Tato práce se věnuje zkoumání vlivu ekonomické situace rodiny jedince na jeho hodnoty a hodnotové orientace. Vycházíme přitom z předpokladu, že na finančních možnostech rodiny závisí podstatné faktory formující osobnost jedince.
V teoretické části se nejdříve zabýváme samostatně problematikou ekonomické situace rodiny a možnostmi jejího měření. Jako klíčové ukazatele jsme definovali příjmy a výdaje domácnosti, hospodaření s finančními aktivy a závazky, vybavení a materiální zabezpečení domácnosti. Kapitolu o ekonomické situaci rodiny jsme uzavřeli členěním rodin, se kterým následně pracujeme při výzkumu.
V kapitole o hodnotách a hodnotových orientacích nastíníme pohledy několika významných autorů zabývajících se tímto tématem. Poté se hlouběji zaměříme na teorii univerzální klasifikace hodnotových typů podle Shaloma Schwartze. O jeho koncept univerzálních hodnot a definice charakteristických hodnot k deseti základním hodnotovým typům jsme se následně opřeli při výzkumu.
Třetí kapitola teoretické části se zabývá vztahem ekonomické situace rodiny jedince a jeho hodnot a hodnotové orientace. Zaměřili jsme se na konkrétní faktory související s ekonomickou situací rodiny a definovali jsme jejich možný vliv na hodnotovou orientaci jedince. Jako klíčové faktory jsme uvedli lokalitu a způsob bydlení, materiální zabezpečení a vybavení domácností, trávení volného času, přístup ke vzdělávání, zisk sociálního kapitálu a možnosti zdravotní péče. Tato kapitola vysvětlí důvody našeho předpokladu o souvislostech ekonomické situace rodiny jedince a jeho hodnotové orientace.
Cílem výzkumu je zjistit, zda skutečně existuje statisticky významná závislost mezi ekonomickou situací rodiny jedince a jeho vztahem k hodnotám. Z výsledků výzkumu vyplývá, že statistickou závislost můžeme připustit celkem u devíti z desíti zkoumaných hodnotových typů. Jediným hodnotovým typem, u kterého se závislostní vztah neprojevil je Tradice.
Jedinci z rodin s velmi dobrou ekonomickou situací připisují v porovnání s ostatními skupinami největší důležitost hodnotovým typům Moc, Úspěch, Požitkářství, Stimulace a Samostatnost. Jedinci z rodin se spíše střední ekonomickou situací připisují největší důležitost hodnotovým typům Univerzalizmus, Benevolence a Bezpečnost. Jedinci z rodin s velmi špatnou ekonomickou situací připisují téměř všem hodnotovým typům v porovnání s ostatními skupinami nejmenší důležitost.
V rámci základní statistické analýzy jsme sestavovali hodnotový žebříček pro všechny skupiny respondentů podle ekonomické situace jejich rodin. Zajímavým zjištěním je pro nás shoda všech skupin na první a poslední příčce hodnotového žebříčku. Všichni respondenti nezávisle na ekonomické situaci jejich rodiny se shodli na tom, že nejdůležitějším hodnotovým typem je Bezpečnost a nejméně důležitým hodnotovým typem je Tradice.
Další zajímavostí bylo průměrné hodnocení jednotlivých skupin respondentů. Jedinci z rodin s velmi špatnou ekonomickou situací připisovali v porovnání s ostatními skupinami výrazně menší důležitost všem hodnotám. Naopak jedinci z rodin s velmi dobrou ekonomickou situací připisovali většině hodnot v průměrech výrazně větší důležitost než ostatní skupiny.
Výsledky výzkumu nás přivádějí k závěru, že ekonomická situace rodiny jedince významně souvisí s jeho vztahem k hodnotám. Závislost tohoto vztahu je přitom u některých hodnot velmi významná a u jiných méně. Hodnoty, které s ekonomickou situací rodiny jedince nijak nesouvisejí, jsou spíše výjimkou. V každém případě však ekonomická situace rodiny jedince výrazně ovlivňuje jeho celkový přístup k důležitosti hodnot obecně.
