Vysoké školy jsou samosprávné veřejnoprávní korporace, které spadají do systému terciálního vzdělání. Vysoké školy zprostředkovávají činnost výchovnou, vzdělávací, výzkumnou, uměleckou a vědeckou. Vysoká škola je zřízena na základě zákona, v jeho mezích je pak nadána samosprávnou působností. Vysoká škola ve své samostatné působnosti může vydávat své vnitřní předpisy. Vnitřní předpisy vysoké školy mají zejména charakter organizačních aktů. Předpisy vysokých škol mají podzákonný charakter. Jedná se o výsledek autonomní činnosti vysoké školy.
Disciplinární přestupek studenta vysoké školy spadá do oblasti deliktů správních. Je charakteristický tím, že se jedná o narušení disciplíny uvnitř organizačního uskupení jednáním fyzické osoby. Tato osoba je zpravidla členem daného organizačního uskupení. Specifikum disciplinárního správního deliktu je, že se jeho následky nemohou projevit mimo organizační uskupení. Základní vymezení disciplinárního přestupku studenta vysoké školy nalezneme v zákoně o vysokých školách. Bližší specifika disciplinárních přestupků pak nalezneme v jednotlivých disciplinárních řádech vysokých škol a fakult.
Znaky skutkové podstaty disciplinárního přestupku se shodují se znaky skutkové podstaty trestných činů, ovšem musíme dát pozor na zvláštní charakter disciplinárního přestupku. Základním znakem skutkové podstaty disciplinárního přestupku je subjekt, tím může být v našem případě pouze student vysoké školy. Dalším znakem skutkové podstaty je subjektivní stránka disciplinárního přestupku. Ta popisuje psychický vztah osoby ke spáchanému přestupku. Objekt disciplinárního přestupku je taktéž jedním ze znaků skutkové podstaty. Za objekt pak především považujeme pořádek a disciplínu. Posledním znakem je objektivní stránka. Ta je určena jednáním, následkem a příčinnou souvislostí mezi nimi.
Disciplinární řízení je samosprávná pravomoc na úseku vysokého školství, která je vysokým školám svěřena zákonem, kterou vysoká škola uplatňuje vůči studentům, kteří se dopustili disciplinárního přestupku. Disciplinární řízení slouží k zajištění disciplíny uvnitř vysoké školy. Disciplinární řízení vede disciplinární komise se studentem, který je podezřelý ze spáchání disciplinárního přestupku. Výsledkem je disciplinární rozhodnutí vydané děkanem na návrh disciplinární komise.
Anotace v angličtině
Universities are self-governing public corporations that are part of the tertiary education system. Universities mediate educational, research, artistic and scientific activities. The college is established on the basis of a law, but within its limits it is gifted with self-governing powers. The college may, in its independent capacity, issue its internal regulations. The internal regulations of the college have, in particular, the character of organizational acts. Higher education regulations have a subordinate character. It is the result of the autonomous activities of the college.
The disciplinary offense of a college student falls within the field of administrative offenses. It is characterized by the disruption of discipline within the organizational group by the action of a natural person. This person is, as a rule, a member of the organizational group. The specificity of a disciplinary administrative offense is that its consequences can not manifest itself outside the organizational group. The basic definition of the disciplinary offense of a college student can be found in the higher education act. Further specifics of disciplinary offenses can be found in individual disciplinary ranks of universities and faculties.
The signs of the nature of the disciplinary offense coincide with the facts of the criminal offense, but we must pay attention to the special nature of the disciplinary offense. The basic feature of the fact of a disciplinary offense is an entity, which in our case may be only a college student. Another feature of the facts is the subjective aspect of a disciplinary offense. It describes the person's psychic relationship to the misdemeanor. The object of a disciplinary offense is also one of the facts. For the object we consider especially order and discipline. The last character is an objective page. This is determined by the action, consequence and causal link between them.
