Tématem diplomové práce je "Právo na informační sebeurčení v rámci práva na ochranu soukromí". Hlavním cílem diplomové práce je představit právo na informační sebeurčení jako součást práva na ochranu soukromí. Dalším cílem je vymezit souvislost práva na informační sebeurčení v prostředí internetu, kamerových systémů a analýzy DNA. V diplomové práci jsou popsány právní předpisy a analyzována judikatura, která souvisí s uvedenými instituty a má určitou souvislost s právem na informační sebeurčení. Práce je členěna kromě úvodu a závěru do čtyř kapitol, úvodu a závěru. Jednotlivé kapitoly jsou členěny na podkapitoly. První kapitola je úvodem do problematiky práva na soukromí a jeho součásti - práva na informační sebeurčení. Obsahuje stručný vývoj práva na soukromí, právní úpravu práva na soukromí, jednotlivé aspekty práva na soukromí a možnost omezení práva na soukromí prostřednictvím testu proporcionality. Druhá kapitola se věnuje vztahu práva na informační sebeurčení a internetu. Je v ní analyzován charakter zásahů do práva na informační sebeurčení, představen pojem data retention a problematika sociálních sítí. Třetí kapitola je věnována informačnímu sebeurčení ve vztahu k provozování kamerových systémů, zejména kamerovým systémům se záznamem, prostřednictvím kterých jsou zpracovávány osobní údaje. V rámci kapitoly jsou kamerové systémy rozděleny podle umístění do jednotlivých typů prostor a uvedeny problémy, které souvisejí s umístěním kamerových systémů ve specifických prostorech. Dále je představena služba Google Street View a jsou uvedeny problémy s tímto institutem spojené. Čtvrtá kapitola obsahuje problematiku analýzy DNA a práva na informační sebeurčení. V rámci kapitoly je představen institut Národní databáze DNA a je zde uvedena problematika genetické diskriminace.
Anotace v angličtině
The topic of this master thesis is "The right to informational self-determination within the right to privacy". The main goal of the master thesis is to introduce the right to informational self-determination as a part of the right to privacy. Another goal is to define the connection of this right in terms of the Internet, camera systems and DNA analysis existence. The thesis describes the legislation and analyzes case law connected with stated institutes and has a certain connection with the right to informational self-determination. The thesis is divided into four chapters, introduction and conclusion. Each chapter is divided into subchapters. The first chapter is an introduction to the right to privacy and its part - the right to informational self-determination. The chapter includes a brief history of the right to privacy, legislation of the right to privacy, individual aspects of the right to privacy and the possibility of limitation of the right to privacy via the proportionality test. The second chapter discusses the relationship of the right to informational self-determination and the Internet. The character of interventions into the right to informational self-determination is analyzed, data retention, the issues of social networks are introduced there. The third chapter is about informational self-determination in relation to operation of camera systems, especially camera systems with records by which personal data are processed. Camera systems are divided by location into different types of areas and the problems connected with camera systems location in specific areas are stated in the chapter. Furthermore, Google Street View is presented together with the problems associated with this institute. The fourth chapter includes the issue of DNA analysis and the right to informational self-determination. The National DNA database institute is introduced within this chapter; the defense against disagreement with DNA collection and genetic discrimination are stated there.
