|
Vyučující
|
-
Foretová Petra, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Základní pojmy studia komunikace I: sociální komunikace a/vs. sociální interakce; typologie interakcí (J. Thompson); 2. Základní složky komunikace: podavatel, příjemce, kód, kanál, médium, sdělení, efekt, účel; zpětná vazba v komunikaci; komunikativní kompetence, komunikační kontext. 3. Typologie mezilidské komunikace: typologie podle prostředí a role; roviny sociální organizace komunikace; typy lidské kolektivity (masa, skupina, dav, veřejnost). 4. Teorie sociální komunikace I: povaha sociální komunikace; sociální struktura komunikační události, sociální prostředí a struktura komunikační události; sociální a kulturní normy komunikace. 5. Teorie sociální komunikace II: přijímání a dekódování sdělení; základní dimenze komunikace (personální, sociální a kulturní). 6. Vědecké zkoumání komunikace: věda o komunikaci a teorie masové komunikace; interdisciplinární a multiparadigmatická povaha zkoumání komunikace; mediální a komunikační studia vs. teorie žurnalistiky. 7. Modely komunikace I: přenosové modely komunikace: Lasswelova formule; teorie informace a komunikace; přínos přenosových modelů pro zkoumání komunikace. 8. Modely komunikace II. Příjmový model komunikace: model kódování a dekódování; rituálový model komunikace; 9. Sémiotika a její význam pro studium komunikace I: sémiotický přístup ke komunikaci; komunikace jako utváření významů; znaky, významy a kódy. 10. Sémiotika a její význam pro studium komunikace II: typy znaků a jejich vlastnosti; vliv kultury a ideologie na interpretaci znaků. 11. Neverbální komunikace I: neverbální komunikace v širším a užším slova smyslu; oblasti studia neverbální komunikace. 12. Neverbální komunikace II: vybrané oblasti zkoumání neverbální komunikace (mimika a gestika, posturika a proxemika); role neverbální komunikace a v médiích; Mehrabianův mýtus o neverbální komunikaci.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem kursu je uvést studenty do šíře problematiky komunikace a jejího studia, naznačit širší kontext problematiky i pestrost přístupů k ní. Kurs je koncipován jako první, základní vhled, který připravuje půdu dalším, navazujícím kursům, povinným (Úvod do teorie mediální komunikace) i volitelným (Sociální komunikace, Komunikační dovednosti, Základy sociální psychologie), které problematiku komunikace rozvíjejí v různých ohledech. Kurs představí problematiku komunikace komplexně, v celé šíři a v nejrůznějších chápáních i kontextech.
Student zná základní přístupy ke zkoumání komunikace. Student si osvojí základní terminologii pro zkoumání komunikace. Student je schopen analyzovat pomocí získaného pojmové aparátu současné mediální problémy. Student prokazuje základní orientaci v přístupech oborů, které se věnovaly nebo věnují studiu komunikace a jejich činnosti.
|
|
Předpoklady
|
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška, Písemný test
Předmět absolvují ti studenti, kteří: a) mají v pořádku docházku (povoleny je absence na max. 2 přednáškách) b) úspěšně složí závěrečný zápočtový test (tj. získá 75% z celkového počtu možných bodů). c) úspěšně složí písemnou zkoušku (tj. získá 70% z celkového počtu možných bodů).
|
|
Doporučená literatura
|
-
Burton,G., Jirák, J. (2001). Úvod do studia médií. Brno: Barristel a Principal.
-
Jirák, J., & Köpplová, B. (2009). Masová média. Praha: Portál.
-
JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. (2003). Média a společnost: Stručný úvod do studia médií a mediální komunikace. Praha.
-
Kunczik, M. (1995). Základy masové komunikace. Praha: Karolinum.
-
McQUAIL, D. (2007). Úvod do teorie masové komunikace. Praha.
-
Reifová, I. a kol. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004.
-
THOMPSON, J. B. Média a modernita. Praha : Karolinum, 2004.
-
Vybíral, Z. (2000). Psychologie lidské komunikace. Praha 2000. Portál, Praha.
|