, vymezení a geologická stavba jakloveckých a porubských vrstev a hlavně charakteristika skupiny faunistických horizontů Barbory. Ke zpracování metodické části jsem používala vrtné profily, které zastihovaly skupinu faunistických horizontů Barbory a informace zjištěné z vrtné databáze, která je dostupná v archivu České geologické služby v Praze a na Vysoké školy báňské - Technické univezitě v Ostravě. Vypracovala jsem přehlednou mapu výskytu faunistických horizontů Barbory v české části hornoslezské pánve, model mocnosti sedimentů, v nichž se faunistické horizonty vyskytují, model písčitosti a model počtu poloh jednotlivých horizontů. V práci jsou rovněž přehledné mapy, které poukazují na výskyt mořské, sladkovodní a brakické fauny. Práce obsahuje dva korelační řezy napříč českou hornoslezskou pánví, které ukazují vývoj ukládání sedimentů ve faunistických horizontech Barbory. Skupina faunistických horizontů Barbory je rozšířena po celé české části hornoslezské pánve. Je to stálý horizont, v němž převažují prachovce, jílovce a pískovce. Maximální mocnost sledovaného intervalu je 82,18 m v Dětmarovicích v karvinské části, naopak minimální mocnost, 0,10 m, byla zjištěná v části frenštátské v Kozlovicích. Nejmenší mocnosti jsou na jihu pánve, směrem k severu se mocnost zvyšuje. Nejvyšší písčitost byla zjištěná ve frenštátské části (až 54 %) a nejnižší v karvinské části (2 %). Nejvyšší i nejnižší počet poloh je ve frenštátské části.
Anotace v angličtině
My Master´s thesis deals with the study of a group of faunistic horizons Barbora in the Czech part of the Upper Silesian Basin which has long been used as a horizon separating the Jaklovec and Poruba Member. The research part describes the geology of the Czech part of the Upper Silesian Basin, demarcation and geological structure of the Jaklovec and Poruba Member and mainly the characterization of the faunistic horizons Barbora. For the elaboration of the methodological part I used the drilling profiles which reached the Barbora faunistic horizons and information found in the drilling database, which is available in the archives of the Czech Geological Survey in Prague and at the Mining University - Technical University in Ostrava. I worked out a clear map of the occurrence of the Barbora faunistic horizons in the Czech part of the Upper Silesian Basin, a model of the sediment thickness in which the faunistic horizons occur, the sand content and the number of positions of the individual horizons. There are also clear maps showing the occurrence of marine, freshwater and brackish fauna. The thesis contains two correlation profiles across the Czech Upper Silesian Basin, which show the development of deposition of sediments in the faunistic of Barbora. The group of faunistic horizons Barbora is extended throughout the Czech part of the Upper Silesian Basin. It is a steady horizon in which dust, claystone and sandstone prevail. The maximum thickness of the observed interval is 82.18 m in Dětmarovice in the Karviná part, on the other hand the minimum thickness, 0.10 m, was found in the part of Frensštát in Kozlovice. The smallest thicknesses are in the south of the basin, and the thickness is increasing toward the north. The highest sand content was found in the Frenštát part (up to 54%) and the lowest in the Karviná part (2%). The highest and the lowest number of positions are in the Frenštát part.
