|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Jednotlivé lekce v druhé polovině semestru budou věnovány dalším znakovým systémům, přičemž bude kladen důraz na konfrontaci s formálními aspekty a vyjadřovacím potenciálem přirozeného jazyka. Tento blok otevře exkurz do neverbální komunikace: studenti získají přehled o jednotlivých složkách neverbální komunikace (gesta, mimika, oční kontakt a držení těla) a seznámí se základní terminologií v této oblasti. Další dvě lekce budou věnovány obrazové sémiotice, subdisciplíně, jež zkoumá veškeré obrazové znakové procesy ať už jde o umělecká díla či o triviální obrazová sdělení (např. v návodu k použití výrobku, na přebalech zboží atd.). Nejdřív se zaměříme na vyjadřovací potenciál obrazových sdělení v konfrontaci s jazykem, v další lekci si studenti osvojí sémiotickou analýzu multimediálních reklamních komunikátů na příkladu tištěné reklamy. Další tematický okruh semináře bude tvořit interlingvistika; na základě četby studie U. Eca a cvičné analýzy vybraných kódů se studenti seznámí s problematikou plánových jazyků a pasigrafií. Seminář uzavře zoosémiotický exkurz. Program semináře 1) Úvod do tématu; znakové procesy jako báze přírody a kultury 2) Komunikační model a základní faktory sémiózy (dle R. Posnera) 3) Znakový model Ch. S. Peirce, rozdělení znaků na ikony, indexy a symboly 4) Znaková teorie Ch. W. Morrise, pragmatická, syntaktická a sémantická dimenze znakového procesu 5) Klasifikace znaků s ohledem na smyslové vnímání; problematika ikoničnosti v jednotlivých modalitách 6) Znakový model dle F. de Saussura; charakteristika jazykového znaku 7) Neverbální komunikace; vyjadřovací potenciál gest 8) Obrazová sémiotika; srovnání vyjadřovacího potenciálu obrazových a verbálních sdělení 9) Sémiotická analýza reklamy 10) Interlingvistika plánové jazyky a pasigrafie v konfrontaci s jazyky přirozenými 11) Specifika jazykového znaku ve světle zoosémiotiky, typy inter- a intraspecifické komunikace u vybraných živočišných druhů 12) Shrnutí: šíře sémiosféry a možnosti konfrontace různých znakových systémů
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Žurnalisté neustále dekódují a kódují, neustále interpretují, a to hned několikrát. Nejprve když se snaží "porozumět" "událostem", poté když se toto své porozumění zprostředkovat čtenářům. Vše společenské a v nejširším smyslu kulturní (pokud ne ještě více) je sémiotické, tj. je založeno na znakových funkcích a na kódování (často několikanásobném). Žurnalisté své recipienty o jevech z těchto oblastí informují a přímo se na nich i jejich chápání podílejí. Měli by si tedy být vědomi složitosti všech těchto aktivit, které už nemůžeme naivně chápat jako "zrcadlo" "reality" či "objektivní" "svědectví" o ní. A právě lepšímu pochopení společenských a kulturních jevů a událostí napomáhá sémiotika, věda, která "studuje život znaků v životě společnosti" (Saussure). Sémiotika neboli znaková teorie má velmi široký záběr: zkoumá veškeré znakové procesy u lidí i u ostatních organismů. Kurz studentům zprostředkuje vhled do nejrůznějších modalit lidské komunikace počínaje přirozeným jazykem, znakovým systémem, jehož zevrubný popis v rámci moderní jazykovědy je pro zkoumání jiných systémů v mnoha ohledech inspirativní, přes jazyky umělé, komunikaci neverbální, až po obrazové komunikáty. V závěru semináře se studenti seznámí s problematikou znakové interakce zvířat. V první části semestru si studenti osvojí základní terminologii znakové teorie a seznámí se s vývojem této disciplíny ve 20. století. Na základě komunikačního modelu R. Posnera proběhne diskuze na téma, jaké faktory jsou určující pro prototypický znakový proces. Posléze se studenti seznámí s klasickými znakovými teoriemi, které tvoří základ moderní sémiotiky (Ch. S. Peirce, Ch. W. Morris). Na základě četby vybraných kapitol z Kurzu obecné lingvistiky (F. de Saussure) proběhne diskuze o specifických vlastnostech jazykového znaku.
Student získá kompetence dané osnovou kurzu
|
|
Předpoklady
|
1. především poskytnout posluchačům úvodní vhled do sémiotiky a orientaci v její problematice, a to na úrovni obecného základu, který pak rozvíjí řada dalších disciplín ze studijního plánu 2. poskytnout základní aparát pojmů a obecný rámec pozic či konceptů, na nichž staví všechny další disciplíny, se kterými se posluchači během studia dále setkají (např. znak, denotace - konotace - mýtus, komunikace - signifikace, interpretace, hermeneutika, konvence, kód, význam × smysl, výraz × obsah, referent, extenze × intenze, interpretant, syntax - sémantika - pragmatika, ikon - index - symbol, type × token, motivované × kon-venční apod.) 3. v neposlední řadě pak rozvíjet samostatné kritické myšlení skrze chápání všech sociálních jevů jako záměr-ných smysluplných aktivit, které lze jako takové ?číst?; bez toho se neobejdou ani žurnalisté v praxi, ani od-borníci zabývající se mediální komunikací teoreticky
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Esej, Analýza výkonů studenta
- pravidelná aktivní účast v semináři - příprava na semináře (znalost zadaných textů) - referát/esej na dohodnuté téma (5 normostran) a/nebo vypracování komplexní sémiotické analýzy vybraného mediálního sdělení
|
|
Doporučená literatura
|
-
Daneš, František. (1995). ?Text a jeho ilustrace?. In: Slovo a slovesnost 56 (3), s. 175?189.. Praha.
-
Doubravová, J. Sémiotika v teorii a praxi, Praha 2002.
-
Eco, U. Meze interpretace. Praha: Karolinum 2004.
-
Eco, U. (2001). Hledání dokonalého jazyka v evropské kultuře. Praha.
-
Eco, U. (2004). Teorie sémiotiky. Brno.
-
Palek, Bohumil. (1997). Sémiotika. Ch. S. Peirce, C. K. Ogden & I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry.. Praha.
-
Posner, Roland. (1989). What is culture? Toward a Semiotic Explication of Anthropological Concepts?. In: Koch, Walter A. (ed.): The Nature of Culture, s. 240?295.. Bochum.
-
Saussure, Ferdinand de. (2007). Kurs obecné lingvistiky. Praha.
-
Sedláková, R. (2014). Výzkum médií: nejužívanější metody a techniky. Praha: Grada.
|