Disciplinary proceedings are self-governing powers in the higher education sector, which is entrusted to higher education institutions by the law that the college applies to students who have committed a disciplinary offense. Disciplinary proceedings serve to ensure discipline within college. Disciplinary proceedings lead a disciplinary board with a student who is suspected of committing a disciplinary offense. The result is a disciplinary decision issued by the dean on a proposal from the disciplinary board.
Klíčová slova
vysoká škola, disciplinární přestupek, student, skutková podstata disciplinárního přestupku, disciplinární řízení, disciplinární rozhodnutí
Vysoké školy jsou samosprávné veřejnoprávní korporace, které spadají do systému terciálního vzdělání. Vysoké školy zprostředkovávají činnost výchovnou, vzdělávací, výzkumnou, uměleckou a vědeckou. Vysoká škola je zřízena na základě zákona, v jeho mezích je pak nadána samosprávnou působností. Vysoká škola ve své samostatné působnosti může vydávat své vnitřní předpisy. Vnitřní předpisy vysoké školy mají zejména charakter organizačních aktů. Předpisy vysokých škol mají podzákonný charakter. Jedná se o výsledek autonomní činnosti vysoké školy.
Disciplinární přestupek studenta vysoké školy spadá do oblasti deliktů správních. Je charakteristický tím, že se jedná o narušení disciplíny uvnitř organizačního uskupení jednáním fyzické osoby. Tato osoba je zpravidla členem daného organizačního uskupení. Specifikum disciplinárního správního deliktu je, že se jeho následky nemohou projevit mimo organizační uskupení. Základní vymezení disciplinárního přestupku studenta vysoké školy nalezneme v zákoně o vysokých školách. Bližší specifika disciplinárních přestupků pak nalezneme v jednotlivých disciplinárních řádech vysokých škol a fakult.
Znaky skutkové podstaty disciplinárního přestupku se shodují se znaky skutkové podstaty trestných činů, ovšem musíme dát pozor na zvláštní charakter disciplinárního přestupku. Základním znakem skutkové podstaty disciplinárního přestupku je subjekt, tím může být v našem případě pouze student vysoké školy. Dalším znakem skutkové podstaty je subjektivní stránka disciplinárního přestupku. Ta popisuje psychický vztah osoby ke spáchanému přestupku. Objekt disciplinárního přestupku je taktéž jedním ze znaků skutkové podstaty. Za objekt pak především považujeme pořádek a disciplínu. Posledním znakem je objektivní stránka. Ta je určena jednáním, následkem a příčinnou souvislostí mezi nimi.
Disciplinární řízení je samosprávná pravomoc na úseku vysokého školství, která je vysokým školám svěřena zákonem, kterou vysoká škola uplatňuje vůči studentům, kteří se dopustili disciplinárního přestupku. Disciplinární řízení slouží k zajištění disciplíny uvnitř vysoké školy. Disciplinární řízení vede disciplinární komise se studentem, který je podezřelý ze spáchání disciplinárního přestupku. Výsledkem je disciplinární rozhodnutí vydané děkanem na návrh disciplinární komise.
Anotace v angličtině
Universities are self-governing public corporations that are part of the tertiary education system. Universities mediate educational, research, artistic and scientific activities. The college is established on the basis of a law, but within its limits it is gifted with self-governing powers. The college may, in its independent capacity, issue its internal regulations. The internal regulations of the college have, in particular, the character of organizational acts. Higher education regulations have a subordinate character. It is the result of the autonomous activities of the college.
The disciplinary offense of a college student falls within the field of administrative offenses. It is characterized by the disruption of discipline within the organizational group by the action of a natural person. This person is, as a rule, a member of the organizational group. The specificity of a disciplinary administrative offense is that its consequences can not manifest itself outside the organizational group. The basic definition of the disciplinary offense of a college student can be found in the higher education act. Further specifics of disciplinary offenses can be found in individual disciplinary ranks of universities and faculties.
