Diplomová práce se zaměřuje na komplexní geomorfologickou charakteristiku údolí Javoříčského krasu a jeho širšího okolí. Ta kromě základní fyzicko-geografické charakteristiky území zahrnuje také charakteristiky morfometrické a podrobný popis jak tří hlavních údolí - Blažovského potoka, potoka Špraňku a potoka Javoříčky, tak i několika vybraných bočních údolí.
Anotace v angličtině
The diploma thesis is focussed on the complex geomorphological characteristics of the of the valleys in the Javoříčský karst and its surrounding. Except the physically-geographical characteristics of the area, it also includes morphometric and detailed descriptions of the three main valleys - the Blažovský brook, the Špraňka brook and the Javoříček brook, as well as several selected lateral valleys.
Klíčová slova
Javoříčko, Javoříčský kras, geomorfologie, údolí
Klíčová slova v angličtině
Javoříčko, Javoříčský karst, geomorfology, valley
Rozsah průvodní práce
134 stran
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se zaměřuje na komplexní geomorfologickou charakteristiku údolí Javoříčského krasu a jeho širšího okolí. Ta kromě základní fyzicko-geografické charakteristiky území zahrnuje také charakteristiky morfometrické a podrobný popis jak tří hlavních údolí - Blažovského potoka, potoka Špraňku a potoka Javoříčky, tak i několika vybraných bočních údolí.
Anotace v angličtině
The diploma thesis is focussed on the complex geomorphological characteristics of the of the valleys in the Javoříčský karst and its surrounding. Except the physically-geographical characteristics of the area, it also includes morphometric and detailed descriptions of the three main valleys - the Blažovský brook, the Špraňka brook and the Javoříček brook, as well as several selected lateral valleys.
Klíčová slova
Javoříčko, Javoříčský kras, geomorfologie, údolí
Klíčová slova v angličtině
Javoříčko, Javoříčský karst, geomorfology, valley
Zásady pro vypracování
Cílem diplomové práce je komplexní geomorfologická charakteristika údolí na území Javoříčského krasu se zaměřením na morfometrické charakteristiky údolí s cílem provedení typologie údolí. Práce bude vycházet z realizace vlastního terénního výzkumu spojeného s geomorfologickým mapováním. Dílčím cílem bude provedení podrobné charakteristiky vybraných tvarů exokrasových i nekrasových v údolích Javoříčského krasu a tematických map dokumentujících morfometrické charakteristiky údolí. Hlavním výstupem práce budou tematické mapy a provedená typologie údolí v zájmovém regionu Javoříčského krasu a nejbližšího nekrasového okolí.
Zásady pro vypracování
Cílem diplomové práce je komplexní geomorfologická charakteristika údolí na území Javoříčského krasu se zaměřením na morfometrické charakteristiky údolí s cílem provedení typologie údolí. Práce bude vycházet z realizace vlastního terénního výzkumu spojeného s geomorfologickým mapováním. Dílčím cílem bude provedení podrobné charakteristiky vybraných tvarů exokrasových i nekrasových v údolích Javoříčského krasu a tematických map dokumentujících morfometrické charakteristiky údolí. Hlavním výstupem práce budou tematické mapy a provedená typologie údolí v zájmovém regionu Javoříčského krasu a nejbližšího nekrasového okolí.
Seznam doporučené literatury
BLEKTA, J. (1932): Kras mezi Konicí a Litovlí. Prostějov: Věstník klubu přírodovědců v Prostějově, č. 22, 48 s.
CRHA, J. (1979): Devon konicko-mladečského pruhu a jeho ložiskový význam. Ostrava: Sborník GPO, Ostrava, s.77-91.
CRHA, J. et al. (1989): Souhrnná závěrečná zpráva vyhledávacího průzkumu Ponikev-Vojtěchov. MS UNIGEO, Ostrava.
DVOŘÁK, J. (1953): Ke geologii a morfologii mladečského krasového ostrůvku. Československý kras, 6, č. 6-7, Nakladatelství ČSAV, Brno, s. 237-243.
