Tato diplomová magisterská práce se zabývá žáky gymnázií v maturitním ročníku. Jedná se o specifické období adolescence, které se vyznačuje výskytem důležitých milníků v životě jedince (maturitní zkouška, přijímací řízení na vysoké školy). Považujeme tyto události za určité stresory, které mohou ovlivňovat každodenní život adolescentů. Na základě tohoto výzkumného problému jsme stanovili tři výzkumné otázky: Jak žáci maturitních ročníků gymnázií prožívají stres a zátěž v rámci primární rodiny a mimo ni? Jak žáci maturitních ročníků gymnázií prožívají stres a zátěž v rámci školního prostředí? Jakými způsoby se žáci maturitních ročníků gymnázií se zátěží vyrovnávají? V teoretické části práce se věnujeme vymezení období adolescence, uvedení a definování zátěže, stresu, osobnostních charakteristik napomáhajících zvládání zátěže, copingu a současným výzkumům zátěže a copingu v adolescenci. V praktické části práce představujeme kvalitativní metodologický rámec, výzkumný soubor, metody sběru a analýzy dat a výsledky výzkumu. Výzkumný vzorek tvořilo 16 respondentů, 13 žen a 3 muži, jejich průměrný věk byl 18 let a 10 měsíců. K jeho získání jsme použili metodu samovýběru a sněhové koule. Jako metody sběru dat jsme využili polostrukturovaný rozhovor, dotazník vlastní konstrukce a inventář SVF 78. Získaná data jsme zpracovávali metodou zachycení vzorců, vytváření trsů a prostého výčtu. Z našeho výzkumu vyplývá, že maturující žáci gymnázií nepovažují školní prostředí za stresující, ačkoliv i zde se objevují problémy a zátěžové události spojené se školní kariérou. Někteří respondenti vnímají jako stresující rodinné a vztahové problémy a nejistotu ohledně vlastní budoucnosti. Ke zvládání zátěže respondenti nejčastěji volí následující pozitivní copingové strategie: Odklon, Kontrolu reakcí, Potřebu sociální opory, Kontrolu situace, Náhradní uspokojení a Pozitivní sebeinstrukci. Negativní copingové strategie jsou celkově užívány méně, nejpreferovanější z nich je Perseverace. V diskuzi se zamýšlíme nad výsledky výzkumu, limity práce a porovnáváme výsledky s výsledky dalších studií realizovaných na podobné téma. V rámci dalšího výzkumu na toto téma by bylo vhodné načasovat sběr dat na bližší období před nadcházející maturitní zkouškou a přijímacími zkouškami a genderově vyrovnat výzkumný vzorek.
Anotace v angličtině
Subject of this master thesis are students in the final year of grammar schools. Which is a specific period of adolescence characterized by important life milestones (graduation exam, university entrance exams). These events are considered as stressors that can influence everyday life of adolescents. Three research questions were identified based on this hypothesis: How are graduating students experiencing stress within their primary family and outside of it? How are graduating students experiencing stress within their school environment? How do graduating students cope with the stress? The theoretical part is focused on defining adolescence period, defining stress, personality traits helping with coping with stress, coping and current research on stress and coping in adolescence. The practical part presents a qualitative methodological framework, research sample, methods of data collection and data analysis and results of the research. The research sample consisted of 16 respondents, 13 female and 3 male, their average age being 18 years and 10 months. Methods of self-selction and snowball was used to create the research sample. Semi-structured interview, questionnaire of own design and Inventory SVF 78 were used as methods of data collection. Obtained data were processed by methods of recording patterns, cluster method and counting. The research suggests that graduating students do not consider school environment stressful, even though problems and stressful situations associated with school career occur. Some of the respondents perceive family and relationship problems and uncertainty about their future as stressful. Respondents most frequently chose following positive coping strategies: diversion, reaction control, need for social support, control of the situation, substitute satisfaction and positive self-instruction. Negative coping strategies were generally used less, the most preferred one being perseverance. The discussion is reflecting on the results of the research, limitsof this master thesis and comparing the resuls with results of other studies. It would be appropriate to time the data collection to a period closer to graduation exam and university entrance exams and to equalize the research sample by gender for further research.