Klíčová slova
česká část hornoslezské pánve, ostravské souvrství, skupina faunistických horizontů Barbory, mocnost, písčitost
Klíčová slova v angličtině
Czech part of the Upper Silesian Basin, Ostrava Formation, group of faunistic horizons Barbora, thickness, sand content
Rozsah průvodní práce
60
Jazyk
CZ
Anotace
Předložená práce se zabývá studiem skupiny faunistických horizontů Barbory v české části hornoslezské pánve, která se dlouhodobě používá jako horizont oddělující jaklovecké a porubské vrstvy. V rešeršní části je popsána geologie české části hornoslezské pánve, vymezení a geologická stavba jakloveckých a porubských vrstev a hlavně charakteristika skupiny faunistických horizontů Barbory. Ke zpracování metodické části jsem používala vrtné profily, které zastihovaly skupinu faunistických horizontů Barbory a informace zjištěné z vrtné databáze, která je dostupná v archivu České geologické služby v Praze a na Vysoké školy báňské - Technické univezitě v Ostravě. Vypracovala jsem přehlednou mapu výskytu faunistických horizontů Barbory v české části hornoslezské pánve, model mocnosti sedimentů, v nichž se faunistické horizonty vyskytují, model písčitosti a model počtu poloh jednotlivých horizontů. V práci jsou rovněž přehledné mapy, které poukazují na výskyt mořské, sladkovodní a brakické fauny. Práce obsahuje dva korelační řezy napříč českou hornoslezskou pánví, které ukazují vývoj ukládání sedimentů ve faunistických horizontech Barbory. Skupina faunistických horizontů Barbory je rozšířena po celé české části hornoslezské pánve. Je to stálý horizont, v němž převažují prachovce, jílovce a pískovce. Maximální mocnost sledovaného intervalu je 82,18 m v Dětmarovicích v karvinské části, naopak minimální mocnost, 0,10 m, byla zjištěná v části frenštátské v Kozlovicích. Nejmenší mocnosti jsou na jihu pánve, směrem k severu se mocnost zvyšuje. Nejvyšší písčitost byla zjištěná ve frenštátské části (až 54 %) a nejnižší v karvinské části (2 %). Nejvyšší i nejnižší počet poloh je ve frenštátské části.
Anotace v angličtině
My Master´s thesis deals with the study of a group of faunistic horizons Barbora in the Czech part of the Upper Silesian Basin which has long been used as a horizon separating the Jaklovec and Poruba Member. The research part describes the geology of the Czech part of the Upper Silesian Basin, demarcation and geological structure of the Jaklovec and Poruba Member and mainly the characterization of the faunistic horizons Barbora. For the elaboration of the methodological part I used the drilling profiles which reached the Barbora faunistic horizons and information found in the drilling database, which is available in the archives of the Czech Geological Survey in Prague and at the Mining University - Technical University in Ostrava. I worked out a clear map of the occurrence of the Barbora faunistic horizons in the Czech part of the Upper Silesian Basin, a model of the sediment thickness in which the faunistic horizons occur, the sand content and the number of positions of the individual horizons. There are also clear maps showing the occurrence of marine, freshwater and brackish fauna. The thesis contains two correlation profiles across the Czech Upper Silesian Basin, which show the development of deposition of sediments in the faunistic of Barbora. The group of faunistic horizons Barbora is extended throughout the Czech part of the Upper Silesian Basin. It is a steady horizon in which dust, claystone and sandstone prevail. The maximum thickness of the observed interval is 82.18 m in Dětmarovice in the Karviná part, on the other hand the minimum thickness, 0.10 m, was found in the part of Frensštát in Kozlovice. The smallest thicknesses are in the south of the basin, and the thickness is increasing toward the north. The highest sand content was found in the Frenštát part (up to 54%) and the lowest in the Karviná part (2%). The highest and the lowest number of positions are in the Frenštát part.
Klíčová slova
česká část hornoslezské pánve, ostravské souvrství, skupina faunistických horizontů Barbory, mocnost, písčitost
Klíčová slova v angličtině
Czech part of the Upper Silesian Basin, Ostrava Formation, group of faunistic horizons Barbora, thickness, sand content
Zásady pro vypracování
Hornoslezská pánev je v současné době nejvýznamnější černouhelnou pánví Evropy. Ročně se v ní vytěží více než 90 mil. t černého uhlí. Větší část těžby (téměř 90 %) se vytěží v Polsku, na jehož území leží přibližně dvě třetiny plochy pánve. Zbylá část těžby připadá na Českou republiku. Základem poznání stavby a vývoje sedimentárních pánví je identifikace a korelace jejich vrstevních jednotek. Mezi nejvýznamnější identifikační a korelační horizonty patří zejm. faunistické horizonty, které se slučují do tzv. skupin faunistických horizontů (dále sk. f. h.). Jednou z nich je i sk. f. h. Barbory, kterou považujeme za jeden z nejstálejších horizontů v pánvi. Sk. f. h. je důležitým korelačním horizontem, do stropu skupiny klademe hranici mezi jakloveckými a porubskými vrstvami.