Anotace v angličtině
This thesis is focused on investigation how the economic situation influences the values of family members. We proceed from the assumption that on financial possibilities of the family depend important factors forming personality.
The theoretical part deals at first with issues of self-economic situation of the family and the possibilities of its measurement. As the key indicators we defined income and household expenses, management of financial assets and commitments, home equipment and material support. The chapter regarding the economic situation of the family is finished with the division of families, with whom than subsequently working in the research.
In the chapter about values and value orientations are the views of several well-known authors dealing with this topic. Then we deeper focus on the theory of the universal classification of value types by Shalom Schwartz. In the research we used his concept of universal values and definitions of the ten basic value types developed on their characteristic values.
In the third chapter of the theoretical part is the relationship between the economic situation of the family and values and value orientation of family members. We focused on the specific factors related to the economic situation of the family and we have defined their possible impact on the value orientation of the family member. As the key factors we mentioned the location and ways of living, financial security and household equipment, leisure time, access to education, social capital grow and health care possibilities. This chapter explains the reasons of our assumption about the dependence between the economic situation of the family and value orientation of family members.
The aim of the research is to determine whether there really is a statistically significant correlation between the economic situation of the family and values of family members. The results of the research show, that the statistical dependence can be confirmed by a total of nine out of ten surveyed value types. The only value type without statistical dependence is Tradition.
Members from families with very good economic situation attribute in comparison with other groups the greatest importance to the value types Power, Achievement, Hedonism, Stimulation and Self direction. Members from families with rather medium economic situation attribute the greatest importance to the value types Universalism, Benevolence and safety. Members from families with a very bad economic situation attribute to the almost of all value types the smallest importance in comparison with other groups.
Within the basic statistical analysis, we created the value system for all groups of respondents, according to the economic situation of their families. Interesting for us is match of all groups on the first and last place of the value system. All respondents regardless of the economic situation of their families agreed, that the most important value type is Safety and the least important value type is Tradition.
Another interesting point was the average rate of each group of respondents. Members from families with a poor economic situation attribute in comparison with other groups considerably less importance to all values. On the other hand, the members of families with very good economic situation attribute the most of values significantly greater importance than other groups.
The research results lead us to conclude, that the economic situation of families is significantly related to the values of family members. The dependence of this relationship is for some values very important and for other values less important. The values not related to the economic situation of the family member are an exception. In any case, the economic situation of the family in general significantly influences overall approach of family member to the importance of the values.
Klíčová slova
ekonomická situace, rodina, hodnoty, vztah
Klíčová slova v angličtině
economic situation, family, values, relationship
Rozsah průvodní práce
81 s. (101 059 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato práce se věnuje zkoumání vlivu ekonomické situace rodiny jedince na jeho hodnoty a hodnotové orientace. Vycházíme přitom z předpokladu, že na finančních možnostech rodiny závisí podstatné faktory formující osobnost jedince.
V teoretické části se nejdříve zabýváme samostatně problematikou ekonomické situace rodiny a možnostmi jejího měření. Jako klíčové ukazatele jsme definovali příjmy a výdaje domácnosti, hospodaření s finančními aktivy a závazky, vybavení a materiální zabezpečení domácnosti. Kapitolu o ekonomické situaci rodiny jsme uzavřeli členěním rodin, se kterým následně pracujeme při výzkumu.
V kapitole o hodnotách a hodnotových orientacích nastíníme pohledy několika významných autorů zabývajících se tímto tématem. Poté se hlouběji zaměříme na teorii univerzální klasifikace hodnotových typů podle Shaloma Schwartze. O jeho koncept univerzálních hodnot a definice charakteristických hodnot k deseti základním hodnotovým typům jsme se následně opřeli při výzkumu.
