|
Vyučující
|
-
Foretová Petra, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Základní pojmy studia komunikace: oblíbené komunikační omyly, roviny sociální komunikace, základní komunikační axiomy. 2. Struktura komunikační situace a kontextu. Role prostředí a sociální struktury. 3. Role percepce při komunikaci; průběh percepce a chyby v percepci; stereotypy vnímání; Fyzická a sociální atraktivita a její vliv na lidské jednání. 4. Postoje a předsudky a jejich role v komunikaci. Kognitivní, afektivní a behaviorální složka stereotypů. Teorie kognitivní disonance. 5. Role naslouchání v komunikaci; zásady naslouchání; typy naslouchání; chyby při naslouchání. 6. Zpětná vazba a její role v komunikaci. Zpětná vazba jako komunikační strategie. Zpětná vazba vs. reakce vs. hodnocení. Struktura zpětné vazby. 7. Struktura rozhovoru: typy rozhovorů; způsoby vedení rozhovoru; role tázání v komunikace; typy otázek. 8. Problematika neverbální komunikace; neverbální jednání jako komunikace; vliv kultury na neverbální chování; Mehrabianův mýtus o neverbální komunikaci. 9. Neverbální komunikace a její role při detekci lhaní. Mýty vs. fakta. 10. Zásady zdravé komunikace: charakteristiky zdravé komunikace; asertivní komunikace a její pravidla; kdy funguje asertivita, kulturní podmíněnost asertivního jednání. 11. Manipulace vs. asertivita. Konstruktivní vs. manipulativní kritika. Zpětná vazba jako nástroj konstruktivní kritiky. Struktura konstruktivní kritiky. 12. Komunikace v malých skupinách: vymezení pojmu; zákonitosti komunikace malých skupin; třídění, funkce, struktura, vývoj malých skupin, vliv skupiny na jedince. 13. Interpersonální komunikace v elektronickém prostředí. Specifika interpersonální komunikace v prostředí online sociálních sítí.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem je seznámit posluchače se základními koncepty, teoriemi a pojmy z oblasti sociální komunikace. Vedle teoretických poznatků bude kladen důraz na rozbor jednotlivých modelových komunikačních aktů, rolí, situací a kontextu. Budou též představovány možnosti řešení různých nestandardních situací. Posluchači by si měli především osvojit pojmový aparát pro analýzu komunikačních dovedností.
Studenti prokazují zevrubnou znalost základní literatury k sociální komunikaci a v jejím rámci klíčových konceptů a teorií, které se vztahují k výkladu a reflexi zvolené profesní orientace. Studenti rozumí zákonitostem a pravidlům fungování sociální komunikace. Studenti umí použít vybrat adekvátní pojmy a koncepty a aplikovat je při analýze současných mediálních témat. Studenti dokáží zhodnotit a kritizovat nabízené mediální obsahy optikou konceptů a teorií sociální komunikace a ověřit jejich správnost.
|
|
Předpoklady
|
Znalost základních pojmů z oblasti lidské komunikace.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Rozhovor, Písemný test
Podmínky k udělení zápočtu: 1) Pravidelná docházka (max. 2 absence). 2) Splnění dílčích úkolů: a. Ústní prezentace vybrané komunikační události v médiích (struktura prezentace samostatně v moodle). b. písemné odevzdání struktury prezentace do moodle předem. PODMÍNKY PRO UDĚLENÍ KOLOKVIA Kolokvium probíhá písemně formou písemného testu. Otázky v testu budou vycházet z probíraných okruhů témat semináře (okruhy kolokvia = sylabus kurzu). Předpokládá se obeznámenost se základními pojmy sociální komunikace.
|
|
Doporučená literatura
|
-
DeVito, J. A. (2008). Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. Praha: Grada.
-
Janoušek, J. Sociální komunikace. Praha. Svoboda, 1968..
-
Janoušek, J. Verbální komunikace a lidská psychika. Praha 2007.
-
Křivohlavý, J. (1988). Jak si navzájem lépe porozumíme.. Praha.
-
Reitmayerová, E., & Broumová, V. (2012). Cílená zpětná vazba: metody pro vedoucí skupin a učitele. Praha: Portál.
-
Vybíral, Z. (2003). Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci. Praha: Portál.
-
Vybíral, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha 2000.
|