Předmět: Etika

« Zpět
Název předmětu Etika
Kód předmětu KVS/OETK
Organizační forma výuky Přednáška + Seminář
Úroveň předmětu Bakalářský
Rok studia nespecifikován
Semestr Zimní
Počet ECTS kreditů 3
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu nespecifikováno
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Konečný Karel, doc. PhDr. CSc.
  • Špiner Dušan, ThMgr. Ph.D.
  • Hubálek Tomáš, Mgr. Ph.D.
Obsah předmětu
Obsahem předmětu etiky je kvalitu etického uvažování zprostředkovat, dovést je k tomu, aby sami pocítili potřebu souvislejšího poučení v otázkách, které je k tomu příležitostně provokují a na jejichž řešení závisí hodnota a zdařilost jejich životů. Etika se nezabývá pouze průměrnými standardy chování. Jde v ní spíš o hledání toho, co je správné a dobré a jak nejlépe žít. To samozřejmé neznamená zaujmout úzce mravní pohled v tom smyslu, že zavrhneme všechny, kdo nesouhlasí s určitým konkrétním kodexem, ale zdůraznit, že chceme najít základní hodnoty, podle nichž bychom mohli žít za předpokladu, že povedou ke spravedlnosti a štěstí.

Studijní aktivity a metody výuky
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
  • Domácí příprava na výuku - 20 hodin za semestr
  • Účast na výuce - 20 hodin za semestr
Výstupy z učení
1. Úvodní zamyšlení, pojem etiky, komunikace2. Personální náhled etiky, důstojnost člověka, sebeúcta (sebeocenění)3. Svědomí, pozitivní hodnocení druhých4. Svoboda, tvořivost a iniciativa5. Vyjádření a komunikace citu, ctnosti6. Empatie, vžít se do celkové situace druhých, překročit svůj stín7. Asertivita, uvolnění agresivity, respektováni zájmy jiných8. Reálné a zobrazené vzory, prosociální člověk jako tvůrce kultury9 - 11. Spolupráce, pomoc, darování, dělení se12 -13. Rodina, ve které žiji, láska, sebeovládání a zodpovědnost, přátelství a zamilovanost,plánování rodičovství
Studenti se naučí znát základné etické problémy. Své znalosti budou spůsobilí aplikovat v určitých oblastech života, na určité obory praxe a diferencovaně zkoumat problémy speciálních etik. Učitel etiky ví citlivě reagovat na potřeby žáku, situaci ve třídě, a přitom uplatňuje své schopnosti a talent.
Předpoklady
Studentům se umožňuje pochopit určitou skutečnost, význam a smysl etických zásad, aby si vytvořili na dané téma vlastní názor a osvojili si přiměřené postoje a chování. Předpokladem jsou způsobilosti osvojené v podmínkách třídy na aplikaci osvojené látky v reálném životě.

Hodnoticí metody a kritéria
Ústní zkouška, Rozhovor, Seminární práce

Docházka, seminární práce, aktivita ve výuce.
Doporučená literatura
  • Anzenbacher, A. (1994). Úvod do etiky. Praha: Zvon.
  • Bernhardt, O. E. (1996). Ve světle Pravdy.. Zlín: Hlas.
  • Bogliolo, A. (1980). Etika.. Řím: SÚSCM.
  • Buber, M. (1969). Já a Ty.. Praha: Mladá fronta.
  • Buber, M. (1997). Problém člověka.. Praha: Kalich.
  • Coreth, E., & Vik, B. (1994). Co je člověk?: základy filozofické antropologie. Praha: Zvon.
  • Etzioni, A. (1995). Morální dimenze ekonomiky. Praha: Victoria publishing.
  • Guardini, R. (1992). Konec novověku.. Praha: Vyšehrad.
  • Hartmann, N. (2002). Struktura etického fenoménu.. Praha: Academia.
  • Hodovský, I., Sedlák, J. (1995). Z dějin morálních teorií (Antologie z etiky).. Olomouc: VUP.
  • Hodovský, I. (1992). Úvod do etiky.. Olomouc: Rektorát UP.
  • Krejčí, F. (1922). Positivní etika.. Praha: nákl. Jana Laichtera.
  • Letz, J. (1994). Filozofická antropológia.. Bratislava: Edícia ÚSKI a SKA.
  • Lévinas, E. (1977). Být pro druhého.. Praha: Zvon.
  • Lotz, J. B. (1999). Martin Heidegger a Tomáš Akvinský. Praha: Vyšehrad.
  • Marcel, G. (1971). K filosofii naděje.. Praha: Vyšehrad.
  • Mello de, A. (1996). Cesta k Lásce.. Brno: Cesta.
  • Mello de, A. (1995). Modlitba žáby I.-II.. Brno: Cesta.
  • PECKA, D. (1971). Člověk I.-III.. Řím: Křesťanská akademie.
  • Pieper, A./Thurnherr, U. (1998). Angewandte Ethik-Eine Einführung. München: Verlag C.H. Beck.
  • Příkaský, V.J. (2000). Učebnice základů etiky.. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství.
  • Ricken, F. (1995). Obecná etika.. Praha: OIKOYMENH.
  • Rotter, H. (1997). Osoba a etika: k základům morální teologie.. Brno: CDK.
  • Scheler, M. (1993). O studu.. Praha: Mladá fronta.
  • Schweitzer, A. (1986). Kultúra a etika.. Bratislava: Slovenský spisovate'l.
  • Vrána, K. (1996). Dialogický personalismus.. Praha: Zvon.
  • Weischedel, W. (1999). Skeptická etika.. Praha: Oikoymenh.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr