| Vyučující | 
    | 
            
                
                    Svaček Ondřej, doc. JUDr. LL.M. Ph.D.
                
                    Faix Martin, JUDr. Ph.D.
                
                    Stejskal Petr, Mgr. LL.M., Ph.D.
                
                    Svicevic Marko, Dr. LL.Dip.
                
                    Bureš Pavel, JUDr. Ph.D.
                 | 
    | Obsah předmětu | 
    | 1. Použití síly v kyberprostoru 2. Kybernetické útoky a sebeobrana 3. Právo ozbrojeného konfliktu a jeho aplikace na kybernetický prostor 4. Právo odpovědnosti státu v kyberprostoru 5. Normy přičítání v kyberprostoru 6. Donucení v mezinárodním právu ze škody způsobené v kyberprostoru 
 
 | 
    | Studijní aktivity a metody výuky | 
    | Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) | 
    
    
        
        
            | Výstupy z učení | 
        
            | Cíle předmětu (anotace): Předmět Mezinárodní právo a digitální technologie 3 je pokročilý kurz, který kriticky analyzuje nové problémy na pomezí mezinárodního práva a digitální bezpečnosti. Prostřednictvím série šesti intenzivních seminářů tento kurz poskytuje komplexní zkoumání právních rozměrů souvisejících s digitálními hrozbami a bezpečnostními výzvami. Studenti proniknou do složitých právních rámců upravujících chování států, přisuzování a reakce na kybernetické hrozby. Předmět Mezinárodní právo a digitální technologie 3 se zaměří na následující otázky: 1. Použití síly v kyberprostoru 2. Kybernetické útoky a sebeobrana 3. Právo ozbrojeného konfliktu a jeho aplikace na kybernetický prostor 4. Právo odpovědnosti státu v kyberprostoru 5. Normy přičítání v kyberprostoru 6. Donucení v mezinárodním právu ze škody způsobené v kyberprostoru  V tomto kurzu si studenti osvojí diferencované chápání základních pojmů, jako je "použití síly" a "právo ozbrojeného konfliktu" v kontextu mezinárodního práva, a prozkoumají jejich aplikaci ve sféře kyberprostoru; dále budou analyzovat právní důsledky kybernetických útoků a jejich potenciál pro uplatnění práva na sebeobranu a prozkoumají hranice a požadavky takových reakcí; prozkoumají otázky související s aplikací práva ozbrojeného konfliktu v kybernetickém prostoru; prozkoumají institut odpovědnosti státu v kontextu kybernetických operací se zaměřením na identifikaci porušení mezinárodních závazků a právních důsledků takových porušení; budou se zabývat otázkami přičitatelnosti  kybernetických útoků státu a aspekty donucení v mezinárodním právu, zejména v případech, kdy se jedná o škody způsobené kybernetickými prostředky. Na konci kurzu by studenti měli být schopni identifikovat a aplikovat mezinárodní právo při analýze scénářů zahrnujících použití síly a právo ozbrojeného konfliktu v kyberprostoru; kriticky zhodnotit okolnosti, za kterých mohou kybernetické útoky ospravedlnit právo státu na sebeobranu, s ohledem na parametry přiměřenosti a nezbytnosti.  Studenti by měli být schopni aplikovat právo ozbrojeného konfliktu na kybernetické operace, analyzovat otázky odpovědnosti státu v kyberprostoru, identifikovat případy porušení mezinárodních závazků a potenciální prostředky nápravy; posoudit kritéria a problémy spojené s přičitatelností kybernetických útoků konkrétním státním aktérům a integrovat právní a technické hledisko. Hodnocení: Pro absolvování předmětu musí studenti splnit následující povinnosti: - odevzdat semestrální projekt, po němž následuje ústní obhajoba (70 % závěrečného hodnocení). - splnit úkoly zadané v průběhu kurzu (30 % závěrečného hodnocení). Na konci kurzu by studenti měli být schopni identifikovat a aplikovat mezinárodní právo při analýze scénářů zahrnujících použití síly a právo ozbrojeného konfliktu v kyberprostoru; kriticky zhodnotit okolnosti, za kterých mohou kybernetické útoky ospravedlnit právo státu na sebeobranu, s ohledem na parametry přiměřenosti a nezbytnosti.  Studenti by měli být schopni aplikovat právo ozbrojeného konfliktu na kybernetické operace, analyzovat otázky odpovědnosti státu v kyberprostoru, identifikovat případy porušení mezinárodních závazků a potenciální prostředky nápravy; posoudit kritéria a problémy spojené s přičitatelností kybernetických útoků konkrétním státním aktérům a integrovat právní a technické hledisko.
 
