|
Vyučující
|
-
Kříž Michal, Mgr. Ph.D.
-
Adámková Jana, Mgr. Ph.D.
-
Zouharová Marie, doc. PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. SKLADBA ČEŠTINY Věta a výpověď - závislostní skladba a dvourovinná valenční skladba (DVS) - charakteristika věty, tj. gramatická a významová úplnost, a výpovědi, tj. komunikační situace (KS) - základní znaky výpovědi - skladba češtiny na 1. st. ZŠ. 2. KOMUNIKAČNÍ FUNKCE VÝPOVĚDI (KF) Zvukové členění výpovědí (intonace) - klasifikace komunikačních funkcí (KF) výpovědí, tzv. druhy vět podle komunikačního záměru mluvčího (limity) - obsah výpovědi a komunikační funkce výpovědi (KF) - jazykové prostředky a signalizace KF - komunikační výpovědní formy (KVF) - cíle komunikačního přístupu ke skladbě: porozumění, úspěšnost, zdařilost. 3. SYNTAKTICKO-FUNKČNÍ KLASIFIKACE SLOVNÍCH DRUHŮ Slovní druhy a jejich role ve větě - primární a sekundární funkce slovních druhů - specifické role zájmen a číslovek ve větě - slovní druhy a větné členy. 4. VĚTA JAKO USPOŘÁDANÝ CELEK SLOŽENÝ ZE SLOV Skládání vět ze slov (ve vztahu k jejich kategorizaci, tj. ke slovním druhům) - uspořádání slov ve větě (slovosled) - slovosled a větosled - slovosled fixní a aktuální - slovoslední činitelé (hlavní vs vedlejší /gramatické a rytmické/) 5. ZÁVISLOSTNÍ SKLADBA Věta a její základ (základní skladební dvojice) - větné členy (základní a rozvíjející) - syntaktické vztahy (charakteristika a typologie). 6. DVOUROVINNÁ VALENČNÍ SKLADBA (DVS) Věta a její základ (ZVS, základová věta) - valence slovesa - sémantický (SVV) a gramatický (GVV) větný vzorec - role slovesa v určitém tvaru (Vf) ve větě (charakteristika predikátorů) - základní terminologie - konstitutivní a nekonstitutivní větné členy. 7. PODMĚT (SUBJEKT) A PŘÍSUDEK (PREDIKÁT) Syntaktické chování sloves ve funkci přísudku - typy přísudků (jejich vztah k morfologii slovesných tvarů) - slovesně-jmenný přísudek (otázky a problémy) - přísudek vyjádřený vedlejší větou - syntaktické chování slovních druhů ve funkci podmětu - typy podmětů - podmět a pád - podmět vyjádřený vedlejší větou - věty bez podmětu - několikanásobný podmět a přísudek (otázky a problémy). 8. PŘEDMĚT (OBJEKT) A PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (ADVERBIALE) Předmět jako větný člen ve vztahu k pádu - předmět vyjádřený vedlejší větou - druhy příslovečného určení (adverbiale) podle významu - příslovečné určení vyjádřené vedlejší větou. 9. PŘÍVLASTEK (ATRIBUT) A DOPLNĚK (ATRIBUT VERBÁLNÍ) Přívlastek jako výsledek transpozice jiného větného členu - přívlastek shodný a neshodný - přívlastek postupně rozvíjející a několikanásobný - přívlastek vyjádřený vedlejší větou - doplněk a jeho typy - syntaktické vazby doplňku - doplněk vyjádřený vedlejší větou. 10. SOUVĚTÍ Typy souvětí a jejich vlastnosti - věta hlavní a věta vedlejší - grafické znázornění stavby souvětí - významové vztahy mezi větami v souvětí - spojovací výrazy - věta a souvětí ve vztahu k textu.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
nespecifikováno
|
|
Výstupy z učení
|
Semináře budou zaměřeny na skladbu (syntax) češtiny se zaměřením na tři vzájemně propojené roviny: na (1) základní koncepty analýzy a popisu české věty a českého souvětí (tradiční skladba a skladba založená na valenci slovesa v určitém tvaru, Vf) a související terminologie; na (2) různorodé formy realizace české věty a souvětí v komunikaci (komunikační funkce výpovědi a jejich charakteristika zaměřená na jazykové prostředky) a a (3) vztah syntaktické roviny k rovinám nižším, zejm. k rovině tvaroslovné, i vyšším, zejm. k rovině textu. Cílem seminářů je seznámit studenty se základními koncepty české skladby a podpořit komunikační dovednosti vycházející z těchto konceptů se zaměřením primárně na 1. stupeň ZŠ.
|
|
Předpoklady
|
Vstupním předpokladem je podrobná znalost problematiky české morfologie.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
(1) Cvičení k jednotlivým tematickým okruhům jsou k dispozici v MS Teams; předpokládám znalost dané problematiky v praktické aplikaci na jazykový materiál u každého člena semináře. (2) V průběhu semestru budeme realizovat několik zkušebních testů; předpokládám absolvování každého z nich. (3) Zápočet bude realizován formou písemného testu, který bude zaměřen pouze na praktické dovednosti založené na porozumění stavbě věty a souvětí. Hranice úspěšnosti bude nastavena na 70%. Pro studenty ISP: na základě individuální domluvy s vyučujícím student předloží vypracovaná cvičení a seminární práci na určené téma, o kterém bude schopen souvisle min. 10 min. mluvit. Body (1) a (3) se týkají i ISP studentů.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Čechová Marie et al. (2000). Čeština - řeč a jazyk. Praha.
-
Čechová Marie. (1996). Komplexní jazykové rozbory. Praha.
-
Grepl, Miroslav - Karlík, Petr. (1999). Skladba češtiny. Cvičení a výklad. Praha.
-
GREPL, Miroslav a KARLÍK, Petr. (1998). Skladba češtiny. Olomouc.
-
HAUSER, P. (1996). Skladba češtiny pro studium učitelství 1. st. ZŠ.. Brno: MU.
-
HIRSCHOVÁ, Milada. (2012). Syntaktické rozbory. Praha.
-
HUBÁČEK, Jaroslav et al. (2010). Čeština pro učitele. Loučky.
-
KARLÍK, Petr, NEKULA, Marek a RUSÍNOVÁ, Zdenka, eds. (1995). Příruční mluvnice češtiny. Praha.
-
Svobodová, J. (2012). Syntaktické rozbory v praxi. Olomouc.
|