V rešeršní etapě studentka zpracuje literární rešerši na téma ostravské souvrství v české části hornoslezské pánve a jeho důležité korelační horizonty se zaměřením na sk. f. h. Barbory. V laboratorní etapě studentka vypracuje přehlednou mapu výskytu horizontů ze sk. f. h. Barbory, vyhodnotí mocnost skupiny horizontů a vytvoří jejich model. Dále se bude zabývat písčitostí sk. f. h. Barbory, plošnou stálostí typů horizontů apod. K sestavení modelu využije vrtnou databázi ČGS a databázi oddělení nerostných surovin VŠB-TU Ostrava. Vlastní modelování provede v programovém prostředí MicroStation a InRoads firmy Bentley Systems, Inc. V interpretační etapě studentka zhodnotí nově zjištěné údaje a závěry.
Zásady pro vypracování
Hornoslezská pánev je v současné době nejvýznamnější černouhelnou pánví Evropy. Ročně se v ní vytěží více než 90 mil. t černého uhlí. Větší část těžby (téměř 90 %) se vytěží v Polsku, na jehož území leží přibližně dvě třetiny plochy pánve. Zbylá část těžby připadá na Českou republiku. Základem poznání stavby a vývoje sedimentárních pánví je identifikace a korelace jejich vrstevních jednotek. Mezi nejvýznamnější identifikační a korelační horizonty patří zejm. faunistické horizonty, které se slučují do tzv. skupin faunistických horizontů (dále sk. f. h.). Jednou z nich je i sk. f. h. Barbory, kterou považujeme za jeden z nejstálejších horizontů v pánvi. Sk. f. h. je důležitým korelačním horizontem, do stropu skupiny klademe hranici mezi jakloveckými a porubskými vrstvami.
V rešeršní etapě studentka zpracuje literární rešerši na téma ostravské souvrství v české části hornoslezské pánve a jeho důležité korelační horizonty se zaměřením na sk. f. h. Barbory. V laboratorní etapě studentka vypracuje přehlednou mapu výskytu horizontů ze sk. f. h. Barbory, vyhodnotí mocnost skupiny horizontů a vytvoří jejich model. Dále se bude zabývat písčitostí sk. f. h. Barbory, plošnou stálostí typů horizontů apod. K sestavení modelu využije vrtnou databázi ČGS a databázi oddělení nerostných surovin VŠB-TU Ostrava. Vlastní modelování provede v programovém prostředí MicroStation a InRoads firmy Bentley Systems, Inc. V interpretační etapě studentka zhodnotí nově zjištěné údaje a závěry.
Seznam doporučené literatury
DOPITA, M. et al. (1997): Geologie české části hornoslezské pánve. - Min. živ. prostředí České republiky, Praha, 1997, 278 s.
KANDARACHEVOVÁ, J. (2011): Geologie jakloveckých vrstev hornoslezské pánve (ostravské souvrství, namur). Ostrava. Disertační práce. VŠB TU Ostrava. Hornicko-geologická fakulta.
KANDARACHEVOVÁ, J., HÝLOVÁ, L., SEDLÁČKOVÁ, L. (2008): Possibilities of utilization of software tools in modeling the development of geological parameters in the study of geology of coal basin. In II. Geo-Sympozjum Młodych Badaczy Silesia 2008 - Nove trendy w Naukach o Ziemi, Materiały. Sosnowiec : Wydział Nauk o Ziemi Uniwersytetu Śląskiego, s. 27-29.
