Práce se zabývá úrovní dodržování zásad sekundární prevence u pacientů s prodělaným kardiovaskulárním onemocněním v rámci věkové kategorie osob mladších 55 let a současně identifikací režimových opatření, jejichž dodržování činí pacientům největší obtíže. Empirická část byla zpracována na základě metody kvantitativního výzkumu, s využitím nestandardizovaného dotazníku. Dále byl posuzován subjektivní aktuální zdravotní stav pacientů po prodělaném onemocnění s využitím standardizovaného dotazníku. Z výsledků vyplývá, že u 50 % pacientů jsou stále zastoupeny ovlivnitelné rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, a to kouření, stres a nadváha. Na základě zjištění lze konstatovat, že socioekonomický status pozitivně ovlivňuje celkový postoj pacientů k sekundární prevenci, stejně tak jejich vztah k pohybové aktivitě. Z výsledků práce vyplývá, že jedním z nejproblematičtějších rizikových faktorů zůstává u pacientů kouření.
Anotace v angličtině
This thesis is focused on keeping principles of secondary prevention of patients with cardiovascular disease in terms of 55 and less age segment, and presently it concerns to identification of regime precautions, which their keeping causes the biggest difficulties. The empiric part has processed based on the method of qualitative research with the utilising of non-standard questionnaire. Further it was examined a subjective actual health condition of patients with cardiovascular disease by using this non-standard questionnaire called "Health". It has shown, that 50% of patients are still affected by suggestible risk factors of cardiovascular diseases, such as smoking, stress and obesity. In terms of this survey we can state, that social and economic status positively influences complete position to secondary prevention and relation to exercises. Resolts of this thesis imply, that one of the most problematic risk factors stays smoking of patients with cardiovascular disease.
Práce se zabývá úrovní dodržování zásad sekundární prevence u pacientů s prodělaným kardiovaskulárním onemocněním v rámci věkové kategorie osob mladších 55 let a současně identifikací režimových opatření, jejichž dodržování činí pacientům největší obtíže. Empirická část byla zpracována na základě metody kvantitativního výzkumu, s využitím nestandardizovaného dotazníku. Dále byl posuzován subjektivní aktuální zdravotní stav pacientů po prodělaném onemocnění s využitím standardizovaného dotazníku. Z výsledků vyplývá, že u 50 % pacientů jsou stále zastoupeny ovlivnitelné rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, a to kouření, stres a nadváha. Na základě zjištění lze konstatovat, že socioekonomický status pozitivně ovlivňuje celkový postoj pacientů k sekundární prevenci, stejně tak jejich vztah k pohybové aktivitě. Z výsledků práce vyplývá, že jedním z nejproblematičtějších rizikových faktorů zůstává u pacientů kouření.
Anotace v angličtině
This thesis is focused on keeping principles of secondary prevention of patients with cardiovascular disease in terms of 55 and less age segment, and presently it concerns to identification of regime precautions, which their keeping causes the biggest difficulties. The empiric part has processed based on the method of qualitative research with the utilising of non-standard questionnaire. Further it was examined a subjective actual health condition of patients with cardiovascular disease by using this non-standard questionnaire called "Health". It has shown, that 50% of patients are still affected by suggestible risk factors of cardiovascular diseases, such as smoking, stress and obesity. In terms of this survey we can state, that social and economic status positively influences complete position to secondary prevention and relation to exercises. Resolts of this thesis imply, that one of the most problematic risk factors stays smoking of patients with cardiovascular disease.
Analýza literárních pramenů a zpracování teoretických východisek.
Definování cíle práce a výzkumné otázky.
Sběr dat - autoetnografie, zúčastněné pozorování, polostrukturovaný rozhovor.
Zpracování a vyhodnocení výsledků výzkumu.
Přijetí odpovídajících závěrů a doporučení.
Zásady pro vypracování
Analýza literárních pramenů a zpracování teoretických východisek.
Definování cíle práce a výzkumné otázky.
Sběr dat - autoetnografie, zúčastněné pozorování, polostrukturovaný rozhovor.
Zpracování a vyhodnocení výsledků výzkumu.
Přijetí odpovídajících závěrů a doporučení.
Seznam doporučené literatury
Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada.
Hendl, J. (2004). Kvalitativní výzkum. Praha: Portál.
Frömel, K. (2002. Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Burgessová, A. (2004). Návrat otcovství: jak se stát moderním otcem. Brno: Jota.
Možný, I. (2006). Rodina a společnost. Praha: Sociologické nakladatelství SLON.
Valdrová, J. et al. (2004). Abc feminismu. Brno: Nesehnutí.
Říčan, P. (2004). Cesta životem. Praha: Portál.
Ellis, C. (2004). The Ethnographic I: A Methodological Novel about Autoethnography. Walnut Creek, CA: Rowman Altamira.
Seznam doporučené literatury
Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada.
Hendl, J. (2004). Kvalitativní výzkum. Praha: Portál.
Frömel, K. (2002. Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Burgessová, A. (2004). Návrat otcovství: jak se stát moderním otcem. Brno: Jota.
Možný, I. (2006). Rodina a společnost. Praha: Sociologické nakladatelství SLON.
Valdrová, J. et al. (2004). Abc feminismu. Brno: Nesehnutí.
Říčan, P. (2004). Cesta životem. Praha: Portál.
Ellis, C. (2004). The Ethnographic I: A Methodological Novel about Autoethnography. Walnut Creek, CA: Rowman Altamira.