The signs of the nature of the disciplinary offense coincide with the facts of the criminal offense, but we must pay attention to the special nature of the disciplinary offense. The basic feature of the fact of a disciplinary offense is an entity, which in our case may be only a college student. Another feature of the facts is the subjective aspect of a disciplinary offense. It describes the person's psychic relationship to the misdemeanor. The object of a disciplinary offense is also one of the facts. For the object we consider especially order and discipline. The last character is an objective page. This is determined by the action, consequence and causal link between them.
Disciplinary proceedings are self-governing powers in the higher education sector, which is entrusted to higher education institutions by the law that the college applies to students who have committed a disciplinary offense. Disciplinary proceedings serve to ensure discipline within college. Disciplinary proceedings lead a disciplinary board with a student who is suspected of committing a disciplinary offense. The result is a disciplinary decision issued by the dean on a proposal from the disciplinary board.
Klíčová slova
vysoká škola, disciplinární přestupek, student, skutková podstata disciplinárního přestupku, disciplinární řízení, disciplinární rozhodnutí
Téma disciplinární přestupky vysokých škol jsem si vybral z důvodu toho, že se jedná o téma ne příliš zpracované, jak z pohledu právní teorie, tak z pohledu právních norem. Dle mého názoru se jedná o velice zajímavý problém, který je stále aktuální a to především i v kontextu nových předpisů na Právnické fakultě Univerzity Palackého týkajících se zapisování předmětů do informačního systému STAG.
Oblasti přestupků je věnována velká pozornost jak po stránce hmotného práva, tak po stránce práva procesního, kdežto oblast disciplinárních správních deliktů se nachází na samém okraji diskutované problematiky. Takovýto přístup k problematice disciplinárních správních deliktů přináší mnoho otázek a též sebou nese i právní nejistotu. Především v oblasti vymezení pojmu co je vlastně disciplinární přestupek. Disciplinární přestupky jsou zákonem vymezeny velice obecně, a to na rozdíl od skutkových podstat přestupků. Proto se ve své práci budu snažit pojem disciplinární přestupek vymezit a budu též zkoumat, které oblasti práva tento pojem pokrývá.
Proces obrany studenta je jistě v situaci, kdy dochází na základě rozhodnutí k vyloučení ze studia pro disciplinární přestupek, jednou z nejpodstatnějších věcí, která může vést až ke změně nebo ke zrušení takovéhoto rozhodnutí. Vyloučení z vysokoškolského studia představuje závažný zásah do práv studenta. Proto je nutné, aby již v rámci správního řízení před správním orgánem prvního stupně student v plném rozsahu věděl, co je mu kladeno za vinu, aby se mohl kvalifikovaně bránit v průběhu celého disciplinárního řízení.
V závěru své práce bych chtěl srovnat předpisy dvou veřejných vysokých škol. Proces projednávání přestupků, jakožto i bližší určení toho, co to vlastně disciplinární přestupek je, je upraven v disciplinárních řádech vysokých škol. Tyto řády mohou být velice rozdílné a to nejen mezi samotnými vysokými školami, ale mohou se lišit i na úrovni fakult dané vysoké školy.
Zásady pro vypracování
Téma disciplinární přestupky vysokých škol jsem si vybral z důvodu toho, že se jedná o téma ne příliš zpracované, jak z pohledu právní teorie, tak z pohledu právních norem. Dle mého názoru se jedná o velice zajímavý problém, který je stále aktuální a to především i v kontextu nových předpisů na Právnické fakultě Univerzity Palackého týkajících se zapisování předmětů do informačního systému STAG.
Oblasti přestupků je věnována velká pozornost jak po stránce hmotného práva, tak po stránce práva procesního, kdežto oblast disciplinárních správních deliktů se nachází na samém okraji diskutované problematiky. Takovýto přístup k problematice disciplinárních správních deliktů přináší mnoho otázek a též sebou nese i právní nejistotu. Především v oblasti vymezení pojmu co je vlastně disciplinární přestupek. Disciplinární přestupky jsou zákonem vymezeny velice obecně, a to na rozdíl od skutkových podstat přestupků. Proto se ve své práci budu snažit pojem disciplinární přestupek vymezit a budu též zkoumat, které oblasti práva tento pojem pokrývá.