 | 
        
            | Předpoklady | 
        
            | Absolvování tohoto předmětu je podmíněno absolvováním předmětu Legal Theory of Information Technology 1 a 2 Information Technology for Law and Legal Science 1 a 2 Mezinárodní právo a digitální technologie 1 a 2 MEP/TLTT1  a zároveň  MEP/TLTT2  a zároveň  MEP/TIT1  a zároveň  MEP/TIT2  a zároveň  MEP/TMPD1  a zároveň  MEP/TMPD2
 
 
 | 
        
            | Hodnoticí metody a kritéria | 
        
            | Analýza výkonů studenta 
 Vyžaduje se aktivní účast studenta na seminářích, zpracování semestrálního projektu a jeho ústní obhajoba. Studenti prezenční formy se musí účastnit seminářů v rozsahu nejméně 80 %, studenti kombinované formy se musí účastnit seminářů v rozsahu 50 % a jedné individuální konzultace.
 
 | 
    
    | Doporučená literatura | 
    | 
            
                
                
                    BRUNER, T., FAIX, M. The Attribution Problem as a Tool of Lawfare. Obrana a strategie, 2018, no. 18(1). 
                
                    FAIX, M., STEJSKAL, P. (2022). Legal Aspects of Misattribution Caused by Cyber Deception. 14th International Conference on Cyber Conflict: Keep Moving! (CyCon), NATO CCDCOE, 2022, pp. 205 - 218.. 
                
                    GEISS, R., LAHMANN, H. (2013). Freedom and Security in Cyberspace. Shifting the Focus Away from Military Responses Towards Non-Forcible Countermeasures and Collective Threat-Prevention. Peacetime Regime for State Activities in Cyberspace, NATO CCD COE, 2013, pp. 625-626. 
                
                    KILOVATY, I. (2014). Cyberwarfare and the Jus Ad Bellum Challenges: Evaluation in the Light of the Tallinn Manual on the International Law Applicable to Cyber Warfare. American University National Security Law Brief, 2014, no. 5(1), pp. 91 - 124.. 
                
                    KITTICHAISARRE, K. (2017). Public International Law of Cyberspace. Springer. 
                
                    POLI, S. The Rationale and the Perils of Failing to Invoke State Responsibility for Cyber-Attacks: The Case of the EU Cyber Sanctions. German Law Journal, 2023, no. 24(3), pp. 522 - 536.. 
                
                    ROSCINI, M. (2014). Cyber Operations and the Use of Force in International Law. Oxford University Press. 
                
                    SCHMITT, M. (ed.). (2017). Tallinn Manual 2.0 on the International Law Applicable to Cyber Operations. Cambridge University Press. 
                
                    SCHMITT, M. (2015). The Use of Cyber Force and International Law. The Oxford Handbook of the Use of Force in International Law, Oxford University Press, 2015, pp. 1110 - 1130. Oxford University Press. 
                
                    TSAGOURIAS, N., BUCHAN, R. (eds.). (2017). Research Handbook on International Law and Cyberspace. Edward Elgar Publishing. 
                
                    TSAGOURIAS, T. Digitalization and its Systemic Impact on the Use of Force Regime, Legal Uncertainty and the Replacement of International Law. German Law Journal, 2023, no. 24(3), pp. 494 - 507. 2023.
                 
 
 |