Třetí kapitola teoretické části se zabývá vztahem ekonomické situace rodiny jedince a jeho hodnot a hodnotové orientace. Zaměřili jsme se na konkrétní faktory související s ekonomickou situací rodiny a definovali jsme jejich možný vliv na hodnotovou orientaci jedince. Jako klíčové faktory jsme uvedli lokalitu a způsob bydlení, materiální zabezpečení a vybavení domácností, trávení volného času, přístup ke vzdělávání, zisk sociálního kapitálu a možnosti zdravotní péče. Tato kapitola vysvětlí důvody našeho předpokladu o souvislostech ekonomické situace rodiny jedince a jeho hodnotové orientace.
Cílem výzkumu je zjistit, zda skutečně existuje statisticky významná závislost mezi ekonomickou situací rodiny jedince a jeho vztahem k hodnotám. Z výsledků výzkumu vyplývá, že statistickou závislost můžeme připustit celkem u devíti z desíti zkoumaných hodnotových typů. Jediným hodnotovým typem, u kterého se závislostní vztah neprojevil je Tradice.
Jedinci z rodin s velmi dobrou ekonomickou situací připisují v porovnání s ostatními skupinami největší důležitost hodnotovým typům Moc, Úspěch, Požitkářství, Stimulace a Samostatnost. Jedinci z rodin se spíše střední ekonomickou situací připisují největší důležitost hodnotovým typům Univerzalizmus, Benevolence a Bezpečnost. Jedinci z rodin s velmi špatnou ekonomickou situací připisují téměř všem hodnotovým typům v porovnání s ostatními skupinami nejmenší důležitost.
V rámci základní statistické analýzy jsme sestavovali hodnotový žebříček pro všechny skupiny respondentů podle ekonomické situace jejich rodin. Zajímavým zjištěním je pro nás shoda všech skupin na první a poslední příčce hodnotového žebříčku. Všichni respondenti nezávisle na ekonomické situaci jejich rodiny se shodli na tom, že nejdůležitějším hodnotovým typem je Bezpečnost a nejméně důležitým hodnotovým typem je Tradice.
Další zajímavostí bylo průměrné hodnocení jednotlivých skupin respondentů. Jedinci z rodin s velmi špatnou ekonomickou situací připisovali v porovnání s ostatními skupinami výrazně menší důležitost všem hodnotám. Naopak jedinci z rodin s velmi dobrou ekonomickou situací připisovali většině hodnot v průměrech výrazně větší důležitost než ostatní skupiny.
Výsledky výzkumu nás přivádějí k závěru, že ekonomická situace rodiny jedince významně souvisí s jeho vztahem k hodnotám. Závislost tohoto vztahu je přitom u některých hodnot velmi významná a u jiných méně. Hodnoty, které s ekonomickou situací rodiny jedince nijak nesouvisejí, jsou spíše výjimkou. V každém případě však ekonomická situace rodiny jedince výrazně ovlivňuje jeho celkový přístup k důležitosti hodnot obecně.
Anotace v angličtině
This thesis is focused on investigation how the economic situation influences the values of family members. We proceed from the assumption that on financial possibilities of the family depend important factors forming personality.
The theoretical part deals at first with issues of self-economic situation of the family and the possibilities of its measurement. As the key indicators we defined income and household expenses, management of financial assets and commitments, home equipment and material support. The chapter regarding the economic situation of the family is finished with the division of families, with whom than subsequently working in the research.
In the chapter about values and value orientations are the views of several well-known authors dealing with this topic. Then we deeper focus on the theory of the universal classification of value types by Shalom Schwartz. In the research we used his concept of universal values and definitions of the ten basic value types developed on their characteristic values.
In the third chapter of the theoretical part is the relationship between the economic situation of the family and values and value orientation of family members. We focused on the specific factors related to the economic situation of the family and we have defined their possible impact on the value orientation of the family member. As the key factors we mentioned the location and ways of living, financial security and household equipment, leisure time, access to education, social capital grow and health care possibilities. This chapter explains the reasons of our assumption about the dependence between the economic situation of the family and value orientation of family members.