Klíčová slova
právo na informační sebeurčení, právo na soukromí, osobní údaj, analýza DNA, internet, kamerové systémy, zákon o ochraně osobních údajů, Úřad pro ochranu osobních údajů
Klíčová slova v angličtině
right to informational self-determination, right to privacy, personal data, DNA analysis, internet, camera systems, Act on the Protection of Personal Data, The Office for Personal Data Protection
Rozsah průvodní práce
-
Jazyk
CZ
Anotace
Tématem diplomové práce je "Právo na informační sebeurčení v rámci práva na ochranu soukromí". Hlavním cílem diplomové práce je představit právo na informační sebeurčení jako součást práva na ochranu soukromí. Dalším cílem je vymezit souvislost práva na informační sebeurčení v prostředí internetu, kamerových systémů a analýzy DNA. V diplomové práci jsou popsány právní předpisy a analyzována judikatura, která souvisí s uvedenými instituty a má určitou souvislost s právem na informační sebeurčení. Práce je členěna kromě úvodu a závěru do čtyř kapitol, úvodu a závěru. Jednotlivé kapitoly jsou členěny na podkapitoly. První kapitola je úvodem do problematiky práva na soukromí a jeho součásti - práva na informační sebeurčení. Obsahuje stručný vývoj práva na soukromí, právní úpravu práva na soukromí, jednotlivé aspekty práva na soukromí a možnost omezení práva na soukromí prostřednictvím testu proporcionality. Druhá kapitola se věnuje vztahu práva na informační sebeurčení a internetu. Je v ní analyzován charakter zásahů do práva na informační sebeurčení, představen pojem data retention a problematika sociálních sítí. Třetí kapitola je věnována informačnímu sebeurčení ve vztahu k provozování kamerových systémů, zejména kamerovým systémům se záznamem, prostřednictvím kterých jsou zpracovávány osobní údaje. V rámci kapitoly jsou kamerové systémy rozděleny podle umístění do jednotlivých typů prostor a uvedeny problémy, které souvisejí s umístěním kamerových systémů ve specifických prostorech. Dále je představena služba Google Street View a jsou uvedeny problémy s tímto institutem spojené. Čtvrtá kapitola obsahuje problematiku analýzy DNA a práva na informační sebeurčení. V rámci kapitoly je představen institut Národní databáze DNA a je zde uvedena problematika genetické diskriminace.
Anotace v angličtině
The topic of this master thesis is "The right to informational self-determination within the right to privacy". The main goal of the master thesis is to introduce the right to informational self-determination as a part of the right to privacy. Another goal is to define the connection of this right in terms of the Internet, camera systems and DNA analysis existence. The thesis describes the legislation and analyzes case law connected with stated institutes and has a certain connection with the right to informational self-determination. The thesis is divided into four chapters, introduction and conclusion. Each chapter is divided into subchapters. The first chapter is an introduction to the right to privacy and its part - the right to informational self-determination. The chapter includes a brief history of the right to privacy, legislation of the right to privacy, individual aspects of the right to privacy and the possibility of limitation of the right to privacy via the proportionality test. The second chapter discusses the relationship of the right to informational self-determination and the Internet. The character of interventions into the right to informational self-determination is analyzed, data retention, the issues of social networks are introduced there. The third chapter is about informational self-determination in relation to operation of camera systems, especially camera systems with records by which personal data are processed. Camera systems are divided by location into different types of areas and the problems connected with camera systems location in specific areas are stated in the chapter. Furthermore, Google Street View is presented together with the problems associated with this institute. The fourth chapter includes the issue of DNA analysis and the right to informational self-determination. The National DNA database institute is introduced within this chapter; the defense against disagreement with DNA collection and genetic discrimination are stated there.
Klíčová slova
právo na informační sebeurčení, právo na soukromí, osobní údaj, analýza DNA, internet, kamerové systémy, zákon o ochraně osobních údajů, Úřad pro ochranu osobních údajů
Klíčová slova v angličtině
right to informational self-determination, right to privacy, personal data, DNA analysis, internet, camera systems, Act on the Protection of Personal Data, The Office for Personal Data Protection
Zásady pro vypracování
Cílem diplomové práce na téma právo na informační sebeurčení v rámci práva na ochranu soukromí je zabývat se konkrétními zásahy do práva na soukromí, které vyplývají z postmoderní doby. Na úvod práce provedu stručný exkurs do historie práva na soukromí jako součásti práva na ochranu osobnosti. Dále popíši, v jakých předpisech se můžeme setkat s právní úpravou práva na soukromí, a jaké aspekty jsou součástí práva na soukromí, tedy do jakých sfér právo na soukromí může zasahovat. Budu se zabývat otázkou, na jaké části se právo na soukromí dělí a věnovat se detailně části informačního sebeurčení jedince.
Rozeberu jednotlivé technologické systémy, které mohou do informačního sebeurčení jedince zasahovat, například - sledování polohy osob pomocí zařízení GPS, sledování kamerovými systémy, podmínky použití osobních údajů, vytváření internetových "reklam na míru", použití soukromých údajů a fotek ze serveru www.facebook.com, použití údajů z mobilních telefonů nebo scanning osob bezpečnostními rámy a vliv těchto systémů na soukromí každého z nás. Jelikož každý elektronický systém zanechává nesmazatelnou digitální stopu, lze legitimně zdůvodnit zásah do informačního sebeurčení jedince? Jaká práva při provádění testu proporcionality se při legitimizaci zásahu do práva na soukromí nejvíce střetávají a z jakého důvodu tomu tak je? Jakými důvody jsou argumentovány konkrétní zásahy do informačního sebeurčení jedinců a lze tyto důvody považovat za legitimní a také, zda nejsme nuceni právo na informační sebeurčení vyměnit za život v nynější době.