Tato diplomová magisterská práce se zabývá žáky gymnázií v maturitním ročníku. Jedná se o specifické období adolescence, které se vyznačuje výskytem důležitých milníků v životě jedince (maturitní zkouška, přijímací řízení na vysoké školy). Považujeme tyto události za určité stresory, které mohou ovlivňovat každodenní život adolescentů. Na základě tohoto výzkumného problému jsme stanovili tři výzkumné otázky: Jak žáci maturitních ročníků gymnázií prožívají stres a zátěž v rámci primární rodiny a mimo ni? Jak žáci maturitních ročníků gymnázií prožívají stres a zátěž v rámci školního prostředí? Jakými způsoby se žáci maturitních ročníků gymnázií se zátěží vyrovnávají? V teoretické části práce se věnujeme vymezení období adolescence, uvedení a definování zátěže, stresu, osobnostních charakteristik napomáhajících zvládání zátěže, copingu a současným výzkumům zátěže a copingu v adolescenci. V praktické části práce představujeme kvalitativní metodologický rámec, výzkumný soubor, metody sběru a analýzy dat a výsledky výzkumu. Výzkumný vzorek tvořilo 16 respondentů, 13 žen a 3 muži, jejich průměrný věk byl 18 let a 10 měsíců. K jeho získání jsme použili metodu samovýběru a sněhové koule. Jako metody sběru dat jsme využili polostrukturovaný rozhovor, dotazník vlastní konstrukce a inventář SVF 78. Získaná data jsme zpracovávali metodou zachycení vzorců, vytváření trsů a prostého výčtu. Z našeho výzkumu vyplývá, že maturující žáci gymnázií nepovažují školní prostředí za stresující, ačkoliv i zde se objevují problémy a zátěžové události spojené se školní kariérou. Někteří respondenti vnímají jako stresující rodinné a vztahové problémy a nejistotu ohledně vlastní budoucnosti. Ke zvládání zátěže respondenti nejčastěji volí následující pozitivní copingové strategie: Odklon, Kontrolu reakcí, Potřebu sociální opory, Kontrolu situace, Náhradní uspokojení a Pozitivní sebeinstrukci. Negativní copingové strategie jsou celkově užívány méně, nejpreferovanější z nich je Perseverace. V diskuzi se zamýšlíme nad výsledky výzkumu, limity práce a porovnáváme výsledky s výsledky dalších studií realizovaných na podobné téma. V rámci dalšího výzkumu na toto téma by bylo vhodné načasovat sběr dat na bližší období před nadcházející maturitní zkouškou a přijímacími zkouškami a genderově vyrovnat výzkumný vzorek.
Anotace v angličtině
Subject of this master thesis are students in the final year of grammar schools. Which is a specific period of adolescence characterized by important life milestones (graduation exam, university entrance exams). These events are considered as stressors that can influence everyday life of adolescents. Three research questions were identified based on this hypothesis: How are graduating students experiencing stress within their primary family and outside of it? How are graduating students experiencing stress within their school environment? How do graduating students cope with the stress? The theoretical part is focused on defining adolescence period, defining stress, personality traits helping with coping with stress, coping and current research on stress and coping in adolescence. The practical part presents a qualitative methodological framework, research sample, methods of data collection and data analysis and results of the research. The research sample consisted of 16 respondents, 13 female and 3 male, their average age being 18 years and 10 months. Methods of self-selction and snowball was used to create the research sample. Semi-structured interview, questionnaire of own design and Inventory SVF 78 were used as methods of data collection. Obtained data were processed by methods of recording patterns, cluster method and counting. The research suggests that graduating students do not consider school environment stressful, even though problems and stressful situations associated with school career occur. Some of the respondents perceive family and relationship problems and uncertainty about their future as stressful. Respondents most frequently chose following positive coping strategies: diversion, reaction control, need for social support, control of the situation, substitute satisfaction and positive self-instruction. Negative coping strategies were generally used less, the most preferred one being perseverance. The discussion is reflecting on the results of the research, limitsof this master thesis and comparing the resuls with results of other studies. It would be appropriate to time the data collection to a period closer to graduation exam and university entrance exams and to equalize the research sample by gender for further research.
