Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera Linnaeus, 1758) patří mezi významný bioindikační druh, jehož vývojový cyklus je podmíněn vazbou na rybího hostitele a výrazně ovlivňován charakterem a parametry biotopu. Prvním náznakem poškození daného biotopu bývá úbytek nebo absence mladých jedinců. Ti žijí po dobu až 10 let zahrabáni v intersticiálním prostředí toku, kde jsou závislí pouze na podmínkách prostředí. Práce je proto zaměřená na tato raná post-parazitární stádia. Testována byla vhodnost prostředí pro juvenilní jedince (1+) na vybrané lokalitě v Teplé Vltavě v I. zóně NP Šumava. Celkem bylo testováno 204 jedinců exponovaných in-situ a hodnocených samostatně. Sledován byl vliv fyzikálně-chemických parametrů intersticiální a volné vody na přírůstky a úmrtnost jedinců. Laboratorní a terénní práce probíhaly v srpnu a září roku 2014. Po dobu asi měsíční expozice byli na lokalitě jedinci umístění v tzv. Buddensiekových destičkách. Destičky se nacházely ve 3 různých typech sedimentu (písek, štěrk, kameny). Charakter sedimentů byl stanoven pomocí granulometrického rozboru. Podle výsledků má průkazný vliv na přírůstky jedinců typ habitatu (P = 0,023; DF = 4) a s tímto úzce spojená velikostní frakce sedimentů (P = 0,031; DF = 2). Přírůstky a úmrtnost jedinců ovlivňují také hodnoty konduktivity (P = 0,006; DF = 2) a koncentrace dusíku (NH4+) (P < 0,001) v intersticiální vodě. Lokalitu lze označit jako potenciálně vhodnou pro vývoj a přežití juvenilních jedinců.
Anotace v angličtině
Freshwater pearl mussel (Margaritifera margaritifera Linnaeus, 1758) is one of the most important bioindication species whose developmental cycle is conditioned by the link to the fish host and is significantly influenced by the character and parameters of the biotope. The first sign of damage to a given habitat is the a decline or absence of young individuals. They live for up to 10 years buried in an interstitial zone, where they are only dependent on environmental conditions. The work is therefore focused on these early post-parasitic stages. The suitability of the environment for juvenile individuals (1+) was tested in et a selected locality in the Teplá Vltava river in the first zone of the National Park Šumava (Czech Republic). In total, 204 subjects were tested in-situ and evaluated separately. The influence of physico-chemical parameters of interstitial and free-flowing water on the growth and mortality of individuals was monitored. Laboratory and fieldwork took place in August and September 2014. For about a month's exposure, individuals were placed in the so-called Buddens' Plaques. Plates were found in 3 different types of sediment (sand, gravel, stones). The nature of the sediments was determined by granulometric analysis. According to the results, the growth was significantly affected by the habitat type (P = 0,023; DF = 4) and the closely related size fraction of the sediment (P = 0,031; DF = 2). Growth and mortality of individuals was also affected by conductivity values (P = 0,006; DF = 2) and nitrogen concentration (NH4+) (P < 0,001) in interstitial water. The site can be described as potentially suitable for the development and survival of juvenile individuals.
Klíčová slova
Česká republika, NP Šumava, Margaritiferidae, sladkovodní mlži, intersticiální zóna
Klíčová slova v angličtině
Czech Republic, NP Šumava, Margaritiferidae, freshwater mussels, interstitial zone
Rozsah průvodní práce
40 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera Linnaeus, 1758) patří mezi významný bioindikační druh, jehož vývojový cyklus je podmíněn vazbou na rybího hostitele a výrazně ovlivňován charakterem a parametry biotopu. Prvním náznakem poškození daného biotopu bývá úbytek nebo absence mladých jedinců. Ti žijí po dobu až 10 let zahrabáni v intersticiálním prostředí toku, kde jsou závislí pouze na podmínkách prostředí. Práce je proto zaměřená na tato raná post-parazitární stádia. Testována byla vhodnost prostředí pro juvenilní jedince (1+) na vybrané lokalitě v Teplé Vltavě v I. zóně NP Šumava. Celkem bylo testováno 204 jedinců exponovaných in-situ a hodnocených samostatně. Sledován byl vliv fyzikálně-chemických parametrů intersticiální a volné vody na přírůstky a úmrtnost jedinců. Laboratorní a terénní práce probíhaly v srpnu a září roku 2014. Po dobu asi měsíční expozice byli na lokalitě jedinci umístění v tzv. Buddensiekových destičkách. Destičky se nacházely ve 3 různých typech sedimentu (písek, štěrk, kameny). Charakter sedimentů byl stanoven pomocí granulometrického rozboru. Podle výsledků má průkazný vliv na přírůstky jedinců typ habitatu (P = 0,023; DF = 4) a s tímto úzce spojená velikostní frakce sedimentů (P = 0,031; DF = 2). Přírůstky a úmrtnost jedinců ovlivňují také hodnoty konduktivity (P = 0,006; DF = 2) a koncentrace dusíku (NH4+) (P < 0,001) v intersticiální vodě. Lokalitu lze označit jako potenciálně vhodnou pro vývoj a přežití juvenilních jedinců.
