The objective of the discipline is to provide an overview of specific developmental learning disorders (dyslexia, dysgraphia, dysorthographia, dyscalculia, and other related groups of disorders) in the context of previous and contemporary evidence-based scientific and research findings in the field of special education from a neurological, psychological and linguistic perspective, and with a direct continuous reflection of modern educational approaches. The discipline also includes a critical analysis and comparison of relevant terminology and classification (reflecting WHO classification), incidence, etiology, symptomatology, diagnostics, intervention, prevention, and prognosis of specific developmental learning disorders, including legislation applicable in the area of education and intervention, use of modern instrumentation, didactic materials and aids, and ICT technology with an emphasis on a critical analysis of scientific results concerning their effectiveness. The discipline also covers the issue of non-verbal learning disorders affecting many other forms of impairment (praxia, hyperlexia, etc.) and continuous transformation of primary symptoms of specific language impairment (developmental dysphasia) or phonetic-phonological disorders, links to specific attention disorders (ADD, ADHD) or behaviour, specific developmental disorders of motor functions, etc. Focus is also on learning pseudo-disorders. Special attention will be paid to interdisciplinary relationships and the position of a special education teacher in various developmental levels (cooperation with speech-language therapists, neurologists, paediatricians, teachers in pre-primary, secondary and tertiary education), during which the symptoms of partial function deficits or specific developmental learning disorders might manifest. Special attention will be paid to a comparison of Czech and foreign concepts and to developmental specifics in various age groups. Cílem předmětu je ucelený vhled do okruhu specifických vývojových poruch učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie a dalších příbuzných skupin poruch) v kontextu soudobých i historicky podložených vědecko-výzkumných poznatků z oboru speciální pedagogiky s aplikací náhledu neurologického, psychologického, lingvistického a s přímou kontinuální reflexí do moderních edukačních přístupů. Součástí předmětu bude kritická analýza a komparace náhledů na terminologii a klasifikaci (v návaznosti na klasifikaci WHO), incidenci, etiologii, symptomatologii, diagnostiku, intervenci, prevenci a prognózu specifických vývojových poruch učení, včetně legislativního zakotvení edukace a intervence, využití moderních přístrojových a didaktických materiálů a pomůcek a ICT technologií s akcentem na kritickou analýzu vědeckých výsledků efektivity jejich využití. Předmět rovněž zahrnuje problematiku konceptu tzv. neverbálních poruch učení zasahujících do mnoha dalších forem narušení (poruchy praxie, hyperlexie, apod.) a kontinuální transformaci primárních symptomů specificky narušeného vývoje řeči (vývojové dysfázie) či foneticko-fonologických poruch, vazby na problematiku specifických poruchy pozornosti (ADD, ADHD) či chování, specifických vývojových poruch motorických funkcí apod. Neopomenuty budou rovněž tzv. pseudo- poruchy učení. Zvláštní pozornost bude věnována interdisciplinárním vztahům a specifikaci postavení speciálního pedagoga v jednotlivých vývojových úrovních (spolupráce s logopedy, neurology, pediatry, pedagogy na preprimárním, primárním, sekundárním a terciárním stupni vzdělávání), v průběhu kterých se mohou manifestovat symptomy deficitů dílčích funkcí či již přímo specifické vývojové poruchy učení. Velký důraz bude kladen na komparaci tuzemského přístupu se zahraničími koncepty a na respektování vývojových specifik v jednotlivých věkových obdobích. BHATNAGAR, S. C. (2008) Neuroscience for the study of Communicative Disorders. 2nd ed. ISBN 0-7817-2346-9.
|