DVOŘÁK, J. (1965): Stratigrafie a faciální zhodnocení paleozoika Drahanské vysočiny. Dílčí závěrečná zpráva Čs. naftových dolů, Výzkumný ústav Brno, Archiv Ústředního ústavu geologického, Brno, 149 s.
DVOŘÁK, J. (1996): Ukončení komplexního výzkumu vrtů v konickém paleozoiku (SZ. část Drahanské vrchoviny). Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1995, Český geologický ústav, Brno, s.54-55.
HANŽL, P. (1994): Předběžné výsledky mapování Nectavského krystalinika. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1993, Český geologický ústav, Brno, s.80-81.
HROMAS, J. ed. (2009): Jeskyně. In: Mackovčin, P., Sedláček, M. eds.: Chráněná území ČR, svazek XIV. Brno, Praha: EkoCentrum Brno, Agentura ochrany přírody a krajiny, 608 s.
CHLUPÁČ, I. A KOL. (2002): Geologická minulost České republiky. Praha: Academia, 436 s.
CHLUPÁČ, I., SVOBODA, J. (1963): Geologické poměry konicko-mladečského devonu na Drahanské vrchovině. Sborník Ústředního ústavu geologického, 27, ÚUG, s.347-386.
KADLEC, J. (1995): Pliocenní a kvartérní sedimenty na mapovém listu 1:50 000 Jevíčko. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1994, Český geologický ústav, Brno, s.6.
KALVODA, J., OTAVA, J., HLADIL, J., BÁBEK, O. (1995): Nové stratigrafické údaje z Bouzovského a Západodrahanského kulmu. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1994, Český geologický ústav, Brno, s. 51-52.
PANOŠ, V. (1962): Výsledky koloračních experimentů a pozorování krasových vod v Severomoravském kraji. Sborník Vlastivědného muzea v Olomouci, přírodní vědy V/1962, Krajské nakladatelství v Ostravě, Ostrava, s. 13-48.
PANOŠ, V. (1962): Fosilní destrukční tvary východní části České vysočiny. Geografický časopis, XIV, 3, Vydavatelstvo SAV, Bratislava, s. 181-204.
PANOŠ, V. (1964): Geomorfologický vývoj severní části Hornomoravského úvalu mezi Litovlí a Zábřehem na Moravě. Sborník Československé společnosti zeměpisné, roč. 69, č. 2, Nakladatelství ČSAV, Praha, s. 99-112.
PANOŠ, V., NOVÁK, Z., PEK, I., ZAPLETAL, J. (1998): Výskyt mořského spodního badenu jižně od Bouzova. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1997, Český geologický ústav, Brno, s. 69-70.
RUBÍN J., BALATKA B., LOŽEK V., MALKOVSKÝ M., PILOUS V., VÍTEK J. (1986): Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. Praha: Academia, 385 s.
SMOLOVÁ, I., VÍTEK, J. (2007): Základy geomorfologie. Vybrané tvary reliéfu. Olomouc: Vydavatelství UP v Olomouci, 189 s.
Seznam doporučené literatury
BLEKTA, J. (1932): Kras mezi Konicí a Litovlí. Prostějov: Věstník klubu přírodovědců v Prostějově, č. 22, 48 s.
CRHA, J. (1979): Devon konicko-mladečského pruhu a jeho ložiskový význam. Ostrava: Sborník GPO, Ostrava, s.77-91.
CRHA, J. et al. (1989): Souhrnná závěrečná zpráva vyhledávacího průzkumu Ponikev-Vojtěchov. MS UNIGEO, Ostrava.
DVOŘÁK, J. (1953): Ke geologii a morfologii mladečského krasového ostrůvku. Československý kras, 6, č. 6-7, Nakladatelství ČSAV, Brno, s. 237-243.
DVOŘÁK, J. (1965): Stratigrafie a faciální zhodnocení paleozoika Drahanské vysočiny. Dílčí závěrečná zpráva Čs. naftových dolů, Výzkumný ústav Brno, Archiv Ústředního ústavu geologického, Brno, 149 s.
DVOŘÁK, J. (1996): Ukončení komplexního výzkumu vrtů v konickém paleozoiku (SZ. část Drahanské vrchoviny). Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1995, Český geologický ústav, Brno, s.54-55.
