| Vyučující | 
    | 
            
                
                    Kohajda Michael, doc. JUDr. Ph.D.
                
                    Frumarová Kateřina, doc. JUDr. Ph.D.
                
                    Sládeček Vladimír, prof. JUDr. DrSc.
                
                    Pouperová Olga, doc. JUDr. Ph.D.
                
                    Melotíková Petra, Mgr. Ph.D.
                 | 
    | Obsah předmětu | 
    | nespecifikováno 
 
 | 
    | Studijní aktivity a metody výuky | 
    | Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) | 
    
    
        
        
            | Výstupy z učení | 
        
            | Předmět představuje základní předmět druhého pilíře studijního programu zaměřeného především na rozvoj znalostí a odborných dovedností studenta a je určen studentům specializace Správní právo. Podstatou předmětu je rozvoj schopností studenta na vysoké odborné úrovni, do odpovídající hloubky a s reflexí nejen národní, ale i evropské a mezinárodní úpravy zpracovat zadané téma týkající se velmi úzké dílčí problematiky či kauzy správního práva. Student musí dané téma uchopit a zpracovat nejen z pohledu (s)právně teoretického, ale též i praktického, tj. se zaměřením na případné interpretační a aplikační problémy dané otázky z pohledu praxe správních orgánů i soudů. Při zpracování musí vycházet nejen z precizní analýzy české a mezinárodní právní úpravy, ale též reflektovat poznatky správní doktríny, jakož i důkladně pracovat s relevantní judikaturou českých i evropských soudů. Zadané téma musí být schopen student také vědecky prezentovat. Proto jsou nezbytnými prerekvizitami předmětu oba semestry Filozoficko-metodologických základů práva a oba semestry Vědecké a pedagogické propedeutiky.  Podstatou předmětu je účast studenta na odborných seminářích, na kterých studenti dostanou předmětná zadání. Ty musí pomocí samostudia zpracovat a vyřešit podle požadavků seminarizujícího vyučujícího a následně je na odborném semináři prezentovat nejen tomuto vyučujícímu, ale i ostatním studentům studijního programu tak, aby obstály v následné vědecké diskuzi, jež jejich řešení a prezentace vyvolá. Při prezentaci je kladen důraz také na představení zvolených metodologických postupů, jakož i literatury a judikatury, kterou student použil.  Odborný seminář je koncipován jako čtyřsemestrální předmět, v rámci každého semestru je kladen důraz na vybrané instituty správního práva. Druhý semestr je zaměřen především na procesní část správního práva, a to nejen na klasické správní řízení (ať už obecné či zvláštní druhy), ale též i na další procesní postupy, kterými se realizují jednotlivé další formy činnosti veřejné správy (opatření obecné povahy, veřejnoprávní smlouvy, jiné úkony, apod.). Nicméně s ohledem na to, že se v případě tohoto studijního programu jedná o absolventy magisterského studijního programu, předpokládá se znalost celé problematiky správního práva v odpovídající úrovni a souvislostech, jakož i návaznosti na další disciplíny (např. právo ústavní, trestní, soukromé, evropské, apod.) Studenti absolvující tento předmět získají znalosti potřebné k ovládnutí této problematiky.
 
 | 
        
            | Předpoklady | 
        
            | Absolvování tohoto předmětu je podmíněno absolvováním předmětu Filozoficko-metodologické základy práva I., II., Vědecká a pedagogická propedeutika I., II. a Odborný seminář ze správního práva I. KPO/DVPP1  a zároveň  KPO/DVPP2  a zároveň  KTP/DFMZ1  a zároveň  KTP/DFMZ2  a zároveň  VPK/DOSV1
 
 
 | 
        
            | Hodnoticí metody a kritéria | 
        
            | Analýza výkonů studenta 
 Aktivní účast na 80% seminářů (studenti prezenční formy studia) včetně prezentace na zadané téma. Student kombinované formy se musí účastnit alespoň 30% seminářů a individuální konzultace v rozsahu dvou hodin.
 
 | 
    
    | Doporučená literatura | 
    | 
            
                
                
                    (2000). Slovník veřejného práva československého. Sv. 1 až 5.. Praha: Eurolex Bohemia. 
                
                    Beran, K. (2006). Právnické osoby veřejného práva. Praha: Linde. 
                
                    Fiala, Z., Frumarová, K., Horzinková, E., Škurek, M. a kol. (2017). Správní právo trestní. Praha: Leges. 
                
                    Hendrych, D. a kol. (2016). Správní právo. Obecná část. 9.vydání.. Praha - C. H. BECK. 
                
                    Hendrych, D. a kol. (2014). Správní věda. Teorie veřejné správy. 4. aktualizované vydání. Praha : Wolters Kluwer. 
                
                    Hoetzel, J. (1937). Československé správní právo: část všeobecná. 2. přepr. vydání. Praha: Melantrich (reprint 2018). 
                
                    Kopecký, M. (2017). Právní postavení obcí a krajů - základy komunálního práva. 2. vydání.. Praha: Wolters Kluwer. 
                
                    Lukeš, Z. a kol. (1981). Československé správní právo.. Praha: Panorama. 
                
                    Matějka, J. (1938). Principy organizace veřejné správy.. Praha: Sborník věd právních a státních. 
                
                    Mates, P. (2013). Správní uvážení. Plzeň: Aleš Čeněk. 
                
                    Merkl, A. (1932). Obecné právo správní. Díl 1.. Praha. 
                
                    Pichrt, J. a kol. (2015). Zákon o státní službě. Komentář. Praha: Wolters Kluwer. 
                
                    Pomahač, R., Handrlica, J. (2012). Evropské správní právo. Praha: C. H. Beck. 
                
                    Pomahač, R. (2011). Základy teorie veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk. 
                
                    Pošvář, J. (1946). Obecné pojmy správního práva. ČSAS Právník, Brno. 
                
                    Prášková, H. (2017). Nové přestupkové právo. Praha: Leges. 
                
                    Pražák, J. (1905). Rakouské právo veřejné. Díl druhý: právo správní.. Praha: Jednota právnická. 
                
                    Průcha, P. (2012). Správní právo: obecná část. 8.vydání. Praha. 
                
                    Sládeček, V. (2013). Obecné správní právo. 3. vydání.. ASPI, Praha. 
                 
 
 |