The aim of the research is to determine whether there really is a statistically significant correlation between the economic situation of the family and values of family members. The results of the research show, that the statistical dependence can be confirmed by a total of nine out of ten surveyed value types. The only value type without statistical dependence is Tradition.
Members from families with very good economic situation attribute in comparison with other groups the greatest importance to the value types Power, Achievement, Hedonism, Stimulation and Self direction. Members from families with rather medium economic situation attribute the greatest importance to the value types Universalism, Benevolence and safety. Members from families with a very bad economic situation attribute to the almost of all value types the smallest importance in comparison with other groups.
Within the basic statistical analysis, we created the value system for all groups of respondents, according to the economic situation of their families. Interesting for us is match of all groups on the first and last place of the value system. All respondents regardless of the economic situation of their families agreed, that the most important value type is Safety and the least important value type is Tradition.
Another interesting point was the average rate of each group of respondents. Members from families with a poor economic situation attribute in comparison with other groups considerably less importance to all values. On the other hand, the members of families with very good economic situation attribute the most of values significantly greater importance than other groups.
The research results lead us to conclude, that the economic situation of families is significantly related to the values of family members. The dependence of this relationship is for some values very important and for other values less important. The values not related to the economic situation of the family member are an exception. In any case, the economic situation of the family in general significantly influences overall approach of family member to the importance of the values.
Klíčová slova
ekonomická situace, rodina, hodnoty, vztah
Klíčová slova v angličtině
economic situation, family, values, relationship
Zásady pro vypracování
Student pracuje systematicky a samostatně. Při zpracovávání kvalifikační práce se řídí pokyny vedoucího práce. Student pravidelně (minimálně jednou měsíčně) konzultuje se svým vedoucím práce výsledky své činnosti na kvalifikační práci.
Nejpozději do ukončení letního zkouškového období předposledního ročníku studia studující předloží vedoucímu práce ke konzultaci osnovu kvalifikační práce a text alespoň jedné kapitoly. Po schválení osnovy a předložené kapitoly kvalifikační práce udělí vedoucí práce studujícímu druhý zápočet (KKV/SDP2).
Nejpozději do ukončení zimního zkouškového období posledního ročníku studia studující předloží vedoucímu práce ke konzultaci text všech dalších kapitol. Po schválení textů všech dalších kapitol kvalifikační práce udělí vedoucí práce studujícímu třetí zápočet (KKV/SDP3).
Nejpozději 1 měsíc před termínem do kterého je potřeba splnit všechny studijní povinnosti studující předloží vedoucímu práce ke konzultaci a schválení celou kvalifikační práci. Po schválení celé kvalifikační práce udělí vedoucí práce studujícímu čtvrtý zápočet (KKV/SDP4).
Vedoucí práce stanovuje rozsah a počet konzultací dle potřeb studujícího s ohledem na své časové možnosti. Opakované neplnění těchto zásad pro vypracování ze strany studujícího opravňuje vedoucího práce k odstoupení od vedení kvalifikační práce.
Zásady pro vypracování
Student pracuje systematicky a samostatně. Při zpracovávání kvalifikační práce se řídí pokyny vedoucího práce. Student pravidelně (minimálně jednou měsíčně) konzultuje se svým vedoucím práce výsledky své činnosti na kvalifikační práci.
Nejpozději do ukončení letního zkouškového období předposledního ročníku studia studující předloží vedoucímu práce ke konzultaci osnovu kvalifikační práce a text alespoň jedné kapitoly. Po schválení osnovy a předložené kapitoly kvalifikační práce udělí vedoucí práce studujícímu druhý zápočet (KKV/SDP2).