Cílem této magisterské diplomové práce je zjistit a popsat, jak žáci maturitních ročníků gymnázií prožívají stres a zátěž v rámci primární rodiny a mimo ni, jak prožívají stres a zátěž v rámci školního prostředí a jakými způsoby se s nimi vyrovnávají. Pro praktickou část je zvolen kvalitativní přístup. Data budou získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru, dotazníku SVF-78 a dotazníku s modelovými situacemi. Předpokládaným výzkumným souborem jsou žáci maturitních ročníků gymnázií v ČR. Respondenti budou do výzkumného vzorku vybráni metodou záměrného výběru a metodou sněhové koule. Očekávaná velikost vzorku je 15 žáků. Práce se pokusí zmapovat, co žáci vnímají a naopak nevnímají jako zátěž ve svých životech a jakými způsoby se s ní vyrovnávají.
Zásady pro vypracování
Cílem této magisterské diplomové práce je zjistit a popsat, jak žáci maturitních ročníků gymnázií prožívají stres a zátěž v rámci primární rodiny a mimo ni, jak prožívají stres a zátěž v rámci školního prostředí a jakými způsoby se s nimi vyrovnávají. Pro praktickou část je zvolen kvalitativní přístup. Data budou získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru, dotazníku SVF-78 a dotazníku s modelovými situacemi. Předpokládaným výzkumným souborem jsou žáci maturitních ročníků gymnázií v ČR. Respondenti budou do výzkumného vzorku vybráni metodou záměrného výběru a metodou sněhové koule. Očekávaná velikost vzorku je 15 žáků. Práce se pokusí zmapovat, co žáci vnímají a naopak nevnímají jako zátěž ve svých životech a jakými způsoby se s ní vyrovnávají.
Seznam doporučené literatury
Macek, P. (1999). Adolescence. Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Praha: Portál.; Řehulková, O., & Řehulka, E. (2001). Psychologické otázky adolescence: Sborník příspěvků. Nakladatelství Albert-František Šalé.; Šolcová, I. (2009). Vývoj resilience v dětství a dospělosti. Praha: Grada.; Poledňová, I., Stránská, Z., Vízdalová, H., & Zobačová, J. (2003). Zátěžové situace dětí ve škole a způsoby jejich zvládání. In Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání: 11. výroční mezinárodní konference ČAPV: Sborník referátů.; Blahutková, M., & Charvát, M. Stres ve škole. Aktuální otázky výchovy ke zdraví, 69-74.; Urbanovská, E. Strategie zvládání stresu u středoškolské mládeže. Škola a zdraví pro, 21, 69-74.
Jandová, K. (2013). Stres a žáci středních škol. Studia paedagogica, 17(2), 117-126.; Fontana, D. (2003). Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál.; Vágnerová, M. (2012). Vývojová psychologie. Dětství a dospívání. Karolinum Press.; Medveďová, L. (2004). Zdroje stresu a zdroje jeho zvládania deťmi a adolescentmi. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 39(2-3), 108-120.
Seznam doporučené literatury
Macek, P. (1999). Adolescence. Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Praha: Portál.; Řehulková, O., & Řehulka, E. (2001). Psychologické otázky adolescence: Sborník příspěvků. Nakladatelství Albert-František Šalé.; Šolcová, I. (2009). Vývoj resilience v dětství a dospělosti. Praha: Grada.; Poledňová, I., Stránská, Z., Vízdalová, H., & Zobačová, J. (2003). Zátěžové situace dětí ve škole a způsoby jejich zvládání. In Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání: 11. výroční mezinárodní konference ČAPV: Sborník referátů.; Blahutková, M., & Charvát, M. Stres ve škole. Aktuální otázky výchovy ke zdraví, 69-74.; Urbanovská, E. Strategie zvládání stresu u středoškolské mládeže. Škola a zdraví pro, 21, 69-74.
Jandová, K. (2013). Stres a žáci středních škol. Studia paedagogica, 17(2), 117-126.; Fontana, D. (2003). Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál.; Vágnerová, M. (2012). Vývojová psychologie. Dětství a dospívání. Karolinum Press.; Medveďová, L. (2004). Zdroje stresu a zdroje jeho zvládania deťmi a adolescentmi. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 39(2-3), 108-120.