ŘEHOŘ, F., ŘEHOŘOVÁ, M. (1972): Makrofauna uhlonosného karbonu československé části hornoslezské pánve. Nakl. Profil, Ostrava, 136 s.
ŘEHOŘ, F., ŘEHOŘOVÁ, M. (1980): Faunistické horizonty jakloveckých vrstev ostravského souvrství moravské části hornoslezské pánve.- Sbor. Prací Pedag. Fak., Ostrava, Ř. E-10, 67, s. 42-52.
SIVEK, M., KANDARACHEVOVÁ, J., JIRÁSEK, J., HÝLOVÁ, L., DOPITA, M. (2011): Vývoj litostratigrafického členění české části hornoslezské pánve od roku 1928. Acta Mus. Beskid., 3: 173-186.
Seznam doporučené literatury
DOPITA, M. et al. (1997): Geologie české části hornoslezské pánve. - Min. živ. prostředí České republiky, Praha, 1997, 278 s.
KANDARACHEVOVÁ, J. (2011): Geologie jakloveckých vrstev hornoslezské pánve (ostravské souvrství, namur). Ostrava. Disertační práce. VŠB TU Ostrava. Hornicko-geologická fakulta.
KANDARACHEVOVÁ, J., HÝLOVÁ, L., SEDLÁČKOVÁ, L. (2008): Possibilities of utilization of software tools in modeling the development of geological parameters in the study of geology of coal basin. In II. Geo-Sympozjum Młodych Badaczy Silesia 2008 - Nove trendy w Naukach o Ziemi, Materiały. Sosnowiec : Wydział Nauk o Ziemi Uniwersytetu Śląskiego, s. 27-29.
ŘEHOŘ, F., ŘEHOŘOVÁ, M. (1972): Makrofauna uhlonosného karbonu československé části hornoslezské pánve. Nakl. Profil, Ostrava, 136 s.
ŘEHOŘ, F., ŘEHOŘOVÁ, M. (1980): Faunistické horizonty jakloveckých vrstev ostravského souvrství moravské části hornoslezské pánve.- Sbor. Prací Pedag. Fak., Ostrava, Ř. E-10, 67, s. 42-52.
SIVEK, M., KANDARACHEVOVÁ, J., JIRÁSEK, J., HÝLOVÁ, L., DOPITA, M. (2011): Vývoj litostratigrafického členění české části hornoslezské pánve od roku 1928. Acta Mus. Beskid., 3: 173-186.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
mapy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Téma práce: Charakteristika skupiny faunistických horizontů Barbory v české části hornoslezské pánve
Průběh: Kandidátka předvedla výsledky své práce v powerpointové prezentaci. V úvodu prezentace se zmínila o cílech práce (mocnosti horizontů, korelace hornoslezské pánve /HSP/) a uvedla regionálně-geologickou charakteristikou HSP, ostravského souvrství, faunistických horizontů a použitou metodiku (zpracování databáze vrtů, identifikace faunistických horizontů a jejich vnitřní stratigrafie, modelování v SW Microstation, InRoads, Corel).
Ve výsledkové části autorka uvedla stratigrafické kolonky vybraných vrtů, korelační schémata, mapy mocností horizontů, písčitosti, a počtu poloh f. h. Barbory. Své výsledky (obsahy mořské a brakické fauny, mocnosti horizontů) diskutuje s literaturou a prezentaci uzavírá několika závěry.
Vedoucí práce byla dr. Lada Hýlová, která práci doporučuje k obhajobě a navrhuje známku B. Oponentem práce byl doc. Jakub Jirásek, který práci rovněž doporučuje k obhajobě a navrhuje známku C. Oponent kritizuje drobné formální a věcné nedostatky, ale nemá dotazy k obhajobě. V diskuzi vystoupil dr. Lehotský (formální označování fauny horizontů, otevřená nomenklatura) a v reakci dr. Hýlová. Autorka adekvátně reagovala.
Komise hlasováním dospěla k hodnocení známkou B