Nejpozději do ukončení zimního zkouškového období posledního ročníku studia studující předloží vedoucímu práce ke konzultaci text všech dalších kapitol. Po schválení textů všech dalších kapitol kvalifikační práce udělí vedoucí práce studujícímu třetí zápočet (KKV/SDP3).
Nejpozději 1 měsíc před termínem do kterého je potřeba splnit všechny studijní povinnosti studující předloží vedoucímu práce ke konzultaci a schválení celou kvalifikační práci. Po schválení celé kvalifikační práce udělí vedoucí práce studujícímu čtvrtý zápočet (KKV/SDP4).
Vedoucí práce stanovuje rozsah a počet konzultací dle potřeb studujícího s ohledem na své časové možnosti. Opakované neplnění těchto zásad pro vypracování ze strany studujícího opravňuje vedoucího práce k odstoupení od vedení kvalifikační práce.
Seznam doporučené literatury
DOROTÍKOVÁ, S. Filosofie hodnot. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy: Praha, 1998. 162 s. ISBN 80-86039-79-X.
HARTL, P. Psychologický slovník. Budka: Praha, 1993. 301 s. ISBN 80-90 15 49-0-5.
CHRÁSKA, M. Úvod do výzkumu v pedagogice. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci: Olomouc, 2006. 168 s. ISBN 80-244-1367-1.
ŘEHÁKOVÁ, B. Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S. H. Schwartze. Sociologický časopis. 2006, 1, 42, s. 107-128.
SCHWARTZ, S. H. Universals in Value Content and Structure. In ZANNA, M. P. Advances in Experimental Psychology. San Diego: Academic Press, 1992. s. 1-65.
ISBN 0-12-015225-8.
URBAN, L. Sociologie trochu jinak. Grada Publishing, a. s.: Praha, 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2493-5.
VÁVRA, M. Hodnotový portrét evropských zemí: Srovnávací analýza s použitím přístupu Shaloma Schwartze. 1. vyd. CESES FSV UK, 2007. ISSN 1801-1640.
Seznam doporučené literatury
DOROTÍKOVÁ, S. Filosofie hodnot. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy: Praha, 1998. 162 s. ISBN 80-86039-79-X.
HARTL, P. Psychologický slovník. Budka: Praha, 1993. 301 s. ISBN 80-90 15 49-0-5.
CHRÁSKA, M. Úvod do výzkumu v pedagogice. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci: Olomouc, 2006. 168 s. ISBN 80-244-1367-1.
ŘEHÁKOVÁ, B. Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S. H. Schwartze. Sociologický časopis. 2006, 1, 42, s. 107-128.
SCHWARTZ, S. H. Universals in Value Content and Structure. In ZANNA, M. P. Advances in Experimental Psychology. San Diego: Academic Press, 1992. s. 1-65.
ISBN 0-12-015225-8.
URBAN, L. Sociologie trochu jinak. Grada Publishing, a. s.: Praha, 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2493-5.
VÁVRA, M. Hodnotový portrét evropských zemí: Srovnávací analýza s použitím přístupu Shaloma Schwartze. 1. vyd. CESES FSV UK, 2007. ISSN 1801-1640.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Uchazečka byla komisí vyzvána k představení kvalifikační práce, jejích cílů, průběhu zpracování a dosažených výsledků. Dále byly uchazečce položeny následující otázky:
1. Uveďte zajímavé závěry z Vaší práce?
2. Jaké by mohlo být využití výsledků práce v praxi?
3. Jak byla definována ekonomická situace rodiny?
Uchazečka reagovala na položené otázky adekvátně.
Na základě posudků vedoucího práce a oponentky, zhodnocení průběhu obhajoby a způsobu zodpovězení položených otázek se komise usnesla na závěrečném hodnocení: A
Komise:
Předseda: doc. PhDr. et Mgr. Petra POTMĚŠILOVÁ, Ph.D.
Členové: PhDr. Jiří POSPÍŠIL, Ph.D.
PhDr. Ing. Ludmila TROCHTOVÁ