Proces obrany studenta je jistě v situaci, kdy dochází na základě rozhodnutí k vyloučení ze studia pro disciplinární přestupek, jednou z nejpodstatnějších věcí, která může vést až ke změně nebo ke zrušení takovéhoto rozhodnutí. Vyloučení z vysokoškolského studia představuje závažný zásah do práv studenta. Proto je nutné, aby již v rámci správního řízení před správním orgánem prvního stupně student v plném rozsahu věděl, co je mu kladeno za vinu, aby se mohl kvalifikovaně bránit v průběhu celého disciplinárního řízení.
V závěru své práce bych chtěl srovnat předpisy dvou veřejných vysokých škol. Proces projednávání přestupků, jakožto i bližší určení toho, co to vlastně disciplinární přestupek je, je upraven v disciplinárních řádech vysokých škol. Tyto řády mohou být velice rozdílné a to nejen mezi samotnými vysokými školami, ale mohou se lišit i na úrovni fakult dané vysoké školy.
Seznam doporučené literatury
Sládeček, V.: Obecné správní právo. 3., aktualizované a upravené vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. 500 s.
Jelínek, J. a kol.: Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 2. vydání. Praha: Leges, 2011, 1280 s.
Podhrázký, M.: Přehled judikatury z oblasti školství. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 430 s.
Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 2. vydání. Praha: Leges, 2010, 912 s.
Sládeček, V., Pouperová, O. a kol: Správní právo zvláštní část (vybrané kapitoly). Praha: Leges, 2011, 416 s.
Mates, P. a kol.: Základy správního práva trestního, 5. vydání, Praha, C. H. Beck 2010, 256 s.
Ondruš, R.: Správní řád - nový zákon s důvodovou zprávou a poznámkami. Praha: Linde a.s., 2005. 515 s.
Horzinková, E., Novotný, V.: Správní právo procesní. 2. aktualizované vydání, Praha: Leges, 2008, 352 s.
Hendrych, D. a kol.: Správní právo. Obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 826 s.
Jurníková, J.: Správní právo: zvláštní část. 6. Vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 399 s.
Koudelka, Z.: Samospráva. Praha: Linde, 2007, 400 s.
Průcha, P.: Správní právo: obecná část. 8., dopl. a aktualiz. vyd., (V nakl. Doplněk 3.). Brno: Doplněk, 2012, 427 s.
Skulová, S., Průcha, P., Havlan, P., Jurníková, J., Kadečka, S.: Správní právo procesní. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 428 s.
Koudelka, Z.: Právní předpisy samosprávy. 2. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Linde, 2008, 346 s.
Nedorost, L.: Právní úprava vysokého školství. 1. vyd. Praha : Eurolex Bohemia, 2003, 189 s.
JANOVEC, M. Zájmová samospráva. Právní fórum. 2011, roč. 8, č. 5.
DVOŘÁČEK, D. Právní povaha předpisů zájmové samosprávy. Právní rozhledy. 2006, roč. 14, č. 24.
KOUDELKA, Z. Zájmová samospráva a její předpisy. Bulletin advokacie. 2001, č. 5.
KUDROVÁ, V. Soudní přezkum rozhodnutí vysoké školy z pohledu vybrané judikatury. Správní právo. 2009, roč. 42, č. 4.
MATES, P. Disciplinární delikty podle zákona o vysokých školách. Právo a podnikání. 1998, roč. 7, č. 12.
MATES, P. MAZANEC, M. Disciplinární správní delikty. Právník. 1997, roč. 136, č. 7.
SLÁDEČEK, V. Ještě k povaze předpisů zájmové samosprávy. Právní rozhledy. 2008, roč. 16, č. 4.
