|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
- Nejjednodušší úloha variačního počtu. - Eulerova rovnice. - Klasifikace extrémů. - Zobecnění nejjednodušší úlohy. - Přípustné čáry s volnými koncovými body. - Podmíněný extrém. - Variační úlohy v parametrickém tvaru. - Postačující podmínky silného a slabého extrému. - Přímé metody řešení variačních úloh.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
- Příprava na zkoušku
- 600 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Přednáška je zaměřena na klasický variační počet s jeho logicky nutnými a postačujícími podmínkami extrému funkcionálu.
Předmět zaměřený na získání znalostí. Definovat hlavní pojmy, popsat hlavní přístupy, prokázat teoretické znalosti pro řešení modelových problémů.
|
|
Předpoklady
|
Základní znalosti VŠ matematiky a fyziky.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška, Systematické pozorování studenta
Základní znalost matematiky.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Eľsgoľc, L.E. (1965). Variační počet. SNTL, Praha.
-
Lavrenťjev, M.A., Ljusternik, L.A. (1952). Kurs variačního počtu. Přírodovědecké vydavatelství, Praha.
-
Nožička, F. (2000). Variační počet. V knize K. Rektoryse a spolupracovníků: Přehled užité matematiky II. Prometheus, Praha.
|