Základní pojmy ekofyziologie: ekosystém, biotop, vegetace, flóra, lokalita. Ekologické limity. Zákon tolerance, zákon minima. Ekologické a fyziologické optimum. Základní pojmy stresové fyziologie: stres, abiotické a biotické stresové faktory, rezistence, tolerance, citlivost, aklimace, adaptace. Mechanismy stresové reakce rostlin: lokální a systémová reakce, fyzikální (hydraulická vlna, elektrický signál) a chemické signální cesty (hormony, reaktivní formy kyslíku, plynné látky, systemin), exprese genů. Základy stresové elektrofyziologie rostlin. Akční a variační potenciál, generace elektrického signálu, měření elektrického signálu neboli "EKG" na rostlinách. Fyziologické účinky elektrického signálu. Mechanizmus pohybu listů u masožravých rostlin a citlivky (Mimosa). Působení abiotických stresových faktorů (záření, teplota). Evoluční adaptace rostlin k těmto faktorům. Heliofyty, heliosciofyty a sciofyty. Eurytermní a stenotermní rostliny. Termofyty, psychrofyty, kryofyty, xerotermofyty. Význam vody, absorpce, transpirace, vodní bilance rostlin; srážky vertikální (sněhové, dešťové) a horizontální; poikilohydrické a homoiohydrické rostliny; hydrolabilní a hydrostabilní rostliny; adaptace k nadbytku či nedostatku vody. Složení půdy, humus, edafon. Charakterizace rostlin ve vztahu ke stanovišti (vápence, hadce, slaniska, písčité půdy, rozdělení dle pH). Toxické látky ve vzduchu a v půdě. Herbicidy. Minerální výživa rostlin (dostupnost a příjem látek). Využití a metabolismus dusíku (nitrofilní a nitrofóbní rostliny). Mechanické faktory ovlivňující život rostlin (vítr, sníh, požáry, kosení, pastva), její význam pro biodiverzitu, rostliny jako bioindikátory. Metabolismus uhlíku, výměna CO2, hospodaření rostliny a rostl. společenstev s uhlíkem. Definice populací a jejich základní charakteristika, růst a šíření populace rostlin. Působení biotických faktorů. Vzájemné vztahy mezi populacemi a jedinci (konkurence, alelopatie, parazitismus, mutualismus, epifytismus, herbivorie). Vzájemné vztahy mezi rostlinami a živočichy. r- a K- selekce, strategie rostlinných populací (R-, C-, S- strategie). Ekosystém - struktura a funkce (tok energie, producenti, konzumenti, destruenti; potravní řetězce, ekologické pyramidy).
|
-
Baluška F et al. (eds.). (2006). Communications in plants. Neuronal aspects of plant life.. Berlin, Heidelberg, New York.
-
Begon M., Harper J.L. & Towsend C. R. (1997). Ekologie. Jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc.
-
Hlaváčková V. (2009). Physical and chemical signals and their action in systemic responses of plants to local wounding.. In: R.T. Devane (ed.), New Plant Physiology Research, Nova Science Publishers, 4395.
-
Cherry J.H. (ed.). (1989). Environmental Stress in Plants: Biochemical and Physiological Mechanisms Associated with Environmental Stress Tolerance in Plants. NATO ASI Series G, Vol. 19, Springer, Berlin.
-
Jenks M.A., Hasegawa P. M. (2005). Plant Abiotic Stress. Blackwell, Oxford.
-
Larcher, W. (1998). Fyziologická ekologie rostlin. Academia, Praha.
-
Larcher, W. (2003). Physiological Plant Ecology. 4th ed.. Springer, Berlin, Heidelberg, New York, etc.
-
Slavíková J. (1986). Ekologie rostlin. SPN, Praha.
-
Turner N.C., Kramer P.J. (eds.). (1980). Adaptation of Plants to Water and High Temperature Stress. Wiley, New York.
|