Okrajově bych se chtěla zabývat spojitostí práva na informační sebeurčení s ochranou osobnostních práv i v souvislosti se zveřejňováním fotografií osob bez jejich souhlasu v denících, článcích na internetu, časopisech a v neposlední řadě bych se zabývala neoprávněným použitím důkazů v trestním řízení.
Na závěr práce bych chtěla shrnout, v jaké míře v 21. století právo na soukromí existuje a poukázat na to, jak se v postmoderní době soukromí jako základní právo vytrácí a uvést příklady, kdy informační sebeurčení jedince je spíše věcí veřejnou nežli soukromou a v závěru polemizace o vývoji práva na soukromí a informačního sebeurčení jedince.
Zásady pro vypracování
Cílem diplomové práce na téma právo na informační sebeurčení v rámci práva na ochranu soukromí je zabývat se konkrétními zásahy do práva na soukromí, které vyplývají z postmoderní doby. Na úvod práce provedu stručný exkurs do historie práva na soukromí jako součásti práva na ochranu osobnosti. Dále popíši, v jakých předpisech se můžeme setkat s právní úpravou práva na soukromí, a jaké aspekty jsou součástí práva na soukromí, tedy do jakých sfér právo na soukromí může zasahovat. Budu se zabývat otázkou, na jaké části se právo na soukromí dělí a věnovat se detailně části informačního sebeurčení jedince.
Rozeberu jednotlivé technologické systémy, které mohou do informačního sebeurčení jedince zasahovat, například - sledování polohy osob pomocí zařízení GPS, sledování kamerovými systémy, podmínky použití osobních údajů, vytváření internetových "reklam na míru", použití soukromých údajů a fotek ze serveru www.facebook.com, použití údajů z mobilních telefonů nebo scanning osob bezpečnostními rámy a vliv těchto systémů na soukromí každého z nás. Jelikož každý elektronický systém zanechává nesmazatelnou digitální stopu, lze legitimně zdůvodnit zásah do informačního sebeurčení jedince? Jaká práva při provádění testu proporcionality se při legitimizaci zásahu do práva na soukromí nejvíce střetávají a z jakého důvodu tomu tak je? Jakými důvody jsou argumentovány konkrétní zásahy do informačního sebeurčení jedinců a lze tyto důvody považovat za legitimní a také, zda nejsme nuceni právo na informační sebeurčení vyměnit za život v nynější době.
Okrajově bych se chtěla zabývat spojitostí práva na informační sebeurčení s ochranou osobnostních práv i v souvislosti se zveřejňováním fotografií osob bez jejich souhlasu v denících, článcích na internetu, časopisech a v neposlední řadě bych se zabývala neoprávněným použitím důkazů v trestním řízení.
Na závěr práce bych chtěla shrnout, v jaké míře v 21. století právo na soukromí existuje a poukázat na to, jak se v postmoderní době soukromí jako základní právo vytrácí a uvést příklady, kdy informační sebeurčení jedince je spíše věcí veřejnou nežli soukromou a v závěru polemizace o vývoji práva na soukromí a informačního sebeurčení jedince.
Seznam doporučené literatury
WACKS, Raymond. Privacy a very short introduction. 1. vydání. New York: Vydavatelství Oxford university press Inc., 2010, 160 s.
RAUL, Alan Charles. Privacy And The Digital State: Balancing PublicInformation And Personal Privacy. 1. vydání. Norwell: Kluwer Academic Publishers, 2002. 148 s.
WAGNEROVÁ, Eliška a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2012, 931 s.
BARTÍK, Václav, JANEČKOVÁ, Eva. Ochrana osobních údajů v aplikační praxi. Vybrané otázky. 2. vydání. Praha: Linde Praha a. s. 2010. 263 s.
ŠIMÍČEK, Michal. Právo na soukromí. 1. vydání. Brno: MUNI press. 2011, 212 s.