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Rozh. NSS čj. 8 As 41/2010-110.
Rozh. NSS čj. 8 As 17/2007-135, resp. č. 1338/2007 Sb. NSS, seš. 10.
Rozh. NSS čj. 7 As 27/2008.
Rozh. NSS čj. 7 As 18/2004-47.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2012, sp. zn. 6 Tz 50/2012-I.-54.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2011, sp. zn. 4 TZ 2/2011.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1272/2001.
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 31.10.2008, č.j. 7 Afs 27/2008 46.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 30.1.2006, č.j. 5 As 4/2005-92.
Disciplinární řád Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Seznam doporučené literatury
Sládeček, V.: Obecné správní právo. 3., aktualizované a upravené vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. 500 s.
Jelínek, J. a kol.: Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 2. vydání. Praha: Leges, 2011, 1280 s.
Podhrázký, M.: Přehled judikatury z oblasti školství. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 430 s.
Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 2. vydání. Praha: Leges, 2010, 912 s.
Sládeček, V., Pouperová, O. a kol: Správní právo zvláštní část (vybrané kapitoly). Praha: Leges, 2011, 416 s.
Mates, P. a kol.: Základy správního práva trestního, 5. vydání, Praha, C. H. Beck 2010, 256 s.
Ondruš, R.: Správní řád - nový zákon s důvodovou zprávou a poznámkami. Praha: Linde a.s., 2005. 515 s.
Horzinková, E., Novotný, V.: Správní právo procesní. 2. aktualizované vydání, Praha: Leges, 2008, 352 s.
Hendrych, D. a kol.: Správní právo. Obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 826 s.
Jurníková, J.: Správní právo: zvláštní část. 6. Vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 399 s.
Koudelka, Z.: Samospráva. Praha: Linde, 2007, 400 s.
Průcha, P.: Správní právo: obecná část. 8., dopl. a aktualiz. vyd., (V nakl. Doplněk 3.). Brno: Doplněk, 2012, 427 s.
Skulová, S., Průcha, P., Havlan, P., Jurníková, J., Kadečka, S.: Správní právo procesní. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 428 s.
Koudelka, Z.: Právní předpisy samosprávy. 2. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Linde, 2008, 346 s.
Nedorost, L.: Právní úprava vysokého školství. 1. vyd. Praha : Eurolex Bohemia, 2003, 189 s.
JANOVEC, M. Zájmová samospráva. Právní fórum. 2011, roč. 8, č. 5.
DVOŘÁČEK, D. Právní povaha předpisů zájmové samosprávy. Právní rozhledy. 2006, roč. 14, č. 24.
KOUDELKA, Z. Zájmová samospráva a její předpisy. Bulletin advokacie. 2001, č. 5.
KUDROVÁ, V. Soudní přezkum rozhodnutí vysoké školy z pohledu vybrané judikatury. Správní právo. 2009, roč. 42, č. 4.
MATES, P. Disciplinární delikty podle zákona o vysokých školách. Právo a podnikání. 1998, roč. 7, č. 12.
MATES, P. MAZANEC, M. Disciplinární správní delikty. Právník. 1997, roč. 136, č. 7.
SLÁDEČEK, V. Ještě k povaze předpisů zájmové samosprávy. Právní rozhledy. 2008, roč. 16, č. 4.
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Rozh. NSS čj. 8 As 41/2010-110.
Rozh. NSS čj. 8 As 17/2007-135, resp. č. 1338/2007 Sb. NSS, seš. 10.
Rozh. NSS čj. 7 As 27/2008.
Rozh. NSS čj. 7 As 18/2004-47.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2012, sp. zn. 6 Tz 50/2012-I.-54.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2011, sp. zn. 4 TZ 2/2011.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1272/2001.
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 31.10.2008, č.j. 7 Afs 27/2008 46.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 30.1.2006, č.j. 5 As 4/2005-92.
Disciplinární řád Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.