Anotace v angličtině
Freshwater pearl mussel (Margaritifera margaritifera Linnaeus, 1758) is one of the most important bioindication species whose developmental cycle is conditioned by the link to the fish host and is significantly influenced by the character and parameters of the biotope. The first sign of damage to a given habitat is the a decline or absence of young individuals. They live for up to 10 years buried in an interstitial zone, where they are only dependent on environmental conditions. The work is therefore focused on these early post-parasitic stages. The suitability of the environment for juvenile individuals (1+) was tested in et a selected locality in the Teplá Vltava river in the first zone of the National Park Šumava (Czech Republic). In total, 204 subjects were tested in-situ and evaluated separately. The influence of physico-chemical parameters of interstitial and free-flowing water on the growth and mortality of individuals was monitored. Laboratory and fieldwork took place in August and September 2014. For about a month's exposure, individuals were placed in the so-called Buddens' Plaques. Plates were found in 3 different types of sediment (sand, gravel, stones). The nature of the sediments was determined by granulometric analysis. According to the results, the growth was significantly affected by the habitat type (P = 0,023; DF = 4) and the closely related size fraction of the sediment (P = 0,031; DF = 2). Growth and mortality of individuals was also affected by conductivity values (P = 0,006; DF = 2) and nitrogen concentration (NH4+) (P < 0,001) in interstitial water. The site can be described as potentially suitable for the development and survival of juvenile individuals.
Klíčová slova
Česká republika, NP Šumava, Margaritiferidae, sladkovodní mlži, intersticiální zóna
Klíčová slova v angličtině
Czech Republic, NP Šumava, Margaritiferidae, freshwater mussels, interstitial zone
Zásady pro vypracování
- sledování bioindikačních vlastností perlorodky in situ
- vyhodnocení vlivů specifických parametrů toku na přírůstky, přežívání
a úmrtnost juvenilních jedinců
- pokus o stanovení nejvhodnějšího habitatu pro přežívání subadultů
- stanovení limitních koncentrací O2 pro přežití v intersticiálním
prostředí
Zásady pro vypracování
- sledování bioindikačních vlastností perlorodky in situ
- vyhodnocení vlivů specifických parametrů toku na přírůstky, přežívání
a úmrtnost juvenilních jedinců
- pokus o stanovení nejvhodnějšího habitatu pro přežívání subadultů
- stanovení limitních koncentrací O2 pro přežití v intersticiálním
prostředí
Seznam doporučené literatury
Web of sience, knihovna školitele, knihovna konzultanta
Bauer G. 1988: Threats to the freshwater pearl mussel in Central Europe. Biological Conservation . 45: 239-253.
Geist J. 2010: Strategies for the conservation of endangered freshwater pearl mussels (Margaritifera margaritifera L.): a synthesis of Conservation Genetics and Ecology. Hydrobiologia. 644: 6988.
Geist J, Auerswald K. 2007: Physicochemical stream bed characteristics and recruitment of the freshwater pearl mussel (Margaritifera margaritifera). Freshwater Biology. 52: 22992316.
Hastie LC, Boon PJ, Young MR. 2000: Physical microhabitat requirements of freshwater pearl mussels, Margaritifera margaritifera (L.). Hydrobiologia. 429: 5971.
Hastie LC, Cooksley SL, Scougall F, Young MR, Boon PJ, Gaywood MJ. 2003: Characterization of freshwater pearl mussel (Margaritifera margaritifera) riverine habitat using River Habitat Survey data. Aquatic Conserv: Mar. Freshw. Ecosyst. 13: 213224.
Autorský kolektiv. 2013: Záchranný program perlorodky říční Margaritifera margaritifera v České republice. AOPK ČR. p. 151.
Seznam doporučené literatury
Web of sience, knihovna školitele, knihovna konzultanta
Bauer G. 1988: Threats to the freshwater pearl mussel in Central Europe. Biological Conservation . 45: 239-253.
Geist J. 2010: Strategies for the conservation of endangered freshwater pearl mussels (Margaritifera margaritifera L.): a synthesis of Conservation Genetics and Ecology. Hydrobiologia. 644: 6988.
Geist J, Auerswald K. 2007: Physicochemical stream bed characteristics and recruitment of the freshwater pearl mussel (Margaritifera margaritifera). Freshwater Biology. 52: 22992316.
Hastie LC, Boon PJ, Young MR. 2000: Physical microhabitat requirements of freshwater pearl mussels, Margaritifera margaritifera (L.). Hydrobiologia. 429: 5971.
Hastie LC, Cooksley SL, Scougall F, Young MR, Boon PJ, Gaywood MJ. 2003: Characterization of freshwater pearl mussel (Margaritifera margaritifera) riverine habitat using River Habitat Survey data. Aquatic Conserv: Mar. Freshw. Ecosyst. 13: 213224.
Autorský kolektiv. 2013: Záchranný program perlorodky říční Margaritifera margaritifera v České republice. AOPK ČR. p. 151.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
mapy, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
V úvodu své powerpointové prezentace diplomantka seznámila komisi s problematikou ochrany perlorodky říční v ČR, jejími nároky na životní prostředí. Dále nastínila cíle a hypotézy práce, která bya prováděna v rámci záchraných projektů. V metodické části detailně popsala lokalitu i použití tzv. Buddensiekovy destičky, ve kterých byly inkubovány juvenilní perlorodky a design vlastního pokusu, vše doprovázené názornými fotografiemi. V části výsledkové se diplomantka věnovala zejména vztahu vybraných parametrů vodního prostředí na rychlost přírůstků na lasturách perlorodek. V následné diskuzi se studentka vyjadřovala k několika otázkám oponenta práce, které se týkaly zejména bionomie druhu. Z pléna se přítomný dr. Hekera tázal na bližší specifikaci použitých chemických metod použitých při analýzách, dr. Kurase zajímalo, proč autorka použila pro znázornění vztahu mezi proměnnými právě polynomický trend. Diplomantka reagovala na položené dotazy pohotově a precizně.