KLÍMA, K. a kol. Komentář k Ústavě a Listině. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005, 725 s.
MILLS, Jon L. Privacy: The Lost Right. 1. vydání. New York: Oxford University Press. 2008, 391 s.
KUČEROVÁ, Alena, NONNEMANN František. Ochrana osobních údajů v praktických příkladech: komentář. 1. vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2013, 516 s.
LYON, David. Surveillance society: monitoring everyday life. 1. vydání. Maidenhead:
Open University Press, 2001, 189 s.
RAK, Roman. Biometrie a identita člověka ve forenzních a komerčních aplikacích. 1.
vydání. Praha: Grada, 2008, 212 s.
DRAHANSKÝ, Martin, ORSÁG Filip. Data mining and predictive analysis: intelligence gathering and crime analysis. 1. vydání. Brno. 2011, 294 s.
KUČEROVÁ, Alena. Zákon o ochraně osobních údajů: komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2013, 435 s.
MORÁVEK, Jakub. Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 435 s.
DRAHANSKÝ, Martin. Výzkum a vývoj technologií pro inteligentní optické sledovací systémy [online]. 2012. Dostupné na .
DRAHANSKÝ, Martin. Výzkum a vývoj technologií pro inteligentní optické sledovací systémy [online]. 2012. Dostupné na .
vyhláška ministra zahraničních věcí č. 120/1976 Sb., o Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, ve znění pozdějších předpisů
ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 209/1992 Sb., Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
nález Ústavního soudu ze dne 17. července. 2007, sp. zn. IV. ÚS 23/05.
nález Ústavního soudu ze dne 22. ledna. 2001, sp. zn. II. ÚS 502/2000.
nález Ústavního soudu ze dne 8. června. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 3/09.
Seznam doporučené literatury
WACKS, Raymond. Privacy a very short introduction. 1. vydání. New York: Vydavatelství Oxford university press Inc., 2010, 160 s.
RAUL, Alan Charles. Privacy And The Digital State: Balancing PublicInformation And Personal Privacy. 1. vydání. Norwell: Kluwer Academic Publishers, 2002. 148 s.
WAGNEROVÁ, Eliška a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2012, 931 s.
BARTÍK, Václav, JANEČKOVÁ, Eva. Ochrana osobních údajů v aplikační praxi. Vybrané otázky. 2. vydání. Praha: Linde Praha a. s. 2010. 263 s.
ŠIMÍČEK, Michal. Právo na soukromí. 1. vydání. Brno: MUNI press. 2011, 212 s.
KLÍMA, K. a kol. Komentář k Ústavě a Listině. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005, 725 s.
MILLS, Jon L. Privacy: The Lost Right. 1. vydání. New York: Oxford University Press. 2008, 391 s.
KUČEROVÁ, Alena, NONNEMANN František. Ochrana osobních údajů v praktických příkladech: komentář. 1. vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2013, 516 s.
LYON, David. Surveillance society: monitoring everyday life. 1. vydání. Maidenhead:
Open University Press, 2001, 189 s.
RAK, Roman. Biometrie a identita člověka ve forenzních a komerčních aplikacích. 1.
vydání. Praha: Grada, 2008, 212 s.
DRAHANSKÝ, Martin, ORSÁG Filip. Data mining and predictive analysis: intelligence gathering and crime analysis. 1. vydání. Brno. 2011, 294 s.
KUČEROVÁ, Alena. Zákon o ochraně osobních údajů: komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2013, 435 s.
MORÁVEK, Jakub. Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 435 s.
DRAHANSKÝ, Martin. Výzkum a vývoj technologií pro inteligentní optické sledovací systémy [online]. 2012. Dostupné na .
DRAHANSKÝ, Martin. Výzkum a vývoj technologií pro inteligentní optické sledovací systémy [online]. 2012. Dostupné na .
vyhláška ministra zahraničních věcí č. 120/1976 Sb., o Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, ve znění pozdějších předpisů
ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 209/1992 Sb., Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
nález Ústavního soudu ze dne 17. července. 2007, sp. zn. IV. ÚS 23/05.
nález Ústavního soudu ze dne 22. ledna. 2001, sp. zn. II. ÚS 502/2000.
nález Ústavního soudu ze dne 8. června. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 3/09.