HANŽL, P. (1994): Předběžné výsledky mapování Nectavského krystalinika. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1993, Český geologický ústav, Brno, s.80-81.
HROMAS, J. ed. (2009): Jeskyně. In: Mackovčin, P., Sedláček, M. eds.: Chráněná území ČR, svazek XIV. Brno, Praha: EkoCentrum Brno, Agentura ochrany přírody a krajiny, 608 s.
CHLUPÁČ, I. A KOL. (2002): Geologická minulost České republiky. Praha: Academia, 436 s.
CHLUPÁČ, I., SVOBODA, J. (1963): Geologické poměry konicko-mladečského devonu na Drahanské vrchovině. Sborník Ústředního ústavu geologického, 27, ÚUG, s.347-386.
KADLEC, J. (1995): Pliocenní a kvartérní sedimenty na mapovém listu 1:50 000 Jevíčko. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1994, Český geologický ústav, Brno, s.6.
KALVODA, J., OTAVA, J., HLADIL, J., BÁBEK, O. (1995): Nové stratigrafické údaje z Bouzovského a Západodrahanského kulmu. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1994, Český geologický ústav, Brno, s. 51-52.
PANOŠ, V. (1962): Výsledky koloračních experimentů a pozorování krasových vod v Severomoravském kraji. Sborník Vlastivědného muzea v Olomouci, přírodní vědy V/1962, Krajské nakladatelství v Ostravě, Ostrava, s. 13-48.
PANOŠ, V. (1962): Fosilní destrukční tvary východní části České vysočiny. Geografický časopis, XIV, 3, Vydavatelstvo SAV, Bratislava, s. 181-204.
PANOŠ, V. (1964): Geomorfologický vývoj severní části Hornomoravského úvalu mezi Litovlí a Zábřehem na Moravě. Sborník Československé společnosti zeměpisné, roč. 69, č. 2, Nakladatelství ČSAV, Praha, s. 99-112.
PANOŠ, V., NOVÁK, Z., PEK, I., ZAPLETAL, J. (1998): Výskyt mořského spodního badenu jižně od Bouzova. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1997, Český geologický ústav, Brno, s. 69-70.
RUBÍN J., BALATKA B., LOŽEK V., MALKOVSKÝ M., PILOUS V., VÍTEK J. (1986): Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. Praha: Academia, 385 s.
SMOLOVÁ, I., VÍTEK, J. (2007): Základy geomorfologie. Vybrané tvary reliéfu. Olomouc: Vydavatelství UP v Olomouci, 189 s.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
V úvodu studentka představila cíle a metodiku práce a zdroje podkladových dat. V prezentaci uvedla charakteristiky údoli s využitím příčných profilů a popsala podrobnou charakteristiku a typologii celkem 34 vhloubených liniových tvarů (26 údolí, 7 strží a 1 úpad). Okomentovala sklonovou symetrii a orientaci vhloubených tvarů, přítomnost vody v korytě a tektonické ovlivnění. Prezentaci doprovodila vybranými snímky z pořízené fotodokumentace.
V reakci na posudky vedoucí a oponenta bylo diskutováno:
uvdení, který z vodních toků zájmového území má nejdelší suchý úsek a u ktgerého z vodních toků je nejvýraznější antropogenní ovlivnění v podobě regulace koryta;
vysvětlení formulace tok "lehce meandrující" (str. 77);
uvedení, zda jsou v databázi sesuvů evidovány sesuvy, neboť z fotodokumentace jsou patrné svahové procesy na řadě dokumentovaných lokalit;
rozdíly ve vodnosti toků mezi jednotlivými terénními šetřeními v letech 2016 a 2017;
které dílčí povodí bylo mapováno systematicky od pramene k ústí;
kontaktování místních speleologů.
V následné diskuzi zazněly tyto připomínky a dotazy:
dr. Mackovčin: Kolik jeskyní jste celkem evidovala v mapovaných údolích? Jedná se o jeskyně opravdu jen ve sledovaných údolích, nebo za celé zájmové území Javoříčského krasu?